Svobodní v médiích: O Bannonovi, šelmách a volbách senátních i komunálních

Svobodní v médiích: O Bannonovi, šelmách a volbách senátních i komunálních

31. 7. vydalo Aktuálně článek Bývalá Trumpova pravá ruka chce spojit euroskeptiky. Okamuru si Bannon nezískal, Klaus ho ale chválí: Obě hlavní české euroskeptické strany jsou ale k Bannonovi zatím opatrné. Okamura sdělil Aktuálně.cz, že Bannonovu iniciativu sice vítá. Dodal však, že hnutí The Movement „je privátní nadace a nevíme, kdo tuto aktivitu financuje a jaké je celkové pozadí“.

„Jsme politici, za námi stojí občané a my tuto cestu preferujeme,“ uvedl Okamura s tím, že chce nejdříve počkat, s čím konkrétním Bannon přijde. „Pakliže se ukáže, že The Movement přijde s relevantními tématy, tak s nimi možná spolupracovat budeme.“

Předseda Svobodných Tomáš Pajonk je k Bannonovi ještě o poznání chladnější. „Jen prostý euroskepticismus je podle mě málo pro vznik jednotného hnutí a pro spojení jinak velmi odlišných stran s velmi rozdílným pohledem na svět a společnost,“ tvrdí.

Upozornil, že zatímco Svobodní vyznávají liberální ekonomický program, Bannon sám sebe označuje za národního konzervativce a podporuje státní zásahy do ekonomiky nebo protekcionismus. „Nemyslím si, že by Svobodní v jeho hnutí měli místo,“ uzavírá Pajonk.

28. 7. vydal web TV NOVA článek Evropa se bojí příštích voleb! V parlamentu posílí euroskeptici: Euroskeptici mají v Evropském parlamentu dvě skupiny, radikálnější Evropu národů a svobod (ENF), s níž by v případě zvolení do europarlamentu jistě spolupracovala SPD , a umírněnější Evropu svobody a přímé demokracie (EFDD), jejímž členem je i český europoslanec za Stranu svobodných občanů Jiří Payne.

Přestože EFDD ztratí hlavního podporovatele brexitu , Stranu za nezávislost Spojeného království, mělo by podle odhadů Reuters posílit ze 45 na 59 křesel, hlavně díky očekávanému úspěchu italského Hnutí 5 hvězd a německé Alternativy pro Německo. ENF má pak svojí sílu skoro zdvojnásobit, z 35 na 63 europoslanců.

27. 7. vydaly Novinky článek Volby by vyhrálo ANO, polepšila si ODS: Vítězem voleb by se podle červencového volebního modelu společnosti Median stalo hnutí ANO se ziskem 30 procent hlasů. ODS by měla 14 a Piráti 11,5 procenta. SPD, komunisté a ČSSD by shodně obdrželi 8,5 procenta, lidovci 5,5 a TOP 09 pět procent.

Do Sněmovny by se podle Medianu nedostalo hnutí STAN, které by získalo 4 procenta. Zelení by měli 2,5 a Svobodní 1,5 procenta hlasů.

Blesk vydal 1. 8. článek Češi projedí ve stravenkách miliardy, rušit je chtěl už Kalousek. Kdo je proti nim dnes?: Stravenky mají hned několik vášnivých odpůrců. Coby tehdejší ministr financí si s jejich koncem pohrával třeba Miroslav Kalousek (TOP 09). Před sedmi lety dokonce prohlašoval, že proti daňovému zvýhodnění stravenek a dalším daňovým výjimkám bude „bojovat do posledního dechu“ . Zrušením se dokonce zabývala vláda, ale nakonec jeho nápad neprošel.

Loni také proti stravenkám ostře vystoupila Asociace hotelů a restaurací ČR a přišla s návrhem jejich zrušení. Jako jeden z důvodů uvedla vysoké provize, které restaurace platí stravenkovým firmám. „Stravenky postupně ztrácejí na svém původním významu a jsou zneužívány pro jiné účely, než za jakými jsou vydávány,“ řekl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Stravenky před dvěma lety kritizoval také bývalý europoslanec Petr Mach (Svobodní). Podle něj jde jen o zbytečnou byrokracii, která jen živí firmy vydávající stravenky.

Reflex vydal 1. 8. článek Vítejte v Liberlandu! Jak se žije ve virtuální balkánské republice?: Podobně jako vetkl Tomáš Garrigue Masaryk první republice heslo mistra Jana Husa „Pravda vítězí“, Vít Jedlička, President of Free Republic Liberland a člen Stranysvobodných občanů, dal do vínku své Svobodné republice Liberland heslo „Žít a nechat žít“. Tím však veškerá podobnost končí.

