V diskusích o euru argumentují jeho zastánci VIP klubem, do kterého je nutné patřit, protože jsme se k přijetí eura při vstupu do Evropské unie zavázali. Je to ovšem, jako když musíme nastoupit do letadla, protože jsme si objednali (ale ještě nekoupili) letenku, přestože letecká společnost mezitím změnila cílovou destinaci. Podmínky v místě přistání navíc nesděluje, protože by hrozilo, že by tam cestující odletět nechtěli a radši zůstali doma. A ona tam drtivá většina Čechů opravdu nechce. Navzdory tomu ale část politického spektra datum našeho nastoupení na palubu urychluje.
Začněme stručnou otázkou: Jaké jsou důvody pro přijetí eura?
Řeknu vám to taky stručně: pro přijetí nejsou žádné. Rozumím sice tomu, jaké argumenty „pro euro“ jsou zmiňované, ale to nejsou argumenty. Spíš reklamní taháky. Otázka přijetí eura je boj mezi ideologií na straně jedné a ekonomickými fakty na straně druhé. Ideologové používají nikoliv argumenty, ale útoky na emoce. Ekonomové, kteří k tomu mají co říct a jsou pro zachování koruny, používají ekonomické argumenty. Ty jsou zásadní. Pak je tu veřejnost. Přibližně 75 až 80 procent Čechů je pro zachování koruny. U většiny jsou důvody vedené instinktem, že je správné ponechat si historický národní symbol a podobně. Nechám teď všechny útoky na emoce vedené ideology i emocionální důvody stranou a zaměřím se na to nejpodstatnější. Na ekonomická fakta. Nejdřív postupně vyvrátím argumenty pro přijetí eura. Většinou se uvádí, že se dostaneme do VIP klubu, že bez eura nemáme v Evropě dostatečně silný hlas, případně že cestování s eurem je snazší a že pro řadu společností je jednodušší fungovat s eurem, aby nenesly kurzové riziko. Vysvětlím, proč se nejedná o argumenty, ale o útoky na emoce. Konstatování, že se dostaneme do VIP klubu, je jednoznačně lež. Všechny země, které byly pod průměrem Evropské unie a následně vstoupily do eurozóny, se ekonomicky zhoršily. Portugalsko, Španělsko, Itálie, Slovinsko, Řecko, Chorvatsko, stejně tak ale i například Slovensko, jsou zeměmi, kterým se vstupem do eurozóny zhoršily makroekonomické parametry. Zvýšila se inflace, zvýšila se zadluženost, zvýšila se míra nezaměstnanosti, snížila se jejich konkurenceschopnost. Tedy vstup do eurozóny neznamená vstup do VIP klubu, znamená naopak snížení životní úrovně. Argument, že nemáme bez eura v Evropě dostatečně silné slovo, je nesmyslný, když se přece stejní lidé chtějí v Evropské unii vzdát práva veta a nerozhodovat tak o ničem. Největší vyjednávací sílu v Evropě má Švýcarsko, které sice stojí mimo Evropskou unii a eurozónu, ale které nakonec každý poslouchá. Argument, že se s eurem snadněji cestuje, nemůže obstát v situaci, kdy máme a používáme platební karty. V Evropské unii sílí tlak na likvidaci hotovosti a zavedení CBDC, což by nutilo používat dokonce pouze platební karty.
Argument, že společnosti nesou kurzové riziko, také nemůže obstát, když od letošního roku mohou účtovat v eurech. Kdo chce, ať to udělá, nemluvě o tom, že podniků, které opravdu chtějí účtovat v eurech, je velmi málo. Když to shrneme, svými vlastními argumenty se zastánci eura střílejí do vlastní nohy. Velmi snadno lze smést ze stolu všechny takové hovadiny.
Mohu vás citovat doslova?
