Je Česká republika v politickém rozkladu? Odpovídám zcela jednoznačně: ANO
Důvodů je mnoho, proto vyjmenuji ty, které občané nejvíce vnímají:
spojení politických subjektů (ODS, TOP 09 a VV), které nemají podobné programy ale pouze mocenské z á j m y. Úmyslně uvádím termín politické subjekty, protože VV a TOP 09 určitě nejsou klasické politické strany a ODS už jako strana žije spíše z populistických a kmotrovských pozic a jen velmi málo podle programu.
Tři koaliční subjekty se definují jako pravicová vláda, ale nechovají se tak – zvyšují daně, zvyšují schodek státního rozpočtu a nešetří veřejné prostředky.
Vyhlašují reformy, které ve svém důsledku (např. zvyšování DPH) dále prohlubují deficit státního rozpočtu.
Premiér Nečas je považován za velmi nerozhodného a málo schopného předsedu vlády, v personálních otázkách je nekompetentní, viz setrvávání neschopných ministrů Vondry, Drábka, Dobeše, Chalupy nebo Kalouska ve vládě. Poslední kroky ministra Schwarzenberga v záležitostech zahraniční politiky (vše podřídíme EU a Bruselu) by si zasloužily také vážnou úvahu o jeho odvolání.
Česká republika by si zasloužila rozhodně lepší reprezentaci, která by slovy i činy přispěla k vyrovnanému státnímu rozpočtu, nechala občanům více peněz v jejich peněženkách a nepřijímala slepě byrokratické směrnice z EU.
Ing. Milan Vodička, CSc. je členem Strany svobodných občanů. Vychází v Obzorech Kutnohorska.
Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec, vystoupil v neděli v politickém pořadu Partie na CNN Prima News, kde moderátorka Terezie Tománková vedla rozsáhlou debatu s čelními představiteli parlamentních stran. Vondráček se prezentoval jako hlas věcného pragmatismu a důraz kladl zejména na to, aby navyšování výdajů na obranu mělo skutečný obsah a reálný strategický základ.
Summit NATO a prezident Pavel
Jedním z prvních témat byl spor vlády s prezidentem Petrem Pavlem ohledně jeho účasti na summitu NATO v Ankaře. Zatímco část diskutujících volala po tom, aby na summit odjeli jak premiér, tak prezident, Vondráček zaujal jasné a konzistentní stanovisko. Poukázal na to, že zájem České republiky vyžaduje, aby nová vláda na summitu vystupovala jednotným hlasem a mohla přesvědčivě obhájit svou obrannou strategii i plánované výdaje. „Je v zájmu České republiky, aby nová česká vláda tam mluvila jednotným hlasem, aby tam zaznělo, jaká je naše strategie z hlediska výdajů do obrany,“ řekl Vondráček.
Připomněl rovněž, že prezident Pavel opakovaně veřejně deklaroval, že by nemohl zcela stát za pozicemi vlády a takový postoj by mohl summitu spíše uškodit. Vondráček poukázal na historický precedens: ani cesta Miloše Zemana do Madridu v roce 2022 se nekonala kvůli zdravotním důvodům, a přesto to nemělo zásadní dopad na výsledky české delegace. Zdůraznil, že summit nakonec ukáže, co vláda dokázala prosadit, a ne kdo u jednacího stolu seděl.
Výdaje na obranu: čísla musí mít smysl
Největší část diskuse se stočila k výdajům na obranu a závazkům v rámci NATO. Vondráček zde vystoupil jako hlasatel zodpovědného přístupu k veřejným financím. Odmítl pojetí, kdy se navyšování výdajů stává samoúčelným plněním procentuálních kvót, a místo toho zdůraznil, že klíčové je, co Česká republika za vynaložené prostředky skutečně dostane. „Pro nás je klíčové, co za ty peníze dostaneme, ne za kolik peněz,“ řekl Vondráček a dodal, že vláda chce zakázky transparentně soutěžit – na rozdíl od praxe předchozích kabinetu, kdy se drtivá většina armádních zakázek nesoutěžila standardním způsobem.
Vondráček rovněž uvedl na pravou míru polemiku o škrtech v obraně. Připomněl, že žádné vysoutěžené a vygenerované zakázky nebyly zastaveny, a obhájil kroky vlády čísly: mezi lety 2020 a 2025 vzrostly výdaje na obranu o více než 20 miliard korun. Zdůraznil, že nová koncepce obrany – KVAČR – bude předložena v květnu a teprve na základě ní se bude odvíjet plánování pro příští roky. Vyzval k tomu, aby diskuse o obraně nestála na emotivních obvinění, ale na ověřitelných faktech.
Pragmatická vize bezpečnosti
Na přímou otázku moderátorky, zda je obranyschopnost České republiky v nynější době prioritou, Vondráček bez zaváhání odpověděl: „Samozřejmě je to priorita.“ Pohled SPD na bezpečnost je přitom komplexní – zahrnuje nejen výdaje na armádu, ale i nutnost zachovat funkční ekonomiku a veřejné služby. Vondráček varoval před scénářem, kdy honba za procenty HDP roztočí kola inflace a povede k dalšímu zadlužování země, aniž by armáda získala reálnou bojeschopnost.
Ocenil přitom výrok premiéra Andreje Babiše po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, že obranyschopnost je pro vládu prioritou. Vondráček také upozornil, že efektivní obrana vyžaduje nejen nákup techniky, ale i zázemí, servis a dostatek vyškolených vojáků – tedy komplexní systémový přístup, nikoli jednorázové navyšování rozpočtových položek.