Důvod, kde se u Víta Jedlička zrodila myšlenka na samostatný stát, můžeme najít v jeho proslovu, jejž pronesl na konferenci Strany svobodných občanů před několika málo roky. „Touha člověka po svobodném životě mimo spáry politiků je potřeba zabudovaná hluboko do myšlení většiny lidí. Narodili jsme se do světa, kde o polovině našeho příjmu rozhoduje stát. Ve světě regulovaném stovkami tisíc nařízení a regulací. Do systému, ve kterém se stává normou to, že bohatí okrádají skrz stát chudé a naopak,“ uvedl tehdy ještě ne jako prezident Liberlandu, aby pokračoval dál v duchu politicky vyhraněného postoje: „Drtivá většina našich spoluobčanů mylně věří, že žijeme v kapitalismu, a přitom jsme se již krátce po tom, co jsme se zbavili komunismu, vydali mílovými kroky směrem k eurosocialismu. Díky revoluci jsme získali značnou část osobních svobod, ale ekonomických svobod jsme získali pomálu. Na žebříčku ekonomické svobody jsme obsadili společně s Botswanou 52. místo a já si myslím, že by to České republice daleko více slušelo v první desítce.“

Na otázku, zda je Vít Jedlička stále aktivní ve Straně svobodných občanů, mluvčí strany Martin Rumler odpovídá, že už dávno ne. „Je plně pohlcen svým Liberlandem, na práci ve straně už nemá čas,“ vysvětluje. A má pravdu. Vít Jedlička jako prezident Liberlandu cestuje po světě a přednáší o tom, jaké hodnoty jeho Liberland vyznává. Média přitom nepřestávají chrlit fantastické zprávy o tom, kterak nový stát otevřel své další zahraniční zastoupení nebo právě formuje vlastní fotbalovou reprezentaci se sídlem v Olomouci.

30. 7. vydal Neviditelný pes článek Jiřího Payna POLITIKA: Výsměch voličům: Poslanci pod vedením Aleše Juchelky za ANO navrhují zákon, který přejmenovává mateřskou dovolenou. Prý to má nějaký symbolický význam.

Zákonů má být co nejméně a mají se měnit pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytně nutné. Juchelkův návrh je legislativní zvěrstvo. Legislativní rozvernost vedoucí pana poslance k terminologickým hrátkám je výsměchem voličům. Projednání a schválení každého zákona stojí desítky milionů korun. Zákony se skrytým symbolickým významem opravdu nejsou politickou prioritou a deficitní rozpočet by měl znamenat zejména pro koaliční poslance, že budou předkládat jen dokonale zpracované návrhy s předem projednanou podporou své vlády. Návrh je výsměchem špatně fungující nespravedlivé justici, šílené situaci insolvenčně postižených občanů, nepříliš fungujícímu školství, které funguje jen kvůli dobré vůli pedagogů, omezování práva na informace, nakládání povinností, které má plnit stát, na běžné občany atd.

30. 7. vydalo Forum24 článek Jak europoslanec Payne překrucuje fakta o brexitu:  „To vítězství brexitu bylo tak přesvědčivé, ta účast ve volbách byla vyšší než kdykoli předtím v jakýchkoli volbách. Takže to referendum je velmi zřetelné, ten rozdíl byl poměrně vysoký.“

Pan Payne ovšem už nedodal, že vůbec nezáleží na absolutním počtu odevzdaných hlasů, nýbrž na poměru hlasů pro a proti. Vítězství s procentuálním podílem 51,9 % není vůbec ohromující. Referendum by bylo platné i při nižší volební účasti.

Nevýhody plynoucí z členství v EU

„Například Škodovka nemůže exportovat na řadu světových trhů, na které by se jinak dostala, kdybychom nebyli v Evropské unii, takže máme z toho obrovské nevýhody také.“

Pan Payne si bere do úst firmu Škoda a opět uvádí nepravdu. Mohl a měl by vědět, že Škodě nestačí výrobní kapacity – hodně se o tom psalo i v souvislosti s letošním kolektivním vyjednáváním. Problém s vývozem tedy firma zjevně nemá. Podle prohlášení mluvčího automobilky automobilka navíc podporuje zavedení eura.

