PILC: Daň za „škodlivost“ – pro vaše dobro

PILC: Daň za „škodlivost“ – pro vaše dobro

Strana zelených chce vyšší zdanění potravin s vyšším obsahem cukru a živočišných tuků. Podobně jako jiné levicové strany v mnoha jiných zemích.

Chtějí méně zdaňovat to, co je podle nich prospěšné a chtějí více zdaňovat to, co je podle nich škodlivé.

Vyšší zdanění „škodlivých“ potravin má vést k jejich nižší spotřebě, následně k lepšímu zdraví populace, snížení nemocnosti a snížení výdajů ve zdravotnictví.

Podle předsedy Zelených Ondřeje Lišky je to prý spravedlivé: „Proč by měli nést náklady nezodpovědného chování jednoho člověka všichni ostatní?“ Myslí se tím náklady ve zdravotnictví a povinné zdravotní pojištění.

Proto by zavedl vyšší daně na některé potraviny, které považuje za „škodlivé“. Asi mu přijde normální, logické a spravedlivé, že za chování některých lidí, jejich stylu konzumace sladkostí a tuků, budou trestáni kolektivně všichni konzumenti těchto potravin i když tyto potraviny konzumují střídmě a zdravotní problémy nemají.

Co třeba zavést komerční zdravotní pojištění, kde by výše poplatku závisela na životním stylu a zdravotním stavu? Stát by do toho vůbec nezasahoval. Žádné státem nadirigované zdravotní pojištění (pro všechny stejné). Kdo žije nezdravě, musel by si platit vyšší zdravotní pojištění. Výše zdravotního pojištění by se určovala individuálně. Každý by nesl plnou odpovědnost za svoje jednání. Náklady nezodpovědného chování některých lidí by nenesli ostatní.

To ale vůbec není přitažlivá myšlenka pro někoho, kdo má touhu řídit společnost.

Rozlišení co je „škodlivé“ a co je „dobré“ nebo „správné“ je nutné, pokud chcete něco dirigovat, někomu něco přikazovat. „Škodlivý“ je CO2, kyslík je potom asi „dobrý“. Jak je to potom v atmosféře s dusíkem? Je dobrý, nebo špatný? Asi není zajímavý, CO2 je mnohem lukrativnější cíl, protože se uvolňuje při výrobě energie a činnosti automobilových motorů.

Nedá se říci, že je nějaká potravina škodlivá nebo prospěšná. I v mase, které obsahuje živočišné tuky, jsou látky které potřebujeme k životu.

Záleží potom na množství konzumovaných potravin, celkové skladbě jídelníčku a celkového stylu života. Pokud si dám jedno pivo, udělám něco pro svoje zdraví. Pokud bych si jich dal deset, už to asi moc zdravé nebude. Voda vás udrží při životě. Kdo však zkusí vypít najednou několik více litrů vody, zjistí, že její účinek může být smrtící.

Neměla by se více zdanit také sůl? Sůl také není zdravá.

Tolik mi to připomíná jeden z mých oblíbených filmů: Demolition Man. Ve filmu mimo jiné sice nešlo o větší zdanění některých potravin ale o jejich naprostý zákaz.
Zbytek se shoduje s tím, o co Strana zelených usiluje.
Ve filmu byla budována ideální společnost. Postupná instalace Dobra se povedla až tak dobře, že vznikla kvalitní diktatura.
Ve filmu používaný pozdrav „Buďte dobrý!“ byl autory filmu nebo českého překladu velmi trefně vymyšlen.

Pokusím se rozvinout svůj klid a být dobrý. Především by však měli rozvinout svůj klid Zelení a přestat obtěžovat a ohrožovat lidi se svými socialistickými projekty, sociálním inženýrstvím, budováním ideální, vysněné společnosti. Centrálně řízené a plánované, pochopitelně.

Levice nutně potřebuje něco řídit, nejlépe celou společnost. Od slova diktovat je odvozeno slovo diktátor. Levicové strany by nám chtěly diktovat, co máme dělat, co nemáme dělat, co máme jíst, co nemáme jíst, čím máme svítit, čím máme topit, jak se máme přepravovat z jednoho místa do druhého, kolik smíme produkovat CO2, prospěšného plynu a přirozené součásti atmosféry….. (byl by to dlouhý seznam). Vše samozřejmě pro naše DOBRO. A za naše peníze.

Levicové strany by měly být správně označovány jako diktátorské.

„Nechte jednotlivce, toho běžného občana, kterým se každý ohání, jednat podle sebe a nenechte ho podléhat diktátorovi.“
(Ludwig von Mises)

Diktátorské politické strany ohrožují naší svobodu.

Jindřich Pilc je členem Strany svobodných občanů

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31