„Fialova vládní koalice naprosto pohrdá opravným stanoviskem Senátu,“ ohlíží se Luboš Zálom, místopředseda Svobodných za peripetií spojenou se schvalováním novely pandemického zákona. Právě kvůli tomuto zákonu však nevidí žádný rozdíl mezi novou a předchozí vládou. „Jestliže jsme tady byli dlouhé měsíce svědky toho, jak si Babiš, Hamáček a ten, kdo zrovna seděl v křesle ministra zdravotnictví, ohýbali pravidla podle sebe, jak pohrdali zákonností i demokratickými principy, nyní jsme svědky stejného přístupu. S tím rozdílem, že Babišova vláda nečelila žádné reálné opozici. Hnutí ANO společně s SPD se ale jako opozice chovat snaží. Ze strany ANO je to přehlídka drzého pokrytectví,“ říká Zálom.
Opětovné projednávání pandemického zákona v Poslanecké sněmovně opět provázela řada obstrukcí, ale i obav z porušení jednacího řádu. Nediskredituje tento postup jak vládní koalici, tak opoziční poslance? Není to podle vás jen msta opozice za to, že především SPD nedostala místa ve vedení Poslanecké sněmovny?
Já bych to asi nenazýval diskreditací, jako spíš potvrzením kurzu. Potvrzením toho, že náš kritický postoj vůči vládě, která se ještě ve své funkci nestihla pořádně ohřát a dle zvyklostí by měla dostat sto dní hájení, byl správný. Potvrzení toho, že jsme tuto koalici a její představitele odhadli správně. Mezi vládou Andreje Babiše a novou vládou tzv. demokratického bloku není žádný principiální rozdíl. Jestliže jsme tady byli dlouhé měsíce svědky toho, jak si Babiš, Hamáček a ten, kdo zrovna seděl v křesle ministra zdravotnictví, ohýbali pravidla podle sebe, jak pohrdali zákonností i demokratickými principy, nyní jsme svědky stejného přístupu. S tím rozdílem, že Babišova vláda nečelila žádné reálné opozici. Hnutí ANO společně s SPD se ale jako opozice chovat snaží. Ze strany ANO je to přehlídka drzého pokrytectví. Jestliže představitelé ANO kritizují pandemický zákon, přičemž to bylo právě hnutí ANO, kdo dával pandemický zákon dohromady, a hlavním autorem jeho novely je stejný ministerský náměstek, jaký působil za Babiše, je to pokrytectví.
Pozice SPD je ale jiná. Ta se skutečně chová jako opozice. Já jsem už v době opakovaných hlasování o nouzovém stavu psal, že opozice se musí zastat podnikatelů a občanů a bojovat proti kovidovým represím, i za použití sněmovních obstrukcí. Tehdy se strany zapojené v dnešní nové vládní koalici chovaly vůči Babišově vládě velmi servilně. Pro svobodu v této zemi neučinily vůbec nic. Nouzový stav a následnou represivní politiku mlčky schválily. SPD k obstrukcím sáhla a byl to jednoznačně správný krok. I když nejsem zrovna příznivcem SPD a nepokládám ji za stranu, která by byla schopna principiálně hájit svobodu, za boj proti schválení novely pandemického zákona patří politikům SPD dík. A dejme tomu, že to opravdu byla msta. Možná že kdyby Fialova vládní koalice dala nakrmit i politikům SPD, k obstrukcím by nedošlo. Možná by se nechali uchlácholit funkcemi. Možná. Ale takové úvahy zásluhu SPD podle mě nijak nesnižují. I když to byl do značné míry marný a zoufalý boj. A myslím, že bychom se měli pozastavit ještě nad jednou věcí: Nad tím, jak Fialova vládní koalice naprosto pohrdá opravným stanoviskem Senátu.
Během prvního projednávání pandemického zákona ve Sněmovně se na demonstracích objevily šibenice, během druhého projednávání pak iniciativa Chcípl PES zveřejnila adresy trvalého bydliště poslanců a vyzvala své příznivce, ať jdou demonstrovat tam. Je to podle vás v pořádku?
