Kremlík: Svět jde od klimatického žalu k vyhlášení klimatické nouze

Kremlík: Svět jde od klimatického žalu k vyhlášení klimatické nouze

V horkém létě 2018 se patnáctiletá švédská holčička rozhodla, že místo školy v pátek půjde demonstrovat před parlament. Proti tomu, že je jí teplo. Stala se miláčkem médií.

V lednu 2019 pak vystoupila na ekonomickém fóru v Davosu, aby pokárala dospělé, že málo bojují s klimatem (zdroj). I když o ekonomii toho moc neví a otázka nákladů leží mimo její zorné pole. Kdo ji na to pódium postavil a proč?

Greta Thunberg patří k obětem obchodníků se strachem. Je jedním z dětí, které vyrůstají v atmosféře zmaru, již šíří dezinformační média. V projevu na konferenci TED v listopadu 2018 vypráví, že když se dozvěděla o změně klimatu, upadla do deprese: „Přestala jsem mluvit. Přestala jsem jíst. Za dva měsíce jsem ztratila deset kilo. Později mi diagnostikovali Aspergerův syndrom.“ Dále vysvětlovala, že pro lidi s tímto syndromem je všechno buď černé nebo bílé, špatně nebo správné nic mezi tím. Proto prostě nutno klima zastavit, neb je to správné. (video)

Jenže skutečnost není tak černobílá, jak dětem sugerují vymývači mozků. Například studie v časopise Lancet potvrzuje, že „chladné počasí zabíjí 20krát více lidí než teplé počasí“. Studie analyzovala přes 74 milionů úmrtí na 384 místech ve 13 zemích v letech 1985 – 2012. Závěry ukazují že „úmrtí kvůli mírně teplému či chladnému počasí značně početně převažují nad úmrtími z extremních vln horka či mrazů… Studie také ukazuje, že extrémní teploty byly odpovědné za méně než 1% všech úmrtí.“ (ScienceDaily)

Při celkovém oteplení tedy značně ubývá zimních úmrtí a mírně přibývá letních úmrtí. Celkově úmrtí ubývá. Oteplení je i prospěšné.

To ale do černobílého uvažování nezapadá.

Po vzoru Grety se nyní po celém světě konají záškolácké Fridays for Future. Připojili se i čeští studenti a hovořili v rozhlase takto: „Musíme se chovat, jako by nám hořela střecha nad hlavou… Teď je ten nejvyšší čas panikařit…Myslím si, že generace našich rodičů jsou zodpovědné za změny klimatu… Máme posledních 12 let na to, abychom něco dělali… Není důvod skrývat hlavu pod polštář a předstírat, že nic jako klimatická změna neexistuje.“

Takovou míru bludů člověk málokdy slyší vtěsnanou do takto krátké nahrávky. Mladí, kteří papouškují naučené fráze, co slyšeli ve škole. Jak pionýři, kteří kdysi deklamovali básničky „My jsme mládež nová, mládež Gottwaldova.“ Deja-vu?

Tihle mladí lidé to ale myslí dobře a snaží se dělat něco pozitivního. I když sebou nechají manipulovat. Neomluvitelné je ale chování těch, kteří jim do hlavy nasadili tyto myšlenky.

Strach. Beznaděj. Přesvědčení, že nemáme žádnou budoucnost. Apokalyptická ideologie, kterou šíří obchodníci se strachem, vysává z lidí život.

U stále více lidí jsou diagnostikovány psychické problémy označované jako „klimatický žal“ (climate grief). Obětí jsou děti jako Greta, ale i dospělí. „Já určitě děti nechci,“ řekla v rozhovoru napříkla 21letá vysokoškolská studentka z Floridy. „Nemáme žádnou naději, že se zabrání klimatické katastrofě. Změny, které jsou zapotřebí, se stále nedějí.“ (zdroj).

Těmto jehovistickým proroctvím věří lidé navzdory tomu, že klesá míra podvýživy i chudoby ve světě. A stále pokračuje trend snižování ceny potravin. Oni ale myslí, že stav světa se zhoršuje. Věří stihomamu.

Znepokojivé jsou také politické snahy využít vystrašených lidí k obcházení demokracie. Tito lidé v akci Fridays for Future požadují vyhlášení výjimečného stavu jako za války (stav klimatické nouze). To by pak mohli vládnout bez ohledu na standardní pravidla. To podporují i aktivisté z Extinction Rebellion, kteří v únoru 2019 předložili žádost o vyhlášení klimatické nouze na pražském magistrátě spolu se stranou Zelených.

„Kdo se vzdá svobody, aby dosáhl bezpečí, ten nakonec ztratí obojí.“ (Benjamin Franklin)​

Těmto nekalým plánům je třeba říci ne. Už proto, že místo potřebné adaptace na měnící se klima chtějí vyhazovat peníze za bezzubé snižování emisí uhlíku. Které na klima nemá skoro vliv. Alespoň je ale konečně jasné, o co od začátku jde. Nejde o klima, ale o uchvácení moci.

Vítězslav Kremlík

člen strany Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31