Kremlík: Svět jde od klimatického žalu k vyhlášení klimatické nouze

Kremlík: Svět jde od klimatického žalu k vyhlášení klimatické nouze

V horkém létě 2018 se patnáctiletá švédská holčička rozhodla, že místo školy v pátek půjde demonstrovat před parlament. Proti tomu, že je jí teplo. Stala se miláčkem médií.

V lednu 2019 pak vystoupila na ekonomickém fóru v Davosu, aby pokárala dospělé, že málo bojují s klimatem (zdroj). I když o ekonomii toho moc neví a otázka nákladů leží mimo její zorné pole. Kdo ji na to pódium postavil a proč?

Greta Thunberg patří k obětem obchodníků se strachem. Je jedním z dětí, které vyrůstají v atmosféře zmaru, již šíří dezinformační média. V projevu na konferenci TED v listopadu 2018 vypráví, že když se dozvěděla o změně klimatu, upadla do deprese: „Přestala jsem mluvit. Přestala jsem jíst. Za dva měsíce jsem ztratila deset kilo. Později mi diagnostikovali Aspergerův syndrom.“ Dále vysvětlovala, že pro lidi s tímto syndromem je všechno buď černé nebo bílé, špatně nebo správné nic mezi tím. Proto prostě nutno klima zastavit, neb je to správné. (video)

Jenže skutečnost není tak černobílá, jak dětem sugerují vymývači mozků. Například studie v časopise Lancet potvrzuje, že „chladné počasí zabíjí 20krát více lidí než teplé počasí“. Studie analyzovala přes 74 milionů úmrtí na 384 místech ve 13 zemích v letech 1985 – 2012. Závěry ukazují že „úmrtí kvůli mírně teplému či chladnému počasí značně početně převažují nad úmrtími z extremních vln horka či mrazů… Studie také ukazuje, že extrémní teploty byly odpovědné za méně než 1% všech úmrtí.“ (ScienceDaily)

Při celkovém oteplení tedy značně ubývá zimních úmrtí a mírně přibývá letních úmrtí. Celkově úmrtí ubývá. Oteplení je i prospěšné.

To ale do černobílého uvažování nezapadá.

Po vzoru Grety se nyní po celém světě konají záškolácké Fridays for Future. Připojili se i čeští studenti a hovořili v rozhlase takto: „Musíme se chovat, jako by nám hořela střecha nad hlavou… Teď je ten nejvyšší čas panikařit…Myslím si, že generace našich rodičů jsou zodpovědné za změny klimatu… Máme posledních 12 let na to, abychom něco dělali… Není důvod skrývat hlavu pod polštář a předstírat, že nic jako klimatická změna neexistuje.“

Takovou míru bludů člověk málokdy slyší vtěsnanou do takto krátké nahrávky. Mladí, kteří papouškují naučené fráze, co slyšeli ve škole. Jak pionýři, kteří kdysi deklamovali básničky „My jsme mládež nová, mládež Gottwaldova.“ Deja-vu?

Tihle mladí lidé to ale myslí dobře a snaží se dělat něco pozitivního. I když sebou nechají manipulovat. Neomluvitelné je ale chování těch, kteří jim do hlavy nasadili tyto myšlenky.

Strach. Beznaděj. Přesvědčení, že nemáme žádnou budoucnost. Apokalyptická ideologie, kterou šíří obchodníci se strachem, vysává z lidí život.

U stále více lidí jsou diagnostikovány psychické problémy označované jako „klimatický žal“ (climate grief). Obětí jsou děti jako Greta, ale i dospělí. „Já určitě děti nechci,“ řekla v rozhovoru napříkla 21letá vysokoškolská studentka z Floridy. „Nemáme žádnou naději, že se zabrání klimatické katastrofě. Změny, které jsou zapotřebí, se stále nedějí.“ (zdroj).

Těmto jehovistickým proroctvím věří lidé navzdory tomu, že klesá míra podvýživy i chudoby ve světě. A stále pokračuje trend snižování ceny potravin. Oni ale myslí, že stav světa se zhoršuje. Věří stihomamu.

Znepokojivé jsou také politické snahy využít vystrašených lidí k obcházení demokracie. Tito lidé v akci Fridays for Future požadují vyhlášení výjimečného stavu jako za války (stav klimatické nouze). To by pak mohli vládnout bez ohledu na standardní pravidla. To podporují i aktivisté z Extinction Rebellion, kteří v únoru 2019 předložili žádost o vyhlášení klimatické nouze na pražském magistrátě spolu se stranou Zelených.

„Kdo se vzdá svobody, aby dosáhl bezpečí, ten nakonec ztratí obojí.“ (Benjamin Franklin)​

Těmto nekalým plánům je třeba říci ne. Už proto, že místo potřebné adaptace na měnící se klima chtějí vyhazovat peníze za bezzubé snižování emisí uhlíku. Které na klima nemá skoro vliv. Alespoň je ale konečně jasné, o co od začátku jde. Nejde o klima, ale o uchvácení moci.

Vítězslav Kremlík

člen strany Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31