Já se obávám, že iniciativa Chcípl PES – Otevřeme Česko přestává situaci zvládat a začíná dělat jednu chybu za druhou. Na druhou stranu je potřeba uznat, že je velmi těžké takovým projevům na demonstracích zabránit. Čím je situace vypjatější, tím podivnější osoby někdy na demonstrace chodí. Někdy s sebou přitáhnou šibenice, někdy maketu gilotiny, a tak dále. Těžko to ohlídat a je skoro nemožné takové projevy na demonstracích úplně eliminovat. Šibenice určitě do značné míry zdiskreditovaly celou iniciativu. A i když se pak vedení iniciativy Chcípl PES snažilo situaci zachránit a dát těm šibenicím symbolický a méně násilný obsah, celé to vyznívalo trochu křečovitě. Šibenice byly rozhodně přes čáru.
O zveřejnění adres poslanců a o výzvě, aby se demonstrace konaly tam, si to však nemyslím. Věci zašly příliš daleko. Útok na svobodu i na demokracii je neoddiskutovatelný. Nejen pandemický zákon ale celá kovidová politika míří proti občanům této republiky, proti celým rodinám, proti dětem. Ne pouze proti těm, kteří sami vystupují na demonstracích. Ne pouze proti samotným podnikatelům, kteří jsou nuceni žít v neustálém riziku nových lockdownů. Jestliže lidé jako Fiala či Rakušan nebo před nimi Babiš s Hamáčkem útočí na bezbranné děti, proč by se jim nemělo odpovědět v podobném duchu? Proč bychom nemohli říct příbuzným těchto politiků, kdo jsou jejich tátové a manželé zač? Jak barbarsky podle nás ubližují této zemi? Bezohlednost, s jakou politici nové vládní koalice protlačili novelu pandemického zákona, vlastně úplně zbytečnou novelu, vytváří kontext našeho dalšího postupu. Ještě zpátky k šibenicím. Ono to vlastně není nic nového. Vyhrožování násilím. Na protibabišovských demonstracích byly k vidění transparenty s vyobrazeným Babišem za mřížemi, šibenice se objevily na demonstracích proti vládě Petra Nečase, jestli se nepletu, na jedné takové demonstraci se přímo na pódiu odehrála poprava figuríny představující politika… Nevzpomínám si, že by reakce politiků byly tehdy tak plačtivě hysterické, jako co předvádí dnes pan Rakušan.
Tak trochu ve stínu pandemického zákona zamířil do Sněmovny také návrh státního rozpočtu, ve kterém kabinet Petra Fialy našel úspory v řádu desítek miliard korun. Jste s těmito škrty spokojený?
Nechci, aby to vypadalo, že Fialovu vládu kritizuji za každou cenu, snad z nějaké zahořklosti nad tím, že naše předvolební formace nedokázala pravicové voliče zaujmout a přetáhnout na naši stranu. Každý škrt se počítá a jakékoliv snížení zadlužení je správný krok. Zdá se mi však, jako by se Fialova vláda snažila vyrábět ekonomické perpetuum mobile. Nevidím žádnou zásadní snahu šetřit. Úspory jsou podle mě spíš kosmetické. Zásadní problémy neřeší. Protože hlavní příčinou problémů je přebujelost celého státního aparátu, obrovské množství zákonů a regulací, nepřiměřené množství státních úředníků vůči objemu soukromého sektoru. Svobodní dlouhodobě poukazují na to, že stát potřebuje zásadní redukční dietu. K tomu však nedochází. Naopak. Fialova vláda se holedbá, komu všemu pomůže, koho podpoří, koho podrží, komu zvýší platy. Zároveň se tváří, že bude šetřit. To jde proti sobě. Zároveň se snaží tvrdit, že kosmetické úspory v rozpočtu budou působit protiinflačně, což je naprostý nesmysl. Je to asi stejné, jako kdyby se notorický alkoholik pokusit srazit svoji enormní spotřebu alkoholu z třiceti piv denně na pětadvacet a liboval si, jak má najednou svoje pití pod kontrolou.
Někteří experti však vyzvali vládu, aby zvýšila daně, neboť se obávají, že pouze redukovat výdaje státu nebude dostačující na stabilizaci veřejných financí. Umíte si něco takového, byť jen dočasně, připustit?
