Tomáš Pajonk: Komentář k argumentům MŽP k vyšším daním za převod vozidel. Proč to dělají?

Tomáš Pajonk: Komentář k argumentům MŽP k vyšším daním za převod vozidel. Proč to dělají?

Převod starších aut bude zpoplatněn, zdražen a zdaněn. Vláda odsouhlasila věcný návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností, který mimo jiné počítá do budoucna se zpoplatněním registrace a první přeregistrace vozidel s emisní třídou EURO 3. Soudil bych, že když měním zákon, musím to být schopen vysvětlit. Nejsem-li schopen dobře odpovědět, pak ho nemám co měnit a věci mají zůstat při starém. I dobrá změna systému sebou automaticky přináší negativa a změna pro změnu je tedy jedna z nejhorších možných činností, kterou může kdokoliv dělat.

MŽP dalo dohromady argumenty, proč se tak stalo. Podívejme se na ně. Odpoví nám na zásadní otázku „Proč?“.  Výroky MŽP zeleně. 

Předem je třeba zdůraznit, že poplatek není žádnou novinkou, funguje už od roku 2009 a hradí se při první registraci nebo první přeregistraci vozidla v emisní třídě starší než EURO 1, EURO 1 a EURO 2. Platí se vždy pouze jednou a informace o jeho zaplacení se zapisuje do technického průkazu. Pokud vejde v platnost nový zákon, bude se nově zpoplatňovat i třída EURO 3, což představuje zhruba 12 a více let stará vozidla. Změny, jež nastávají ve výši poplatků: Za EURO 1 a starší se bude platit 10 000 Kč, za EURO 2 to bude 5000 Kč a za EURO 3 pak 3000 Kč.

Že existuje něco obdobného, není argument pro ani proti. Jedná se o diskriminační opatření vůči části populace, která preferuje starší auta nebo si nemůže dovolit novější.

Cílem navrhovaných změn v poplatcích je, aby lidé nenakupovali starší vozidla s vyššími emisemi, vyšší poruchovostí a možností vzniku dopravních nehod. Tedy aby docházelo k postupnému omlazování vozového parku, jehož průměrné stáří je podle dostupných údajů v ČR více než 14 let. Stav ovzduší se dle Zprávy o životním prostředí za rok 2013 dlouhodobě nelepší a navrhované změny v cenách poplatků za emisní třídy jsou jedním z mnoha kroků, jak tento neuspokojivý stav ovzduší zlepšit.

Emise jsou jediný skutečný argument, očekával bych tedy velmi podrobné číselné podepření, ale nemohu ho nikde ve zprávě najít. Vyšší poruchovost je problém majitelů. Dopravní nehody souvisí se stářím vozidla. Se stářím souvisí tragičnost dopravních nehod. Také nedoloženo.Průměrné stáří je divný údaj, asi by pomohl více medián.  Stav ovzduší se nelepší. Opět bych očekával, že bude vyčísleno, jak přesně za to mohou stará auta, která mají EURO 3.

Zajímavá je i hlubší úvaha.

Proč je občan veden k nepoužívání starých věcí?

Dobře spořit v naší zemi peníze téměř nelze (např. vinou nízké úrokové míry), spořit na tom, že nevyhazuji staré věci, případně na tom, že je předám dalším lidem, se také zpoplatňuje. Úředníci MŽP asi zapomněli, že nejlepší formou recyklace je to, že něco prostě nevyhodím a nemusí se to vyrobit znovu. Místo toho si občané můžou koupit jiné věci. Tím také podpoří výrobu či služby.

Tímto krokem MŽP zároveň plní platné nařízení vlády P. Nečase (tzn. vlády ODS a TOP09) z 9. listopadu 2011, podle nějž mělo spolu s MPO předložit do roku 2012 návrh na zpoplatnění emisní třídy EURO 3 a aplikovat jej už v roce 2013.

Aha. Takže teď se nám Nečas hodí a nezbude než pokračovat s jeho politikou?

Důležité je také upřesnit, že tyto změny by dle nového odpadového zákona o výrobcích s ukončenou životností měly začít platit až v roce 2017, tedy v té době se bude jednat už o 12-16 let staré automobily, rozhodující pro výši poplatku je však emisní třída. Předpokladem je schválení nového zákona Parlamentem ČR a podpis prezidenta.

Žádný argument.

MŽP nenavrhuje tzv. „plošnou silniční daň“, jakou mají ve většině evropských států EU28 a která by znamenala zásadní sociální zátěž. Např. na Slovensku platí za znečištění ovzduší každý, kdo si pořídí auto, principem každý znečišťovatel platí. Výše poplatku se určuje dle výkonu motoru. Nejnižší poplatek na Slovensku tak činí v přepočtu zhruba 4600 Kč (vozidla 80-86 kW).

Argument typu „jinde je to ale o hodně horší“ . Hm. Tak třeba v Ugandě vláda podporuje vraždy homosexuálů. Co z toho vyplývá pro naši vládu? Pevně doufám, že nic.

Zpoplatnění emisní třídy EURO 3 (a postupný přechod k vozům s EURO 4 a vyšším) povede k poklesu emisí oxidů dusíku a jemných prachových částic u naftových motorů. U benzínových očekáváme pokles emisí těkavých organických látek a oxidů dusíku.

Očekával bych měřitelný cíl, odhad toho, co se skutečně stane, a důsledky, pokud se tak nestane. Soudě dle grafu ze Zprávy o stavu životního prostředí z roku 2013 se v současné době neobjevuje žádný dramatický trend v nárůstu emisí, který by zdůvodnil nutnost rychlé akce bez precizního zdůvodnění.

emise

MŽP také vychází ze zkušeností z roku 2009, kdy byl podle zákona o odpadech zaveden poplatek při registraci vozidel, které ukázaly, že zavedení poplatku významným způsobem snížilo počet registrovaných ojetin s horšími emisemi v ČR. V roce 2008 bylo registrováno 230 974 ojetých aut a v roce 2009, kdy vstoupila v platnost novela zákona o odpadech a byl zaveden poplatek za auta tehdy stará 8 let, to bylo už jen 144 602, tedy došlo k poklesu o víc než 37 %.

Ano, když něco zpoplatníme, zcela pochopitelně poklesne počet lidí, kteří to využívají.

Od poplatku jsou osvobozeni těžce tělesně postižení, držitelé průkazu ZTP a ZTP-P, nebo osoby, které získají vozidlo v dědictví nebo při rozvodu (po doložení rozhodnutí soudu).

V předminulé verzi tohoto zákona docházelo k čachrům s převáděním zadarmo pomocí kartinvalidy, ale to už snad tentokrát nepůjde. Výjimky mívají zajímavé a nečekané dopady.

MŽP pak také tvrdí, že toto není daňJistěže je. Jedná se o povinnou platbu, bez protihodnoty.

Odpovědělo tedy MŽP proč? Jsou argumenty pro změnu, která vytáhne převážně nízkopříjmovým lidem z peněženky další peníze, měřitelné, prokazatelné a odůvodněné?

Soudím, že ne. Jsme svědky dalšího drobného utažení šroubů a navíc naprosto zbytečného.

Tomáš Pajonk,
místopředseda Svobodných

Vyšlo na osobním webu Tomáše Pajonka

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31