Ano, klidně tam napište slovo „hovadiny“. Omlouvám se, že používám silná slova, ale až vysvětlím všechny dopady eura, pochopíte, že jsme se dostali do situace, kdy se už nedá o tomto tématu hovořit čistě diplomaticky. Ekonomická nebezpečí, která nám hrozí v případě přijetí eura, jsou tak velká, že o nich musíme mluvit otevřeně.
Eurozóna tedy není VIP klub? Jak vnímá svět euro jako měnu?
Význam eura jako rezervní měny neustále klesá, a to od jeho zavedení. Je stále méně žádané jako měna devizových rezerv centrálních bank. Konkurenceschopnost eurozóny upadá, proto stále méně vyvážejí, a proto není potřeba platit v eurech za její zahraniční obchod. Pokud se podíváme na růst ekonomik pohledem na HDP, pak dlouhodobě stagnuje pouze Eurozóna. Předhání ji Asie i Amerika. Eurozóna ještě neklesá, ostatní ji ale dohánějí a předhánějí. Zlato je stejné všude na světě a grafy ceny zlata v jednotlivých měnách jasně ukazují, jaká měna se znehodnocuje. Když vezmeme korunu, dolar, frank a euro, pak jednoznačně nejhorší vývoj vykazuje právě euro. Eurozóna je jedna z nejrychleji se zadlužujících zón světa.
Jaké jsou tedy argumenty pro zachování koruny?
To téma je bohužel naprosto nepochopené. Tím myslím fakt, že lidé, kteří chtějí českou korunu zachovat, volí takové argumenty, že střílejí všude jinde než tam, kde je terč.
Taky se střílejí do vlastní nohy?
Taky, ale jinak. Vyzdvihují málo důležité argumenty, a ty hlavní neřeší. Často se mluví o tom, že jde o symbol české státnosti. To je sice pravda, ale z toho se nikdo nenají. Další používaný argument je ten, že se ve všech zemích po přijetí eura zvýšily ceny kvůli zaokrouhlování, samozřejmě směrem nahoru. To je pravda, ale jedná se o jednotky procent v řádu měsíců, což se z hlediska délky celého života dá zvládnout. U tohoto argumentu se dá říct, že je sice relevantní, protože nepříjemné to je, ale neohánějme se tím. Zastínili bychom tak totiž argumenty nesrovnatelně vážnější. Skutečnou podstatu zavedení eura totiž chápe bohužel jen málo lidí. Teď se dostáváme k zásadním argumentům pro zachování koruny.
Ten fatální řeknu až na konec. Vezměme si dvě země s rozdílnou úrovní ekonomiky a životní úrovně. Mají-li se sobě přibližovat, čemuž se říká konvergence, pak jedna ekonomika musí růst rychleji, aby se vyrovnala úrovni té druhé, nebo ta druhá musí zpomalit. U nás probíhá konvergence už od roku 1989. Existují v ní dva hlavní konvergenční kanály. Jeden z nich vede prostřednictvím cenové hladiny. Přibližují se sobě tedy ceny v obou zemích. Druhý konvergenční kanál je prostřednictvím devizového kurzu. To, že se koruna může flexibilně pohybovat, tedy posilovat nebo oslabovat, je cesta, jak se sbližovat s jinou zemí, například s Německem. V případě zavedení eura se zbavíme celého jednoho konvergenčního kanálu přes devizový kurz. Zbude tedy pouze cesta přes cenovou hladinu. V tu chvíli tedy cenový konvergenční kanál velmi výrazně zrychlí. Dojde k inflaci, která bude ale řádově nesrovnatelně vyšší než inflace, která vznikne zaokrouhlováním.
Dohnali bychom tedy rychle například německé ceny?
Hodně zjednodušeně řečeno ano. Ceny v České republice by tedy začaly růst nesmírně rychle. Nešlo by navíc o růst cenové hladiny v řádu měsíců, ale desítek let. V zemích, jakými jsou Španělsko, Portugalsko nebo Itálie, začaly po přijetí eura prudce růst ceny nemovitostí, platy a tak dále.
