TOMSKÝ: McCartney a kazatelé nové doby

TOMSKÝ: McCartney a kazatelé nové doby

Apokalyptičtí sektáři strašící koncem světa jsou bohužel pevnou součástí celých evropských dějin. Smutné je, že se tahle duševní choroba dnes přestěhovala do duší politiků, kteří nám z kodaňského světového fóra o globálním oteplování budou hrozit uvařením za živa.

A budou slibovat nemožné, ačkoli stejně jako my vědí, že rozvoj Číny ani Indie zpomalit nemohou. O tom, zda průmysl podstatně přispívá, či nepřispívá k výkyvům teplot doby meziledové, se můžeme přít. Škoda jen, že tahle pře zastírá problém ekologie duševního zdraví.

Yesterday

Hysterická starost o svět teď posedla i hudebníka Paula McCartneyho. Ta tam je jeho včerejší bezstarostnost („yesterday all my troubles seemed so far away“). I on, nepolitik, se přidal k varování lidstva. A kde jinde než na jevišti divadla Evropského parlamentu. Nejezme tolik masa, plédoval slavný muž, masný dobytek přece vypouští metan, ohavný skleníkový plyn. Jeden bezmasý den v týdnu, jak si jej pamatuje ze svého katolického dětství, by omezil globální oteplování. Zapomněl jen dodat, že stejně jako pět miliard kusů skotu produkují metan i stamiliony nešťastných vegetariánů, jako je on.

Škoda, že si nevzpomněl na Evropskou unií dotovaná biopaliva. Při jejich pěstování na severní polokouli se hojně používá dusičnanů a kysličník dusný je sedmnáctkrát silnějším ohřívadlem atmosféry než proslavený oxid uhličitý. Na jihu se zase kvůli etanolu masivně kácejí tropické pralesy a na ubývající orné půdě kupodivu nepřibývá zemědělských plodin. Biopaliva tak produkují hlad. Miliardu bohatých obézních tlusťochů na světě to nevzrušuje ani nepálí.

Zodpovědný týden

A vůbec, co takhle zavést bezautomobilový čtvrtek! Brzy budeme mít na světě už tři miliardy aut. Nebylo by užitečné, kdyby se jeden den v týdnu přestala pohybovat? Už teď se v prosvícených a přeplněných megaměstech nevejdeme do metra ani do autobusu. A co kdybychom si přivstali a šli občas pěšky? Byli bychom čilejší a zdravější. Proč vůbec tolik topíme a chladíme, tolik vody ohříváme, tolik jezdíme, tolik létáme, tolik lyžujeme?

Co kdybychom doma vyčlenili jednu místnost (třeba záchod) a přestali v ní úplně topit? Anebo bychom mohli zavést jeden den v týdnu, třeba pátek, bez topení. A v pondělí bychom si mohli dopřát výhradně vodu z vodovodu místo té slazené v plastových lahvích. A v úterý by mohl být bezsprchový den. A ve středu by unie mohla zavést povinný půst; střeva potřebují zasloužený odpočinek a planeta by si také trochu oddychla.

Proč náš průmysl chrlí tolik nepotřebného zboží se solidní zárukou, že se co nevidět opotřebuje, poškodí a rozpadne, a tudíž následně vyhodí! Proč jen jsme takoví?

Jako žena

Kazatelsky varovat je, jak vidno, snadné. Ale změnit kolektivní lidstvo je neřešitelný úkol. Ono je lidstvo jako žena – nestálé, vrtošivé, rozmarné a marnotratné. Ale na rozdíl od milujících žen na něj nelze působit. A přikazovat mu kardinální ctnosti – umírněnost, střídmost a skromnost – by mohla jen zločinná globální diktatura.

Kazatelé v Liverpoolu Paulova dětství tohle dobře věděli. O svět se nebáli, lidstvo ani planetu nevzývali. Věřili v prozřetelnost. Děsilo je namísto toho individuální ohrožení svobodné lidské duše. A na to nepotřebovali, jako ti dnešní, mávat apokalypsou globálního oteplování.


Alexander TOMSKÝ je členem Svobodných
(zdroj:
http://www.e15.cz/nazory/komentare/mccartney-a-kazatele-nove-doby)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31