PILC: Daň za „škodlivost“ – pro vaše dobro

PILC: Daň za „škodlivost“ – pro vaše dobro

Strana zelených chce vyšší zdanění potravin s vyšším obsahem cukru a živočišných tuků. Podobně jako jiné levicové strany v mnoha jiných zemích.

Chtějí méně zdaňovat to, co je podle nich prospěšné a chtějí více zdaňovat to, co je podle nich škodlivé.

Vyšší zdanění „škodlivých“ potravin má vést k jejich nižší spotřebě, následně k lepšímu zdraví populace, snížení nemocnosti a snížení výdajů ve zdravotnictví.

Podle předsedy Zelených Ondřeje Lišky je to prý spravedlivé: „Proč by měli nést náklady nezodpovědného chování jednoho člověka všichni ostatní?“ Myslí se tím náklady ve zdravotnictví a povinné zdravotní pojištění.

Proto by zavedl vyšší daně na některé potraviny, které považuje za „škodlivé“. Asi mu přijde normální, logické a spravedlivé, že za chování některých lidí, jejich stylu konzumace sladkostí a tuků, budou trestáni kolektivně všichni konzumenti těchto potravin i když tyto potraviny konzumují střídmě a zdravotní problémy nemají.

Co třeba zavést komerční zdravotní pojištění, kde by výše poplatku závisela na životním stylu a zdravotním stavu? Stát by do toho vůbec nezasahoval. Žádné státem nadirigované zdravotní pojištění (pro všechny stejné). Kdo žije nezdravě, musel by si platit vyšší zdravotní pojištění. Výše zdravotního pojištění by se určovala individuálně. Každý by nesl plnou odpovědnost za svoje jednání. Náklady nezodpovědného chování některých lidí by nenesli ostatní.

To ale vůbec není přitažlivá myšlenka pro někoho, kdo má touhu řídit společnost.

Rozlišení co je „škodlivé“ a co je „dobré“ nebo „správné“ je nutné, pokud chcete něco dirigovat, někomu něco přikazovat. „Škodlivý“ je CO2, kyslík je potom asi „dobrý“. Jak je to potom v atmosféře s dusíkem? Je dobrý, nebo špatný? Asi není zajímavý, CO2 je mnohem lukrativnější cíl, protože se uvolňuje při výrobě energie a činnosti automobilových motorů.

Nedá se říci, že je nějaká potravina škodlivá nebo prospěšná. I v mase, které obsahuje živočišné tuky, jsou látky které potřebujeme k životu.

Záleží potom na množství konzumovaných potravin, celkové skladbě jídelníčku a celkového stylu života. Pokud si dám jedno pivo, udělám něco pro svoje zdraví. Pokud bych si jich dal deset, už to asi moc zdravé nebude. Voda vás udrží při životě. Kdo však zkusí vypít najednou několik více litrů vody, zjistí, že její účinek může být smrtící.

Neměla by se více zdanit také sůl? Sůl také není zdravá.

Tolik mi to připomíná jeden z mých oblíbených filmů: Demolition Man. Ve filmu mimo jiné sice nešlo o větší zdanění některých potravin ale o jejich naprostý zákaz.
Zbytek se shoduje s tím, o co Strana zelených usiluje.
Ve filmu byla budována ideální společnost. Postupná instalace Dobra se povedla až tak dobře, že vznikla kvalitní diktatura.
Ve filmu používaný pozdrav „Buďte dobrý!“ byl autory filmu nebo českého překladu velmi trefně vymyšlen.

Pokusím se rozvinout svůj klid a být dobrý. Především by však měli rozvinout svůj klid Zelení a přestat obtěžovat a ohrožovat lidi se svými socialistickými projekty, sociálním inženýrstvím, budováním ideální, vysněné společnosti. Centrálně řízené a plánované, pochopitelně.

Levice nutně potřebuje něco řídit, nejlépe celou společnost. Od slova diktovat je odvozeno slovo diktátor. Levicové strany by nám chtěly diktovat, co máme dělat, co nemáme dělat, co máme jíst, co nemáme jíst, čím máme svítit, čím máme topit, jak se máme přepravovat z jednoho místa do druhého, kolik smíme produkovat CO2, prospěšného plynu a přirozené součásti atmosféry….. (byl by to dlouhý seznam). Vše samozřejmě pro naše DOBRO. A za naše peníze.

Levicové strany by měly být správně označovány jako diktátorské.

„Nechte jednotlivce, toho běžného občana, kterým se každý ohání, jednat podle sebe a nenechte ho podléhat diktátorovi.“
(Ludwig von Mises)

Diktátorské politické strany ohrožují naší svobodu.