Růst platů může znít dobře.
Ano, lidé si myslí, že po přijetí eura porostou platy, takže budou bohatší. Jenže nebudou, protože inflace bude ještě rychlejší, tudíž budou lidé naopak chudší. Reálné mzdy budou padat dolů, tedy za víc peněz si koupí míň. Zemím, které byly před přijetím eura ekonomicky pod průměrem eurozóny, vzrostla po přijetí eura inflace, například ve státech Pobaltí. Druhý argument pro zachování koruny: když dnes dojde k problému v měnové politice České republiky, jsme schopni na tento problém prostřednictvím České národní banky reagovat. Ta má na to dvě metody: pohybovat úrokovými sazbami nebo ovlivňovat kurz české koruny. Obě metody centrální banka používá a přijetím eura bychom o oba tyto nástroje přišli. Bez těchto nástrojů bychom se nemohli prudké inflaci bránit. Příklad z nedávné doby: kdyby vloni Česká národní banka nezvýšila úrokové sazby mnohem dřív než Evropská centrální banka, měli bychom dneska úrokové sazby na úrovni ECB, což znamená, že bychom měli násobně vyšší inflaci. Současně kdyby Česká národní banka nezačala používat intervence vůči koruně jako další z nástrojů měnové politiky, měli bychom opět násobně vyšší inflaci.
Co přesně znamená intervence?
Intervence znamená nakupování nebo prodávání cizí měny, tedy ovlivňování kurzu. Tím může centrální banka ovlivňovat celou ekonomiku země. Eurem bychom se o tyto nástroje připravili. Přijetí eura tedy znamená rychlou dlouhodobou inflaci, které bychom se nemohli absolutně nijak bránit. Další argument je, že všechny země po přijetí eura výrazně zvýšily své zadlužení. Důvod? Měly stanovenu jednotnou úroveň úrokových sazeb. Tato úroveň už nebyla stanovena jejich národními bankami, ale Evropskou centrální bankou a byla nižší, než by odpovídalo stavu jejich ekonomiky. Tedy lidé, které trápí po zavedení eura vysoká inflace a chudnutí, jdou na náměstí a protestují. Vlády mají extrémně velkou motivaci se zadlužit: využít nízké úrokové sazby a uspokojit své voliče zadlužením celé země. Půjčky jsou tedy levnější, ale chuť zadlužovat se je podstatně větší.
Jak to končí?
Bankrotem. Řecko zbankrotovalo, Itálii zatím drží Evropská centrální banka tím, že vykupuje italské dluhopisy. Tím monetizuje italské dluhy. Kdyby to přestala dělat, Itálie zbankrotuje okamžitě taky. Ve Španělsku a Portugalsku měli obrovské problémy, protože tam klekl bankovní sektor. Přijetí eura tedy vede dříve nebo později k předlužení. To je synonymem pro destrukci životní úrovně. Podívejme se na Řeky, jak nízkou ji mají. Když to shrneme, přijetím eura se zvyšuje inflace, zvyšuje se zadlužení a zároveň se přichází o národní centrální banku, která by byla schopna na to reagovat a korigovat to. Zadlužení se pustí ze řetězu a nikdo s tím není schopen udělat vůbec nic.
Řekové mají nad poměry v zemi velmi vysoké důchody. To není důvod zadlužování?
A jak jim důchody snížíte? Přijdete za nimi a řeknete, že je budou mít poloviční? A že jejich životní úroveň výrazně klesne? Platy a důchody jsou směrem dolů téměř nepružné.
Řekové se v referendu vyslovili pro návrat k drachmě, k národní měně. To by jim pomohlo, ale nebylo jim to Evropskou unií umožněno.
Jasně že nebylo. Cesta zpátky je prakticky nemožná. Přijetí eura je jednosměrná jízdenka. Jestliže by bylo nesmírně komplikované vystoupení z Evropské unie, pak vystoupení z monetární unie, tedy z eurozóny, je prakticky nemožné. Česká republika je v mnohém jiná než Řecko.
