31. 7. vydalo Aktuálně článek Bývalá Trumpova pravá ruka chce spojit euroskeptiky. Okamuru si Bannon nezískal, Klaus ho ale chválí: Obě hlavní české euroskeptické strany jsou ale k Bannonovi zatím opatrné. Okamura sdělil Aktuálně.cz, že Bannonovu iniciativu sice vítá. Dodal však, že hnutí The Movement „je privátní nadace a nevíme, kdo tuto aktivitu financuje a jaké je celkové pozadí“.
„Jsme politici, za námi stojí občané a my tuto cestu preferujeme,“ uvedl Okamura s tím, že chce nejdříve počkat, s čím konkrétním Bannon přijde. „Pakliže se ukáže, že The Movement přijde s relevantními tématy, tak s nimi možná spolupracovat budeme.“
Předseda Svobodných Tomáš Pajonk je k Bannonovi ještě o poznání chladnější. „Jen prostý euroskepticismus je podle mě málo pro vznik jednotného hnutí a pro spojení jinak velmi odlišných stran s velmi rozdílným pohledem na svět a společnost,“ tvrdí.
Upozornil, že zatímco Svobodní vyznávají liberální ekonomický program, Bannon sám sebe označuje za národního konzervativce a podporuje státní zásahy do ekonomiky nebo protekcionismus. „Nemyslím si, že by Svobodní v jeho hnutí měli místo,“ uzavírá Pajonk.
28. 7. vydal web TV NOVA článek Evropa se bojí příštích voleb! V parlamentu posílí euroskeptici: Euroskeptici mají v Evropském parlamentu dvě skupiny, radikálnější Evropu národů a svobod (ENF), s níž by v případě zvolení do europarlamentu jistě spolupracovala SPD , a umírněnější Evropu svobody a přímé demokracie (EFDD), jejímž členem je i český europoslanec za Stranu svobodných občanů Jiří Payne.
Přestože EFDD ztratí hlavního podporovatele brexitu , Stranu za nezávislost Spojeného království, mělo by podle odhadů Reuters posílit ze 45 na 59 křesel, hlavně díky očekávanému úspěchu italského Hnutí 5 hvězd a německé Alternativy pro Německo. ENF má pak svojí sílu skoro zdvojnásobit, z 35 na 63 europoslanců.
27. 7. vydaly Novinky článek Volby by vyhrálo ANO, polepšila si ODS: Vítězem voleb by se podle červencového volebního modelu společnosti Median stalo hnutí ANO se ziskem 30 procent hlasů. ODS by měla 14 a Piráti 11,5 procenta. SPD, komunisté a ČSSD by shodně obdrželi 8,5 procenta, lidovci 5,5 a TOP 09 pět procent.
Do Sněmovny by se podle Medianu nedostalo hnutí STAN, které by získalo 4 procenta. Zelení by měli 2,5 a Svobodní 1,5 procenta hlasů.
Blesk vydal 1. 8. článek Češi projedí ve stravenkách miliardy, rušit je chtěl už Kalousek. Kdo je proti nim dnes?: Stravenky mají hned několik vášnivých odpůrců. Coby tehdejší ministr financí si s jejich koncem pohrával třeba Miroslav Kalousek (TOP 09). Před sedmi lety dokonce prohlašoval, že proti daňovému zvýhodnění stravenek a dalším daňovým výjimkám bude „bojovat do posledního dechu“ . Zrušením se dokonce zabývala vláda, ale nakonec jeho nápad neprošel.
Loni také proti stravenkám ostře vystoupila Asociace hotelů a restaurací ČR a přišla s návrhem jejich zrušení. Jako jeden z důvodů uvedla vysoké provize, které restaurace platí stravenkovým firmám. „Stravenky postupně ztrácejí na svém původním významu a jsou zneužívány pro jiné účely, než za jakými jsou vydávány,“ řekl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
Stravenky před dvěma lety kritizoval také bývalý europoslanec Petr Mach (Svobodní). Podle něj jde jen o zbytečnou byrokracii, která jen živí firmy vydávající stravenky.
Reflex vydal 1. 8. článek Vítejte v Liberlandu! Jak se žije ve virtuální balkánské republice?: Podobně jako vetkl Tomáš Garrigue Masaryk první republice heslo mistra Jana Husa „Pravda vítězí“, Vít Jedlička, President of Free Republic Liberland a člen Stranysvobodných občanů, dal do vínku své Svobodné republice Liberland heslo „Žít a nechat žít“. Tím však veškerá podobnost končí.
