Nadpis míním naprosto vážně. Očkování je podle mne opravdu skvělým vynálezem. Umožnilo spoustě lidí předejít smrtelným nemocem a chrání nás proti nim každý den. Očkování, jako takové, je skvělá věc. Jenomže to je třeba i jaderná fyzika. A ta nám přináší skvělé věci, jako je levná elektrická energie, ve zdravotnictví diagnostiku i léčebné metody, ale také jaderné havárie a jaderné zbraně. I dobrou věc lze použít špatným způsobem.
Včera Poslanecká sněmovna novelizovala zákon o ochraně veřejného zdraví (sněmovní tisk 270). Mezi pozměňovacími návrhy jsem nenašel žádný, který by vysloveně umožňoval dobrovolnost v očkování. Překvapilo mne však, že nebyly přijaté ani návrhy paní poslankyně Niny Novákové (TOP09), jejichž přijetí by:
- odstranilo likvidační pokuty pro lékaře, kteří de facto nedonutí násilím odpůrce očkování nechat se naočkovat ("jako poskytovatel … neprovede opatření …"), ačkoliv sám má za důsledky očkování plnou odpovědnost, které se nemůže zbavit, byť jen v důsledcích plní zákonnou povinnost;
- odstranilo likvidační pokuty pro volnočasová zařízení (školky, tábory), které si dovolí pustit na svoji akci dítě, kterému chybí některé z očkování (byť by stále bylo povinné);
- umožnilo povinně očkovaným osobám alespoň vybrat si z registrovaných očkovacích přípravků ten, ke kterému má největší důvěru / kterého se nejméně obává, aniž by za to musel připlácet (jde o vynucovanou povinnost) a
- umožnilo stanovení individuálního očkovacího plánu na základě vyšetření imunity a přítomnosti protilátek.
Rozlišujme, prosím, velmi důkladně "odpůrce očkování" a "odpůrce povinného očkování". Je mezi nimi totiž rozdíl asi jako mezi "odpůrci veškerého automobilismu" a "lidmi, kteří sami nechtějí řídit auto".
Nehodlám v tomto článku rozporovat tvrzení, které soustavně předkládají lékaři sedící v poslanecké sněmovně – tedy, že povinné očkování je nezbytně nutné, aby bylo dosaženo alespoň 90% proočkovanosti a bez takové proočkovanosti je to celé v háji (viz stenozáznam). Skoro se divím, že obyvatelé Spojeného království, Švédska, Rakouska a dalších vyspělých zemí, které nemají povinné očkování, ještě žijí. Pokud umíte aspoň trochu anglicky, podívejte se na srovnávací tabulku č. 1 v tomto článku. Ale budiž, třeba tam mají odpovědnější občany, než jací jsou v České republice. I to je možné, ovšem nemyslím si to.
Očkování považuji za výbornou věc a očkování vlastních dětí i svému se nevyhýbám. Zrovna před dvěma týdny jsem byl na "tetanovce". Proč tedy píši tento článek, s čím mám takový problém?
Předně s tou samotnou povinností očkování – to je asi jasné. Věřím epidemiologům, že proočkovanost má významný vliv na účinnost v populaci. A statistiky potom také lépe vypadají. Ovšem každé poškození zdraví – i to v důsledku vakcinace – je ale také skutečné. A týká se konkrétního člověka.
To ale není to nejhorší. Tím, že stát ponechává plnou odpovědnost za případné poškození zdraví na lékaři, neumožňuje očkovat až na základě diagnostických testů, neumožňuje ani volbu očkovací látky a za nesplnění povinnosti hrozí všem kolem vysokými pokutami, vlastně nedává nikomu vůbec žádný prostor pro hledání způsobu, jak snížit rizika z očkování. Lékař, pokud chce vykonávat své povolání, musí prostě donutit pacienta k tomu, aby se nechal očkovat. Možná jej i fyzicky přemoci a naočkovat. Protože jinak bude lékař zničen – pokutou, která jej v exekuci připraví o majetek. V důsledku jeho činnosti, kterou musel udělat ze zákona právě tak, jak ji udělal, bez možnosti volby. Bez možnosti promluvit s pacientem, snížit rizika, zmírnit jeho obavy možností výběru očkovací látky.
Nechci toho přece tak moc. Sice by se mi líbilo, kdyby očkování nebylo povinné – ale budiž, to asi teď nemá šanci politicky projít. Ale proč nemůže očkovaný mít individuální očkovací plán, proč si nemá mít možnost zvolit (registrovanou!) očkovací látku, když už mu zákon stanovuje povinnost? A proč stát explicitně nepřevezme odpovědnost? To dává prostor pro spekulaci. Možná proto, že potom by se ty případy poškození zdraví opravdu ukázaly? Pokud má totiž odpovědnost lékař, který je v tom jaksi nevinně – očkovat přece pod sankcí musí – většina soudných poškozených nebude chtít lékaři ničit život. On za to přece nemůže.
Český systém povinného očkování, který direktivně stanovuje povinnost, ale odpovědnost hází na jiné, příznačně ukazuje na oddělení dvou stran stejné mince – pravomoci a odpovědnosti. Kde je pravomoc, tam má být odpovědnost. Ještě, že je alespoň politická. Každý případ poškození zdraví z očkování by měl jít na vrub politické odpovědnosti těch, kdo pro toto "utažení šroubů" hlasovali, resp. kteří zamítli rozumné pozměňovací návrhy paní poslankyně Novákové. Jde o hlasování 121 a hlasování 122. Až budou znovu kandidovat, ať se nediví, že rodiče očkováním postižených dětí budou poprávu tvrdit "Za to můžeš ty. Stejně osobně, jako jsi tenkrát osobně stiskl hlasovací tlačítko."
Karel Zvára,
místopředseda strany
