Svobodní v médiích: 21. srpen 1968, Klaus jr. a Svobodní, komunální volby

Svobodní v médiích: 21. srpen 1968, Klaus jr. a Svobodní, komunální volby

21. 8. zveřejnil server Euractiv článek Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí. EU si připomíná 50. výročí okupace Československa: Na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 dnes vzpomíná celá Evropa. Připomínky nešťastné etapy české a slovenské historie doslova zaplavily sociální sítě.

Brežněv očekával, že autoři zvacího dopisu po příjezdu vojsk převezmou moc. Netušil, že jejich jména už druhý den visela na každém rohu. Zalezli a báli se vyjít na ulici. Zradili nás komunisté, kteří opakovali: Buďte s námi! Jenže přestali být s námi. Spojili se s Rusákama.

Jiří Payne (@JTP07) August 20, 2018

22. 8. zveřejnil server Houpací osel článek Superhrdinové čtvrtého odboje: vzor britských nacionálů Tommy Robinson: Opakování zcela zbytečného chování, na jehož nevhodnost byl několikrát upozorňován, zcela pohřbilo jeho případ. Navíc se staví do role oběti, cžo je pro fotbalové chuligány (hooligans) typické v jakémkoliv stádiu intelektuálního vývoje. Víc o tom říká TomášPajonk od protiunijních a nemainstreamových Svobodných ve svém článku Fakta vs Emoce – Tommy Robinson .

Za tuto úvahu Pajonka hned seřval nacionalistický plátek, který se dopouští historického chucpe, když používá v názvu Vlastenecké noviny. Zatímco původní Krameriovy Vlastenecké noviny, první svého druhu v Českých zemích, tříbily a zachraňovaly krásný národní jazyk Čechů, „jejich” dnešní internetová verze – za kterou stojí Radek Velička, samozvaný vynálezce slova havloid – je infarktová po všech jazykových stránkách.

„Vlastenecké” noviny Pajonkovi doslova vmetly, že se zbláznil a obhajuje totalitu. To jen ukazuje, že současný předseda Svobodných má na danou kauzu střízlivý náhled.

Na rozdíl od opravdových politických vězňů, kteří si nešli sednout za vlastní neschopnost komunikovat se soudem, ale opravdu za odpor proti režimu, Tommyho po dvou měsících z vězení propustili na podmínku.

Týden zveřejnil 20. 8. článek Klaus junior, koule na noze ODS: Chtěl do vedení strany, ale neuspěl. Jeho názory v ODS oslovují menšinu nostalgiků, jimž se stýská po Klausovi seniorovi, ale s voličstvem strany se názorově míjejí. Svými činy začíná potvrzovat spekulace, že do Evropského parlamentu půjde za vlastní eurofobní partaj. Jenže s okamurovci a komunisty se bude prát o voliče nenávidějící Brusel a je sporné, jestli by strana, za niž by podle MF Dnes kandidoval s dalšími eurofoby Petrem Robejškem nebo Petrem Machem, překročila pět procent. V říjnu sice v Praze získal dvaadvacet tisíc preferenčních hlasů a tváří se, že tím volby div nevyhrál, ale o čtyři roky dříve, kdy byla ODS na dně, nasbírala Miroslava Němcová v hlavním městě o čtyři tisíce křížků více. Logiku by tedy měla i spekulace, že nakonec skončí v SPD.

16. 8. zveřejnila MF DNES článek Klaus mladší je na cestě z ODS: Pomalu není dne, aby nedošlo k nějaké přestřelce mezi občanskými demokraty a Václavem Klausem mladším. Tu jde o postoj ODS k Evropské unii, jindy o spor ohledně zahraničních misí, ještě jindy třeba o to, že Klaus podporuje do Senátu Ladislava Jakla za SPD proti kandidátovi ODS Vladimíru Kratinovi. V kuloárech se přitom už nějaký týden spekuluje, že jde zatím pouze o předehru. Podle těchto informací Klaus hrotí situaci tak trochu záměrně. Po komunálních volbách by totiž měl z ODS odejít a postavit se do čela nového projektu. Cílem by měla být kandidatura do Evropského parlamentu v příštím roce, přičemž na kandidátce by ho podle představ lidí z Klausova okolí mohli doplnit Svobodní v čele s Petrem Machem a Jiřím Paynem a Realisté nabízející opět hlavně politologa Petra Robejška. Taková kandidátka v čele s Klausem by měla solidní šance uspět, což by se mohlo stát dobrým základem pro vybudování nové pravicové konzervativní partaje. Jenže lidé v jeho okolí se zatím přou o financování a o to, kdo by v projektu figurovat měl a kdo nikoliv. Naplnit se tak může druhý v kuloárech probíraný scénář. Totiž, že občanští demokraté nebudou na Klausovy kroky čekat a pokusí se ho vypudit dřív s nadějí, že nakonec zakotví v SPD Tomia Okamury. Klaus má každopádně o čem přemýšlet.