Důvod, kde se u Víta Jedlička zrodila myšlenka na samostatný stát, můžeme najít v jeho proslovu, jejž pronesl na konferenci Strany svobodných občanů před několika málo roky. „Touha člověka po svobodném životě mimo spáry politiků je potřeba zabudovaná hluboko do myšlení většiny lidí. Narodili jsme se do světa, kde o polovině našeho příjmu rozhoduje stát. Ve světě regulovaném stovkami tisíc nařízení a regulací. Do systému, ve kterém se stává normou to, že bohatí okrádají skrz stát chudé a naopak,“ uvedl tehdy ještě ne jako prezident Liberlandu, aby pokračoval dál v duchu politicky vyhraněného postoje: „Drtivá většina našich spoluobčanů mylně věří, že žijeme v kapitalismu, a přitom jsme se již krátce po tom, co jsme se zbavili komunismu, vydali mílovými kroky směrem k eurosocialismu. Díky revoluci jsme získali značnou část osobních svobod, ale ekonomických svobod jsme získali pomálu. Na žebříčku ekonomické svobody jsme obsadili společně s Botswanou 52. místo a já si myslím, že by to České republice daleko více slušelo v první desítce.“
Na otázku, zda je Vít Jedlička stále aktivní ve Straně svobodných občanů, mluvčí strany Martin Rumler odpovídá, že už dávno ne. „Je plně pohlcen svým Liberlandem, na práci ve straně už nemá čas,“ vysvětluje. A má pravdu. Vít Jedlička jako prezident Liberlandu cestuje po světě a přednáší o tom, jaké hodnoty jeho Liberland vyznává. Média přitom nepřestávají chrlit fantastické zprávy o tom, kterak nový stát otevřel své další zahraniční zastoupení nebo právě formuje vlastní fotbalovou reprezentaci se sídlem v Olomouci.
30. 7. vydal Neviditelný pes článek Jiřího Payna POLITIKA: Výsměch voličům: Poslanci pod vedením Aleše Juchelky za ANO navrhují zákon, který přejmenovává mateřskou dovolenou. Prý to má nějaký symbolický význam.
Zákonů má být co nejméně a mají se měnit pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytně nutné. Juchelkův návrh je legislativní zvěrstvo. Legislativní rozvernost vedoucí pana poslance k terminologickým hrátkám je výsměchem voličům. Projednání a schválení každého zákona stojí desítky milionů korun. Zákony se skrytým symbolickým významem opravdu nejsou politickou prioritou a deficitní rozpočet by měl znamenat zejména pro koaliční poslance, že budou předkládat jen dokonale zpracované návrhy s předem projednanou podporou své vlády. Návrh je výsměchem špatně fungující nespravedlivé justici, šílené situaci insolvenčně postižených občanů, nepříliš fungujícímu školství, které funguje jen kvůli dobré vůli pedagogů, omezování práva na informace, nakládání povinností, které má plnit stát, na běžné občany atd.
30. 7. vydalo Forum24 článek Jak europoslanec Payne překrucuje fakta o brexitu: „To vítězství brexitu bylo tak přesvědčivé, ta účast ve volbách byla vyšší než kdykoli předtím v jakýchkoli volbách. Takže to referendum je velmi zřetelné, ten rozdíl byl poměrně vysoký.“
Pan Payne ovšem už nedodal, že vůbec nezáleží na absolutním počtu odevzdaných hlasů, nýbrž na poměru hlasů pro a proti. Vítězství s procentuálním podílem 51,9 % není vůbec ohromující. Referendum by bylo platné i při nižší volební účasti.
Nevýhody plynoucí z členství v EU
„Například Škodovka nemůže exportovat na řadu světových trhů, na které by se jinak dostala, kdybychom nebyli v Evropské unii, takže máme z toho obrovské nevýhody také.“
Pan Payne si bere do úst firmu Škoda a opět uvádí nepravdu. Mohl a měl by vědět, že Škodě nestačí výrobní kapacity – hodně se o tom psalo i v souvislosti s letošním kolektivním vyjednáváním. Problém s vývozem tedy firma zjevně nemá. Podle prohlášení mluvčího automobilky automobilka navíc podporuje zavedení eura.