Jaké konkrétní dopady by mělo euro u nás?
Postupně se dostáváme k nejzásadnějšímu argumentu pro zachování koruny. My jsme si už něco jako přijetí eura vyzkoušeli během asi tříletého tzv. intervenčního režimu. Bylo to období, kdy Česká národní banka intervenovala proti české koruně. Fakticky držela záměrně fixní kurz navázaný na euro. Byla to zkouška přijetí eura. Intervenční režim byl ale po třech a půl letech opuštěný. Už během tohoto krátkého období se ukázalo, co to udělalo s naší ekonomikou. Rozjelo se zvyšování platů. Neměnila se produktivita práce, nebo jen velmi pomalu. Platy ale rostly velmi rychle. Tím se začala snižovat konkurenceschopnost země. Konkurenceschopnost znamená obstát na zahraničních trzích. Snížení konkurenceschopnosti české ekonomiky vyvolalo nezvratné změny v její struktuře. České průmyslové podniky už nebyly schopné vyvážet tolik do zahraničí. Pokud chtěly konkurovat, situace je nutila konkurovat cenou. Průmyslová výroba se tedy musela přeorientovat na výroby s nižší přidanou hodnotou. V tom období u nás začaly vyrůstat sklady a montovny. To se stalo během pouhých tří a půl let. Teď si představme situaci, že přijmeme euro a budeme ho mít třicet let. Co se stane? Začne se dál nevratně a hluboce měnit struktura české ekonomiky. Celý potenciál české ekonomiky je založený na tom, že je průmyslová a je orientovaná na export. Není například zemědělská jako dánská. Úspěch celé české ekonomiky, naše životní úroveň a blahobyt našeho obyvatelstva, to všechno je založeno na tom, že vyrábíme průmyslové výrobky a že je vyvážíme. Například auta. Jakmile začneme ztrácet konkurenceschopnost a nebudeme schopni vyrábět průmyslové výrobky a prodávat je na zahraničních trzích, začne se měnit struktura naší ekonomiky. My jsme byli posledních dvě stě let baštou průmyslu. Mocenské centrum Rakouska-Uherska bylo sice ve Vídni, ale v českých zemích byl průmysl, který táhl jeho životní úroveň. Uhry dodávaly potraviny, my Češi jsme produkovali průmyslové výrobky a zásobovali jsme jimi celé Rakousko-Uhersko. Přijetí eura znamená pomalou, nenápadnou a soustavnou destrukci konkurenceschopnosti. Tedy českého vývozního průmyslu. Vždy o pár procent ročně. Přestaneme být průmyslovou zemí. Ztratíme charakter naší ekonomiky. Tedy, když to shrneme, platí, že přijetím eura se zvyšuje inflace, zvyšuje zadlužení, zvyšuje nezaměstnanost, klesá životní úroveň a stát je připraven o nástroje, kterými na to mohl reagovat. Přijetí eura by Českou republiku dovedlo ke ztrátě konkurenceschopnosti a ke ztrátě charakteru celé naší ekonomiky.
Co bychom tedy byli za dvacet nebo třicet let?
Nebyli bychom nic. Co vyváží Řecko? Znáte nějaký průmyslový řecký výrobek? Řecko vyváží olivový olej a oříšky v medu. Dál si nevzpomínám. Má moře a cestovní ruch. Kolik lidí znáte, kteří se přijeli do Česka vykoupat v moři?
A příklady dalších zemí?
