František Matějka: Sdružení pro integraci a migraci. Imigranti jako soukromý byznys za veřejné peníze

František Matějka: Sdružení pro integraci a migraci. Imigranti jako soukromý byznys za veřejné peníze

Boj proti nelegální imigraci má být směřován proti organizátorům, kteří na ní vydělávají. Souhlasím a začněme doma. Obchodníků s lidmi, podporovaných dokonce vládou, tu máme dost i vlastních.

S úžasem nad tím, co jsem slyšel v Hyde Parku ČT24, mi to nedalo a podíval jsem se podrobněji na Sdružení pro integraci a migraci. Vedla mě k tomu zejména jedna teze, kterou mezi občany České republiky vypustila z úst ředitelka této organizace, Magda Faltová. Jí osobně obrovská čísla uprchlíků valících se na Evropu neděsí. „Domnívám se, že Evropa má kapacitu, aby tu situaci zvládla.“ Důsledkem současné imigrační vlny prý bude to, že se budeme muset vzdát našeho poměrně vysokého ekonomického standardu. „Třeba nás to posune k jiným hodnotám od hromadění hmotných statků,“ dodala.

„Jsme lidskoprávní nezisková organizace hájící práva cizinců v České republice“, píše tato organizace na webu. „Poskytujeme bezplatné právní, sociální a psychosociální poradenství cizincům žijícím na území České republiky.“ To „bezplatné“ považuji v souvislosti s radou, abychom se posunuli k jiným hodnotám, a výhružkou, že se budeme muset (!) vzdát našeho poměrně vysokého ekonomického standardu jako důsledek imigrantské vlny, za podstatné. Jsem rád, že se vyvarovali termínu „zdarma“, protože zdarma není nic. Může to být maximálně opravdu pro někoho bezplatné, ovšem zároveň to někdo jiný musí zaplatit. Kdo je to v případě Sdružení pro integraci a migraci? Mezi nejštědřejšími podporovateli jsou Evropský integrační fond (EIF), International Visegrad Fund, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Magistrát hlavního města Prahy, EIF – Community actions – Project INTEGRO, Evropský sociální fond (ESF), Ministerstvo vnitra, nebo European Programme for Integration and Migration (EPIM). Například v roce 2014 (výroční zpráva zde) měla tato organizace celkové příjmy z dotací ve výši 8.159.616,- Kč. A teď pozor. Její vlastní spotřeba, tedy náklady související například se mzdami, odvody či cestovným, činily ve stejném roce více než 8.200.000,- Kč. Dokonce i s ostatními vlastními příjmy skončila tato organizace, živená z drtivé většiny z peněz daňových poplatníků, ve ztrátě.

Sdružení pro integraci a migraci tedy může poskytovat „bezplatné služby“ imigrantům proto, že tyto její služby platí občané ze svých daní. Podívám-li se pak na aktuální postoje občanů ve věci přijímání či nepřijímání nelegálních imigrantů do jednotlivých států Evropské unie, pak si troufám tvrdit, že ony „bezplatné služby“ platí občané ze svých daní dokonce z drtivé většiny proti své vůli. Jsem skoro už alergický na lidi (a že se s nimi roztrhl pytel), kteří mi za moje peníze, ze kterých oni žijí, bydlí, jezdí na dovolenou a srkají kávu v kavárnách, diktují, co smím a co nesmím, co bych měl a co ne. Aby mě však kdokoli, jehož mzda je pod hrozbou trestu za neplacení daní sanována mými penězi, poučoval o tom, že si žiju nad poměry, že se budu muset (!) vzdát standardu svého a své rodiny, a že si mám hledat pod tíhou současné vlny nelegální imigrace lidí z Afriky a Blízkého východu v této souvislosti dokonce jiné hodnoty, než které jsem zastával doposud, to je za akceptovatelnou hranou.

Ano, boj proti obchodníkům s imigranty, proti pašerákům lidí a proti organizátorům cest nelegálních imigrantů do Evropy je nutnou součástí kroků, které musíme přijmout. Včera bylo pozdě. Nebýt však takových organizací, jakou je Sdružení pro integraci a migraci, v kombinaci se štědrými sociálními systémy a azylovou politikou na jídelním lístku některých států, nebyla by Evropa tak atraktivní, jako je nyní. Z vlastních členských příspěvků má tato organizace každý rok jen pár tisíc, z čehož je jasně vidět, že skutečná poptávka po jejích službách není. Nebýt dlouhodobě hloupé politiky, podporující z veřejných peněz proti většinové vůli daňových poplatníků podobné organizace, měli bychom podstatně méně problémů.

Pokud chceme bojovat proti nelegální imigraci, pak bojujme proti celé struktuře, obchodující s lidskými osudy. Sdružení pro integraci a migraci je podle mě její součástí, byť pro mnohé na první pohled zahalenou do slov o dobru. Ostatně znáte tu o cestě do pekla.

František Matějka
člen Repulikového výboru Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

František Matějka

František Matějka

Novinky

Nejnovější video

Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.

Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.

Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.

Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.

Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.

Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.

Oblíbené štítky

František Matějka

František Matějka

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31