LICKOVÁ: Novela zákona EIA – smrt podnikatelům!

LICKOVÁ: Novela zákona EIA – smrt podnikatelům!

Přehlasování prezidentského veta novely zákona o EIA (zák. č. 100/2001 Sb.), mi opět podlomilo kolena. Bohužel novela nejen podlamuje kolena, ale láme vazy  podnikatelům (bez legrace).

O čem ta novela vlastně je? Nejprve bych měla vysvětlit, o čem je zákon EIA – jeho účelem je především zajistit preventivní ochranu před záměry škodící půdě, vodě, ovzduší, lesu, přírodě a krajině jako celku nebo zdraví člověka, zvířat a rostlin (zkrátka všemu, co lze shrnout pod pojem životní prostředí). 

Zákon nezapomíná ani na faktor pohody a klidu a věnuje se také  sociálně ekonomickým vlivům. A v tom je velmi často zakopaný pes, jehož zneužívají  ekologické iniciativy a jiní aktivisté nebo environmentalisté k neustálému připomínkování, a tak k prodlužování a prodražování celého procesu. Stačí se podívat na webové stránky, kde jsou evidovány posudky na záměry, které podnikatel chtěl uskutečnit. Vhodné je zaměřit se na délku celkového posuzování – od podání oznámení až po vydání závěrečného stanoviska. Nikdy jsem si nedělala statistiku a pochybuji, že ji některý úředník udělal, ale bylo by zajímavé porovnat  např. délku posouzení předložených záměrů v r.2001 a nyní.

Přebírám stručný popis novely, který uvedla tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková na stránkách MŽP 1.12.2009: „V současné době není česká právní úprava v plném souladu s příslušnou evropskou směrnicí, neboť negarantuje v potřebném rozsahu přístup k soudní ochraně pro všechny subjekty uvedené ve směrnici. Novela tento nedostatek napravuje a výslovně uvádí, že proběhne-li posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA), pak ten, kdo je součástí tzv. dotčené veřejnosti podle směrnice, má právo podat proti konečnému rozhodnutí žalobu k soudu, a to i pokud v konkrétním případě nebudou splněny všechny podmínky účasti v příslušném správním řízení (například územního řízení podle stavebního zákona nebo řízení o stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona) podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Předpokladem k tomuto postupu je samozřejmě fakt, že daný subjekt aktivně vystupoval v procesu EIA, tj. podal včasné vyjádření k dokumentaci nebo posudku – tedy k dokumentům, které se v rámci procesu EIA zpracovávají.“

Ptáte-li se, jaký má novela dopad na podnikatele, tak odpovídám, že katastrofický:  Mezi dotčenou veřejnost bude náležet ta fyzická či právnická osoba, která může být ovlivněna rozhodnutím o povolení provedení záměru (územní rozhodnutí, stavební povolení apod.). Na základě směrnice se za dotčenou veřejnost vždy považují uvedené nevládní organizace, které podporují ochranu životního prostředí. 

Snad už nemusím nic dodávat – chcete-li zlikvidovat záměr podnikatele, popř. podnikatele samého, tak uděláte tuto novelu. Žijeme v Absurdistánu, jak tvrdí můj kolega. Pro úplnost sděluji, že já i můj kolega jsme osoby oprávněné k posuzování vlivů na životní prostředí – tímto zákonem se živíme, takže bychom mohli být spokojení – alespoň budeme mít více práce, ale jak dlouho?

Gabriela Licková je předsedkyní Karlovarského krajského sdružení Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31