Svobodní v médiích: 21. srpen 1968, Klaus jr. a Svobodní, komunální volby

Svobodní v médiích: 21. srpen 1968, Klaus jr. a Svobodní, komunální volby

21. 8. zveřejnil server Euractiv článek Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí. EU si připomíná 50. výročí okupace Československa: Na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 dnes vzpomíná celá Evropa. Připomínky nešťastné etapy české a slovenské historie doslova zaplavily sociální sítě.

Brežněv očekával, že autoři zvacího dopisu po příjezdu vojsk převezmou moc. Netušil, že jejich jména už druhý den visela na každém rohu. Zalezli a báli se vyjít na ulici. Zradili nás komunisté, kteří opakovali: Buďte s námi! Jenže přestali být s námi. Spojili se s Rusákama.

— Jiří Payne (@JTP07) August 20, 2018

22. 8. zveřejnil server Houpací osel článek Superhrdinové čtvrtého odboje: vzor britských nacionálů Tommy Robinson: Opakování zcela zbytečného chování, na jehož nevhodnost byl několikrát upozorňován, zcela pohřbilo jeho případ. Navíc se staví do role oběti, cžo je pro fotbalové chuligány (hooligans) typické v jakémkoliv stádiu intelektuálního vývoje. Víc o tom říká TomášPajonk od protiunijních a nemainstreamových Svobodných ve svém článku Fakta vs Emoce – Tommy Robinson .

Za tuto úvahu Pajonka hned seřval nacionalistický plátek, který se dopouští historického chucpe, když používá v názvu Vlastenecké noviny. Zatímco původní Krameriovy Vlastenecké noviny, první svého druhu v Českých zemích, tříbily a zachraňovaly krásný národní jazyk Čechů, „jejich” dnešní internetová verze – za kterou stojí Radek Velička, samozvaný vynálezce slova havloid – je infarktová po všech jazykových stránkách.

„Vlastenecké” noviny Pajonkovi doslova vmetly, že se zbláznil a obhajuje totalitu. To jen ukazuje, že současný předseda Svobodných má na danou kauzu střízlivý náhled.

Na rozdíl od opravdových politických vězňů, kteří si nešli sednout za vlastní neschopnost komunikovat se soudem, ale opravdu za odpor proti režimu, Tommyho po dvou měsících z vězení propustili na podmínku.

Týden zveřejnil 20. 8. článek Klaus junior, koule na noze ODS: Chtěl do vedení strany, ale neuspěl. Jeho názory v ODS oslovují menšinu nostalgiků, jimž se stýská po Klausovi seniorovi, ale s voličstvem strany se názorově míjejí. Svými činy začíná potvrzovat spekulace, že do Evropského parlamentu půjde za vlastní eurofobní partaj. Jenže s okamurovci a komunisty se bude prát o voliče nenávidějící Brusel a je sporné, jestli by strana, za niž by podle MF Dnes kandidoval s dalšími eurofoby Petrem Robejškem nebo Petrem Machem, překročila pět procent. V říjnu sice v Praze získal dvaadvacet tisíc preferenčních hlasů a tváří se, že tím volby div nevyhrál, ale o čtyři roky dříve, kdy byla ODS na dně, nasbírala Miroslava Němcová v hlavním městě o čtyři tisíce křížků více. Logiku by tedy měla i spekulace, že nakonec skončí v SPD.

