Propad průmyslu nás přivádí do ekonomického útlumu

Propad průmyslu nás přivádí do ekonomického útlumu

ÚHEL POHLEDU: V úterý vyšla celá série statistik z české ekonomiky. A nebylo to vůbec dobré čtení. Průmyslová produkce v březnu meziročně reálně klesla o 2,7 %. Nejenže to byl propad, hlavně to byl výraznější propad, než čekal trh. Hypoteticky bychom se mohli vymlouvat na to, že k horšímu výsledku přispěly Velikonoce, které letos z větší části připadly už na březen. Ale za březnovým poklesem průmyslu stojí hlavně jiné důvody.

Prvním z nich byla mimořádně vysoká loňská srovnávací základna ve výrobě aut. Druhým pak pokračující pokles ve výrobě strojů a zařízení, který zasáhl většinu oborů tohoto odvětví. Konkrétně klesá produkce například ve výrobě čerpadel, zemědělských nebo kovoobráběcích strojů. A samozřejmě také pokračoval pokles produkce v energeticky náročných odvětvích – jako v kovodělném průmyslu, ve výrobě základních kovů, v hutnictví a slévárenství.

Když to vezmeme z většího nadhledu: obory, ve kterých je propad průmyslu největší, ukazují několik faktů. Zaprvé chronicky drahé energie coby důsledek Green Dealu si vybírají svou daň zejména na těžkém průmyslu. Ačkoliv burzovní ceny elektřiny klesly, stále se kvůli zelenému tažení v Evropě nedokážou vrátit na úrovně z doby před rokem 2020. Zadruhé tlak na elektromobilitu spolu s drahými energiemi, tedy opět důsledek Green Dealu, obzvláště výrazně dopadají na automobilový průmysl, který ztrácí konkurenceschopnost. A všechno dohromady to také naznačuje, že tyto potíže nejsou důsledkem slabé poptávky, přesněji nejsou poplatné klasickému hospodářskému cyklu; jedná se funkční selhávání celého evropského průmyslu.

Hypoteticky by se propad průmyslu mohl za několik měsíců částečně zastavit. Mluvím ale o částečném zlepšení, protože konkurenceschopnost se průmyslu jen tak nevrátí. Hodnota nových zakázek v běžných cenách totiž v březnu 2024 meziročně vzrostla o 5,1 %. Tahounem tohoto růstu je poptávka ze zahraničí. Nové zakázky ze zahraničí se totiž meziročně zvýšily o 8,6 %. Na druhé straně tuzemské nové zakázky klesly o 1,1 %. V roce 2024 sice průmysl na rozdíl od roku 2023 v součtu poroste, ale jeho růst bude pouze symbolický, kolem 1,0 %.

Mizérií průmyslu to ale nekončí. Stavební produkce se také vrací k poklesu, který je ještě výraznější než v případě průmyslu. V březnu meziročně klesla o 8,3 %. Meziroční pokles šel téměř plně za pozemním stavitelstvím. Tam se produkce meziročně snížila o 11,1 %. Budování silnic nebo telekomunikačních a energetických sítí se tedy částečně zaseklo – stát nemá peníze. Inženýrské stavitelství kleslo „jen“ o 0,9 %. Navíc zůstává zabrzděná nová výstavba. V březnu bylo zahájeno 2706 bytů, což znamená pokles o 17,6 %. Paralyzovaná je především výstavba rodinných domů.

Drahé hypotéky budou stavebnictví dál brzdit. K jejich zlevnění by sice mohlo přispět postupné snižování úrokových sazeb České národní banky, jenže bude trvat ještě řadu měsíců, než zlevnění hypotečních úvěrů změní pocit lidí, a tedy rozhýbá novou výstavbu. Takže v roce 2024 se bude celoroční výsledek stavebnictví v tom lepším případě držet na úrovni černé nuly.

A nakonec vyšla ještě čísla ze zahraničního obchodu. Podle předběžných údajů skončila v březnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 39,3 mld. Kč, který byl meziročně o 22,3 mld. Kč vyšší. Počítalo se s výrazně slabším výsledkem obchodní bilance. Na první pohled to vypadá dobře. Ne tak, když si důvody hlouběji rozklíčujeme. Za nárůstem přebytku zahraničního obchodu totiž stojí, že klesal dovoz stejně jako vývoz, a přitom dovoz klesal mnohem výrazněji. Meziročně klesl vývoz o 3,3 % a dovoz o 9,0 %. Jinak řečeno: poklesla poptávka zpoza hranic po našem zboží, hlavně ze strany Německa, a poptávka naše po zahraničním zboží poklesla ještě víc.

