Kubec: Jaderné šachy: proč je třeba rozbít ČEZ?

Kubec: Jaderné šachy: proč je třeba rozbít ČEZ?

Ruské energoimpérium

Na dostavbu JE Temelín tlačí zejména Hrad, zřejmě pod vlivem poradce Martina NejedléhoNejedlý, „neplacený externí poradce prezidenta Zemana bez žádné oficiální funkce“, který má na Pražském hradě kancelář o třech místnostech, má za sebou dlouhou historii obchodních styků s ruskými energetickými společnostmi, zejména Lukoilem, který ač je formálně soukromou společností, má ve svém nejvyšším vedení mimo zahraniční investory prakticky jen lidi napojené nějakým způsobem na ruskou vládu.

Zejména po likvidaci „prozápadního“ Jukosu v letech 2004-2005 tak sice formálně soukromý Lukoil dost často vystupuje jako státní podnik Ruské federace, hájící její zájmy. Jestli ze strachu z osudu Jukosu, nebo z důvodu propojení představitelů společnosti s vládnoucími osobnostmi Ruska či z důvodu kombinace obojího, nevíme. Důležité je, že tomu tak je.

Nejedlý v minulosti fungoval jako místopředseda Zemanovi SPO a zřejmě zajišťoval financování prezidentské kampaně. Přidáme-li k tomu až nadstandardní péči, kterou Rusko věnuje svému zastoupení na ambasádě v Praze a rizika s tím spojená, na které upozorňuje BIS již několik let, docházíme k jednoznačnému závěru:

Hrad tlačí dostavbu Temelína Ruskem, protože jde o snahu Ruska získat enormní politický vliv v České republice a možnost, jak v ČR (nejen finančně) korumpovat všechny důležité politické osobnosti. Jde o imperiální mocenský nástroj Ruska.

Proč by to Rusko vůbec dělalo?

Česká republika, jakožto „nejvýchodnější západní“ země NATO má či historicky měla své zástupce ve vrcholných funkcích této aliance. Další země bývalého východního bloku již Rusko má přímo či nepřímo pod kontrolou a Česko je tak dalším dílkem v posilování ruského vlivu v Evropě a NATO. NATO – a tedy i Česká republika – je dle ruské vojenské doktríny nepřítelem.

Pokud by se Rusku podařilo ČR vytrhnout ze struktur NATO a EU v situaci, kdy zde bude mít tak zásadní vliv, jaký mu dostavba Temelína může poskytnout, znamenalo by to pro Česko – a budoucí generace českých občanů – návrat do „východního bloku“ pod nadvládu ruského imperialismu.

Řešením je svobodná energetika

To, že se nyní vláda začíná stavět do pozice, kdy celou zakázku a tedy i tuto geopolitickou hrozbu, odsune za funkční období Miloše Zemana (a Martina Nejedlého), je možná řešením nyní, ale je to pouze otázka štěstí a politické odolnosti konkrétních osobností, než systémovým řešením.

Stačí nechat padnout vládu, dosadit někoho, kdo je celé situace příznivěji nakloněn – či na druhou stranu nepřímo ovládnout struktury ČEZu – a celá hrozba je tu znova. Jak se tomu budeme bránit pak?

A vůbec, není absurdní, že o naší budoucnosti na několik desetiletí může rozhodnout cizí mocnost skrze lobbistické tlaky na jednu firmu a na jednu stavbu?

Řešení je prosté – stát musí ztratit vliv na energetiku; je třeba osvobodit energetický trh a rozbít a privatizovat ČEZ.

ČEZká republika

ČEZ, který vznikl transformací někdejšího státního podniku a pozdějším spojením s distribučními společnostmi (mimochodem za vlády Miloše Zemana), je tak státem vytvořený moloch, který ovládl energetický trh – prakticky na zakázku státu. Rozhodnutím vládnoucích politiků jsme si tak vytvořili moloch, který je slabinou české geopolitické bezpečnosti – stačí ovládnout jednu společnost a ovládáte celou zemi.

Jak tedy celý problém systémově vyřešit? Řešením je chaos – je třeba rozbít ČEZ na co největší množství malých firem, které budou privatizovány – částečně přímým prodej, částečně přes akciový trh, částečně jakkoliv – hlavně nějak; tak, aby se zajistilo co největší množství různých vlastníků různých odnoží ČEZu.

Chaos, který by tím prvotně vznikl, by vytvořil podmínky pro optimalizaci svobodného energetického trhu – firmy by se různě spojovali a rozpojovali, majetkově skrze akciové trhy by do nich vstupovali různí vlastníci s různou silou.

Ovládnout tak jasně a dominantně takový trh je mnohem náročnější, než ovládnout jednu firmu – a hlavně: ve chvíli, kdy energetika není politikem v rukou vládnoucích elit nemá žádná cizí mocnost způsob, jak skrze tento trh vydírat celou zemi.

Stát tu přeci není od toho, aby vám domů přiváděl elektřinu, rozsvěcel vám žárovky a zapínal počítači či stavěl elektrárny.

Proto: rozbijme ČEZ, abychom se ubránili ruskému energoimperialismu.

Lukáš Kubec,
člen Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31