Patříme do Evropy, ne Evropě, hlásají Svobodní po celé zemi

Patříme do Evropy, ne Evropě, hlásají Svobodní po celé zemi

Svobodní se stali první politickou stranou v České republice, která oficiálně odstartovala volební kampaň do Evropského parlamentu. Po celé zemi vyvěsili billboardy s výrazným heslem „Patříme do Evropy, ne Evropě!“. Podle vedení strany má tato kampaň za cíl oslovit voliče, kteří touží po Evropě spolupráce a svobody, nikoli Evropě byrokracie a regulací.

Lídrem kandidátky Svobodných je Libor Vondráček, předseda strany a právník se specializací na evropské právo. Na druhém místě kandidátky je Matěj Gregor, zástupce mladé generace a předseda Svobodných v Moravskoslezském kraji. Na třetím místě je Karel Diviš, bývalý prezidentský kandidát a podnikatel. Další členové týmu a detaily o jejich zkušenostech budou představeny na tiskové konferenci ve čtvrtek 22. února.

„Chceme do Evropského parlamentu poslat silný tým, který bude hájit zásady svobody, suverenity a odpovědného hospodaření. Společně můžeme dosáhnout změn a prosadit naše hodnoty,“ uvedl Libor Vondráček.

Svobodní se rovněž jasně staví proti zavedení eura v České republice a hájí zachování české koruny, kterou považují za symbol suverenity a nezávislosti. Tato kampaň zdůrazňuje význam měnové politiky na národní úrovni.

Předseda Libor Vondráček vyzval k boji za zachování české koruny nejen prostřednictvím billboardů, ale také prostřednictvím petice, kterou Svobodní předali k projednání do Senátu. Kromě toho v rámci kampaně na sociálních sítích používají heslo „Korunu nedáme!“.

„Jsme jedinou pravicovou stranou, která se odvážně postavila proti euru v České republice. Věříme v moc naší suverenity a nechceme se vzdát koruny za nejistou a nevýhodnou měnu,“ zdůraznil Libor Vondráček.

Svobodní plánují tiskovou konferenci, kde představí další kandidáty do eurovoleb a detaily jejich programu. Na únorových billboardech se společně s již známými kandidáty objevila také oblíbená ekonomika Markéta Šichtařová, která již před časem sklidila bouřlivý potlesk na republikovém sněmu Svobodných. Jestli se i ona stane součástí eurokandidátky, zatím jisté není. V kuloárech se však již teď šušká, že na kandidátce Svobodných budou minimálně dva prezidentští kandidáti, tedy že již oznámenou kandidaturu Karla Diviše doplní ještě minimálně jedna osobnost, která se v minulosti ucházela o nejvyšší ústavní funkci v zemi. 

Svobodní chtějí na únorové tiskové konferenci, kde si mimo jiné připomenou i patnáctileté výročí svého založení, zdůraznit také své hlavní priority, jako jsou nižší daně, méně státních zásahů, menší byrokracie, podpora podnikání a inovací, ochrana soukromí a osobních práv, odmítnutí eura a dalších nadnárodních integrací.

Svobodní jsou přesvědčeni, že se jim s podporou menších pravicových stran a hnutí podaří dosáhnout úspěchu v eurovolbách a následně ve volbách do sněmovny. Strana vyzývá voliče, aby podpořili jejich kandidátku ve volbách 7. a 8. června 2024 a aktivně přispěli k pozitivní změně v politickém dění.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31