Petr Mach diskutoval v Trutnově a Hradci Králové o dění v EU i v domácí politice

Petr Mach diskutoval v Trutnově a Hradci Králové o dění v EU i v domácí politice

Europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach navštívil v úterý 17. května Královéhradecký kraj. Nejprve spolu s naším kandidátem do krajských voleb (č. 2 na společné kandidátce se Soukromníky)  Janem Šebelíkem zavítal mezi členy Klubu seniorů. Besedu si nenechalo ujít přes 50 lidí a organizoval a moderoval ji velice vitální 90letý předseda klubu Miroslav Šafařík, který svými vtipnými poznámkami bavil doslova celý sál.

Petr Mach nejprve popsal, jak Svobodné založil v r. 2009 proto, že coby pravicový volič neměl koho volit. „Vadilo mi, že se předávají pravomoci na Brusel a že se nesmyslně zvyšují daně,“ dodal za souhlasného přitakávání posluchačů.

Na dotaz pána z publika vysvětlil detaily programu Svobodných a pan Šebelík pak upozornil na rostoucí preference ve všech krajích. „Je reálné, že v krajských volbách uspějeme,“ zdůraznil. Uvedl dále, že Svobodní společně se Soukromníky chtějí, aby ty velké peníze, které protékají každým krajem, ale nikdo pořádně neví kam, aby šly co nejníž – konkrétním obcím. „Např. aby v dopravě byly dotace na každou jednotlivou jízdenku, a ne že se dá balík peněz velké firmě. Jde nám o to, aby se to dostalo lidem,“ zdůraznil Šebelík.

„Prostě, kdo bude provozovat veřejnou dopravu, má nárok na konkrétních pár korun na každou jízdenku. A ne jako je to teď, že nějaká firma má smlouvu na x let dopředu, a jiná nedostane vůbec nic,“ doplnil Mach.

Hodně se mluvilo o dění v EU. Petr Mach kritizoval současné kvóty na imigranty: „Vše začalo kvótami na chov skotu, kdy došlo k jeho omezení u nás. Pak přišly kvóty na mléko a cukr.. A teď už dochází na kvóty na lidi, což mi už hlava přestává brát!“

Ke své práci v Evropském parlamentu mj. poznamenal: „Hlasování co hlasování na mě padá marnost… Vše si tam odhlasuje blok socialistů a lidovců. Jediné, co má ale skutečný vliv, je rozhodnutí v té které zemi. Jen doma se můžou ty věci vyřešit,“ prohlásil s tím, že proto jsou tak klíčové volby do Sněmovny.

Na dotaz, jak se mu žije v Bruselu, vysvětlil, že se tam neodstěhoval a na zasedání dojíždí (do Štrasburku), nebo létá (do Bruselu). „Nechtěl jsem ztratit kontakt s lidmi ve své zemi. Chci pořád vědět, jak se tu lidem žije, jak se běžně nakupuje, jezdí tramvají… Záměrně jsem se tam neodstěhoval

Mluvilo se samozřejmě i o blížícím se brexitu a účastníci se velice živě zajímali o řadu dalších témat, vč. domácích. Atmosféra byla skvělá, posluchači často dávali najevo nahlas svůj souhlas s tím, co P. Mach říká a pořád se na něco ptali. Kdyby P. Mach nespěchal na další debatu, odpovídal by asi ještě hodně dlouho…

HRADEC KRÁLOVÉ

V podvečer se v Adalbertinu konala besedy s občany na téma uprchlická krize, její dopady na Evropu a Českou republiku a naše možnosti, jak se případným negativním vlivům bránit.

„Největším nebezpečím pro nás dnes paradoxně nejsou sami migranti, ale EU, která je k nám chce přerozdělit! Pokud projde návrh Evropské komise na další kvóty, nebo poslední nápad z její dílny, a sice že se státy budou moci vyplatit z kvót – to je to největší nebezpečí, tím EU přímo ohrožuje naši bezpečnost,“ prohlásil úvodem.

Rozebral také příčiny současného stavu: „Vidím jednu zásadní, a říkám to už dlouho. Byl  jsem před lety v pořadu Hyde Parku v ČT, bylo to v době, kdy NATO zaútočilo na Libyi. Tehdy jsem byl doslova za exota, když jsem to kritizoval. Ale NATO bylo založeno jako obranná aliance, ne na likvidaci diktátorů. Za druhé považuji za obrovsky neodpovědné něco zničit, a nemít plán, co dělat dál. Výsledkem takové vojenské intervence je chaos. Nejprve je sesazen diktátor a sledujeme euforii v přímém přenosu. Ale pak následuje chaos, občanská válka a vzestup radikálních skupin, jako je dnes islámský stát.“

Další zásadní příčinu vidí „v rozmazané rozptýlenosti ochrany hranic v EU a dále v ultrasociálních státech, jako je Německo a Švédsko, odkud migranti dostávají vzkaz, že se tam o ně královsky postarají.“

