První rok Petra Macha v Evropském parlamentu

První rok Petra Macha v Evropském parlamentu

„Hlasuji vždy pro větší svobody občanů a proti plýtvání,“ bilancoval Petr Mach první rok v EP.

Petr Mach dnes před novináři zhodnotil své roční působení v Evropském parlamentu. Připomněl, že Strana svobodných občanů v eurovolbách kandidovala se dvěma zásadními body: bránit „euronesmyslům“ a prosadit změnu Smlouvy o fungování EU tak, aby členství v eurozóně bylo pro členské státy dobrovolné. Novinářům také předložil téměř 140stránkový dokument, který mapuje všechny jeho aktivity v EP v uplynulém roce.

Upozornil, že frakce EFDD, jíž je členem, navrhovala při projednávání rozpočtu EU, celkové škrty ve výši téměř miliardy eur. „Bohužel jsme nepochodili, velká koalice eurosocialistů a eurolidovců všechny naše návrhy zamítla. Evropský parlament naopak proti našim hlasům navýšil rozpočet o další desítky milionů na nesmyslné projekty typu posílení a rozvoj společného evropského azylového systému ad.,“ konstatoval Mach.

Zdůraznil, že zásadně hlasoval proti všem návrhům, které omezují svobodu člověka a zmínil, že bylo i pár případů, kdy se mohl s návrhem z Rady nebo výboru ztotožnit – hlasoval například pro směrnici o geneticky modifikovaných plodinách, která vrátila pravomoci toto rozhodovat na národní státy.

Hlasoval samozřejmě i pro svoje návrhy – jako byl např. jeho návrh na zamítnutí směrnice o zákazu igelitových tašek, a především návrh na co největší omezení biopaliv. „Mým kritériem, abych mohl hlasovat pro návrhy vždy je, jestli zvětšují svobodu občanů anebo vracejí pravomoci národním státům. Takových bohužel není mnoho,“ doplnil Mach.

První rok P. Macha v EP v číslech
(počítáno do 15. května 2015):

  • dní ve Štrasburku: 43
  • dní v Bruselu: 20 (+ 3 před mandátem)
  • vystoupení v EP celkem: 54, z toho:
    • ústně: 17
    • písemně: 37
  • účast na jmenovitých hlasováních: 89,62 %
  • otázky položené Radě a Komisi písemně: 15
  • z toho dosud zůstaly bez odpovědi 2 otázky
  • nejčastěji na odpověď čekal 1,5 – 2,5 měsíce
  • na dvě odpovědi čekal celé 3 měsíce
  • nejrychlejší odpověď přišla už za 14 dní.

Mach dále připomněl, že už v lednu se (písemně) ptal Evropské komise na to, jestli je pravda, že se chystají kvóty na uprchlíky. „Komise má na odpověď lhůtu 6 týdnů, ale to stihne málokdy. Na tento dotaz mi neodpověděli doteď, ale místo toho rovnou došlo ke schválení těch kvót na plénu,“ zdůraznil. „Pokud o tom opravdu Rada rozhodne proti vůli ČR, vyzvu naši vládu, aby podala na EU žalobu pro porušení principu subsidiarity. O imigraci a přijímání uprchlíků by si měly státy rozhodovat samy,“ oznámil dnes Mach.

V tzv. „MEP rankingu“ je Petr Mach mezi českými europoslanci 20. (tedy předposlední) a ze všech 751 je 576 (viz zde). Také významní euroskeptici jako Nigel Farage (UKIP) nebo Daniel Hannan (Konzervativci) jsou na chvostu rankingu – na 743. resp. na 739. místě. Přesto v EP skvěle zastupují zájmy svých voličů.

„MEP Ranking“ pouze mechanicky sčítá vybrané aktivity poslanců, a to navíc s diskutabilní metodikou:

  • zpravodaj legislativního textu – tím se těžko může stát euroskeptik;
  • návrhy usnesení – ale parlamenty nejsou na světě od toho, aby vydávaly nezávazná usnesení, ale aby schvalovaly zákony a kontrolovaly vládu;
  • účast na hlasování, projevy na plénu;
  • interpelace Komise a Rady – podle jednacího řádu smí poslanec položit pouze pět otázek měsíčně a odpovědi přicházejí obvykle až po několika týdnech.

Na dotaz z řad novinářů ohledně smlouvy TTIP EU s USA řekl, že skutečná smlouva o volném obchodu by vyšla na pár stránek.

Volby do EP se na území České republiky konaly ve dnech 23.–24. května, výsledky ale byly oznámeny až v neděli 25. května ve 22.00 hod. po uzavření volebních místností ve všech zemích EU. Svobodní získali 5,24 %, a tím i své první parlamentní zastoupení. Poslanecký mandát začal P. Machovi platit 1. července 2014.

 

V Praze 22. května 2015

Kateřina Kašparová, tisková mluvčí europoslance P. Macha
e-mail: kasparova@svobodni.cz
mobil: 736 530 384
 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31