SMETKA: Návrat daňové progrese

SMETKA: Návrat daňové progrese

Nově vznikající koaliční vláda ODS, TOP09 a VV ve své koaliční smlouvě, kterou jejich lídři v pondělí 12. 7. podepsali, představila plán znovuzavedení daňové progrese pro občany s nadprůměrnými příjmy a tím zboření vlajkové lodi minulé vlády – rovné daně. Že jste koaliční smlouvu četli a v oblasti rozpočtové a daňové žádné takové plány nenašli? Není divu, nacházejí se totiž v oblasti terciárního vzdělávání. Jde o zavedení daňové progrese pro všechny absolventy vysokých škol po akademickém roce 2013/2014, kteří budou dosahovat nadprůměrných příjmů.

Nechci se celé sekci nějak obšírněji věnovat, jen chci upozornit, že sekce terciárního školství je opravdu pozoruhodná. Centrální plánování se vrací v plné parádě do vysokého školství, koalice hodlá dotovat ty obory, o nichž se centrální plánovači budou domnívat, že je o ně nedostatečný zájem mezi studenty, ale velký na trhu práce. Akreditační komise bude přísněji kontrolovat ty školy, které budou podle úředníků nepotřebné. Jakákoliv důvěra ve svobodné rozhodnutí občana, že se dokáže sám rozhodnout, jaké vzdělání potřebuje, se naprosto vytratila.

Kde se tedy v oblasti vzdělávání ta nová daňová progrese skrývá? Je skrytá ve formě dnes tak často diskutovaného údajného školného. Bude mít totiž takové parametry, že v praxi nepůjde o školné, ale o novou daň pro nadprůměrně příjmové absolventy VŠ. Školné má být 10000 Kč za semestr, platit se však nebude hned, ale až po skončení studia. Nebude se však platit do té doby, dokud nezačne absolvent vydělávat alespoň průměrnou mzdu. Tím se ztrácí veškerý efekt školného jako platby za produkt vzdělání, a nahrazuje se efektem typické daně z příjmu.

Ideálním řešením by bylo skutečné školné, které by si určovala sama škola a které by se platilo ihned. Jedině tak by došlo ke skutečnému narovnání neefektivního využívání vzdělávacích institucí a optimálnímu rozložení studentů do škol, které učí to, co je na trhu práce potřeba. Studenti, jimž rodiče nejsou schopni školné zaplatit, by mohli využít některého z bankovních produktů k tomu určeného. Již dnes banky proplácení školného v rámci studentských účtů běžně nabízejí. Pokud se tomuto ideálu chtěla nově vznikající koalice alespoň přiblížit a odstranit některý ze současných problémů veřejného vysokého školství, pak nastavila nejhorší možné podmínky, které ve skutečnosti nic neřeší. Jedním z problémů je to, že lidé studují často obory, jejichž nákladnost je vysoká, přitom však neznamenají vyhlídky příliš vysokých příjmů. Studenti nyní na veřejných školách, kde se neplatí školné, nemohou porovnávat náklady studia s budoucími výnosy, protože pro ně jsou náklady vždy nulové. To se nezmění, pokud bude školné odložené. Studenti budou dále studovat i obory, se kterými se na trhu nedokážou uplatnit i proto, že pro ně školné bude platit jen tehdy, když si vydělají nadprůměrný výdělek. Nemluvě o těch studentech, kteří ani nemají ambici vysokou školu kdy dokončit, či pak nějak uplatnit své znalosti na trhu práce.

Typické magisterské vysokoškolské vzdělání trvá 10 semestrů, tedy 5 let. Studenti tedy budou 5 let studovat, následně hledat práci, nějaký čas pracovat za průměrnou mzdu a až po další době překročí mez pro platbu školného. Tou dobou bude jejich vzdělání za nimi a oni tuto srážku ze mzdy budou vnímat jako typickou daň z příjmu, podobně jako sociální a zdravotní pojištění či DPFO, která se k tomu jako jediná přiznává v názvu. Tato nová daň nebude nijak krátkodobá – přeci jen zaplatit na daních 100000 Kč navíc nebude otázkou několika málo měsíců.
 

Školné nepřinese do rozpočtu ani korunu

Především je třeba si říci, že koalice nepočítá se zrušením 30 miliard ročně z rozpočtu resortu na vysoké školství. Školné je jakýsi nový doplněk. Nepřispěje tedy ke snížení deficitů veřejných rozpočtů a státní dluh dál vesele poroste. Tím hlavním problémem je ale to, že se ve skutečnosti po zavedení školného vybere na daních ještě méně než dosud. V nedávném článku „Má smysl daňová progrese?“ jsem ukázal, že zrušení progrese přímého zdanění zvýšilo příjmy státního rozpočtu i po odečtení celého hospodářského růstu v reálných cenách. Ukázalo se tak, že daňová progrese nemá smysl a její opětovné zavedení by poškodilo nejen občany, ale i příjmy státního rozpočtu. Zavedením progrese zvané odložené školné pro úspěšné absolventy tak dosáhneme pouze snížení příjmů do státního rozpočtu.

 

Radim Smetka je členem Strany svobodných občanů
 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31