Petr Mach v Kutné Hoře besedoval se studenty a vlastnoručně si vyrazil „stříbrný“ groš

Petr Mach v Kutné Hoře besedoval se studenty a vlastnoručně si vyrazil „stříbrný“ groš

V pondělí 14. září navštívil europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach Kutnou Horu. Nejprve zavítal do Gymnázia Jiřího Ortena, kde dvě hodiny diskutoval se studenty. „Mám tahle setkání moc rád, mladí lidé mají zajímavé postřehy a inspirující otázky,“ komentoval živou besedu P. Mach. Setkal se také se starostou města Martinem Starým a dvěma radními za Svobodné Radimem Fedorovičem a Tomášem Pilcem.

Studenti se nejprve zajímali o aktuální situaci kolem migrantů. P. Mach mj. připomněl, že Německo nejprve lákalo na štědré sociální dávky, a teď najednou uzavřelo hranice. Dotazy padaly i na případný rozpad EU. P. Mach jako vhodnou alternativu uvedl členství v EFTA (= Evropské sdružení volného obchodu je mezinárodní organizace založená v roce 1960. Jejím posláním je podpora prosperity a hospodářské spolupráce mezi jejími členy). „Volný obchod v mém pojetí je volný obchod. To znamená bez cel a kvót na zboží. Na to nepotřebujeme instituci, jako je Evropský parlament,“ vysvětlil Mach.

Jedna studentka se ho snažila přesvědčit, že EU v naší zemi hodně vybudovala a hodně nám pomohla“ a zmiňovala příklady z obce, kde žije – zastávku autobusu, chodníky, cyklostezky…  Na to P. Mach reagoval: „Pro mě by bylo normální, kdyby měla obec svůj rozpočet a zastupitelstvo by se rozhodlo, co z těch peněz opraví. To je podle mě normální systém, ale není normální, že velká část daní našich občanů složitě putuje přes Brusel, abychom pak byli rádi, že máme peníze na zastávku, a ještě se u ní musí zaplatit obrovský billboard, že to zaplatila EU. Jenže – co když ta obec chtěla a potřebovala mnohem víc kanalizaci, a ne zastávku nebo cyklostezku? Mně prostě vadí ta lež, v podstatě propaganda, která dělá EU v očích lidí hezčí, když se jim snaží namluvit, že jsou to peníze EU. Jenže ve skutečnosti jsou to peníze z daní našich poplatníků.“

Probíraly se i dotace obecně – P. Mach zdůraznil, že mu nejvíc vadí dotace pro komerční subjekty. „Je to strašně nespravedlivé a deformuje to trh. Nezvítězí ten, kdo nabídne lepší cenu nebo službu, ale ten, kdo si dokáže vydyndat dotaci. Tento systém brzdí ekonomiku a hospodářský růst je menší. Dotace jsou strašné zlo! Spousta lidí, a hlavně mladých lidí, má pak dojem, že k úspěchu stačí získat dotaci…“

Na otázku dalšího studenta, co on sám dělá pro zrušení EU“, P. Mach zmínil jednu ze svých hlavních iniciativ, kterou je jeho projekt na dobrovolné euro a popsal, co všechno už v něm podnikl. Pak se také svěřil, jak vypadá pracovní týden europoslance. Dvouhodinová beseda utekla jako nic a následoval přesun do školní jídelny, kde se podával výborný oběd.

Poté se P. Mach přesunul na radnici, která sídlí ve Vlašském dvoře, což je zachovaný hrad v Kutné Hoře v sousedství kostela svatého Jakuba. Absolvoval prohlídku, dozvěděl se spoustu zajímavých věcí a mohl si vyrazit vlastní „stříbrný“ groš (z hliníku).

Vlašský dvůr býval královským palácem s mincovnou a byl vybudovaný ve 13. století. Razily se zde stříbrné mince – pražské groše. Po celá staletí byl střediskem hospodářské moci českého státu – dá se o něm říci, že byl jakou „Českou národní bankou středověku“. Za vlády Václava II (v r. 1300) došlo k velké mincovní reformě. Do Kutné Hory byli povoláni zkušení mincíři a pregéři z Itálie (odtud pramení název Vlašský).

Když do Kutné Hory zavítal panovník, sloužil dvůr i jako jeho sídlo. Dvůr byl dějištěm mnoha zásadních událostí a setkání. Mezi ty nejdůležitější  patří: setkání Václava IV. s bratrem Zikmundem, zvolení Vladislava Jagellonského českým králem (r. 1471), podepsání tzv. Kutnohorského dekretu, který zaručoval stejná práva česky mluvícím studentům na Karlově univerzitě v Praze.

Královská mincovna byla zrušena v roce 1727, od té doby byl dvůr používán jako sídlo radnice, obecní škola, vojenský lazaret apod. V současné době je v objektu stálá expozice mincovnictví a sídlo kutnohorské radnice.

 

Text a foto:
Kateřina Kašparová, tisková mluvčí P. Macha

e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384

 

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31