Tomáš Grygar: Zrušení možnosti založit s.r.o. se základním kapitálem od 1 Kč je třeba odmítnout

Tomáš Grygar: Zrušení možnosti založit s.r.o. se základním kapitálem od 1 Kč je třeba odmítnout

V posledních dnech se v médiích[1] objevují informace o úvahách Ministerstva spravedlnosti, podle nichž by se mohla formou novely zákona o obchodních korporacích (účinného teprve od 1. 1. 2014) zrušit možnost založit společnost s ručením omezeným se základním kapitálem již od 1 Kč.

Zákon o obchodních korporacích (ZOK) nyní umožňuje, aby byla s.r.o., coby kapitálová obchodní společnost založena i jediným zakladatelem (§ 11, odst. 1 ZOKu), přičemž minimální vklad každého zakladatele musí činit alespoň 1 Kč (§ 142, odst. 1 ZOKu). Přestože minimální výše základního kapitálu u s.r.o. není výslovně upravena, lze dovodit, že činí právě zmiňovanou 1 Kč u jednočlenné s.r.o., jelikož základní kapitál představuje souhrn všech vkladů  (§ 30 ZOKu). Právě to by se však mohlo změnit a v souvislosti s tím se objevují i spekulace o navrácení minimálního základního kapitálu s.r.o. ve výši 200 000 Kč, jako tomu bylo u obchodního zákoníku.

Odstranění možnosti založit s.r.o. se základním kapitálem již od 1 Kč by však bylo jen stěží odůvodnitelné, vedlo by ke zvýšení nákladů spojených se zřizováním společnosti a tedy i ke ztížení podnikání v České republice. Ve svém důsledku by pak způsobilo podstatné snížení „konkurenceschopnosti“ českého korporátního práva ve srovnání s tím zahraničním. Svobodní zastávají názor, že pokud určité jednání soukromoprávního subjektu nezasahuje negativně do práv druhých, neměl by stát tomuto jednání bránit. To v zásadě platí i pro určení výše základního kapitálu s.r.o., které by mělo být svobodným rozhodnutím zakladatelů, popř. samotné s.r.o. (v případě změny základního kapitálu) bez faktického omezení  v podobě jeho minimální či maximální výše.

K navýšení minimálního vkladu (a tedy i minimálního základního kapitálu) ze současné 1 Kč neexistuje žádný racionální důvod a jednalo by se jen o další byrokratickou překážku při podnikání.  Tvrzení, že zrušení možnosti založit s.r.o. se základním kapitálem od 1 Kč a navýšení minimálního základního kapitálu je nezbytné především z důvodu větší ochrany věřitelů, je mylné. Je sice pravdou, že základní kapitál může mít v některých případech garanční funkci, na druhou stranu však ani vysoký základní kapitál uvedený v obchodním rejstříku automaticky neznamená, že s.r.o. má tyto prostředky skutečně k dispozici. V odborné literatuře se správně upozorňuje, že v tomto případě „existence základního kapitálu v určité výši neznamená žádnou povinnost mít majetek v minimálně téže výši … Ani existence základního kapitálu ve výši desítek či stovek milionů, či dokonce miliard Kč nedává věřitelům žádnou reálnou garanci … Základní kapitál představuje neodůvodněné byrokratické omezení … nemající žádnou oporu v realitě.“[2]

Co se pak týče ručení společníků s.r.o., tak ti ručí za dluhy společnosti jen do výše, v jaké nesplnili svou vkladovou povinnost podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku k okamžiku, kdy byli vyzváni k plnění. Jinými slovy – i pokud by došlo k tomu, že by musela mít s.r.o. základní kapitál alespoň 200 000 Kč, tak v případě, že by byly vklady plně splaceny a rovněž by tato skutečnost byla zapsána do obchodního rejstříku, ručení společníků ve smyslu § 132 ZOKu zaniká (je časově omezena). Garanční funkce základního kapitálu je tedy opět minimální.

Podobné úvahy lze považovat za nepromyšlené i s ohledem na tzv. usazovací svobodu v rámci EU, která se vztahuje i na obchodní společnosti se sídlem v EU (státní občanství společníků přitom není podstatné).[3] Možnost založit (obdobu) s.r.o. se symbolickým základním kapitálem najdeme navíc v celé řadě dalších zemí. K této možnosti v minulosti přistoupilo například i Německo, jelikož tam došlo jen od roku 2003 ke vzniku zhruba 30 000[4] obchodních společností, které sice podnikaly pouze na území Německa, ale měly právní formu (nejen) co do výše základního kapitálu liberálnější anglické Private Limited Company. Liberalizace v podobě umožnění založit v České republice s.r.o. se základním kapitálem již od 1 Kč byla jen důsledkem liberalizace této úpravy v zahraničních právních řádech. Bylo by naprosto nelogické se nyní vydávat opačnou cestou.

Dodejme, že jen za minulý rok mělo téměř 70 % nově vzniklých společností s ručením omezeným základní kapitál nižší než 200 000 Kč. Těch, které vznikly se základním kapitálem 1 Kč, pak bylo přes 1 800.[5] Buďme za to rádi a nezvyšujme náklady spojené se zřizováním s.r.o. Společnost s ručením omezeným navíc může být založena např. i za účelem správy vlastního majetku či jiným nepodnikatelským účelům. Obzvláště zde by bylo zrušení možnosti založit s.r.o. se základním kapitálem 1 Kč nevhodné.

Přestože zákon o obchodních korporacích obsahuje celou řadu legislativních chyb, značných interpretačních nejasností a v pár ohledech podnikání oproti předchozímu stavu komplikuje, celkově se jedná o krok vpřed k liberálnějšímu a konkurenceschopnějšímu korporátnímu právu v České republice. Byla by chyba ho případným zrušením možnosti založit s.r.o. se základním kapitálem 1 Kč „ničit“. V centru zájmu musí stát vždy tvořivý podnikatel, ne politik či úředník vymýšlející nezdůvodněná byrokratická omezení.

Tomáš Grygar,
místopředseda Svobodných v Olomouckém kraji

 


[1] např. http://www.novinky.cz/finance/358917-stat-chce-zarazit-zakladani-firem-s-jednou-korunou.html pozn. Ministerstvo spravedlnosti následně vyvrátilo, že by se na této změně aktuálně pracovalo a zdůraznilo, že k této změně „v budoucnu dojít nemusí“. Prosazení těchto úvah však pochopitelně nelze vyloučit.

[2] DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným – vědecká monografie, Praha: Wolters Kluwer, 2014, str. 529-530.

[3] Srov. C-221/89 Factortame.

[4] POKORNÁ, J. In LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŽIL, T. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Díl 1. Wolters Kluwer, 2014, str. 862.

[5] http://www.bisnode.cz/tiskove-zpravy/firem-s-minimalnim-zakladnim-kapitalem-rychle-pribyva/

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tomáš Grygar

Tomáš Grygar

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Tomáš Grygar

Tomáš Grygar

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31