Řecko je plakátový odstrašující příklad. Španělsko svého času vyváželo auta. Dneska je španělský vývoz o ničem. Itálie byla velmoc. Ekonomický úspěch měla založený na tom, že permanentně devalvovala liru. V paměti jsou italské cenovky ve výši tisíců lir. Tím si ale Itálie udržovala konkurenceschopnost. Její výrobky sice nebyly nijak kvalitní, ale lidi si je kupovali z lásky, protože měly design a ducha. Kdo dneska kupuje například italská auta? Dneska jsou Italové ekonomicky v háji, jsou krok před bankrotem. Do něho by padli, kdyby je nefinancovala Evropská centrální banka. Země, které byly pod průměrem eurozóny a přijaly euro, zničily svůj průmysl. Ztratily ten charakter, který měly a unifikovaly se. A my? Těžký průmysl si ničíme už tím, že si kvůli zelené ideologii zavíráme těžební průmysl a elektrárny. Ten průmysl, který jsme ještě schopni si udržet i v rámci zelené ideologie, by zničilo euro. A to z důvodu, který jsem popsala: zničili bychom si jeho konkurenceschopnost. To je to klíčové, co nikde neslyšíme a co si většina lidí nemá šanci uvědomit. Příčinu a následky si v čase nepropojí, protože dopady nemají okamžitý efekt. Je to proces na desítky let s fatálními důsledky. Lidé argumentují okamžitým zdražením rohlíku na pár měsíců, protože to vidí hned, ale to je marginální problém. Tyto zanedbatelné argumenty zastiňují argumenty fatální. Dražší rohlík a zničení ekonomiky je přece jenom rozdíl.
Co když lidé vsadí pouze na vidinu vyšších platů a ostatní souvislosti skutečně vytěsní?
Jak jsem říkala, vyšší platy při rychlejší inflaci znamenají chudnutí. Protože klesají reálné platy. Za vyšší plat si lidé koupí podstatně méně, protože ceny budou podstatně vyšší. Další problém je, že vysoké platy způsobují vysokou nezaměstnanost. Příkladem je Španělsko, kde výrazně stouply platy a prudce vzrostla nezaměstnanost. Především mezi mladými.
V Evropské unii sílí volání po likvidaci hotovosti. Euro někteří lidé chápou jako předstupeň digitální měny. Jak hodnotíte argument, že přijetím eura bychom byli podstatně blíž digitální měně?
To bychom nebyli blíž digitální měně, to bychom byli v podstatě v ní. V České republice existují snahy části politiků o zakotvení práva na hotovost v ústavě. Zaplať pámbu za ty snahy.
Jaké dopady by mělo zavedení digitální měny? Vnímáte obavy z kontroly státu a bank nad chováním lidí? Nebo je to sci-fi?
Není. Tyto technologie existují. Musíme vycházet z toho, že jak Severní Amerika, tak Evropská unie jsou svírané ESG ideologií. Tato ideologie je za mě stejně nebezpečná, jako byl komunismus nebo fašismus. Je to další jiná forma kolektivismu, která je extrémně nebezpečná a která může mít potenciálně v budoucnu na svědomí stejné počty mrtvých jako maoistická revoluce v Číně. A to proto, že je to ideologie, která je schopná vyvolat hlad. Co přesně znamená zkratka ESG? Enviromental Social Governance. Většina velkých firem pod pojmem „reportování ESG“ představuje své kroky navenek. Ale to je jen taková nástěnka. „Enviromental“ znamená v podstatě Green Deal a ten znamená snahu o postupnou likvidaci průmyslu. Druhé písmenko „S“ znamená „Social“, kam spadají“ „Governance“. Znamená formu uskutečňování celé ideologie formou provázání velkých korporací a státu. Dochází tím k vytváření určitého „ESG kartelu“. Velké korporace stejně jako sociální sítě typu Facebook spolupracují se státem, který je podporuje a ničí jejich konkurenci. Požadavky v rámci ESG jsou nastaveny tak, aby je malé podniky, podnikatelé a lidé nebyli schopni plnit. Nezvládají splňovat energetické nároky, štítky a kvóty všeho druhu.
A to je cíl ESG?
