POLANECKÝ: Žijeme v reálném fašismu. Uvědomuje si to vůbec někdo?

POLANECKÝ: Žijeme v reálném fašismu. Uvědomuje si to vůbec někdo?

Pokud by se na náš způsob života a podřízenost státní moci mohli podívat lidé z doby před sto lety, přišla by jim naše současná realita stejně absurdní, jako nám dnes přijdou některé vědeckofantastické filmy o vzdálenější budoucnosti. Žasneme nad jejich iracionalitou a přitom si neuvědomujeme, že ve stejné absurditě, srovnáváme-li s dobou minulou, již jednoznačně žijeme.

Nevěříte? Tak tedy namátkou z běžného života (ať již domácího či zahraničního):  

– tisíce kamer v ulicích měst, sledování lidí doslova na každém metru,

– povinnost občanů prokázat kdykoliv totožnost, stále propracovanější metody identifikace (otisky prstů, sítnicové skeny),

– čipování domácích zvířat a návrhy na provádění téhož u novorozenců(!),

– legální a ilegální odposlechy,

– cenzura médií, tisku, dokonce internetu,

– státem nařizované pojišťování soukromých rizik, o kterých by se měl mít možnost svobodně rozhodnout občan,

– určování toho, co máme jíst, čím máme topit a co resp. jak spotřebovávat

– obrovský kamerový sledovací aparát pro silnice ve městech a páteřní komunikace,

– povinnost používat bezpečností pásy v autech a přilby na motocyklech nebo např. automatické přeměřování dezénu pneumatik vozidel na dálnicích,

– další obecné vynucování preventivních opatření silničního provozu, aniž by o nich existovala převažující celospolečenská shoda (např. rychlostní limity),

– povinnost nosit přilbu a měření rychlosti dokonce i na lyžařských svazích (!),

– nedůstojné prohlídky cestujících na letištích

 … a tak bych mohl pokračovat donekonečna, aniž bych zmiňoval mnohem podstatnější argumenty, jakými jsou např. deficit demokracie v rozhodování států a zejména celé EU nebo odevzdávání poloviny našich výdělků na oltář státu.    

Takzvaní „ovčané“, kteří ze zásady odmítají vystrkovat hlavu ze stáda, často argumentují tím, že slušní lidé se nemusí ničeho bát, neboť se ničeho špatného nedopouštějí. Mohou tedy být sledováni, odposloucháváni či jakkoliv přímo buzerováni státním donucovacím aparátem. Intenzivní dozor jim nevadí, neboť je pro ně pochopitelný, jako reakce na rostoucí technologický vývoj, ačkoliv ten samozřejmě neprobíhá ani náhodou tak rychle jako zmíněná opatření. Je to prostě prvotřídní ukázka ignorantství a rezignace na odpovědnost za vlastní osud.

Že to všechno také vám nevadí? Že vy nikdy nebudete mít policií kontrolovanou kameru ve vlastním bytě v zájmu vlastního – nařízeného – bezpečí? Zdá se vám, že to přeháním? Nebo jste si jen zvykli a připadá vám to normální? Ale ono to není normální! Státy svým občanům postupně a nenápadně utahují opasky, což vede ke ztrátě individuálních práv, svobody a soukromí. Státu však není nic do toho, jak naložím se svým životem, dokonce i doslovně (např. nepoužitím přilby na motocyklu).  Stát neví vše lépe než občan, pouze se mu tuto myšlenku snaží manipulativně vnutit. I levicový George Orwell by možná přikyvoval. Žijeme totiž v opravdu pěkném fašismu. Pohříchu si jeho podobu utváříme jen a jen sami. A bude to ještě mnohem horší, pokud se včas neprobudíme…

Jan Polanecký je příznivcem Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Pondělní Události, komentáře na ČT24 (9. prosince 2025) přinesly více než hodinovou ostrou debatu o sestavování nové vlády ANO, SPD a Motoristů. Mezi účastníky byli místopředseda ANO Radek Vondráček, předseda strany Svobodní a poslanec za klub SPD Libor Vondráček, Ivan Bartoš za Piráty, Michaela Šebelová ze STAN, Boris Šťastný z Motoristů a Tom Philipp z KDU-ČSL.​

