BEDNÁŘ: Podivná česko-německá komora

BEDNÁŘ: Podivná česko-německá komora

Česko-německá průmyslová a obchodní komora se svou činností od obdobných komor v České republice nápadně odlišuje. Ve vztahu k hostitelskému státu tato organizace německých firem programově vystupuje s politickými požadavky.

V oficiálním dokumentu nazvaném „Hospodářsko-politická stanoviska“ má tato komora na prvním místě bod „Zavedení eura České republice.“ Vzhledem k tomu, že její členové v ČR investovali v době, kdy žádné euro neexistovalo, lze usuzovat, že Česko-německá průmyslová a obchodní komora vyvíjí činnost na politickou objednávku. Tedy dostat českou vládu pod tlak, a získat pro sebe bez ohledu na Českou republiku výhodu z odstranění směnného kursu. Jiné obdobné komory (i z eurostátů) s takto ofenzivními požadavky nevystupují.

Za pozornost rovněž stojí oficiální komuniké německé komory ze setkání s předsedou vlády Petrem Nečasem. Komuniké ve vyhroceně polemickém tónu napadá českou veřejnou diskusi kolem případného zavedení eura. Problémy jednotlivých eurozemí podle komuniké nelze, jak se v české debatě děje, svalovat na měnovou unii jako takovou, nýbrž jen na špatné finanční řízení několika málo zemí. Ty se nyní v české debatě údajně zneužívají jako argument proti zavedení eura, jak za komoru v komuniké tvrdí její  nový prezident Radomír Šimek.  

Tento oficiální protiargument německé komory je demagogický a věcně neudržitelný. Vlastně jen opakuje neméně oficiální a značně pokrytecké obviňování např. Řeků dnešními evropskými vůdci coby vyvrhelů. Navzdory doložitelné skutečnosti, že euro bylo Řecku Evropskou unií prakticky vnuceno, a to z politických, tedy euro-federalistických důvodů.

Česko-německá průmyslová a obchodní komora by ve svém působení v České republice měla přesvědčivě odmítnout prosazování politických požadavků. Měla by se totiž chovat jako každá jiná slušná instituce daného typu.

Vyšlo v Lidových novinách

Miloslav Bednář,  politický filosof,  místopředseda Strany svobodných občanů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31