Mlýnková Išková: Nesmiřitelně rozdělená společnost

Mlýnková Išková: Nesmiřitelně rozdělená společnost

Pokud by se mě někdo zeptal, jak bych jedním slovem popsala českou společnost, bez váhání bych řekla, že je rozdělená. Téměř každý z nás patří do nějaké skupiny. Velmi častým jevem je pak to, že se lidé z této skupiny dívají skrz prsty na lidi z jiné. Říká se, že rozdílný názor nedělá nepřátele. Avšak je tomu stále tak?

Snad každý někam patří. Jeden je levičák, druhý je pravičák, jeden socialista, druhý kapitalista. Tu máme zelené neomarxisty, tam zas anarchokapitalisty. Sluníčkáři, lepšolidi, rusofily, havloidy, libtardy, konzervy atd. atd.Potřeba sdružovat se s lidmi stejného politického myšlení je přirozená a fungovalo to tak vždy. Rok od roku mám však větší pocit, že propast mezi jednotlivými skupinami je hlubší a hlubší.

A čím je ta propast hlubší, tím větší je i nutnost loajality k příslušné skupině. Běda ti, pokud vybočíš a budeš mít na určité dílčí věci stejný názor, jako náš názorový oponent. A tak se najednou z pravicově smýšlejícího člověka stane neomarxista, jen kvůli tomu, že se zajímá o ekologii a o to, zda bychom se nemohli k přírodě chovat šetrněji. Životní prostředí je přece téma levičáků a pokud se o něj zajímáš, určitě chceš všem nanutit elektrokolo, všude kolem postavit dotované solární elektrárny a prosazuješ zákaz plastových tašek a sáčků. Co na tom, že nechceš nikomu nic přikazovat? Co na tom, že cestu k lepšímu stavu životního prostředí vidíš v posílení vlastnických práv k půdě? Zajímáš se o ekologii a to je pod úroveň nás pravičáků. Jsi neomarxista.

S tím jde ruku v ruce druhý jev. Všimli jste si, že pokud je nějaké téma (v předchozí úvaze ekologie) silně spojeno s určitou názorovou skupinou, je opačné názorové skupině toto téma apriori odporné? A to i v případech, kdy by mělo toto téma naopak spojovat. Dostáváme se tak do absurdních situací, kdy lidé z jedné skupiny odmítají věci, u kterých by se čekalo, že budou spíše hájit. Ukážu vám to na jednom výborném příkladu.

V neděli 10. března jsme si připomenuli 60. výročí povstání v Tibetu při kterém zemřelo 80 000 lidí. Lidská práva jsou v Tibetu ze strany Číny porušována dodnes. Akt vyvěšování vlajky nemusí být populární u každého, což je pochopitelné. Co se týče toho, že by v Tibetu neměly být porušovány lidská práva, čekala bych, že z každé skupiny jasně zazní, že něco takového by se nemělo dít. A přesto se tak neděje. Vyvěšování tibetské vlajky a vůbec příklon k Tibetu je klasicky spojován s tzv. městskými intelektuály, lepšolidmi, havloidy, chcete-li. Vy ale s takovými lidmi téměř vždy nesouhlasíte a kvůli jejich hodnotám jimi opovrhujete. Není přece možné, abyste stáli vedle sebe při symbolické obhajobě práv Tibeťanů. Obranu Tibetu máte s těmito lidmi tak silně spojenou, že jak jsou pro vás odpudiví tito lidé, je pro vás odpudivé i stavění se na stranu Tibeťanů. Není to absurdní?

Samozřejmě, že to neplatí absolutně a neplatí to o všech. Avšak výše popsané opravdu velmi často pozoruji nejen ve svém okolí, ale i mimo něj na sociálních sítích. A tak si říkám, jestli bychom se neměli na to škatulkování vykašlat a být prostě jen… člověkem.

 

Terézia Mlýnková Išková
Radní města Hodonín, členka Republikového výboru

 

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Republikáni v amerických volbách do Kongresu ztratili obě komory a v pořadu 360° na CNN Prima News se řešilo, co porážka Donalda Trumpa znamená pro Ukrajinu, Írán a Česko. Libor Vondráček v ní vidí lekci: Američané potrestali prezidenta za válku, kterou neměl začínat. Za největší problém Evropy ale dál považuje její vlastní zelenou politiku.

Moderátor Jakub Kokoška pozval k debatě ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě), poslance Jana Papajanovského (STAN), místopředsedu TOP 09 Matěje Ondřeje Havla a předsedu Svobodných Libora Vondráčka, zvoleného za SPD. Zatímco opozice mluvila o zhrouceném kultu Donalda Trumpa a ministr Červený hájil úder na Írán jako nutnou cenu za bezpečnost, Vondráček nabídl třetí pohled. Ne obhajobu Trumpa, ale výklad jeho porážky.

Volili mírotvorce, dostali válku

Český politik se podle Vondráčka musí na americké volby dívat optikou českých zájmů, a tou je především konflikt kolem Hormuzského průlivu. Doufá, že výsledek bude pro Trumpa vzkazem. Lidé ho před dvěma lety volili jako muže, který bude války ukončovat. Trump dlouhodobě kritizoval politiku intervencí, která podle Vondráčka přinesla zpackaný odchod z Afghánistánu a návrat islamistických hnutí, proti nimž se v regionu původně bojovalo. Na této kritice postavil i kampaň.

