Radim Smetka: Vrtěti imigrantem

Radim Smetka: Vrtěti imigrantem

Minulý víkend jsem mluvil se svým strýcem, který žije desítky let v Bavorsku. Přišla samozřejmě řeč i na imigraci. Kromě toho, že byl překvapený, že je to u nás vyhrocenější téma než u nich, vyprávěl mi, jak to tam v těchto dnech vypadá. Žije v malém městečku blízko okresního města v podhůří Alp nedaleko rakouských hranic.

Německo má problém

Okresní město je první stanicí rychlíků na německé straně hranic. Každý den na nádraží čeká policejní jednotka na příjezd vlaku, ze kterého vystoupí desítky imigrantů a vlak poloprázdný pokračuje dál. Při prvním kontaktu s úřady postupují imigranti podle identického scénáře, který jim zajistí, že je není možné deportovat. Úřady tedy imigranty rozdělí podle velikosti populace rovnoměrně okolním obcím. V těchto obcích je jim zajištěno nouzové ubytování, obdrží mobilní telefon a € 330 každý měsíc. Gymnázium v městečku, kde strýc žije, se stává ubytovnou. Počet nocležníků překročil 150 a blíží se ke 200. Desetkrát tolik imigrantů už muselo ubytovat blízké okresní město. Pro srovnání, to je víc než kolik se rozhodla česká vláda přijmout imigrantů celkem.

Imigranty nemohou vyhostit, není kam. Imigranty nemohou zaměstnat, jsou v zemi nelegálně a nemají nárok na pracovní vízum. Když někdo přijde s tím, že by se měly uvolnit obecní budovy k jejich původnímu účelu a zřídit zařízení pro uprchlíky, jaká jsou třeba v ČR, nemá šanci. Němci se v kontextu historie bojí o svou pověst víc, než si umíme představit. Když někdo přijde s tím, že by imigranti měli dostat pracovní vízum, aby je alespoň bylo možné zaměstnat, nemá šanci. Němci se bojí představy, že by tam tito lidé zůstali a stále věří, že jde o dočasný stav. Když někdo přijde s tím, aby se zrušily štědré dávky, aby tam neproudili další, nemá šanci. Němci se bojí kriminality těch, kteří už tam jsou. Německo je v pasti. Německo má problém.

Česká republika nemá problém

Říká se, že v České republice máme nejpřísnější imigrační politiku v Evropě. Nárok na sociální systém vzniká se získáním trvalého pobytu. Na získání trvalého pobytu se musí cizinec (ze země mimo EU) zdržovat na našem území alespoň 5 let s platným vízem (u studijního víza 10 let). Po získání trvalého pobytu získává volební právo v komunálních volbách a nárok na sociální systém v ČR. Trvalý pobyt je však podmíněn zajištěným bydlením i příjmem. Teprve po dalších pěti letech vzniká možnost požádat o státní občanství, které zajistí plné volební právo.

Česká republika imigrační vlnu nezažívá. Proč taky. Kdo by tu zůstával, když z toho nic nekouká. Přesto je imigrace jedním z klíčových témat posledních týdnů v ČR. Přitom zbytečně. Neříkám, že by si lidé neměli ujasnit své názory na toto téma; neříkám, že by o tom neměli diskutovat. Ale přiměřeně aktuálnosti problému. Aktuální problém to pro nás byl tehdy, kdy chtěla EU imigranty přerozdělovat a aktuální bude, pokud s tím opět někdo přijde. Aktuální problém to je stále v Německu. Jenže němečtí politici se nebudou ptát českých na řešení. Nebudou se ohlížet na názory českých voličů. Je rozdíl být ve střehu a věnovat něčemu veškerou pozornost.

Bianco šek pro vládu

Chystají se největší zásahy do svobody podnikání od listopadu 89. Bude se zavádět elektronická evidence tržeb špiclující živnostníky na každém kroku, kontrolní hlášení k DPH s likvidačními pokutami za drobné prodlení nebo překlik, zákaz kouření ve všech pohostinství včetně čajoven, které na tom stojí. Stovky, možná tisíce podnikatelů zkrachují a jejich zaměstnanci přijdou o práci. Tomu může zabránit jedině masivní odpor značné části veřejnosti a faktický strach vládních politiků o své příští (ne)zvolení. To se nestane, pokud se bude řešit něco jiného.

České vládě se dostalo toho „klidu na práci,“ o kterém sní snad všichni politici. V těchto týdnech mohou tlačit téměř cokoliv s pocitem jistoty, že se z toho nestane téma číslo jedna a nezvedne se tak vlna odporu, která by strhla davy. Téma imigrace nemohlo přijít v „lepší“ dobu. Tu a tam ho mohou nějak drobně přiživit. A kdyby to náhodou už vypadalo, že začíná vyprchávat, stačí přijmout dalších pár set imigrantů, aby se obnovila panika. A pan Babiš si bude moct dál poklidně rozšiřovat svou moc, paní Marksová vyhánět minimální mzdu do nesmyslu. Doutnání „imigrace“ není zadarmo, vládu to může stát nějaké hlasy. Ale řádově méně, než kdyby se stalo tématem, že kvůli vládě lidé brzo přijdou o práci. Tak bychom si měli dobře rozmyslet, co momentálně ohrožuje náš způsob života víc; a za to vyjít do ulic.

Radim Smetka,
místopředseda Svobodných

P.S.: Není to sice tématem tohoto článku, ale někdo by mohl namítat, že legislativní škvíru s „nevyhostitelnými“ imigranty máme stejně jako Němci. Máme. Navrhuju proto tyto tři instituty: pracovní vízum na zkoušku, svobodnou pracovní smlouvu a uprchlický tábor třeba v Turecku, nebo v jiném sekulárním státu, který za úplatu ubytuje imigranty. Pokud nastane natolik výjimečná situace, že imigranta očaruje Karlův most a nebude chtít jít dál do Německa, pak dostane na výběr. Buď bude spolupracovat a přizná identitu, pak tu získá možnost zůstat, pokud si najde legální práci (díky svobodné pracovní smlouvě by měl mít větší šanci). Nebo spolupracovat nebude a pak o něj bude postaráno ve smluvním uprchlickém táboře v nějaké sekulární zemi blízkého východu. Ostatně, možnost zaměstnat někoho, kdo se tu fakticky nachází (např. na turistické vízum) bez šílené půlroční procedury, by řada podniků uvítala už dávno.

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31