Mises: Ideální daňové přiznání je žádné přiznání

Mises: Ideální daňové přiznání je žádné přiznání

Dlouhodobý program Svobodných přináší jednoduché řešení, jak by dvěma milionům spoluobčanů ubyla starost s podáváním daňového přiznání a jak by finanční úřad mohl výrazně snížit počet úředníků.

Ve zkratce: navrhujeme ušetřit výdaje ve státním rozpočtu natolik, aby bylo možné příjmy z daně z příjmů fyzických osob vykrýt příjmy z jiných daní, k tomu zdravotní a důchodové pojištění transformovat na paušální daň a v přihlášení k nemocenskému pojištění dát zaměstnancům volnost, podobně jako živnostníkům.

Co se týká tzv. solidární daně a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ty navrhujeme bez náhrady zrušit. Tyto změny by znamenaly úplný konec podávání přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Je to bezpochyby ambiciózní plán, který by se neobešel bez výrazné reformy jak zdravotního, tak sociálního systému. Museli bychom se vydat směrem od zkostnatělého bismarckovského systému, kde všichni přispívají do neefektivně hospodařícího eráru, ke zdravé konkurenci pestré škály soukromých pojišťoven a důchodových fondů. A také bychom museli ořezat výdaje státu zhruba o desetinu.

Proto se vraťme nohama na zem a pojďme si představit to, co by bylo možné udělat v mezičase, dokud nebude všeobecná shoda k reformám a k nacházení úspor ve státním rozpočtu. Nejedná se o žádné revoluční změny, spíše o malá a nenákladná zlepšení, jež by nám všem usnadnila život.

První krok je zvýšení uživatelské přívětivosti („zlidštění“) samotného tiskopisu daňového přiznání. Obávaný „růžový formulář“ zřejmě navrhoval státní úředník pro jiné státní úředníky, protože je plný odkazů na legislativu a úřednického ptydepe. Laik se mezi kolonkami lehce ztratí a raději si zaplatí daňového poradce či účetního, aby to vyplnil namísto něj. To, že je forma daňového přiznání nevyhovující, ukazuje výzkum studentů Masarykovy univerzity. Ti přišli s návrhem tiskopisu daňového přiznání na jednu stránku.

Jsem toho názoru, že formulář nestačí pouze zestručnit, je nutné kompletně změnit přístup, jakým se úředník snaží z občana získat potřebné informace. Můžeme se v tomto inspirovat například obdobným formulářem daňového úřadu Jejího veličenstva, kde je namísto nicneříkajících paragrafů srozumitelným jazykem a návodnou formou vypsáno, co je potřeba vyplnit. Včetně informací, do kdy a jakým způsobem je potřeba vyplněný formulář odevzdat. Není to sice na jednu stránku, je to však natolik přívětivé, že to zvládne bez odborné pomoci takřka každý.

Dále by úřady měly přestat požadovat od občanů ty informace, které již mají k dispozici. U přiznání daně z příjmů fyzických osob to znamená konkrétně dvě změny:

  • První změnou by bylo zbavení povinnosti zasílat zdravotní pojišťovně a správě sociálního pojištění přehled o příjmech a výdajích – to by nově přešlo na finanční správu, jež by automaticky těmto institucím zasílala export potřebných údajů z daňového přiznání. O výši platby sociálního a zdravotního pojištění by byl poplatník zároveň srozumitelně informován. Zavedení takové změny by bylo méně náročnější než nechvalně známý projekt jednoho inkasního místa, přesto by tím bylo dosaženo obdobného cíle.
  • Druhá změna se týká výhradně elektronického podání: když někdo vyplňuje sám za sebe elektronický formulář, tak není jediný důvod, aby pořád dokola vyplňoval základní údaje jako je jméno, příjmení a místo trvalého pobytu. Tuto informace má úředník k dispozici v datové zprávě či v uznávaném elektronickém podpisu odesílatele.

Poslední krok by byl už jen příslovečnou třešničkou na dortu. Je to realizace estonského nápadu zavést automatické vyměřování daní. Muselo by to však být zcela dobrovolné, aby se nemusel zapojovat ten, pro koho je bankovní tajemství důležitější než usnadnění administrativy.

Jak by to fungovalo? Pokud by živnostníka či firmu nebavilo podávat daňová přiznání, poskytli by finančnímu úřadu přístup ke svému bankovnímu účtu. Na základě peněžních toků by pak úřad automaticky vyměřil daň, jejíž výši by poté plátce buďto zpochybnil podáním řádného daňového přiznání, nebo odsouhlasil. Zapojeným subjektům by to přineslo nemalé úspory za administrativu. Nemuseli by nic složitě počítat ani vyplňovat. A netýkalo by se to pouze přiznávání k dani z příjmu, ale i kupříkladu k dani z přidané hodnoty.

Pavel Mises,
člen Republikového výboru Svobodných

Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31