16. 8. zveřejnila MF DNES článek Klaus mladší je na cestě z ODS: Pomalu není dne, aby nedošlo k nějaké přestřelce mezi občanskými demokraty a Václavem Klausem mladším. Tu jde o postoj ODS k Evropské unii, jindy o spor ohledně zahraničních misí, ještě jindy třeba o to, že Klaus podporuje do Senátu Ladislava Jakla za SPD proti kandidátovi ODS Vladimíru Kratinovi. V kuloárech se přitom už nějaký týden spekuluje, že jde zatím pouze o předehru. Podle těchto informací Klaus hrotí situaci tak trochu záměrně. Po komunálních volbách by totiž měl z ODS odejít a postavit se do čela nového projektu. Cílem by měla být kandidatura do Evropského parlamentu v příštím roce, přičemž na kandidátce by ho podle představ lidí z Klausova okolí mohli doplnit Svobodní v čele s Petrem Machem a Jiřím Paynem a Realisté nabízející opět hlavně politologa Petra Robejška. Taková kandidátka v čele s Klausem by měla solidní šance uspět, což by se mohlo stát dobrým základem pro vybudování nové pravicové konzervativní partaje. Jenže lidé v jeho okolí se zatím přou o financování a o to, kdo by v projektu figurovat měl a kdo nikoliv. Naplnit se tak může druhý v kuloárech probíraný scénář. Totiž, že občanští demokraté nebudou na Klausovy kroky čekat a pokusí se ho vypudit dřív s nadějí, že nakonec zakotví v SPD Tomia Okamury. Klaus má každopádně o čem přemýšlet.

17. 8. zveřejnil Neviditlený pes článek Ivany Burešové Markové SPOLEČNOST: Horké téma – LGBT: Právě proběhlá akce Prague Pride opět rozvířila diskuze a vášně. Co všechno se skrývá pod maskou průvodu? Jaký vliv to má na společnost? Jsou boj proti diskriminaci a vyvolávání viny ve většinové společnosti spravedlivé?

Již řadu měsíců probíhá boj, a jinak to nazvat neumím, proti většinové společnosti. Proč? Komunita LGBT nabírá na síle, na pomoc spěchají neziskové organizace a všichni křičí, že společnost menšinám ubližuje. Máme se cítit vinni. Ale je takový tlak oprávněný?

Svým textem nebrojím proti menšinám, proč taky, pokusím se jen pojmenovat to, co vnímám kolem sebe, i to, proč to budí takové vášně.

Homosexuálové, naprosto běžní lidé, kteří touží milovat a být milováni. Je to naprosto v pořádku a také jim v tom není nikterak bráněno. V zaměstnání to nikdo nezjišťuje. Proč by také měl? S kým uléhám večer do postele a s kým se budím, je čistě moje soukromá věc a nemá vliv na to, jestli umím svářet, prodávat, učit nebo okopávat záhony. Jenže tady to bohužel nekončí.

Aniž bych chtěla kohokoliv dehonestovat či urazit, dovolím si menšiny nazvat anomálií, anomálií ze statistického hlediska. Podíl homosexuálů se odhaduje na 4 %, dalších queer menšin obvykle ještě na méně. Tedy ano, jde o statistickou anomálii. A co nyní pozorujeme, je tlak, aby se drtivá většina společnosti přizpůsobila anomálii. A když nechce, je okamžitě onálepkována termíny homofob, nenávistný člověk, rasista (vtipné) apod. Stále častěji slyším, že Overtonovo okno je zase více pootevřeno. Ano, postup tomu naprosto nasvědčuje.

18. 8. vydal Neviditelný pes článek o kandidatuře Ladislava Jakla do Senátu ROZHOVOR: Hrozí ztráta zbytků naší suverenity: Proč třeba ne za ODS, která je také kritikem migrace?

ODS mi kandidaturu nabídla před dvěma roky, ale to jsem odmítl, protože v onom obvodě stavěli kandidáta Svobodní a proti nim bych nešel. Nyní nejenže mi ODS nic nenabízela, hlavně ale její odpor k migraci a eurocentralismu je oproti SPD jen takový krotký a pro mne zcela nedostatečný.

Regiony

V desítkách případů média v obcích a městech zmínila Svobodné v přehledu kandidujících stran.

Břeclav

TV NOVA odvysílala 19. 8. příspěvek Komunální volby lákají mnoho zajímavých tváří: Klára Pospíšilová, reportér: Bývalý fotbalový hráč Ivan Dvořák vystřídal řadu klubů doma i v zahraničí. Teď žije v jihomoravské Břeclavi a rád by usednul ve zdejším zastupitelstvu. I on si před startem kampaně ještě užívá dovolenou.