Problém pozemní hranice s Irskem

„Já si myslím, že tady to je přesně na Evropské unii. Protože například ve Skandinávii mezi Švédskem a Norskem hranice neexistuje. Vůbec. Tam je prostě takovej kolík a něm je razítko a když nějakej kamion potřebuje vorazítkovat na hranici, tak si to sám orazítkuje. Tak jenom když se chce, tak lze vytvořit hranici, která neexistuje a je volně průchodná, to znamená, teď je jenom na ochotě EU, jestli prostě je ochotná o režimu na hranici diskutovat.“

Pan Payne opět zkresluje. Úmyslně se nezmiňuje o tom, že mezi Švédskem a Norskem sice existuje vnější hranice EU, ale Norsko, ač nečlen EU (ale spolu s Islandem a Lichtenštejnskem člen Evropského sdružení volného obchodu), je součástí Evropského hospodářského prostoru. I Británie mohla využít jeden z typů přidružení k EU, jaký už existuje s ESVO, případně se Švýcarskem či Kanadou. Všechny ovšem znamenají, že Velká Británie by musela veškeré normy Evropské unie, případně by stejně musela přispívat, ale nemohla by o ničem rozhodovat.

Deník vydal 28. 7. článek Duel Deníku: Zakázali byste soukromníkům chov velkých šelem?, kde byl protagonistou i člen Svobodných a veterinář Jiří Žák: Já bych nic nezakazoval. Nedá se na základě jednoho nebo dvou případů, které se objevily v médiích, generalizovat, že všichni chovatelé dělají něco špatně. Politici jsou často neschopní a nedokážou tyto případy řešit. Vypadají pak v televizi neschopně a to je důvod, proč radši navrhnou zákaz.

Místo plošného zákazu bych proto spíš apeloval na úřady, které mají dohled nad chovy na starosti, aby začaly týraná zvířata skutečně odhalovat a postihovat. Mediálně známý případ pana Berouska totiž neodhalila Správní veterinární správa, která má chovy tygrů kontrolovat, ale Česká inspekce životního prostředí spolu s celníky a policií. Takže někdo, kdo vůbec neřeší týrání zvířat jako takové. Jinak se může stát, že časem zakážeme chov šelem, čímž ale jenom dosáhneme toho, že se přesunou do ilegality a zůstanou bez kontroly úplně.

Pokud jde o mazlicí zoo, tak si sice nemyslím, že jsou velké šelmy k takovému zacházení vhodné, ale ani tady bych nic generalizoval a nezakazoval.

29. 7. vydal Český rozhlas článek Triatlon o víkendu ochromil dopravu v Praze. ‚Ve světě je to běžné,‘ reaguje na stížnosti starosta Richter: Kritiku dopravní situace v metropoli vyvolaly na facebooku snímky starosty Prahy 5 Pavla Richtera z TOP 09 , který se závodu také účastnil. Lidé si pod příspěvky stěžovali na zpoždění dopravních spojů nebo nedostatečné označení uzavírek .

„Na autobus z Prahy Na Knížecí do Příbrami jsme s babičkou, dědou a synem, kterému je rok a půl, čekali na slunci přes dvě hodiny,“ popsala serveru iROZHLAS.cz Andrea Machová, manželka bývalého europoslance a předsedy Svobodných Petra Macha.

O dopravní situaci se Machová podle svých slov dozvěděla až náhodou od řidiče autobusu, který dorazil z Příbrami. „Řekl nám, že kvůli závodům jede doprava krokem, a tak nic nejezdí. Vzdali jsme to a jeli zpátky k nám do Košíř. Nikde nebyla jediná cedulka s informací o závodu, nic. Lidi na zastávce zuřili,“ doplnila.

Zpoždění některých linek potvrdila serveru iROZHLAS.cz také mluvčí pražského dopravního podniku Aneta Řehková: „Autobusy v oblasti Zbraslavi a Radotína nabíraly zpoždění přibližně 40 až 50 minut.“

Kritice se ale mluvčí brání, víkendové omezení řady tramvajových i autobusových linek směrem na jih od centra metropole bylo podle ní hlášeno dopředu. „Všechny zastávky v dotčené oblasti byly označeny. Mohlo se stát, že to nějaký vandal strhl, ale dopravní podnik vše označil,“ pokračovala Řehková.

Regiony

ČTK a následně některá regionální média vydaly 31. 7. zprávu se seznamem stran a hnutí, které kandidují v komunálních volbách v krajských městech. I zde byli Svobodní v přehledu často uvedeni.

České Budějovice

MF DNES vydala 1. 8. článek Šestáka vyzve sedm zájemců o místo v Senátu: Šest mužů a dvě ženy. To je celkový počet zaregistrovaných kandidátů do senátních voleb v jediném jihočeském volebním obvodu České Budějovice, kde budou voliči při říjnových komunálních volbách vybírat i svého zástupce do Senátu. Pozici bude obhajovat bývalý ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták, kterého stejně jako před šesti lety nominovala koalice hnutí STAN a OPB.

