Výzva senátorům

Výzva senátorům

ODMÍTNĚTE LISABONSKOU SMLOUVU

Strana svobodných občanů vyzývá senátory, aby v nadcházejícím důležitém hlasování nedali souhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy, a respektovali tak skutečnost, že tato smlouva byla zamítnuta v Irské republice, a nemůže proto vejít v platnost! Prohlášení vydává a výzvu dnes senátorům zaslalo Republikové předsednictvo Svobodných.

Lisabonskou smlouvu dosud NERATIFIKOVALO celkem 6 zemí – není tedy pravda, že ČR je poslední (viz níže)!

Co Svobodným vadí na Lisabonské smlouvě (LS):

• Evropská unie vydává směrnice, které musejí členské státy převádět do podoby zákonů. LS snižuje hlas České republiky při jednání Rady ministrů EU na polovinu, zatímco hlas Německa zdvojnásobuje. Schválením LS bychom se tak vzdali podmínek, které Češi schválili v referendu o přistoupení, a častěji bychom museli schvalovat zákony, které pro nás nejsou výhodné.
• LS zvyšuje okruh oblastí, kde už si nebudeme moci rozhodovat sami! Např. v oblasti energetiky může dosud EU vydávat směrnice, jen když se na nich shodnou všichni. To má LS změnit a i v této oblasti bychom mohli být přehlasováni a EU by nám mohla diktovat např. nové požadavky na stavbu větrných elektráren.
• LS předá Evropské unii mnoho nových pravomocí na úkor České republiky. EU tak bude moci určovat azylovou politiku nebo hospodářskou politiku ČR. Chceme, aby o těchto věcech mohli i nadále rozhodovat voliči ve volbách a aby za nás o těchto důležitých věcech nerozhodovali jiní.
• LS Evropské unii umožní přepisovat text LS i bez další ratifikace v členských státech. Dosud musejí být návrhy na předání nových pravomocí unii předloženy k ratifikaci všem členským státům. To má LS změnit. Schválení LS znamená dát de facto EU bianco šek k dalšímu rozšiřování pravomocí.

LS dosud neratifikovalo 6 zemí!
Mylně je Česku připomínáno, že jsme kromě Irska „poslední zemí, která dosud neratifikovala Lisabonskou smlouvu“.

1. Velká Británie: vyjednána nadřazenost domácího práva nad Listinou základních práv EU, možnost ponechání národní měny, výjimky pro Bank of England. Královna neodeslala ratifikační listiny;
2. Německo: prezident nepodepsal ratifikační listinu, přes 50 poslanců spolkového sněmu podalo žalobu k ústavnímu soudu – ten o přípustnosti LS rozhodne až za několik měsíců. Čtyři z osmi soudců zpochybnili soulad LS s německou ústavou.
3. Polsko: Prezident nepodepsal ratifikační listinu, vyjednána nadřazenost domácího práva nad Listinou základních práv EU.
4. Finsko: Neratifikováno, proti jsou Alandské ostrovy, autonomní součást Finska, kterým vadí, že zavedením Lisabonské smlouvy by byla anulována jejich autonomie
– EU by vůči nim získala práva, která neměla ani Finská vláda. Souhlas ostrovů je k ratifikaci nezbytný.
5. Irsko: Ratifikace zamítnuta referendem 12. 6. 2008.
6. Česko: Ratifikaci provádí prezident, ale potřebuje k ní souhlas obou parlamentních komor. Senát má hlasovat počátkem týdne.

Více detailů je mj. na webu Ne Lisabonu

PETICE OBČANŮ STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE
PROTI PŘIJETÍ LISABONSKÉ SMLOUVY zde

Kateřina Bouda Kašparová
mediální zástupce Strany svobodných občanů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31