Ivan Dvořák, bývalý fotbalista a trenér, za ODS, TOP 09, Svobodní: Měl jsem rád výzvy za svou sportovní kariéru. Moje vize jsou jednoduché a pragmatické – prosazovat zájmy občanů.

Hradec Králové

17. 8. zveřejnila MF DNES článek Hradec už není premiantem: Výsledky mohou snadno posloužit i v předvolebním boji. Poněkud zkratkovitě je však vyhodnotili Svobodní: „Hradec Králové se v kvalitě života propadl až na 24. místo. Může za to neschopnost současného zastupitelstva, jehož jediným cílem je financovat stadion, na kterém by se snad mohlo hrát finále mistrovství světa ve fotbale. Ale zajistit lidem kvalitní bydlení například na Benešovce? To ne.“ To umístili Svobodní, kteří kandidují se STAN, na svůj web.

Písek

17. 8. zveřejnil Písecký svět článek Zastupitelé se už na bazén ptát občanů nechtějí – „Tomáši, chceš dělat z Písečáků blbce?“: Z diskuse k návrhu na vyhlášení referenda.

Pavel Kašpar (občan, Svobodní): Referendum, když vezmeme tu otázku, ptáme se lidí, zda chtějí bazén za 400 milionů – ale vědí, kolik má město na účtu a jak na tom bude za pár let? Mají potřebné informace k rozhodování? To je opravdu odborná věc.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem mělo být zpovědí k projevu prezidenta Petra Pavla na valném shromáždění OSN, ve skutečnosti se ale proměnilo ve čtvrthodinový výslech, v němž moderátor opakovaně tlačil hosta k jednoslovným odpovědím. Libor Vondráček, předseda Svobodných a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, se do této hry nenechal vtáhnout. Na otázky odpovídal klidně, s právnickou přesností a s argumenty, které se v televizních debatách o bezpečnosti objevují jen zřídka.

Hned na úvod bez vytáčení potvrdil, že agresivita jakékoliv velmoci, včetně Ruska, je hrozbou pro bezpečnost, a to zejména pro menší státy, které velmocemi nejsou. Zároveň ale upozornil na věc, kterou si mnozí diváci jistě uvědomují také: v projevech světových lídrů zaznívá slovo válka mnohem častěji než slovo mír. Vondráček připomněl, že všechny války, včetně těch světových, nakonec skončily u jednacího stolu, a proto je potřeba o mír aktivně usilovat, nikoli neustále vyvolávat dojem, že České republice bezprostředně hrozí válka. To podle něj není pravda a strašení veřejnosti nikomu nepomáhá.

Když se ho moderátor zeptal, čím k ukončení války přispěl on sám, odpověděl věcně a bez nafukování vlastní role. Zahraniční politiku podle ústavy vede ministerstvo zahraničí a nejvyšší ústavní představitelé, poslanec na to mandát nemá. Jeho příspěvkem je snaha neeskalovat situaci, a to i ve veřejné komunikaci. Připomněl bývalou ministryni obrany Janu Černochovou, která po dopadu rakety na polské území začala na sociálních sítích psát téměř o třetí světové válce, a doporučil učit se spíše od rakouské diplomacie. Bezpečnost podle něj není soutěž o to, kdo se vyjádří první a bombastičtěji. Platí staré pravidlo: dvakrát měřit, jednou řezat.