O senátní křeslo v českobudějovickém obvodu usilují ještě čtyři zástupci z mimoparlamentních stran a hnutí – podnikatel Štěpán Tampír za Svobodné, sociálně právní poradkyně Marie Paukejová za ČSNS, zubní lékařka Blanka Sýkorová za hnutí Pro zdraví a sport a pedagog Lubomír Pána za SPD.

Hradec Králové

MF DNES vydala 31. 7. zprávu Vyhrajte nám volby, my si upravíme program: Zoufalá Benešova třída v Hradci Králové je ve středu zájmu politiků, jen jiným způsobem, než by si tisíce tamních obyvatel představovaly. Strany, hnutí či uskupení tu rozpoutaly populistický lov na hlasy, když slibují urychlenou rekonstrukci.

Do komunálních voleb ještě zbývají více než dva měsíce, ale lov na hlasy už začal. Přestože některé strany se teprve rozkoukávají a narychlo dávají dohromady program, v případě hradecké Benešovy třídy a oprav, které zamrzly zhruba v polovině, mají všechny jasno a kopírují jedna druhou: Vyřídíme, seženeme peníze, opravíme a ještě za sebou vytřeme. Tolik v krátkosti sliby, které jsou některé subjekty schopné garantovat v boji o hlasy obyvatel zhruba dvacetitisícového sídliště.

Nástroje propagandy mohou být různé. Proto si již nyní někteří kandidáti podávají dveře v místních domech Harmonie, kde žijí převážně senioři a zdravotně postižení. Proto už u polikliniky visí billboard, na kterém lídryně koalice STAN a Svobodných Lenka Jaklová ubezpečuje: „Priorita č. 1. Opravíme Benešovku!“ Proto již některé strany kontaktovaly Spolek pro rozvoj Moravského Předměstí s vážně míněnou nabídkou: Vy nám pomůžete sehnat hlasy, my vám na oplátku slíbíme, že urychlená revitalizace třídy bude zařazena do priorit našeho programu.

Jirkov

28. 7. vydal Chomutovský deník článek Jirkov i Vejprty zasáhl požár odpadků: Situaci na facebookových stránkách Jirkovští komentoval zastupitel Josef Šebek (Svobodní). „Prosil jsem město, abychom s tím něco udělali. Prý to nejde, neboť panelák není náš (města). Marně. A to přesto, že sklepy jsou narvané vším možným až po východ z baráku, tudíž je otázka času, kdy se něco stane,“ napsal. Dodal, že se zastupitelé o tamní dění příliš nezajímají.

Tomu oponuje místostarostka Dana Jurštaková (ODS). Do Nových Ervěnic podniká už třetí rok pravidelné kontrolní výjezdy ve spolupráci se sociálními pracovníky, zaměstnanci úřadu práce a městskou policií, kdy obyvatele tlačí k dodržování pravidel. „Další možnosti ale nemáme. Snažili jsme se jednat s majiteli bytů, ti ale nechtějí, aby jim město mluvilo do podnikání,“ vysvětlila.

Praha 3

31. 7. odvysílala Česká televize reportáž Opravy Koněvovy ulice: Objížďka pro osobní auta měří 700 m, vede ulicemi Jana Želivského, Jeseniovou, Ambožovou, Biskupcovou a Buchovcovou. Nákladní auta se musí vydat na Krejcárek a po Spojovací, najedou si 5 kilometrů. Opraví se tady vozovka, nové budou i chodníky a inženýrské sítě.

Mojmír Mikuláš /Svobodní/ radní pro dopravu, Praha 3: V zásadě tady vidíme havarijní stav podloží pod tou komunikací. S ohledem na to, že je tady jen jeden jízdní pruh, museli jsme v tomto směru komunikaci uzavřít.

26. 7. odvysílala TV Prima reportáž Opravy ulic likvidují drobné živnostníky: Jenže místním podnikatelům i radním městské části už došla trpělivost a s peticí se teď obracejí na magistrát.

Josef Mráz, autor petice: Ta petice je jednoduchá. My teď vyzýváme všechny zodpovědné orgány, aby se s námi sešly.

Mojmír Mikuláš, radní pro dopravu Prahy 3: U těchto závažných rekonstrukcí by primárním kritériem při posuzování těch zakázek měl být čas, a ne cena, jak to bývá v Praze.

Jan Marvan, reportér: Místním teď nezbývá než věřit, že alespoň část ulice se zprovozní letos na podzim a budou moci své obchody doplnit zbožím. A snad se zastaví i pár zákazníků.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31