Problém pozemní hranice s Irskem
„Já si myslím, že tady to je přesně na Evropské unii. Protože například ve Skandinávii mezi Švédskem a Norskem hranice neexistuje. Vůbec. Tam je prostě takovej kolík a něm je razítko a když nějakej kamion potřebuje vorazítkovat na hranici, tak si to sám orazítkuje. Tak jenom když se chce, tak lze vytvořit hranici, která neexistuje a je volně průchodná, to znamená, teď je jenom na ochotě EU, jestli prostě je ochotná o režimu na hranici diskutovat.“
Pan Payne opět zkresluje. Úmyslně se nezmiňuje o tom, že mezi Švédskem a Norskem sice existuje vnější hranice EU, ale Norsko, ač nečlen EU (ale spolu s Islandem a Lichtenštejnskem člen Evropského sdružení volného obchodu), je součástí Evropského hospodářského prostoru. I Británie mohla využít jeden z typů přidružení k EU, jaký už existuje s ESVO, případně se Švýcarskem či Kanadou. Všechny ovšem znamenají, že Velká Británie by musela veškeré normy Evropské unie, případně by stejně musela přispívat, ale nemohla by o ničem rozhodovat.
Deník vydal 28. 7. článek Duel Deníku: Zakázali byste soukromníkům chov velkých šelem?, kde byl protagonistou i člen Svobodných a veterinář Jiří Žák: Já bych nic nezakazoval. Nedá se na základě jednoho nebo dvou případů, které se objevily v médiích, generalizovat, že všichni chovatelé dělají něco špatně. Politici jsou často neschopní a nedokážou tyto případy řešit. Vypadají pak v televizi neschopně a to je důvod, proč radši navrhnou zákaz.
Místo plošného zákazu bych proto spíš apeloval na úřady, které mají dohled nad chovy na starosti, aby začaly týraná zvířata skutečně odhalovat a postihovat. Mediálně známý případ pana Berouska totiž neodhalila Správní veterinární správa, která má chovy tygrů kontrolovat, ale Česká inspekce životního prostředí spolu s celníky a policií. Takže někdo, kdo vůbec neřeší týrání zvířat jako takové. Jinak se může stát, že časem zakážeme chov šelem, čímž ale jenom dosáhneme toho, že se přesunou do ilegality a zůstanou bez kontroly úplně.
Pokud jde o mazlicí zoo, tak si sice nemyslím, že jsou velké šelmy k takovému zacházení vhodné, ale ani tady bych nic generalizoval a nezakazoval.
29. 7. vydal Český rozhlas článek Triatlon o víkendu ochromil dopravu v Praze. ‚Ve světě je to běžné,‘ reaguje na stížnosti starosta Richter: Kritiku dopravní situace v metropoli vyvolaly na facebooku snímky starosty Prahy 5 Pavla Richtera z TOP 09 , který se závodu také účastnil. Lidé si pod příspěvky stěžovali na zpoždění dopravních spojů nebo nedostatečné označení uzavírek .
„Na autobus z Prahy Na Knížecí do Příbrami jsme s babičkou, dědou a synem, kterému je rok a půl, čekali na slunci přes dvě hodiny,“ popsala serveru iROZHLAS.cz Andrea Machová, manželka bývalého europoslance a předsedy Svobodných Petra Macha.
O dopravní situaci se Machová podle svých slov dozvěděla až náhodou od řidiče autobusu, který dorazil z Příbrami. „Řekl nám, že kvůli závodům jede doprava krokem, a tak nic nejezdí. Vzdali jsme to a jeli zpátky k nám do Košíř. Nikde nebyla jediná cedulka s informací o závodu, nic. Lidi na zastávce zuřili,“ doplnila.
Zpoždění některých linek potvrdila serveru iROZHLAS.cz také mluvčí pražského dopravního podniku Aneta Řehková: „Autobusy v oblasti Zbraslavi a Radotína nabíraly zpoždění přibližně 40 až 50 minut.“
Kritice se ale mluvčí brání, víkendové omezení řady tramvajových i autobusových linek směrem na jih od centra metropole bylo podle ní hlášeno dopředu. „Všechny zastávky v dotčené oblasti byly označeny. Mohlo se stát, že to nějaký vandal strhl, ale dopravní podnik vše označil,“ pokračovala Řehková.
Regiony
ČTK a následně některá regionální média vydaly 31. 7. zprávu se seznamem stran a hnutí, které kandidují v komunálních volbách v krajských městech. I zde byli Svobodní v přehledu často uvedeni.
České Budějovice
MF DNES vydala 1. 8. článek Šestáka vyzve sedm zájemců o místo v Senátu: Šest mužů a dvě ženy. To je celkový počet zaregistrovaných kandidátů do senátních voleb v jediném jihočeském volebním obvodu České Budějovice, kde budou voliči při říjnových komunálních volbách vybírat i svého zástupce do Senátu. Pozici bude obhajovat bývalý ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták, kterého stejně jako před šesti lety nominovala koalice hnutí STAN a OPB.