Jindřich Pilc je členem Strany svobodných občanů

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Celorepublikový volební sněm Svobodných proběhl 14. listopadu 2026 ve jménu spojování a apelu na všechny politické struktury ve smyslu odsouzení násilí a agrese proti jiným názorovým platformám. Jako hosté na sněmu vystoupily špičky naší politické reprezentace.

První vystoupil Tomio Okamura, předseda Poslanecké sněmovny a předseda strany SPD. Poděkoval za skvělou práci straně Svobodných a především jejímu předsedovi Liboru Vondráčkovi za jeho mimořádně aktivní a nenahraditelnou aktivitu v rámci poslaneckého klubu SPD.

Na projev navázal Petr Macinka, ministr zahraničí a předseda strany Motoristé sobě. Zmínil „svobodného motoristu“ jako ideální výsledek naší společné práce a svobodu v přímé souvislosti se zodpovědností. V jeho projevu zazněla jako podmínka silné společnosti důvěra státu občanům místo restrikcí. Popřál Svobodným, aby zůstali svobodní.

Paní senátorka Daniela Kovářová pojala myšlenku svobody jako možnosti žít si po svém a rozhodovat o svém životě ve vlastní zemi a vyjádřila odpor k regulacím EU.

Na sněmu dále vystoupil Jindřich Rajchl, poslanec a předseda PRO, který přirovnal EU k Mordoru a pozastavil se nad tím, že pravda je dnes částí společnosti vnímána jako útok.

Již tradičním hostem na sněmech Svobodných byl Michal Simkanič, který nechyběl ani tentokrát. Všechny přítomné pobavil krátkou alegorickou povídkou o politických trendech ve společnosti.

Neočekávaně promluvil i jeden z někdejších zakladatelů Svobodných, Ladislav Jakl. Připomněl svůj starší text o pomyslném spojení fotbalových týmů Sparty a Slavie, kterým varoval před neuváženými fúzemi a z nich vyplývajícími riziky. Na současný stav společnosti navázal obratem, kdy při obraně společného hřiště je možné dočasně odložit rozdílné dresy a spojit se za účelem získání hřiště zpět. Pokud Evropská unie bere všem našim politickým stranám možnost rozhodovat o našich věcech na politickém hřišti v Praze, aby se o nich rozhodovalo v Bruselu, ty politické strany, kterým se to nelíbí, by měly síly spojovat.

Téma spojování a nutnosti držet při sobě rezonuje celým sněmem. Stejně jako omezení vlivu státu a nutnost vystoupení z EU, která už kromě restrikcí a regulací nic neprodukuje.

Následně se představili kandidáti na předsedu a místopředsedy strany i na členy Republikového výboru. Libor Vondráček tentokrát poprvé neměl protikandidáta a lze očekávat, že bude po skončení elektronického hlasování 21. 11., i po sedmi letech ve funkci, znovu zvolen předsedou strany.

V následné politické diskusi byla zmíněna i páteční konference „Co bude po EU?“, při které byl podle diskuse dán policií nepřiměřený prostor protestujícím v rámci jejich ohlášeného shromáždění na úkor účastníků konference. V návaznosti na to bylo přijato prohlášení jako apel na veřejnost i politická uskupení k odsouzení násilí, jako je třeba zamezení vstupu na konferenci jako nástroje politiky.

Na závěr se řešily praktické připomínky a podněty a návrhy na změny stanov, které by umožnily hlubší integraci politických stran v rámci Svobodných.

Text usnesení:

Svobodní varují před rostoucí mírou násilí používanou jako nástroj politiky.

Alarmujícím příkladem je pro nás včerejší (13. 11. 2026) útok levicových a progresivistických násilníků proti konání konference „Co bude po EU? Migrace, nebo remigrace?“, kteří násilím bránili účastníkům a hostům ve vstupu do sálu.

Nebudou-li tyto jevy jasně odsouzeny, a to nejen námi, ale všemi stranami a hnutími, které se chtějí nazývat demokratickými, je nepochybné, že se budou stupňovat. Ukazují se totiž jako účinné. Je jen otázkou času, kdy bude ve jménu tzv. tolerance a pokroku někdo zraněn nebo připraven o život. Kdo za to ponese morální a politickou odpovědnost?

Vyzýváme tedy strany a hnutí zastoupené v Poslanecké sněmovně: postavme se projevům násilí v politice, odsuďme je a vydejme tak jasný signál, že Česká republika je stále demokratickou a svobodnou zemí, kde lze svobodně projevit politický názor.

Republikový sněm Svobodných


14. listopadu 2026

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31