Střet s Bartošem o ústavní pořádek a Lipavského

Libor Vondráček se v pořadu jasně vymezil vůči připomínkám Ivana Bartoše ohledně kandidáta Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí. Zatímco Bartoš zpochybňoval Turkovu vhodnost s odkazem na minulá veřejná vystoupení a majetkové přiznání, Vondráček zdůraznil ústavní princip parlamentní demokracie: „Musíme trvat na tom, že tady je parlamentní demokracie, nikoliv prezidentská. A přestože pan prezident získal mnoho hlasů ve volbách a přestože nemá být fíkovým listem a automatem na podpisy, tak zkrátka jeho ústavní role je návrh přijmout“.​

Když Bartoš připomněl historické postoje SPD k ministru zahraničí Janu Lipavskému, kterého prezident Miloš Zeman nechtěl jmenovat kvůli nedostatečnému vzdělání, Vondráček kontrovoval: „Vy jste měl nekoalici se Zelenými a nějak moc na to neupozorňujete. Ale je to tak, že toto se zkrátka používá. Musím říct, že my jsme kandidovali pod společným volebním programem, nikoliv s tím, že každé slovo, kdo kdy řekl před čtyřmi lety podepisujeme, já bych to určitě nepodepsal“. Tímto dal najevo, že Svobodní si v koalici se SPD zachovávají vlastní identitu a nenesou odpovědnost za veškeré historické výroky partnerské strany.​

Spor se Šebelovou o rozpočet a sliby

Nejvypjatější okamžiky však přišly v části věnované státnímu rozpočtu na rok 2026. Michaela Šebelová ostře napadla budoucí vládní koalici za nepřijatelný postup: „Za nás bylo vhodné, aby opravdu vláda vznikla co nejdříve, protože je potřeba, aby převzali zodpovědnost třeba za rozpočet, který by si měli připravit svůj vlastní“. Následně obvinila novou koalici, že vrací rozpočet odcházející vládě v demisi pouze proto, že nemají dostatečné finanční krytí svých volebních slibů: „My jsme spočítali, naše experti ve Starostech spočítali, že 110 miliard slibů každý rok máte nepokryté. Za nás celá ta šaráda, co vy předvádíte, má prostě skrýt to, že nemáte na vaše sliby. Naslibovali jste nesplnitelné“.​

Libor Vondráček na tyto výtky reagoval důrazně a vysvětloval, proč koalice nemohla začít pracovat na rozpočtu dříve: „V momentě, kdy nesedíte v těch budovách a kdy se s vámi třeba někteří úředníci prostě nebaví, protože v podstatě to mají zakázáno a nebylo jim ani umožněno, aby tito úředníci přišli třeba na ten rozpočtový výbor“. Zároveň kritizoval ministra financí Zbyňka Stanjuru: „Pan Stanjura není ani poslanec a bere 240 000 Kč měsíčně za to, že je ministr a nedělá svoji práci, nedělá vůbec nic, co by dělat měl“.​

Šebelová požadovala jasné odpovědi: „Já té vaší šarádě s tím rozpočtem nerozumím. Prostě, pokud si chcete udělat vlastní, tak si jej vlastní udělejte nebo jej přepracujte ve sněmovně. Ale vracet vládě, která končí, to nemůžete myslet vážně“. Vondráček však trval na tom, že bez přístupu k ministerstvům a úředníkům nelze sestavit kvalitní rozpočet: „V momentě, kdy nesedíte v těch budovách a kdy se s vámi třeba někteří úředníci prostě nebaví, protože v podstatě to mají zakázáno“. Zdůraznil také, že ministerstvo spravedlnosti má podle zákona o střetu zájmů příslušnou kontrolní pravomoc ohledně Andreje Babiše: „Ministerstvo spravedlnosti to má podle zákona zkontrolovat. A k tomu má všechny nástroje ministerstvo spravedlnosti, tak to jistě zkontroluje“.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31