MACH: Paroubkova první derivace

MACH: Paroubkova první derivace

„Snížíme zadlužování do roku 2013 na polovinu“, hlásá oranžový billboard. Bystrý čtenář jistě ví, že uvedené heslo by se dalo říci i takto: „Budeme dál zadlužovat zemi, pouze o kousek pomalejším tempem.“

Zjednodušeně řečeno, pan Paroubek nemluví o snížení zadlužení, ale o snížení zadlužování. Mluví o snížení tempa (směrnice, první derivace). Mimochodem, 3% HDP bude na konci volebního období stále kolem 160 miliard korun.

Abychom byli spravedliví, to stejné v podstatě hlásají ODS a TOP09 (mluví o dosažení maastrichtského kriteria – tedy sofistikovaným jazykem říkají, že chtějí v roce 2013 deficit 3% HDP. Nikdo z nich bohužel neříká, kde ušetřit. Jejich sliby jsou tedy absolutně prázdné. ODS říká „řešení bez dluhů“ – ale žádné řešení nemá – ani to pitomé dotování stavebního spoření nemíní zrušit. „Odpovědní chtějí žít bez dluhů“, hlásá pan Kalousek, který nese hlavní odpovědnost za rekordní nárůst dluhu o 193 miliard korun v roce 2009. Slyšíme nanejvýš obecné fráze či dokonce návrhy, které schodek dál prohloubí. Koneckonců Hospodářské noviny spočítaly, že pokud jde o dopad na deficit, vyjdou programy ODS a ČSSD nastejno.

Billboardové heslo ale bohužel u mnoha lidí, kteří nedokážou (podobně jako mnoho politiků a novinářů) rozlišit pojmy „dluh“ a „deficit“ (=roční přírůstek dluhu), vyvolává dojem, že tyto politické strany chtějí nějak snížit dluh. Rozumného voliče by mělo trknout, že je podezřelé, že strany neříkají, jak o 165 miliard snížit výdaje či zvýšit daně.

Někdy politici lidem doslova lžou: Z novin na mě vypadla příloha sociální demokracie, která hlásá: „Snižování státního dluhu na polovinu do roku 2013“ Že by politici, kteří jen pro rok 2010 odhlasovali zvýšení dluhu z 1200 miliard na 1365 miliard, dokázali do roku 2013 snížit dluh na 683 miliard? Že by za léta 2011-2013 plánovali přebytek v průměrné výši 230 miliard? Nikoliv. Jen sázejí na to, že voliči nebudou schopni rozlišit pojmy „dluh“ a „deficit“.

Přál bych si, aby voliči dokázali tuto klamavou reklamu prohlédnout. Když se podíváme na programy politických stran, které mají šanci se podle průzkumů dostat do sněmovny, vychází nám, že gigantické zadlužování bude pokračovat. A to je cesta ke státnímu bankrotu. Skutečné řešení je jediné: Poctivě voličům říct, že zadlužování musí skončit. A říct taky jak vyrovnat rozpočet.

Petr Mach je předsedou Svobodných. vyšlo na blogu ihned.cz.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31