Pomohlo také to, že se deficit obchodu se základními kovy zmenšil o 2,3 mld. Kč a obchod s ostatními dopravními prostředky skončil přebytkem 1,4 mld. Kč. Naproti tomu nepříznivý vliv na celkovou bilanci měl hlavně větší deficit obchodu s rafinovanými ropnými produkty o 1,7 mld. Kč a nižší přebytek obchodu s elektřinou o 1,2 mld. Kč.

Ať to vezmeme z jakékoliv strany, vládní tvrzení, že to nejhorší už máme za sebou a výrazný propad průmyslu, není pravdivé. Čísla ukazují, že se noříme stále hlouběji do ekonomického útlumu, který je dán klesající konkurenceschopností stejně jako mizivou motivací lidí i podniků investovat do takto nastavené ekonomiky.

Převzato z: Echo24.cz

Redakčně upraveno

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec, vystoupil v neděli v politickém pořadu Partie na CNN Prima News, kde moderátorka Terezie Tománková vedla rozsáhlou debatu s čelními představiteli parlamentních stran. Vondráček se prezentoval jako hlas věcného pragmatismu a důraz kladl zejména na to, aby navyšování výdajů na obranu mělo skutečný obsah a reálný strategický základ.

Summit NATO a prezident Pavel

Jedním z prvních témat byl spor vlády s prezidentem Petrem Pavlem ohledně jeho účasti na summitu NATO v Ankaře. Zatímco část diskutujících volala po tom, aby na summit odjeli jak premiér, tak prezident, Vondráček zaujal jasné a konzistentní stanovisko. Poukázal na to, že zájem České republiky vyžaduje, aby nová vláda na summitu vystupovala jednotným hlasem a mohla přesvědčivě obhájit svou obrannou strategii i plánované výdaje. „Je v zájmu České republiky, aby nová česká vláda tam mluvila jednotným hlasem, aby tam zaznělo, jaká je naše strategie z hlediska výdajů do obrany,“ řekl Vondráček.

Připomněl rovněž, že prezident Pavel opakovaně veřejně deklaroval, že by nemohl zcela stát za pozicemi vlády a takový postoj by mohl summitu spíše uškodit. Vondráček poukázal na historický precedens: ani cesta Miloše Zemana do Madridu v roce 2022 se nekonala kvůli zdravotním důvodům, a přesto to nemělo zásadní dopad na výsledky české delegace. Zdůraznil, že summit nakonec ukáže, co vláda dokázala prosadit, a ne kdo u jednacího stolu seděl.

Výdaje na obranu: čísla musí mít smysl

Největší část diskuse se stočila k výdajům na obranu a závazkům v rámci NATO. Vondráček zde vystoupil jako hlasatel zodpovědného přístupu k veřejným financím. Odmítl pojetí, kdy se navyšování výdajů stává samoúčelným plněním procentuálních kvót, a místo toho zdůraznil, že klíčové je, co Česká republika za vynaložené prostředky skutečně dostane. „Pro nás je klíčové, co za ty peníze dostaneme, ne za kolik peněz,“ řekl Vondráček a dodal, že vláda chce zakázky transparentně soutěžit – na rozdíl od praxe předchozích kabinetu, kdy se drtivá většina armádních zakázek nesoutěžila standardním způsobem.

Vondráček rovněž uvedl na pravou míru polemiku o škrtech v obraně. Připomněl, že žádné vysoutěžené a vygenerované zakázky nebyly zastaveny, a obhájil kroky vlády čísly: mezi lety 2020 a 2025 vzrostly výdaje na obranu o více než 20 miliard korun. Zdůraznil, že nová koncepce obrany – KVAČR – bude předložena v květnu a teprve na základě ní se bude odvíjet plánování pro příští roky. Vyzval k tomu, aby diskuse o obraně nestála na emotivních obvinění, ale na ověřitelných faktech.

Pragmatická vize bezpečnosti

Na přímou otázku moderátorky, zda je obranyschopnost České republiky v nynější době prioritou, Vondráček bez zaváhání odpověděl: „Samozřejmě je to priorita.“ Pohled SPD na bezpečnost je přitom komplexní – zahrnuje nejen výdaje na armádu, ale i nutnost zachovat funkční ekonomiku a veřejné služby. Vondráček varoval před scénářem, kdy honba za procenty HDP roztočí kola inflace a povede k dalšímu zadlužování země, aniž by armáda získala reálnou bojeschopnost.

Ocenil přitom výrok premiéra Andreje Babiše po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, že obranyschopnost je pro vládu prioritou. Vondráček také upozornil, že efektivní obrana vyžaduje nejen nákup techniky, ale i zázemí, servis a dostatek vyškolených vojáků – tedy komplexní systémový přístup, nikoli jednorázové navyšování rozpočtových položek.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31