Tak ono především o žádnou zásadní redukci výdajů státu nejde. Jestli taková redukce je maximum, co Fialova vláda dokáže, pak je zřejmé, že dřív nebo později si sama bude muset přiznat, že skutečně jediné, co dokáže, je zvedat daně. Pro mě je to principiální záležitost. Umím si představit skutečně radikální osekání výdajů státu. Rušení úřadů, propouštění úředníků atd. Ale nedělám si iluze, zda takto smýšlí politici Fialovy vládní koalice. Nedělám si iluze, že nezvedání daní je pro ně skutečně zásadní morální otázka, něco, přes co nejede vlak. Na peníze lidem se prostě nesahá. Tečka.
Letos víc než o velkou politiku půjde o komunální politiku, neboť nás letos na podzim čekají komunální volby. Jsou na ně Svobodní připraveni?
Svobodní jsou vnitřně v tak dobré kondici, v jaké jsme už dlouho nebyli. Doufáme, že ačkoliv se zdá, že komunální politika a velká parlamentní politika jsou úplně odlišné světy, právě letos budeme mít zásadní šanci ukázat, čím jsou ty světy propojené. Že jsou to především pevné zásady, principiální stanoviska, na čem záleží, a co funguje jak v komunální, tak i ve vysoké politice. Já jsem zastupitelem v Berouně, a i když jsem byl v minulosti poměrně skeptický vůči tomu, zda lze na úrovni komunální politiky uplatňovat pravicové principy, ty poslední necelé čtyři roky mi do značné míry otevřely oči. Vše to prohnilé, co vidíme na vysoké politice, je totiž vidět i na úrovni obce. Touha po moci, touha zasahovat do životů lidí, vrchnostenská arogance, pohrdání občany a šílená nenávist vůči svobodě. Když vidíte, jak si na radnici notují politici hnutí ANO s politiky z ODS, jak pracují v rámci radniční koalice proti lidem, máte chuť s tím něco dělat a nabídnout alternativu. Věřím, že nejenom v Berouně budeme schopni letos přepsat místní politickou mapu.
O hlasy voličů se v komunálních volbách uchází vždy široká škála nejrůznějších kandidátek. Jak to bude v případě Svobodných? Budete kandidovat pouze samostatně, nebo vybudete vytvářet nějaké předvolební bloky a koalice?
My se v tomto ohledu snažíme být stranou, která zastává myšlenku vnitrostranické demokracie a decentralizace. Komunální volby jsou spíše v rukou krajských předsednictev než republikového vedení. A hlavní iniciativa je na místních pobočkách. Pouze ty nejlépe vědí, zda jít do voleb samostatně nebo zda vytvořit koalici nebo blok nezávislých kandidátů. Někde půjdeme určitě pod značkou Svobodní, v mnoha městech a obcích budeme navíc pod touto značkou obhajovat naše dosavadní pozice. Jinde nám fungují místní nezávislá sdružení s podporou Svobodných. A někde jinde se možná pokusíme navázat na dobře rozjetou spolupráci s Trikolórou a Soukromníky. Za sebe můžu pouze prozradit, že v Berouně půjdeme do volebního klání pod značkou Lepší Beroun. V minulých volbách jsme s ní získali dvě křesla v zastupitelstvu, a mým cílem je tento mandát minimálně zdvojnásobit.
Přestože komunální volby nikdy nemají žádné jedno společné téma, neboť každá obec či město řeší zcela jiné problémy, je něco, co bude spojovat napříč celou republikou komunální kandidátky Svobodných?
Svobodní mají dlouhodobě vypracované zásady komunální politiky. Je to šest základních bodů, o které se naše komunální politika opírá a které jsou aplikovatelné na jakoukoliv obec či město, bez ohledu na různé specifické podmínky nebo lokální témata. Za prvé klademe důraz na vyrovnaný rozpočet. Za druhé apelujeme na to, aby se peníze z obecního rozpočtu využívaly především na veřejné statky, tedy věci jako chodníky, veřejná doprava, čistotu a pořádek. Za třetí, obec nemá podnikat, nemá zakládat firmy a nemá svoji činností deformovat tržní prostředí. Za čtvrté klademe důraz na to, aby se případné přebytky z hospodaření ukládaly do aktiv s minimálním rizikem. Za páté nám jde o maximální transparentnost všech aktivit obce. A konečně za šesté jsme proti tomu, aby se obec podílela na výchově či převýchově občanů. To je základní rámec. Jak se promítne do práce Svobodných v tom či onom městě nebo obci nebo na který bod budeme klást důraz při kampani, to už vyplývá spíše z místních poměrů.
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
Zdroj: Parlamentní listy