„Statisíce migrantů zamířily – v podstatě na pozvání německé kancléřky Angely Merkelové – do Evropy a Evropa teď neví, co s nimi. A začala vymýšlet nesmyslné přerozdělovací kvóty a pokuty pro státy, které si přidělené migranty nepřevezmou. A tak Evropská unie, nebo přesněji řečeno Německo, prosadilo loni přes odpor České republiky rozdělení 120 tisíc migrantů podle kvót. EU se naučila protlačovat věci silou, do té doby se vždy hledala shoda všech a na tvrdé hlasování prakticky nedocházelo. Oni teď využívají své hlasovací síly, kterou jim bohužel někdejší premiér Topolánek, prezident Klaus a poslanci odleva doprava naservírovali v podobě tzv. Lisabonské smlouvy. My Svobodní jsme před tímhle varovali od samého počátku,“ připomněl mj.

Na dotaz, jak si představuje fungování EU řekl, že si přeje volný obchod i cestování, ale že to jde bez složité byrokracie. „Pak bych klidně byl i pro to, aby se to dál jmenovalo EU. Jsem ale skeptický, že Brusel dokáže přijímat rozumná řešení.“

K brexitu mj. řekl: „Pokud Británie skutečně z EU odejde, tak padne jedna velká lež, a sice, že bez EU to nejde. Brusel jim zkrátka přestane diktovat a najednou se ukáže, že to jde a že to jde docela dobře.“

Mluvil také o tom, jak hlasuje v Evropském parlamentu. „Hlasuji proti všemu, co omezuje svobody občanů, a naopak a pro všechny návrhy, které svobodu lidí zvětšují a vracejí pravomoci národním státům. To je ale opravdu málokdy.“

Hradec Králové 17. května 2016

Text a foto: Kateřina Kašparová
tisková mluvčí Svobodných

e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl 3. června 2026 hostem pořadu 360° s Michalem Půrem, kde obhajoval SPD v kauze předvolebních plakátů a obhajoval vládní návrh referenda a přenos kompetencí v rámci vlády. V debatě s Karlem Haasem z ODS se opakovaně dostával do střetu nad hranicemi svobody slova, nad rolí soudů v politickém sporu i nad tím, zda se vláda v citlivých otázkách řídí ideologií, nebo praktickými výsledky.

Spor o plakáty

První část debaty se točila kolem odsouzení SPD v kauze předvolebních plakátů a kolem otázky, zda je kritika soudkyně na místě. Vondráček hned na začátku odmítl, že by šlo o exces, a naopak tvrdil, že nejde přehlížet politický rozměr celé kauzy. Podle něj je samotný proces zatížen politikou už od počátku, protože podnět k věci podal politik a trestní oznámení podal poslanec Jiří Pospíšil. Zároveň upozornil, že předmětem trestního stíhání je politický projev, a proto považuje za legitimní zkoumat i samotnou formulaci trestného činu.

Vondráček řekl, že každý stíhaný člověk má právo nesouhlasit s verdiktem a odvolat se. Postup SPD i Tomia Okamury označil za kultivovaný a podložený a odmítl představu, že by kritika soudního rozhodnutí byla apriori nepřijatelná. V jeho pojetí nejde o útok na justici, ale o obranu svobody politického projevu. Současně dal najevo, že pokud politické výroky vedou k trestní sankci, je namístě debatovat o tom, kde přesně má být hranice mezi svobodou slova a trestným činem.

Karel Haas z ODS naopak celý spor viděl jako součást dlouhodobé strategie SPD udržovat mediální pozornost. Tvrdil, že Okamura hraje roli novodobého bojovníka za svobodu slova, přičemž spor využívá k posílení vlastního politického příběhu. Podle Haase byla kampaň SPD odporná, rasistická a xenofobní, a to bez ohledu na to, zda už existuje pravomocný verdikt. Vondráček proti tomu namítal, že plakát sám o sobě nenávist nevyvolává, a připomněl, že skutečné společenské napětí vzniká spíš ze systémového rasismu a z konkrétních příkladů násilí a selhání státu v západní Evropě.

Svoboda slova

Vondráček v debatě opakovaně rozšiřoval téma od konkrétního plakátu k širší obraně svobody slova. Když Michal Půr otevřel otázku, zda se SPD a její předseda kvůli plakátu nepouštějí na tenký led, Vondráček trval na tom, že každý má právo se proti rozsudku ohradit. Zároveň upozornil, že pokud se podobné případy začnou kriminalizovat, může to být precedent s dalekosáhlými důsledky pro veřejnou debatu.