To je důvod a motivace, proč v ESG velké korporace „jedou“. Stát tak pomáhá posilovat jejich kartel. Za to dělají pro stát hlídacího psa. Politici nemohou vyloženě zakázat svobodu slova. Bylo by to nápadné, lidé by se bouřili. Sociální sítě to ale udělají za ně. Jde o vzájemně výhodné fungování. Cílem ESG je plná kontrola obyvatelstva. A euro je jeden z prostředků provádění této ideologie. Jak konkrétně má fungovat? Plnou kontrolu nad chováním obyvatelstva je možné získat v případě, že stát získá plnou kontrolu nad jeho spotřebním chováním. Jak ji získat? Dokud existuje hotovost nebo zlato, není možné ji získat. Získá se v případě likvidace hotovosti a plné digitalizace měny. Bezhotovostní platby by se posunuly na vyšší úroveň CBDC, tedy digitální měny Centrální banky.
V eurozóně existují tlaky na likvidaci hotovosti. To se ví.
Moc lidí to právě neví. Dobře, tedy záleží na sociální bublině, ve které se kdo pohybuje. Přirovnat by se to dalo k předválečnému Německu, kdy také jen menší skupina židů pochopila, o co jde, a utekla včas. I dnes existuje skupina těch, kteří vědí, co se děje a co mají dělat, ale většina netuší nic. Stručně řečeno: opuštění koruny znamená přijetí eura, to znamená opuštění hotovosti, to znamená CBDC. Opuštěním koruny bychom dali moc Evropské centrální bance, aby měla stoprocentní kontrolu nad naším spotřebním chováním. Z naivity a hlouposti lidé říkají: „Ale proč ne, vždyť já nemám co schovávat.“ To si ale jenom myslí. Celá pointa digitální měny spočívá v tom, že CBDC je technologie, která umožňuje, aby kliknutím myši vaše jednotka CBDC, váš coin, měla větší kupní hodnotu než moje jednotka CBDC. Ať už z jakéhokoliv důvodu. Například kdybych kritizovala Green Deal a řekla, že Česká republika ho má opustit. Tím bych se dostala „na index“ a mohla být velmi snadno ekonomicky potrestána. Digitální měna jsou v podstatě sociální kredity.
Není to jen strašení?
Není. Tak to je. Na technologii CBDC fungují čínské sociální kredity. Jen popisuji technologii. Na jakém principu funguje a co umožňuje. A když existuje, je jen otázka času a příležitosti, než začne fungovat i tam, kde by fungovala na začátku jen omezeně. Proč by Evropská centrální banka zaváděla technologii a systém, který by nechtěla použít? Jak by to kdo chtěl obhájit? Evropská centrální banka argumentuje tím, že chce CBDC na ochranu lidí. Neznám nikoho, kdo by volal po tom, že se s CBDC bude cítit bezpečněji.
Jestli nemyslí bezpečnost před bacily, které jsou na bankovkách, jako ochranu například před covidem?
I takový argument občas taky zazní. Kdo nechce hotovost, mít ji nemusí. Má svobodu volby. Taky si může případně umýt ruce. Bylo by možné zneužití CBDC ke kontrole a ovládání lidí nějak zabránit? Víme, že není správné klonovat lidi, víme, že není správné vypouštět uměle vytvořené viry. Přesto víme, že se to někdy někde děje. Víme, že není správné kontrolovat, ovládat a trestat lidi pomocí technologií, ale dříve nebo později by k tomu evolučně došlo. Proč by Evropská centrální banka zaváděla technologii a systém, který by nechtěla použít?
Kdo vlastně přišel s nápadem ESG?
To je jako ptát se, kdo přišel s komunismem. Lidé jsou stádní a mají tendenci inklinovat ke kolektivismu.
A tak někoho napadlo, jak to znovu využít?