O senátní křeslo v českobudějovickém obvodu usilují ještě čtyři zástupci z mimoparlamentních stran a hnutí – podnikatel Štěpán Tampír za Svobodné, sociálně právní poradkyně Marie Paukejová za ČSNS, zubní lékařka Blanka Sýkorová za hnutí Pro zdraví a sport a pedagog Lubomír Pána za SPD.
Hradec Králové
MF DNES vydala 31. 7. zprávu Vyhrajte nám volby, my si upravíme program: Zoufalá Benešova třída v Hradci Králové je ve středu zájmu politiků, jen jiným způsobem, než by si tisíce tamních obyvatel představovaly. Strany, hnutí či uskupení tu rozpoutaly populistický lov na hlasy, když slibují urychlenou rekonstrukci.
Do komunálních voleb ještě zbývají více než dva měsíce, ale lov na hlasy už začal. Přestože některé strany se teprve rozkoukávají a narychlo dávají dohromady program, v případě hradecké Benešovy třídy a oprav, které zamrzly zhruba v polovině, mají všechny jasno a kopírují jedna druhou: Vyřídíme, seženeme peníze, opravíme a ještě za sebou vytřeme. Tolik v krátkosti sliby, které jsou některé subjekty schopné garantovat v boji o hlasy obyvatel zhruba dvacetitisícového sídliště.
Nástroje propagandy mohou být různé. Proto si již nyní někteří kandidáti podávají dveře v místních domech Harmonie, kde žijí převážně senioři a zdravotně postižení. Proto už u polikliniky visí billboard, na kterém lídryně koalice STAN a Svobodných Lenka Jaklová ubezpečuje: „Priorita č. 1. Opravíme Benešovku!“ Proto již některé strany kontaktovaly Spolek pro rozvoj Moravského Předměstí s vážně míněnou nabídkou: Vy nám pomůžete sehnat hlasy, my vám na oplátku slíbíme, že urychlená revitalizace třídy bude zařazena do priorit našeho programu.
Jirkov
28. 7. vydal Chomutovský deník článek Jirkov i Vejprty zasáhl požár odpadků: Situaci na facebookových stránkách Jirkovští komentoval zastupitel Josef Šebek (Svobodní). „Prosil jsem město, abychom s tím něco udělali. Prý to nejde, neboť panelák není náš (města). Marně. A to přesto, že sklepy jsou narvané vším možným až po východ z baráku, tudíž je otázka času, kdy se něco stane,“ napsal. Dodal, že se zastupitelé o tamní dění příliš nezajímají.
Tomu oponuje místostarostka Dana Jurštaková (ODS). Do Nových Ervěnic podniká už třetí rok pravidelné kontrolní výjezdy ve spolupráci se sociálními pracovníky, zaměstnanci úřadu práce a městskou policií, kdy obyvatele tlačí k dodržování pravidel. „Další možnosti ale nemáme. Snažili jsme se jednat s majiteli bytů, ti ale nechtějí, aby jim město mluvilo do podnikání,“ vysvětlila.
Praha 3
31. 7. odvysílala Česká televize reportáž Opravy Koněvovy ulice: Objížďka pro osobní auta měří 700 m, vede ulicemi Jana Želivského, Jeseniovou, Ambožovou, Biskupcovou a Buchovcovou. Nákladní auta se musí vydat na Krejcárek a po Spojovací, najedou si 5 kilometrů. Opraví se tady vozovka, nové budou i chodníky a inženýrské sítě.
Mojmír Mikuláš /Svobodní/ radní pro dopravu, Praha 3: V zásadě tady vidíme havarijní stav podloží pod tou komunikací. S ohledem na to, že je tady jen jeden jízdní pruh, museli jsme v tomto směru komunikaci uzavřít.
26. 7. odvysílala TV Prima reportáž Opravy ulic likvidují drobné živnostníky: Jenže místním podnikatelům i radním městské části už došla trpělivost a s peticí se teď obracejí na magistrát.
Josef Mráz, autor petice: Ta petice je jednoduchá. My teď vyzýváme všechny zodpovědné orgány, aby se s námi sešly.
Mojmír Mikuláš, radní pro dopravu Prahy 3: U těchto závažných rekonstrukcí by primárním kritériem při posuzování těch zakázek měl být čas, a ne cena, jak to bývá v Praze.
Jan Marvan, reportér: Místním teď nezbývá než věřit, že alespoň část ulice se zprovozní letos na podzim a budou moci své obchody doplnit zbožím. A snad se zastaví i pár zákazníků.
(ler)
