VÁŇA: Pryč s korupcí! Máme osmapadesát řešení

VÁŇA: Pryč s korupcí! Máme osmapadesát řešení

Vláda schválila novou strategii boje proti korupci. Začetl jsem se do této produkce ministra vnitra v naději, že se dobře pobavím. Býval přece scénáristou. A několikanásobný laureát TýTý skutečně nezklamal. Ze záplavy obecných proklamací a nekonkrétních návrhů mne rozesmálo hned několik bodů.

Orgány státní moci mají vytvořit etické kodexy. Zřejmě se předpokládá, že když rodiče úředníky nenaučili, že krást se nemá, tak je to naučí lejstro přišpendlené na pracovní nástěnce. Aneb, převychovejme si svou byrokracii. Opomenuty nebudou ani protikorupční vzdělávací programy. Ano, ty slavné semináře. Osvědčený způsob jak vykázat činnost a nedobrat se žádného výsledku. Kromě zkonzumování chlebíčků a rozdání reklamních propisek.

Pak máme ve strategii kouzelné slovo whistleblowing. V překladu pískání na fujaru. Oč jde? Místo abyste, jak slušnost velí, šli za nadřízeným nebo na policii, když máte podezření na nějakou neplechu, tak kolegu udáte pěkně „bezpečně“. Aneb, jak učinit anonymní oznámení morálně akceptovatelným. A kdyby ani to nestačilo, tak si opatříme policejního ombudsmana. Aby měli zbabělí práskači rameno, na kterém se vyplakat. Zlatým hřebem je ovšem institut spolupracujícího obviněného a možnost soudu poskytnout mu beztrestnost. Klasické vězeňské dilema v teorii her. Kdo koho napráská jako první, že?

V protikorupční strategii nechybí ani podpora oblíbených NGO. Takže se do TI a dalších podobných bohulibých organizací nalijí další peníze. Asi aby se jim aspoň na chvíli zavřela ústa. Jen mi není jasné, jak s korupcí souvisí „Čmelák – Společnost přátel přírody“ nebo „Ekologický právní servis“. Ano, i těm se mají v rámci protikorupční strategie poslat naše zlaťáky.

Zaujal mne návrh, aby bylo složení komisí pro výběr veřejných zakázek určováno losem. Jen aby stratégové nezapomněli, jak se bude určovat skladba osudí. Protože jestli se bude losovat mezi Al Caponem „A“ a Al Caponem „B“, tak si rovnou můžeme stoupnout do bláta i do louže. Je to jako vybírat si mezi injekcí a křeslem. Rakvi se nevyhneme.

V každé správné strategii se samozřejmě nesmí zapomenout na vytvoření nového úřadu. V této dostal vzletný název Mezinárodní protikorupční akademie. Má to být expertní středisko pro protikorupční výzkum. Vždy když slyším expertní komise, expertní skupina, expertní rada, tak mi naskakuje husí kůže. Nevím proč. Lidská fyziologie má svá tajemství.

Vznikne i nové pracoviště. Pochopitelně specializované. Bude nahlížet do našich daňových přiznání. Takže dalších pár modročepičářů bude mít kompro info na kdekoho. Prima. Už takhle se pro každého bývalého pucfleka z NKÚ, NBÚ, BIS, ÚZSI, atd. musí hledat teplé místečko na nějakém odlehlém velvyslanectví nebo v dozorčí radě, aby náhodou nekápl božskou. Asi jich je málo, tak vypustíme další. Už se těším, až bude zase nutné někoho zlikvidovat. Aspoň už Tlustý nebude muset do vířivky.

A perlička na závěr. Propříště má existovat možnost odčerpat majetek nabytý z nelegitimních zdrojů. Takže obohatíme svůj právní řád novou verzí znárodňování, pardon okrádání. Aneb, zloděj bude obírat zloděje. Když nevysvětlíte, odkud máte prachy, tak vám je prostě seberou. Hrrr, na ně, na bohaté. Hajzlíky, co mají kromě auta i koloběžku. A důkazní břemeno samozřejmě ponesou oni. Jakápak presumpce neviny, když byli letos dvakrát na dovolené?

Jen ta kontrola financování politických stran se jaksi odkládá a bublinky vyšumívají. Ono by to asi bylo příliš nepříjemné, to kontrolování. Ne že by se to taky nedalo zařídit. Takový transparentní účet na oko a netransparentní bokem, kampaň hrazená ad hoc vzniklou firmou,… Ale zatrhnout stranám přísun peněz od státu, to ne. To by bylo proti demokracii, že?

Bylo více oněch strategických návrhů, které mne rozesmály. Dlužno přiznat, že ne všechny, z některých by plody pojít mohly. Nešťastný je nicméně background celého konceptu. Jeho tvůrci vycházejí z předpokladu, že s korupcí zatočí, pokud odstraní její projevy. Proč ale nezačít u příčin? Proč neulehčit úředníkům a politikům břímě nesnadných dilemat a ubrat jim co nejvíce oblastí, v nichž rozhodují? Čím více jich je, tím větší je prostor pro korupci. Chudáci úředníci beztak rozhodují o penězích, jež nejsou jejich. O nákupu statků, které také nebudou jejich. Jak mají být motivováni k vybrání toho nejlepšího rozhodnutí? Žádný etický kodex ho nezaručí. Natož aby jim při jeho vytváření pár drobáků nespadlo do kapsy.

Omezme míru státního rozhodování v oblastech, v nichž může být stát nahrazen jednotlivcem nebo soukromou společností. Korupci neodstraníme, když postavíme novou budovu na její výzkum. Ale zmírníme ji, když nebude třeba vybírat jejího stavitele. Protože žádná nebude.

Tomáš Váňa je členem Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31