SEDLÁČEK: Integrací k totalitě

SEDLÁČEK: Integrací k totalitě

Integrace znamená spojování do větších celků a ze své podstaty má velký ekonomický význam. Umožňuje zavést prvky hromadné výroby, realizovat úspory i výnosy z rozsahu, umožňuje efektivní využívání zdrojů, snižuje transakční náklady apod. Integrace tak působí jak na mikro úrovni např. v podobě fůzí a spojování firem, tak na makro úrovni, kde vede k postupnému vzniku jednotlivých stupňů mezinárodní ekonomicko-politické integrace a to:

1.Pásmo volného obchodu – odstranění cel a překážek obchodu mezi dvěma či více státy

2.Celní unie – odstranění cel + společná politika vůči třetím zemím

3.Společný trh – celní unie + volný pohyb výrobních faktorů

4.Hospodářská unie – společný trh + harmonizace národních ekonomik

5.Úplná ekonomicko – politická unie – hospodářská unie + politická integrace + měna

Evropská unie se vydala tzv. funkcionalistickou metodou integrace, tj. prvotním propojením států ekonomickými vazbami a poté úplnou politickou integrací, která je tak završením procesu. V současné době se EU nachází v pátém stupni úplné ekonomické a politické integrace, těsně před konečným vytvořením tzv. „superstátu“. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že před „konečným řešením vytvoření superstátu blahobytu“.

Ovšem blahobytu jak pro koho. V současnosti docházelo a dochází k tzv. „harmonizaci“ ekonomik, daňových i právních systémů apod. s cílem vytvoření nadstátního rozpočtu, daní, práv i povinností.

Nebezpečí plynoucí z nadstátního rozpočtu EU, který bude vydávat nemalé částky ze sdílených prostředků na konsolidaci dluhové služby předlužených ekonomik původních členů EU (Rakousko, Německo, Itálie apod.) na úkor „méně“ zadlužených „sponzorů“ této dluhové služby, popsal ve svém článku již kdysi ekonom Pavel Kohout. Jaké jsou cesty postupného naplnění takového scénáře a vlastně i rozpočtu?

V současné době „daně“ do společného rozpočtu odvádí státy nikoliv přímo jednotlivý občané. To se však má brzy změnit. Informace, které se vynořili krátce po zvolení jakéhosi „prezidenta“ Evropské unie, hovoří o tom, že občané budou platit nově daně přímo do bruselské prkenice. Jakým způsobem? No přece zavedením evropských ekologických dani. Zavedení těchto daní má své dva hlavní fanoušky a to José Manuela Barrosa (předsedu Evropské komise) a Hermana Van Rumpuye („evropského prezidenta“). Prostor pro tyto „daně“ nebude standardně vytvořen jako nějaký nový poplatek, ale pěkně skrytě se bude odvádět určité procento z DPH ze spotřebních daní.

Nejhorší na celém tomto scénáři je způsob jakým byl zveřejněn ze svého utajení. Původně byl totiž tento plán utajen a prezentován pouze na uzavřeném jednání skupiny Bilderberg. Následně po zveřejnění se k celé záležitosti vyjádřil i nový „prezident“ EU Van Rumpuy, cituji: „Financování sociálního státu, bez ohledu na sociální reformu, kterou implementujeme, si bude vyžadovat nové zdroje“. Nové daně by tak měly zahrnovat daň z pohonných hmot, leteckou daň či tzv. daně „zelené“.

Návrh a schválení těchto zdrojů sociální reformy na sebe jistě nenechá dlouho čekat. Vzhůru k dalšímu přerozdělení, privilegování jedněch na úkor druhých, diskriminaci nepohodlných, k totalitě jednoho názoru… Kupředu, zpátky ni krok. V EU, kde zítra již znamená včera.


Marek SEDLÁČEK je členem Svobodných a lídrem v Olomouckém kraji
(publikováno na
http://www.mareksedlacek.net)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31