Slib ukončit válku na Ukrajině do čtyřiadvaceti hodin podle Vondráčka nesplnil. „Na druhou stranu udělal pro to rozhodně nejvíc ze všech státníků, protože všichni ostatní nedělali vůbec nic, jenom vymýšleli nejrůznější balíčky sankcí, které tu válku nijak nepřibližovaly ke konci,“ řekl. Upozornil ale i na stinnou stránku: vítězství demokratů povzbudí íránský režim, který teď bude stupňovat podmínky příměří. Trumpova vyjednávací pozice je dnes podle něj horší, než by byla před měsícem.

Moderátor se ptal, zda by Česko mělo po amerických volbách změnit zahraniční politiku. Podle Vondráčka nemůže: musí dál hájit své zájmy, a v českém zájmu nebylo a není, aby konflikt pokračoval a Hormuz zůstal zablokovaný. Přímý byl i ve věci Íránu. „Nikdo není světový policajt,“ prohlásil. Fanouškem íránského režimu není a v Íránu by se narodit nechtěl, voliči ale podle něj intervenci vnímali jako zradu myšlenek, s nimiž Trump do voleb šel. „Jsem bytostně přesvědčený, že kdyby to neudělal, tak by volby neprohrál takovým způsobem. Možná by si i udržel většinu,“ řekl. Pro Česko je podle něj útěchou, že po takové lekci od Trumpa další podobný konflikt nečeká.

Spravedlivý mír určí Ukrajinci

K jednání zástupců Ruska a Ukrajiny v Bílém domě připomněl slova mluvčí ukrajinského prezidenta, že nejlepší čas na mír je teď, ideálně už dříve. Pokud má Evropa vyslat vlastního vyjednavače, neměl by podle Vondráčka sehrát roli, jakou kdysi sehrál Boris Johnson. Mír má být spravedlivý, o tom, co je spravedlivé, ale nemají rozhodovat Češi. Rozhodnout to musí ukrajinský lid. Ne všichni Ukrajinci, s nimiž mluví v Česku, podle něj vnímají, že Volodymyr Zelenskyj má po tolika letech od voleb legitimitu mluvit za ně.

Na otázku, proč premiér Andrej Babiš dosud nebyl v Oválné pracovně, odpověděl věcně. Babiš je premiérem necelý rok a Trumpův program je nabitý. Na jiných úrovních, od ministra zahraničí po Trumpovu inauguraci, hráli čeští politici z frakce Patriotů důstojnou roli. Česko podle něj reprezentuje podobné racionální hodnoty jako současná Amerika, ať jde o Green Deal, svobodu slova, nebo migraci.

Nezávislost není soběstačnost

Když Andrej Babiš mluvil o paralýze, Vondráček krotil emoce. Shutdown má v Americe jiný význam než české rozpočtové provizorium, protože federální instituce opravdu zavírají. Trump si ho ale zažil už v prvním mandátu, kdy většinu v Kongresu neměl. Voliči podle něj mají tendenci moc vyvažovat, a obě strany se nakonec vždy nějak dohodnou.

Nejostřeji se Vondráček ozval, když Jan Papajanovský vyzval k evropské soběstačnosti. „Pokud chceme být soběstační, tak přestaňme tady ideologicky ztěžovat výrobu takových automobilů, které vyrábět umíme. Přestaňme zavírat uhelné elektrárny, když uhlí máme na našem území,“ odpověděl. Baterie do elektromobilů i solární panely podle něj vyrábí Čína, takže jedna závislost by se jen vyměnila za druhou. Na námitku, že ropu Evropa netěží, odpověděl rozlišením, které se v debatě často ztrácí: ropu lze dovážet z mnoha částí světa, a nezávislost tedy neznamená soběstačnost.

Opravil i výklad celní války. Nezačal ji podle něj Donald Trump, ale Evropská unie, když schválila uhlíková cla. Trump na to reagoval. „Chybu chybou opravit nelze,“ dodal. Netvrdí tedy, že Trump postupoval správně, jen že první krok udělal Brusel.

Green Deal, nebo rozpad

V závěru debaty se Vondráček vrátil ke svému hlavnímu tématu. Po finanční krizi v letech 2007 a 2008 byly podle něj ekonomiky Spojených států a Evropské unie bez Británie zhruba vyrovnané. Lisabonská strategie dokonce slibovala, že Evropa Ameriku předběhne. Místo toho americké HDP podle Vondráčka rostlo zhruba o 35 procent rychleji, bez emisních povolenek, které vymyslel Brusel. Na Havlův příklad Škody, která podle něj dobře zvládá přechod k elektromobilům, odpověděl otázkou, kolik takových aut si lidé kupují sami a kolik díky dotacím.

Papajanovský namítl, že kvalita života nejsou jen statistiky HDP, ale i délka dožití či kvalita zdravotní péče. Vondráček souhlasil, že má mnoho rozměrů. Ekonomické trendy jsou ale podle něj prostě špatné. „Buďto se rozpadne Evropská unie, nebo se Evropská unie vykašle na Green Deal, anebo tady bude na úbytě svoboda slova a základní práva,“ shrnul. Ani v tom podle něj Evropa za Amerikou nevede: svoboda slova tam není potlačovaná tak jako tady.

Vondráček tak z amerických voleb vyvodil závěr pro obě strany Atlantiku. Trumpovi vzkázal, že voliči netolerují zradu mírového programu, Evropě, že ji neohrožují americká cla, ale její vlastní ideologie.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31