K roli Číny, kterou prezident Pavel vyzval k pomoci s ukončením války, zaujal Vondráček střízlivý postoj. Přiznal, že konkrétní výsledky čínské snahy nevidí, ale dodal podstatnou věc: konkrétní výsledky nevidíme u nikoho, jediné, kdo o mírových jednáních alespoň otevřeně mluví, jsou Spojené státy. Možnou čínskou strategii viděl v tom, že nedodává zbraně žádné ze stran, a tím konflikt neeskaluje. K prezidentově větě, že čím je země mocnější, tím větší nese odpovědnost, doplnil přesnou právní logiku: odpovědnost nese v první řadě ten, kdo jedná. Za překročení ukrajinských hranic odpovídá Rusko, stejně jako za invazi do Iráku v roce 2003 bez mandátu Rady bezpečnosti odpovídala vláda Spojených států. Jde o konzistentní měřítko, které neuhýbá podle toho, o koho se jedná.

Tuto nestrannost prokázal i u Donalda Trumpa. Přestože přiznal, že s mnoha jeho větami souhlasí, výrok o tom, že někdo může někoho poslat do pekla, označil za špatný slovník, který na půdu OSN nepatří. K reformě OSN pak nabídl jasnou vizi: organizace vznikla po druhé světové válce proto, aby pečovala o mír, a to má zůstat jejím hlavním úkolem. Nemá rozšiřovat pravomoci o pandemické úmluvy WHO ani prosazovat zelené ideologie. Zároveň ale Vondráček realisticky upozornil, že větším ohrožením pro každodenní život Čechů je dnes centralismus Evropské unie, který má nad naším životem mnohem větší moc než OSN.

U otázky, zda zrušit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, ukázal, že uvažuje o krok dál. Formálně by šlo o škrtnutí pár slov, jak namítal moderátor, jenže prakticky by to mohlo vést k tomu, že Čína a navázané země BRICS z OSN odejdou a velmoci přestanou spolu mluvit úplně. OSN má cenu právě jako místo, kde se politici mohou setkávat, aniž by je někdo a priori z něčeho obviňoval. V této souvislosti připomněl pokrytectví kolem cest do Číny: zatímco Ursula von der Leyenová tam za posledních deset let byla asi pětkrát, česká delegace vyvolala doma poprask.

K NATO se Vondráček vyjádřil zcela jednoznačně. Pro něj je důležité, aby platily články čtyři a pět Severoatlantické smlouvy, a na přímou otázku odpověděl, že je připraven hlasovat pro vyslání českých vojáků na pomoc spojenci, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt. Kdyby někdo zaútočil na nás, také očekáváme, že nám spojenci přijdou na pomoc. Zároveň ale rozlišil skutečnou obranu od zneužívání článku pět a připomněl Afghánistán, kde čeští vojáci přišli o život, a dnešní režim tam rozhodně není lepší než ten předchozí. Jde o poučení z historie, nikoli o zpochybňování aliance.

Profesionalitu prokázal i ve chvíli, kdy mu moderátor předložil výrok slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Místo aby se nechal vtáhnout do komentování citátu vytrženého z kontextu, Vondráček férově uvedl, že výrok neslyšel a nezná jeho kontext ani tón. Přesto dodal, že on sám by na Ficově místě volil jiná slova. Taková odpověď není vytáčením, ale projevem odpovědnosti politika, který nechce hodnotit cizí slova, dokud si je sám neověří.

Nejostřejší část rozhovoru se týkala hybridní války a důvěry v tajné služby. Vondráček uvedl, že Rusko vede hybridní válku proti NATO, což se dotýká i Česka, a že nejlepší obranou je pravdivá komunikace vlády. Na naléhání, zda bere za fakt vše, co řeknou tajné služby, odpověděl jako právník: nečiní tak automaticky a pro označení něčeho za fakt uplatňuje podobně přísná kritéria jako trestní řízení. Jako příklad uvedl útok na Nord Stream, kde se to, co se zpočátku prezentovalo přesvědčivě jako fakt, po letech vyšetřování ukázalo jinak. Připomněl, že pachatele lze stíhat i v nepřítomnosti, jak se to děje u válečných zločinců, a pokud jsou u Vrbětic jmenováni konkrétní lidé, mělo by to vést k soudnímu řízení, stejně jako tomu bylo po 11. září. Nejde o nedůvěru ke státu, ale o požadavek na právní stát.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31