TOMSKÝ: Euro za každou cenu

TOMSKÝ: Euro za každou cenu

Tak je to tu! Stejně jako v případě nešťastného Irska, Portugalská vláda je přesvědčena, že na to má (zatím). Europolitické špičky jsou přesvědčeny, že na to nemá. A protože nejvíc z portugalských dluhů vlastní bankrotující Španělsko, na které záchranný euroval nemá (zatím), je potřeba pustit na trh tu a tam nějakou pochybnost o portugalské schopnosti bankrot ustát, neboť v dluhové unii se bankrotovat nesmí (zatím), a přinutit neochotnou vládu, aby požádala o půjčku. Podle vyjádření zahraničních ministrů Německa a Francie, žádný nátlak na Portugalsko neexistuje. Proč? Protože státy Unie jsou v rozpočtové politice suverénní (zatím)!

Že po ponižující půjčce obě vlády Irska a Portugalska prohrají volby, je evidentní. Euroskeptici a ekonomové mají jasno! Euro je dlouhodobě neudržitelné, a tak politici pouze kupují čas. Lidský život je krátký a život politika ještě kratší. Eurooptimisté a europolitici mají také naprosto jasno, jak nedávno poněkud hystericky vyjádřil prezident Sarkozy: „Evropa a euro je totéž,“ čili hodnota absolutní, hodnota samotné Unie a hodnota ekonomice nadřazená. Opravdu? Podívejme se na problém ze skutečně nadřazeného hlediska euronihilisty. Krize bankrotujících států má dva základní prvky, jedním je přímo monumentální zadlužení nejen státu, ale i soukromého sektoru, a druhým je ještě hlubší propad produktivity. Aby hospodářství těchto států (včetně Itálie) začalo být opět konkurenceschopné, potřebuje deflaci, aby se dostalo v produktivitě na úroveň severní Evropy, musely by se snížit platy a ceny dokonce o 30 % (The FT, 9. 1. 2011), což je politicky naprosto neproveditelné.

Ani jeden problém tudíž není řešitelný. Záchranné půjčky zadlužení jen prohlubují a oddalují krizi, vždyť 6% půjčka Irsku je vyšší než jeho hospodářský růst. Portugalský státní a veřejný dluh dohromady dosahují už teď děsivých 325 % HDP a nikdy nebude v recesi splatitelný. A co je vůbec nejhorší: deflace zvyšuje reálnou hodnotu (kupní sílu) místního eura, a tím i starého dluhu. Proto je bankrot, třebaže v rámci eurozóny, nevyhnutelný, přestože o něm nechtějí budovatelé unie (zatím) ani slyšet. Problém extrémního dualismu ve výkonnosti v rámci eurozóny to však vůbec nevyřeší, ten se bude stále prohlubovat a znamená buď radikální snížení životní úrovně jedněch,stačí si vzpomenout na sedmdesátá léta, kdy byla severní Evropa plná portugalských, španělských a řeckých gastarbeitrů, nebo radikálně vysoké a hlavně stálé dotace Zaalpských zemí. A proto i další krizi. Babo raď!

Německá kancléřka s tím už svou velkou zkušenost má. Odhaduje se, že západní Němce stála sanace východního Německa 1,6 bilionu eur, nemluvě o dotacích v podobě nákladů na přestěhování parlamentu a vlády do Berlína a a sociální náklady na třímilionovou emigraci mladých lidí z východu. A přesto je produktivita východoněmeckého hospodářství stále relativně nízká. A přitom se jedná o miniaturní problém národního státu ve srovnání s tím, co by trvale polykaly jižní státy Evropy. Proto také z politických důvodů trvá na fiskální disciplíně a pravidlech, na trestech pro viníky (včetně bankrotu), a jiných opatřeních, které mají uklidnit občany, avšak strukturální krizi eura neřeší, ale brání se vytvoření integrované dluhové unie. Ví totiž, že Němci neomezenou finanční odpovědnost (za suverénní i nesuverénní dluhy) akceptovat nebudou. Myslí si snad opravdu někdo, že budou?

Je to však to jediné, co unitární stát může vytvořit.

LN 13. 01. 2011
Alexander Tomský je členem Svobodných.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31