Výzva senátorům

Výzva senátorům

ODMÍTNĚTE LISABONSKOU SMLOUVU

Strana svobodných občanů vyzývá senátory, aby v nadcházejícím důležitém hlasování nedali souhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy, a respektovali tak skutečnost, že tato smlouva byla zamítnuta v Irské republice, a nemůže proto vejít v platnost! Prohlášení vydává a výzvu dnes senátorům zaslalo Republikové předsednictvo Svobodných.

Lisabonskou smlouvu dosud NERATIFIKOVALO celkem 6 zemí – není tedy pravda, že ČR je poslední (viz níže)!

Co Svobodným vadí na Lisabonské smlouvě (LS):

• Evropská unie vydává směrnice, které musejí členské státy převádět do podoby zákonů. LS snižuje hlas České republiky při jednání Rady ministrů EU na polovinu, zatímco hlas Německa zdvojnásobuje. Schválením LS bychom se tak vzdali podmínek, které Češi schválili v referendu o přistoupení, a častěji bychom museli schvalovat zákony, které pro nás nejsou výhodné.
• LS zvyšuje okruh oblastí, kde už si nebudeme moci rozhodovat sami! Např. v oblasti energetiky může dosud EU vydávat směrnice, jen když se na nich shodnou všichni. To má LS změnit a i v této oblasti bychom mohli být přehlasováni a EU by nám mohla diktovat např. nové požadavky na stavbu větrných elektráren.
• LS předá Evropské unii mnoho nových pravomocí na úkor České republiky. EU tak bude moci určovat azylovou politiku nebo hospodářskou politiku ČR. Chceme, aby o těchto věcech mohli i nadále rozhodovat voliči ve volbách a aby za nás o těchto důležitých věcech nerozhodovali jiní.
• LS Evropské unii umožní přepisovat text LS i bez další ratifikace v členských státech. Dosud musejí být návrhy na předání nových pravomocí unii předloženy k ratifikaci všem členským státům. To má LS změnit. Schválení LS znamená dát de facto EU bianco šek k dalšímu rozšiřování pravomocí.

LS dosud neratifikovalo 6 zemí!
Mylně je Česku připomínáno, že jsme kromě Irska „poslední zemí, která dosud neratifikovala Lisabonskou smlouvu“.

1. Velká Británie: vyjednána nadřazenost domácího práva nad Listinou základních práv EU, možnost ponechání národní měny, výjimky pro Bank of England. Královna neodeslala ratifikační listiny;
2. Německo: prezident nepodepsal ratifikační listinu, přes 50 poslanců spolkového sněmu podalo žalobu k ústavnímu soudu – ten o přípustnosti LS rozhodne až za několik měsíců. Čtyři z osmi soudců zpochybnili soulad LS s německou ústavou.
3. Polsko: Prezident nepodepsal ratifikační listinu, vyjednána nadřazenost domácího práva nad Listinou základních práv EU.
4. Finsko: Neratifikováno, proti jsou Alandské ostrovy, autonomní součást Finska, kterým vadí, že zavedením Lisabonské smlouvy by byla anulována jejich autonomie
– EU by vůči nim získala práva, která neměla ani Finská vláda. Souhlas ostrovů je k ratifikaci nezbytný.
5. Irsko: Ratifikace zamítnuta referendem 12. 6. 2008.
6. Česko: Ratifikaci provádí prezident, ale potřebuje k ní souhlas obou parlamentních komor. Senát má hlasovat počátkem týdne.

Více detailů je mj. na webu Ne Lisabonu

PETICE OBČANŮ STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE
PROTI PŘIJETÍ LISABONSKÉ SMLOUVY zde

Kateřina Bouda Kašparová
mediální zástupce Strany svobodných občanů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31