V jedné z nejostřejších pasáží Vondráček varoval, že se nechce dostat do situace, kdy budou lidé trestáni za verbální výroky podobně jako v některých zemích západní Evropy. Připomněl, že česká justice už v minulosti řešila podobné spory a že Ústavní soud podle něj dokáže svobodu projevu chránit lépe než běžné soudy. V této souvislosti zmínil případ Ladislava Vrábela a vyslovil naději, že pokud by se kauza dostala k evropským soudům, česká ústavní ochrana projevu by SPD mohla nakonec pomoci.

Haas proti tomu argumentoval evropskou judikaturou. Upozornil, že existuje hranice mezi politickou soutěží a trestněprávní odpovědností za rasistické nebo xenofobní výroky, a že soudy mají postupovat restriktivně, ale zároveň nemohou ignorovat hrubé excesy. Vondráček sice připustil, že hranice existuje, ale trval na tom, že v tomto případě byla jeho strana kriminalizována za politický názor, nikoliv za nenávistný čin.

Migrace a Ukrajina

Velkou část rozhovoru zabral také spor o migraci a postoj SPD k ukrajinským běžencům. Vondráček uvedl, že SPD nechce pokračovat v tom, co označil za „ukrajinskou kartu“ předchozí vlády. Tvrdil, že současná vláda už v programovém prohlášení Ukrajinu téměř nezmiňuje, zatímco bývalý kabinet ji používal jako zástupné vysvětlení vlastních chyb.

Předseda Svobodných řekl, že SPD chce změnit pravidla ochrany Ukrajinců v Česku, zejména podmínky pro přístup k humanitární dávce. Podle něj není férové, aby lidé měli různá práva a aby část ukrajinských běženců dávky pobírala a část ne. Z jeho pohledu je zpřísnění podmínek na místě, protože stát musí být vůči vlastním občanům i příchozím spravedlivý a transparentní.

Současně ale zdůraznil, že problémem není samotná přítomnost Ukrajinců v Česku, ale to, že předchozí vlády vysvětlovaly všechna selhání válkou na Ukrajině. Podle Vondráčka to Ukrajincům ve výsledku škodí, protože stát si nepřiznává vlastní chyby. Haas tuto argumentaci odmítl a tvrdil, že SPD jen využívá jedno téma za druhým, ať už jde o migranty, Ukrajinu nebo kdysi sudetoněmecký sjezd, k šíření negativních emocí.

Referendum

Po kontroverzi kolem plakátů se debata přesunula k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Vondráček připomněl, že SPD mělo referendum ve volebním programu dlouhodobě a že navržené parametry odpovídají jen výchozímu kompromisu, nikoli ideálu strany. Jako model označil Švýcarsko a řekl, že v ideálním případě by referendum mělo co nejnižší práh účasti a co největší důvěru v občany.

Vondráček vysvětloval, že referenda by se nemohla týkat členství v EU ani NATO, protože to je podle koaliční dohody předem vyloučeno. Naopak zdůraznil, že občané nejsou nesvéprávní a nemají být k důležitým otázkám přistupováni jinak než ve volbách. Připomněl i referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003, které také nemělo žádný práh povinné účasti.

Když Michal Půr otevřel hypotézu, že by opozice mohla využít referendum k hlasování o přijetí eura, Vondráček se k tomu postavil jednoznačně odmítavě. Tvrdil, že euro je už fakticky zavedeno a kdo chce, může s ním podnikat, ale Česku by neměla být brána koruna. Podle něj prezident svými výroky o euru otevírá diskusi, která posiluje myšlenky na ztrátu práva veta a suverenity, a navíc podporuje politické směry, které jdou proti českému zájmu.

Euro a suverenita

V části o euru se Vondráček stal jedním z nejzřetelnějších kritiků integračního směřování EU. Prohlásil, že prezident svými postoji dává váhu myšlenkám, které vedou k „ztrátě suverenity“ a k modelu „Spojených států evropských“. Zmínil také, že podle průzkumů euro stále nemá podporu ani u podnikatelů, ani v dalších sociálních skupinách.

Haas reagoval střízlivěji. Připomněl, že v ODS se debata o euru vede a že otázka přijetí eura není zda, ale kdy. Uvedl, že osobně je nyní zhruba v poměru 60 ku 40 proti přijetí eura, ale připustil, že v ODS už není názor tak jednoznačně odmítavý jako dříve. Vondráček naopak neviděl důvod, proč by se Česko mělo zavedením eura vzdávat vlastní měny, když s eurem lze i tak účtovat a platit, a navrhl jednoduše: „neberte nám korunu“.

Úřad vlády a reorganizace

Závěrečná část debaty se věnovala reorganizaci Úřadu vlády a stávkové pohotovosti jeho odborů. Haas tvrdil, že protest je důsledkem špatně připraveného a necitlivě komunikovaného přesunu agend, zejména v oblasti protidrogové politiky. Podle něj byla přenosná agenda dlouhodobě funkční a byla chválena mezinárodními partnery, zatímco nová vláda zvolila spíš represivní přístup než prevenci.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31