17. 8. zveřejnil Neviditlený pes článek Ivany Burešové Markové SPOLEČNOST: Horké téma – LGBT: Právě proběhlá akce Prague Pride opět rozvířila diskuze a vášně. Co všechno se skrývá pod maskou průvodu? Jaký vliv to má na společnost? Jsou boj proti diskriminaci a vyvolávání viny ve většinové společnosti spravedlivé?

Již řadu měsíců probíhá boj, a jinak to nazvat neumím, proti většinové společnosti. Proč? Komunita LGBT nabírá na síle, na pomoc spěchají neziskové organizace a všichni křičí, že společnost menšinám ubližuje. Máme se cítit vinni. Ale je takový tlak oprávněný?

Svým textem nebrojím proti menšinám, proč taky, pokusím se jen pojmenovat to, co vnímám kolem sebe, i to, proč to budí takové vášně.

Homosexuálové, naprosto běžní lidé, kteří touží milovat a být milováni. Je to naprosto v pořádku a také jim v tom není nikterak bráněno. V zaměstnání to nikdo nezjišťuje. Proč by také měl? S kým uléhám večer do postele a s kým se budím, je čistě moje soukromá věc a nemá vliv na to, jestli umím svářet, prodávat, učit nebo okopávat záhony. Jenže tady to bohužel nekončí.

Aniž bych chtěla kohokoliv dehonestovat či urazit, dovolím si menšiny nazvat anomálií, anomálií ze statistického hlediska. Podíl homosexuálů se odhaduje na 4 %, dalších queer menšin obvykle ještě na méně. Tedy ano, jde o statistickou anomálii. A co nyní pozorujeme, je tlak, aby se drtivá většina společnosti přizpůsobila anomálii. A když nechce, je okamžitě onálepkována termíny homofob, nenávistný člověk, rasista (vtipné) apod. Stále častěji slyším, že Overtonovo okno je zase více pootevřeno. Ano, postup tomu naprosto nasvědčuje.

18. 8. vydal Neviditelný pes článek o kandidatuře Ladislava Jakla do Senátu ROZHOVOR: Hrozí ztráta zbytků naší suverenity: Proč třeba ne za ODS, která je také kritikem migrace?

ODS mi kandidaturu nabídla před dvěma roky, ale to jsem odmítl, protože v onom obvodě stavěli kandidáta Svobodní a proti nim bych nešel. Nyní nejenže mi ODS nic nenabízela, hlavně ale její odpor k migraci a eurocentralismu je oproti SPD jen takový krotký a pro mne zcela nedostatečný.

Regiony

V desítkách případů média v obcích a městech zmínila Svobodné v přehledu kandidujících stran.

Břeclav

TV NOVA odvysílala 19. 8. příspěvek Komunální volby lákají mnoho zajímavých tváří: Klára Pospíšilová, reportér: Bývalý fotbalový hráč Ivan Dvořák vystřídal řadu klubů doma i v zahraničí. Teď žije v jihomoravské Břeclavi a rád by usednul ve zdejším zastupitelstvu. I on si před startem kampaně ještě užívá dovolenou.

Ivan Dvořák, bývalý fotbalista a trenér, za ODS, TOP 09, Svobodní: Měl jsem rád výzvy za svou sportovní kariéru. Moje vize jsou jednoduché a pragmatické – prosazovat zájmy občanů.

Hradec Králové

17. 8. zveřejnila MF DNES článek Hradec už není premiantem: Výsledky mohou snadno posloužit i v předvolebním boji. Poněkud zkratkovitě je však vyhodnotili Svobodní: „Hradec Králové se v kvalitě života propadl až na 24. místo. Může za to neschopnost současného zastupitelstva, jehož jediným cílem je financovat stadion, na kterém by se snad mohlo hrát finále mistrovství světa ve fotbale. Ale zajistit lidem kvalitní bydlení například na Benešovce? To ne.“ To umístili Svobodní, kteří kandidují se STAN, na svůj web.

Písek

17. 8. zveřejnil Písecký svět článek Zastupitelé se už na bazén ptát občanů nechtějí – „Tomáši, chceš dělat z Písečáků blbce?“: Z diskuse k návrhu na vyhlášení referenda.

Pavel Kašpar (občan, Svobodní): Referendum, když vezmeme tu otázku, ptáme se lidí, zda chtějí bazén za 400 milionů – ale vědí, kolik má město na účtu a jak na tom bude za pár let? Mají potřebné informace k rozhodování? To je opravdu odborná věc.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31