Karel Zvára: Očkování je skvělá věc

Karel Zvára: Očkování je skvělá věc

Nadpis míním naprosto vážně. Očkování je podle mne opravdu skvělým vynálezem. Umožnilo spoustě lidí předejít smrtelným nemocem a chrání nás proti nim každý den. Očkování, jako takové, je skvělá věc. Jenomže to je třeba i jaderná fyzika. A ta nám přináší skvělé věci, jako je levná elektrická energie, ve zdravotnictví diagnostiku i léčebné metody, ale také jaderné havárie a jaderné zbraně. I dobrou věc lze použít špatným způsobem.

Včera Poslanecká sněmovna novelizovala zákon o ochraně veřejného zdraví (sněmovní tisk 270). Mezi pozměňovacími návrhy jsem nenašel žádný, který by vysloveně umožňoval dobrovolnost v očkování. Překvapilo mne však, že nebyly přijaté ani návrhy paní poslankyně Niny Novákové (TOP09), jejichž přijetí by:

  • odstranilo likvidační pokuty pro lékaře, kteří de facto nedonutí násilím odpůrce očkování nechat se naočkovat ("jako poskytovatel … neprovede opatření …"), ačkoliv sám má za důsledky očkování plnou odpovědnost, které se nemůže zbavit, byť jen v důsledcích plní zákonnou povinnost;
  • odstranilo likvidační pokuty pro volnočasová zařízení (školky, tábory), které si dovolí pustit na svoji akci dítě, kterému chybí některé z očkování (byť by stále bylo povinné);
  • umožnilo povinně očkovaným osobám alespoň vybrat si z registrovaných očkovacích přípravků ten, ke kterému má největší důvěru / kterého se nejméně obává, aniž by za to musel připlácet (jde o vynucovanou povinnost) a
  • umožnilo stanovení individuálního očkovacího plánu na základě vyšetření imunity a přítomnosti protilátek.

Rozlišujme, prosím, velmi důkladně "odpůrce očkování" a "odpůrce povinného očkování". Je mezi nimi totiž rozdíl asi jako mezi "odpůrci veškerého automobilismu" a "lidmi, kteří sami nechtějí řídit auto".

Nehodlám v tomto článku rozporovat tvrzení, které soustavně předkládají lékaři sedící v poslanecké sněmovně – tedy, že povinné očkování je nezbytně nutné, aby bylo dosaženo alespoň 90% proočkovanosti a bez takové proočkovanosti je to celé v háji (viz stenozáznam). Skoro se divím, že obyvatelé Spojeného království, Švédska, Rakouska a dalších vyspělých zemí, které nemají povinné očkování, ještě žijí. Pokud umíte aspoň trochu anglicky, podívejte se na srovnávací tabulku č. 1 v tomto článku. Ale budiž, třeba tam mají odpovědnější občany, než jací jsou v České republice. I to je možné, ovšem nemyslím si to.

Očkování považuji za výbornou věc a očkování vlastních dětí i svému se nevyhýbám. Zrovna před dvěma týdny jsem byl na "tetanovce". Proč tedy píši tento článek, s čím mám takový problém?

Předně s tou samotnou povinností očkování – to je asi jasné. Věřím epidemiologům, že proočkovanost má významný vliv na účinnost v populaci. A statistiky potom také lépe vypadají. Ovšem každé poškození zdraví – i to v důsledku vakcinace – je ale také skutečné. A týká se konkrétního člověka.

To ale není to nejhorší. Tím, že stát ponechává plnou odpovědnost za případné poškození zdraví na lékaři, neumožňuje očkovat až na základě diagnostických testů, neumožňuje ani volbu očkovací látky a za nesplnění povinnosti hrozí všem kolem vysokými pokutami, vlastně nedává nikomu vůbec žádný prostor pro hledání způsobu, jak snížit rizika z očkování. Lékař, pokud chce vykonávat své povolání, musí prostě donutit pacienta k tomu, aby se nechal očkovat. Možná jej i fyzicky přemoci a naočkovat. Protože jinak bude lékař zničen – pokutou, která jej v exekuci připraví o majetek. V důsledku jeho činnosti, kterou musel udělat ze zákona právě tak, jak ji udělal, bez možnosti volby. Bez možnosti promluvit s pacientem, snížit rizika, zmírnit jeho obavy možností výběru očkovací látky.

Nechci toho přece tak moc. Sice by se mi líbilo, kdyby očkování nebylo povinné – ale budiž, to asi teď nemá šanci politicky projít. Ale proč nemůže očkovaný mít individuální očkovací plán, proč si nemá mít možnost zvolit (registrovanou!) očkovací látku, když už mu zákon stanovuje povinnost? A proč stát explicitně nepřevezme odpovědnost? To dává prostor pro spekulaci. Možná proto, že potom by se ty případy poškození zdraví opravdu ukázaly? Pokud má totiž odpovědnost lékař, který je v tom jaksi nevinně – očkovat přece pod sankcí musí – většina soudných poškozených nebude chtít lékaři ničit život. On za to přece nemůže.

Český systém povinného očkování, který direktivně stanovuje povinnost, ale odpovědnost hází na jiné, příznačně ukazuje na oddělení dvou stran stejné mince – pravomoci a odpovědnosti. Kde je pravomoc, tam má být odpovědnost. Ještě, že je alespoň politická. Každý případ poškození zdraví z očkování by měl jít na vrub politické odpovědnosti těch, kdo pro toto "utažení šroubů" hlasovali, resp. kteří zamítli rozumné pozměňovací návrhy paní poslankyně Novákové. Jde o hlasování 121 a hlasování 122. Až budou znovu kandidovat, ať se nediví, že rodiče očkováním postižených dětí budou poprávu tvrdit "Za to můžeš ty. Stejně osobně, jako jsi tenkrát osobně stiskl hlasovací tlačítko."

Karel Zvára,
místopředseda strany

Vyšlo na osobním webu Karla Zváry

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31