Jednoho člověka to nenapadlo. Komunismus taky vznikal najednou v různých částech světa. Mao Ce-tung, Stalin, Hitler, všichni tito tři pánové byli kolektivisté. Vždy šlo o to, postavit proti sobě skupiny lidí. Komunismus stál na myšlence, že buržoazie vykořisťuje dělníky a rolníky. Fašismus budoval nenávist vůči židům, stavěl proti sobě rasy. Vždy je to „my“ a „oni“. Teď termín „social“ v ideologii ESG staví proti sobě zcela uměle většiny a menšiny, případně opět rasy, bílé, černé a další.
Kdo má čas a prostor takové věci vůbec vymýšlet?
Ideologie vznikají na univerzitách, mezi intelektuály. Tam, kde na to lidé mají čas. Potom se jich chytí politici, média, zájmové skupiny. Mimochodem, Marx i Lenin byli intelektuálové taky. Profesoři indoktrinují své studenty a ideologie se šíří dál. Někdo ideologiím jen bezvýhradně věří. Vytěsní rozum i logiku a jen věří, aniž domyslí následky. Příliš mnoho lidí vidí dopady ideologií až v těch mrtvých na jejím konci. Lidé si zlo zpětně ztotožňují pouze s jedním člověkem. Například Stalin nebo Hitler. Ti by ale nikdy neměli moc, kdyby jim ji nedaly široké masy lidí, kdyby jim společnost páchat zlo neumožnila. Pár jmen ideologii netvoří, ta jsou jejími produkty. Lidé většinou nechápou, že původ zla spočívá v kolektivismu, který je pro tyto ideologie typický. Nevnímají, že kolektivismus je tady už zase a buď se čeká na nějakého diktátora, nebo jeho roli přebírají korporace a politici jim nahrávají.
Jakou roli hraje v ideologii ESG například jméno ekonoma Klause Schwaba, který stojí desítky let v čele Světového ekonomického fóra a jeho kniha Covid 19 – Velký reset?
Klaus Schwab je jedním z apoštolů nové víry ESG. Hraje podobnou roli jako například Goebbels při šíření fašismu. A každá ideologie má svou knihu. Například komunismus měl Kapitál, fašismus Mein Kampf a tak dále.
Moc se o Klausi Schwabovi a jeho knize neinformuje. Už dlouho prosazuje své záměry?
Prosazoval je vždycky, jen teď má možnost ideologii spolu s ostatními skutečně realizovat v praxi. Nestavme ho ale do role, ve které by jako jeden člověk měnil svět. Nejde ani o nějaké teorie spiknutí. Klaus Schwab, velké korporace ani politici by nefungovali tak, jak fungují, kdyby se nerozšířila indoktrinace novou vírou. Drtivá většina věřících v ideologii ESG jsou naivní lidé, kteří vše myslí opravdu dobře, ale vůbec si nejsou schopni uvědomit, o jak nebezpečnou kolektivistickou ideologii se jedná. Že může vyvolat hladomor a skončit smrtí mnoha lidí. První obětí ESG je Srí Lanka. Ta už hladomor málem měla, protože tam zakázali hnojiva v rámci ESG. To byl dostatečně varovný příklad.
Existuje souvislost mezi zavedením eura a ideologií ESG? Kdo prosazuje přijetí eura?
Progresivní levicoví liberálové. Vidím jasnou souvislost, jasný převodový můstek. Opuštění koruny znamená přijetí eura, to znamená digitální měnu CBDC, která jde ruku v ruce s ideologií ESG. To se v médiích moc neříká. Já to říkám teď. Někdo sice chápe situaci, ale nemá přístup do médií, protože drtivá většina médií je levicových. A drtivá většina těch, kdo přijetí eura a agendu ESG podporují, nechápe bohužel souvislosti. A nečetlo knihu Klause Schwaba. Nevědí tedy, co podporují. A kolik lidí opravdu četlo Kapitál Karla Marxe? Nebo Mein Kampf Adolfa Hitlera? Nebo korán?
Význam eura jako rezervní měny neustále klesá, a to od jeho zavedení. Je stále méně žádané jako měna devizových rezerv centrálních bank.
Převzato z měsíčníku TO
