František Matějka: Sdružení pro integraci a migraci. Imigranti jako soukromý byznys za veřejné peníze

František Matějka: Sdružení pro integraci a migraci. Imigranti jako soukromý byznys za veřejné peníze

Boj proti nelegální imigraci má být směřován proti organizátorům, kteří na ní vydělávají. Souhlasím a začněme doma. Obchodníků s lidmi, podporovaných dokonce vládou, tu máme dost i vlastních.

S úžasem nad tím, co jsem slyšel v Hyde Parku ČT24, mi to nedalo a podíval jsem se podrobněji na Sdružení pro integraci a migraci. Vedla mě k tomu zejména jedna teze, kterou mezi občany České republiky vypustila z úst ředitelka této organizace, Magda Faltová. Jí osobně obrovská čísla uprchlíků valících se na Evropu neděsí. „Domnívám se, že Evropa má kapacitu, aby tu situaci zvládla.“ Důsledkem současné imigrační vlny prý bude to, že se budeme muset vzdát našeho poměrně vysokého ekonomického standardu. „Třeba nás to posune k jiným hodnotám od hromadění hmotných statků,“ dodala.

„Jsme lidskoprávní nezisková organizace hájící práva cizinců v České republice“, píše tato organizace na webu. „Poskytujeme bezplatné právní, sociální a psychosociální poradenství cizincům žijícím na území České republiky.“ To „bezplatné“ považuji v souvislosti s radou, abychom se posunuli k jiným hodnotám, a výhružkou, že se budeme muset (!) vzdát našeho poměrně vysokého ekonomického standardu jako důsledek imigrantské vlny, za podstatné. Jsem rád, že se vyvarovali termínu „zdarma“, protože zdarma není nic. Může to být maximálně opravdu pro někoho bezplatné, ovšem zároveň to někdo jiný musí zaplatit. Kdo je to v případě Sdružení pro integraci a migraci? Mezi nejštědřejšími podporovateli jsou Evropský integrační fond (EIF), International Visegrad Fund, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Magistrát hlavního města Prahy, EIF – Community actions – Project INTEGRO, Evropský sociální fond (ESF), Ministerstvo vnitra, nebo European Programme for Integration and Migration (EPIM). Například v roce 2014 (výroční zpráva zde) měla tato organizace celkové příjmy z dotací ve výši 8.159.616,- Kč. A teď pozor. Její vlastní spotřeba, tedy náklady související například se mzdami, odvody či cestovným, činily ve stejném roce více než 8.200.000,- Kč. Dokonce i s ostatními vlastními příjmy skončila tato organizace, živená z drtivé většiny z peněz daňových poplatníků, ve ztrátě.

Sdružení pro integraci a migraci tedy může poskytovat „bezplatné služby“ imigrantům proto, že tyto její služby platí občané ze svých daní. Podívám-li se pak na aktuální postoje občanů ve věci přijímání či nepřijímání nelegálních imigrantů do jednotlivých států Evropské unie, pak si troufám tvrdit, že ony „bezplatné služby“ platí občané ze svých daní dokonce z drtivé většiny proti své vůli. Jsem skoro už alergický na lidi (a že se s nimi roztrhl pytel), kteří mi za moje peníze, ze kterých oni žijí, bydlí, jezdí na dovolenou a srkají kávu v kavárnách, diktují, co smím a co nesmím, co bych měl a co ne. Aby mě však kdokoli, jehož mzda je pod hrozbou trestu za neplacení daní sanována mými penězi, poučoval o tom, že si žiju nad poměry, že se budu muset (!) vzdát standardu svého a své rodiny, a že si mám hledat pod tíhou současné vlny nelegální imigrace lidí z Afriky a Blízkého východu v této souvislosti dokonce jiné hodnoty, než které jsem zastával doposud, to je za akceptovatelnou hranou.

Ano, boj proti obchodníkům s imigranty, proti pašerákům lidí a proti organizátorům cest nelegálních imigrantů do Evropy je nutnou součástí kroků, které musíme přijmout. Včera bylo pozdě. Nebýt však takových organizací, jakou je Sdružení pro integraci a migraci, v kombinaci se štědrými sociálními systémy a azylovou politikou na jídelním lístku některých států, nebyla by Evropa tak atraktivní, jako je nyní. Z vlastních členských příspěvků má tato organizace každý rok jen pár tisíc, z čehož je jasně vidět, že skutečná poptávka po jejích službách není. Nebýt dlouhodobě hloupé politiky, podporující z veřejných peněz proti většinové vůli daňových poplatníků podobné organizace, měli bychom podstatně méně problémů.

Pokud chceme bojovat proti nelegální imigraci, pak bojujme proti celé struktuře, obchodující s lidskými osudy. Sdružení pro integraci a migraci je podle mě její součástí, byť pro mnohé na první pohled zahalenou do slov o dobru. Ostatně znáte tu o cestě do pekla.

František Matějka
člen Repulikového výboru Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

František Matějka

František Matějka

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty

Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“

V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.

Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.

Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“

Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.

Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.

Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.

Spor o dluh: kdo je „levicový“?

Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.

Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.

Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.

Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí

Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.

ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.

Stropy, Polsko, Maďarsko a daně

Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.

K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.

Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“

V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.

Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.

Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.

Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.

Oblíbené štítky

František Matějka

František Matějka

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31