MACH: Ne prohlubovat, ale rozvolnit

MACH: Ne prohlubovat, ale rozvolnit

To nejmenší, co by měla ČR udělat: vyvázat se z povinnosti přijmout euro

Míra integrace v rámci Evropské unie je vždy dána smlouvami. Různé země a různá území EU mají smluvně sjednánu různou míru integrace. Třeba na Gibraltar se nevztahuje ani společná zemědělská politika, ani společná daňová politika. Tak to stanovila Smlouva o přistoupení Velké Británie k Evropským společenstvím. Gibraltar má vlastní měnu a nepatří do Schengenské oblasti zrušených hraničních kontrol. Je v podstatě zapojen jen do společného bezcelního obchodu v rámci Evropy.

Ani Irsko a Velká Británie nepatří do Schengenu. Tyto země mají naopak mezi sebou (a s ostrovem Man a ostrovy Jersey a Guernsey) sjednánu svoji „Common Travel Area“.

Dvě členské země EU mají také výjimku z eura: Dánsko a Velká Británie nemají euro a nemusejí ho zavést.

Polsko a Velká Británie mají výjimku z Charty základních práv EU, takže Evropský soudní dvůr nemůže vynášet rozsudky týkající se výkladu těchto sociálních práv. Stejnou výjimku bude mít i Česká republika, pokud ji česká vláda vnese při jednání do Smlouvy o přistoupení s Chorvatskem a pokud bude smlouva ratifikována.

Každá země má tedy takovou míru integrace, jakou si vyjednala ve smlouvách.

Nejmenší míru integrace má evidentně Velká Británie, která není ani v Schengenu, ani v eurozóně a ani se na ni nevztahuje Charta evropských práv. Přesto i v Británii roste počet lidí, kteří by chtěli ještě menší míru integrace. Hlasování britské sněmovny o tom, jestli se má vypsat referendum o vystoupení z EU, i rostoucí podpora Strany za nezávislost Velké Británie (UKIP) svědčí o tom, že i stávající míra integrace je pro mnoho Britů přílišná.

Eurozóna je více než euro

Kromě toho je zde devět členských zemí, včetně České republiky, které zatím nemají euro, ačkoli se jich týká povinnost ze Smlouvy ho zavést. Smlouva neříká, kdy se má v ČR euro zavést, říká jen, že o tom rozhodne Rada EU, buď na návrh Evropské komise, nebo na žádost členského státu.

Členství v eurozóně s sebou nese nejen samotný fakt, že se v obchodech platí společnou měnou. Znamená to mnohem více.

Znamená to převod devizových rezerv na Evropskou centrální banku, svěření veškeré měnové politiky ECB. Nově to také znamená zapojení se do fiskálních transferů na pomoc krachujícím státům eurozóny a podléhání takzvané společné hospodářské vládě EU. Považuji za šťastné, že Česká republika zatím není členem eurozóny. O zrušení naší dočasné výjimky ovšem může podle článku 140 Smlouvy o fungování EU rozhodnout Rada ministrů EU kdykoliv. Teoreticky bychom předem měli plnit maastrichtská kritéria, ale v minulosti rozhodla Rada o zavedení eura mnohokrát, aniž by země maastrichtská kritéria plnily. Řecko, jak známo, neplnilo žádné kritérium, podmínku nízkého dluhu dalece neplnila Itálie, Belgie, Německo či Francie.
Evropská unie je nyní v problémech v souvislosti s eurozónou. Přemýšlí, jak bude muset měnit základní smlouvy. Například proto, aby eurozóna mohla mít od roku 2013 záchranný fond, ale i k tomu, aby Řecko mohlo znovu zavést národní měnu.

Tato potřeba změny smluv ze strany Francie a Německa je ideální příležitostí pro Českou republiku sjednat trvalou výjimku ze zavedení eura, takovou, jakou má Velká Británie a Dánsko. Kdyby česká vláda chtěla, mohla by jednoduše v Bruselu říct: Ano, schválíme vám v parlamentu změnu smlouvy, abyste si mohli vytvořit záchranný fond. Ale musíte souhlasit s vyvázáním České republiky z povinnosti zavést euro.

Výjimka z Listiny práv EU

Blízko realizaci je i vyvázání České republiky z jurisdikce Listiny základních práv EU přidané k Lisabonské smlouvě. Byla to akceptovaná podmínka prezidenta Klause při podpisu smlouvy. Tento závazek stvrdila Evropská rada, tak nic nebrání tomu, aby se přidal k některé následující smlouvě, kterou budou ratifikovat všechny členské státy. Ačkoli se hovoří především o ochraně České republiky před možným rozsudkem Evropského soudního dvora ve prospěch stěžovatelů na diskriminaci podle občanství při restitucích majetku, dosah této výjimky bude mnohem hlubší.

Například Velká Británie sjednala tuto výjimku nikoli kvůli restitucím, ale kvůli tomu, aby EU nevykládala svými rozsudky extenzivně některá sociální práva občanů EU obsažená v Chartě. Tak jako konečný výklad „práva na práci“, „práva na vzdělání“, „práva na azyl“ či „práva na bezplatné služby zaměstnanosti“ je v Británii v pravomoci britských soudů, u nás tento výklad bude v konečné instanci v pravomoci našeho Ústavního soudu a Evropský soudní dvůr se nebude moci zabývat případným odvoláním.

Nejpozitivnější na evropské integraci je volný obchod a bezvízový styk. Na tuto pozitivní integraci ale Evropskou unii nepotřebujeme. Bezcelní obchod mezi 27 státy EU, Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem zajišťuje separátní smlouva zvaná Evropský hospodářský prostor.

Na volné cestování a obchodování nepotřebujeme ani společnou měnu, ani dotace a platby do rozpočtu EU, ani směrnice o biopalivech a solárních elektrárnách. Kdyby Česká republika vystoupila z EU a ponechala si jen volný obchod, zůstalo by jí jen to dobré z evropské integrace. Jsem ale realista. Myslím, že dříve, než se povede v České republice prosadit vystoupení z Evropské unie, rozpadne se EU sama.

Petr Mach je předseda Strany svobodných občanů

***
Popisek fotky:
Na evropské integraci je nejvíce pozitivní volný obchod a bezvízový styk. Na to ale nepotřebujeme Evropskou unii.

Vyšlo v týdeníku Euro

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.​

Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.​

Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.​

Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.​

Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.​

Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.​

Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31