Strana zelených chce vyšší zdanění potravin s vyšším obsahem cukru a živočišných tuků. Podobně jako jiné levicové strany v mnoha jiných zemích.
Chtějí méně zdaňovat to, co je podle nich prospěšné a chtějí více zdaňovat to, co je podle nich škodlivé.
Vyšší zdanění „škodlivých“ potravin má vést k jejich nižší spotřebě, následně k lepšímu zdraví populace, snížení nemocnosti a snížení výdajů ve zdravotnictví.
Podle předsedy Zelených Ondřeje Lišky je to prý spravedlivé: „Proč by měli nést náklady nezodpovědného chování jednoho člověka všichni ostatní?“ Myslí se tím náklady ve zdravotnictví a povinné zdravotní pojištění.
Proto by zavedl vyšší daně na některé potraviny, které považuje za „škodlivé“. Asi mu přijde normální, logické a spravedlivé, že za chování některých lidí, jejich stylu konzumace sladkostí a tuků, budou trestáni kolektivně všichni konzumenti těchto potravin i když tyto potraviny konzumují střídmě a zdravotní problémy nemají.
Co třeba zavést komerční zdravotní pojištění, kde by výše poplatku závisela na životním stylu a zdravotním stavu? Stát by do toho vůbec nezasahoval. Žádné státem nadirigované zdravotní pojištění (pro všechny stejné). Kdo žije nezdravě, musel by si platit vyšší zdravotní pojištění. Výše zdravotního pojištění by se určovala individuálně. Každý by nesl plnou odpovědnost za svoje jednání. Náklady nezodpovědného chování některých lidí by nenesli ostatní.
To ale vůbec není přitažlivá myšlenka pro někoho, kdo má touhu řídit společnost.
Rozlišení co je „škodlivé“ a co je „dobré“ nebo „správné“ je nutné, pokud chcete něco dirigovat, někomu něco přikazovat. „Škodlivý“ je CO2, kyslík je potom asi „dobrý“. Jak je to potom v atmosféře s dusíkem? Je dobrý, nebo špatný? Asi není zajímavý, CO2 je mnohem lukrativnější cíl, protože se uvolňuje při výrobě energie a činnosti automobilových motorů.
Nedá se říci, že je nějaká potravina škodlivá nebo prospěšná. I v mase, které obsahuje živočišné tuky, jsou látky které potřebujeme k životu.
Záleží potom na množství konzumovaných potravin, celkové skladbě jídelníčku a celkového stylu života. Pokud si dám jedno pivo, udělám něco pro svoje zdraví. Pokud bych si jich dal deset, už to asi moc zdravé nebude. Voda vás udrží při životě. Kdo však zkusí vypít najednou několik více litrů vody, zjistí, že její účinek může být smrtící.
Neměla by se více zdanit také sůl? Sůl také není zdravá.
Tolik mi to připomíná jeden z mých oblíbených filmů: Demolition Man. Ve filmu mimo jiné sice nešlo o větší zdanění některých potravin ale o jejich naprostý zákaz.
Zbytek se shoduje s tím, o co Strana zelených usiluje.
Ve filmu byla budována ideální společnost. Postupná instalace Dobra se povedla až tak dobře, že vznikla kvalitní diktatura.
Ve filmu používaný pozdrav „Buďte dobrý!“ byl autory filmu nebo českého překladu velmi trefně vymyšlen.
Pokusím se rozvinout svůj klid a být dobrý. Především by však měli rozvinout svůj klid Zelení a přestat obtěžovat a ohrožovat lidi se svými socialistickými projekty, sociálním inženýrstvím, budováním ideální, vysněné společnosti. Centrálně řízené a plánované, pochopitelně.
Levice nutně potřebuje něco řídit, nejlépe celou společnost. Od slova diktovat je odvozeno slovo diktátor. Levicové strany by nám chtěly diktovat, co máme dělat, co nemáme dělat, co máme jíst, co nemáme jíst, čím máme svítit, čím máme topit, jak se máme přepravovat z jednoho místa do druhého, kolik smíme produkovat CO2, prospěšného plynu a přirozené součásti atmosféry….. (byl by to dlouhý seznam). Vše samozřejmě pro naše DOBRO. A za naše peníze.
Levicové strany by měly být správně označovány jako diktátorské.
„Nechte jednotlivce, toho běžného občana, kterým se každý ohání, jednat podle sebe a nenechte ho podléhat diktátorovi.“
(Ludwig von Mises)
Diktátorské politické strany ohrožují naší svobodu.
Jindřich Pilc je členem Strany svobodných občanů
