Brněnské letiště vzkvétá, pasažérů přibývá a zájem o le…

Brněnské letiště vzkvétá, pasažérů přibývá a zájem o le…

Brněnské letiště vzkvétá, pasažérů přibývá a zájem o lety do moravské metropole roste. To by samozřejmě byla skvělá zpráva kterou bychom jednoznačně uvítali. Opak je ovšem pravdou. Zájem o letiště v Brně se v posledních obdobích snižuje. Proč? To je jednoduché, zákazníci zkrátka o lety nemají dostatečný zájem natolik, aby se vyplatily provozovat. V tomto momentu ovšem do celé rovnice vstupuje kraj a také město. Společně s rumunskou firmou, která jako jediná ze všech oslovených projevila zájem, budou tyto instituce provozovat letadlo s kapacitou 120 cestujících, které dodá právě již dříve zmíněná firma z Rumunska. Financování bude, s očekávanými náklady okolo 120 milionů korun v prvním roce, následující: „Kraj předpokládá, že se zapojí i město a odkoupí polovinu ve firmě Jihomoravská rozvojová společnost. Ta pak založí společný podnik s rumunským dopravcem, který se bude jmenovat Blue Air Moravia Transportation, ve kterém bude mít podle textu návrhu kraj 35 procent a zbytek rumunská firma. Náklady v druhém roce provozu hejtman pro kraj vyčíslil na 40 milionů korun a ve třetím by se projekt měl dostat na nulu.“ Svobodní jsou proti. Město Brno a JMK jsou instituce, které jednoznačně neslouží a nejsou občany zřízeny od toho, aby podnikaly na trhu leteckých společností. Dotace spojené s turismem jsou jedněmi z nejhorších a nejhůře obhajitelných forem prerozdělování, kdy reálně právě chudší lidé, kteří samozřejmě za normálních okolností do zahraniční nelétají, dotují vyšší příjmové skupiny a jejich volnočasové aktivity. I přes odhlédnutí od meritu věci je ovšem zřejmé, že provedení akce, kdy se počítá s menšinovým podílem v de facto zahraniční společnosti která bude velice významně dotována z veřejných peněz, je více než nešťastné. Už jenom zoufalost tohoto řešení napovídá, že v tržním prostředí by tato investice nikdy neměla smysl. Jedinou možností, jak se může letiště v Brně rozrůstat a počet pasažérů stabilně a přirozeně narůstat, je obecné zlepšení úrovně bohatství občanů tak, aby jim zůstávaly peníze i na věci zbytné, jako je mimo jiné i cestování. Toho se dá dosáhnout jednoduše, a to snížením daní. Veškeré tyto prostředky, které chce momentálně kraj i město utratit za podporu letecké dostupnosti Brna, někdy dříve na daních stát vybral. Nechme lidem peníze v jejich kapsách a s tím také rozhodnutí o tom, co si za ně koupí místo podpory dopředu jasně prodělečného podniku, do kterého žádný soukromý dopravce ze zjevných důvodů investovat nehodlá.
Link: https://www.brnenskadrbna.cz/zpravy/doprava/9535-svetle-zitrky-pro-brnenske-letiste-z-brna-se-bude-letat-do-rima-milana-barcelony-bruselu-a-lvova.html

Světlé zítřky pro brněnské letiště! Z Brna se bude létat do Říma, Milána, Barcelony, Bruselu a Lvova

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31