Nově vznikající koaliční vláda ODS, TOP09 a VV ve své koaliční smlouvě, kterou jejich lídři v pondělí 12. 7. podepsali, představila plán znovuzavedení daňové progrese pro občany s nadprůměrnými příjmy a tím zboření vlajkové lodi minulé vlády – rovné daně. Že jste koaliční smlouvu četli a v oblasti rozpočtové a daňové žádné takové plány nenašli? Není divu, nacházejí se totiž v oblasti terciárního vzdělávání. Jde o zavedení daňové progrese pro všechny absolventy vysokých škol po akademickém roce 2013/2014, kteří budou dosahovat nadprůměrných příjmů.
Nechci se celé sekci nějak obšírněji věnovat, jen chci upozornit, že sekce terciárního školství je opravdu pozoruhodná. Centrální plánování se vrací v plné parádě do vysokého školství, koalice hodlá dotovat ty obory, o nichž se centrální plánovači budou domnívat, že je o ně nedostatečný zájem mezi studenty, ale velký na trhu práce. Akreditační komise bude přísněji kontrolovat ty školy, které budou podle úředníků nepotřebné. Jakákoliv důvěra ve svobodné rozhodnutí občana, že se dokáže sám rozhodnout, jaké vzdělání potřebuje, se naprosto vytratila.
Kde se tedy v oblasti vzdělávání ta nová daňová progrese skrývá? Je skrytá ve formě dnes tak často diskutovaného údajného školného. Bude mít totiž takové parametry, že v praxi nepůjde o školné, ale o novou daň pro nadprůměrně příjmové absolventy VŠ. Školné má být 10000 Kč za semestr, platit se však nebude hned, ale až po skončení studia. Nebude se však platit do té doby, dokud nezačne absolvent vydělávat alespoň průměrnou mzdu. Tím se ztrácí veškerý efekt školného jako platby za produkt vzdělání, a nahrazuje se efektem typické daně z příjmu.
Ideálním řešením by bylo skutečné školné, které by si určovala sama škola a které by se platilo ihned. Jedině tak by došlo ke skutečnému narovnání neefektivního využívání vzdělávacích institucí a optimálnímu rozložení studentů do škol, které učí to, co je na trhu práce potřeba. Studenti, jimž rodiče nejsou schopni školné zaplatit, by mohli využít některého z bankovních produktů k tomu určeného. Již dnes banky proplácení školného v rámci studentských účtů běžně nabízejí. Pokud se tomuto ideálu chtěla nově vznikající koalice alespoň přiblížit a odstranit některý ze současných problémů veřejného vysokého školství, pak nastavila nejhorší možné podmínky, které ve skutečnosti nic neřeší. Jedním z problémů je to, že lidé studují často obory, jejichž nákladnost je vysoká, přitom však neznamenají vyhlídky příliš vysokých příjmů. Studenti nyní na veřejných školách, kde se neplatí školné, nemohou porovnávat náklady studia s budoucími výnosy, protože pro ně jsou náklady vždy nulové. To se nezmění, pokud bude školné odložené. Studenti budou dále studovat i obory, se kterými se na trhu nedokážou uplatnit i proto, že pro ně školné bude platit jen tehdy, když si vydělají nadprůměrný výdělek. Nemluvě o těch studentech, kteří ani nemají ambici vysokou školu kdy dokončit, či pak nějak uplatnit své znalosti na trhu práce.
Typické magisterské vysokoškolské vzdělání trvá 10 semestrů, tedy 5 let. Studenti tedy budou 5 let studovat, následně hledat práci, nějaký čas pracovat za průměrnou mzdu a až po další době překročí mez pro platbu školného. Tou dobou bude jejich vzdělání za nimi a oni tuto srážku ze mzdy budou vnímat jako typickou daň z příjmu, podobně jako sociální a zdravotní pojištění či DPFO, která se k tomu jako jediná přiznává v názvu. Tato nová daň nebude nijak krátkodobá – přeci jen zaplatit na daních 100000 Kč navíc nebude otázkou několika málo měsíců.
Školné nepřinese do rozpočtu ani korunu
Především je třeba si říci, že koalice nepočítá se zrušením 30 miliard ročně z rozpočtu resortu na vysoké školství. Školné je jakýsi nový doplněk. Nepřispěje tedy ke snížení deficitů veřejných rozpočtů a státní dluh dál vesele poroste. Tím hlavním problémem je ale to, že se ve skutečnosti po zavedení školného vybere na daních ještě méně než dosud. V nedávném článku „Má smysl daňová progrese?“ jsem ukázal, že zrušení progrese přímého zdanění zvýšilo příjmy státního rozpočtu i po odečtení celého hospodářského růstu v reálných cenách. Ukázalo se tak, že daňová progrese nemá smysl a její opětovné zavedení by poškodilo nejen občany, ale i příjmy státního rozpočtu. Zavedením progrese zvané odložené školné pro úspěšné absolventy tak dosáhneme pouze snížení příjmů do státního rozpočtu.
Radim Smetka je členem Strany svobodných občanů
