Petr Mach: Boj proti euru se ODS rozhodně nedá věřit

Petr Mach: Boj proti euru se ODS rozhodně nedá věřit

Jan Zahradil, lídr ODS do eurovoleb, si v letošní kampani vzpomněl, že by bylo dobré, aby euro pro Českou republiku byla možnost, nikoli povinnost.  Proto je nutné vyjednat si v Bruselu výjimku, abychom nemuseli euro zavádět. Faktem je, že o zavedení eura v České republice za současného stavu vůbec nerozhoduje náš parlament, ale rozhodnutí o zavedení eura v České republice je v pravomoci Rady ministrů EU na návrh Evropské komise.

Jak ale nyní věřit ODS, že opravdu chce danou výjimku vyjednat, když v minulosti, kdy byla vládní stranou, k tomu měla několik velmi dobrých příležitostí a výjimku nevyjednala a ani o ni neusilovala? Takovou změnu v postoji lze vysvětlit jen tím, že se jedná o předvolební tah.

Jaké možnosti měla v minulosti ODS k vyjednání výjimky ze zavedení eura, kterou má například Velká Británie a Dánsko? K dosažení výjimky pro Českou republiku je zapotřebí změna Smlouvy o EU. Takovou změnu musí odsouhlasit všechny ostatní státy EU. Proto je nutné žádost o tuto výjimku přidat k nějaké jiné změně.

Velkou příležitostí byla ratifikace Lisabonské smlouvy, která zásadním způsobem měnila Smlouvu o EU. Tehdy ODS za Topolánka otočila a z prvotního odporu vůči této reformní smlouvě, se stala podpora a podpis této smlouvy, aniž by čehokoliv pro Českou republiku ODS dosáhla. Jednoduše jsme si tehdy za podpis mohli vyžádat přidání této výjimky z eura do smlouvy.

Druhá promarněná příležitost k vyjednání výjimky ze strany ODS nastala, když německá kancléřka Angela Merkelová připravila změnu Smlouvy o fungování EU, na jejímž základě by eurozóna mohla zřídit záchranný fond eurozóny. Tehdejší prezident Václav Klaus na premiéra Petra Nečase apeloval, aby výměnou za podpis předkládané změny vyjednal pro Českou republiku výjimku (opt-out) ze zavedení eura. Petr Nečas, tehdejší předseda ODS a premiér České republiky ale tento návrh nevyslyšel a za podpis změny Smlouvy o fungování EU nic nevyjednal.

Třetí promarněná příležitost byla, když do EU vstupovalo Chorvatsko. Při této změně Smlouvy o EU se měla přidat výjimka z uplatňování Charty základních práv EU, kterou vyjednal prezident Klaus, když podepisoval Lisabonskou smlouvu. Česká vláda na přidání této výjimky ale netrvala, a tak ji nezískala. Česká republika za své netrvání na této slíbené výjimce nezískala nic. Opět stačilo požadovat, aby se do Smlouvy o fungování EU přidala věta, že se na Českou republiku nevztahuje povinnost zavést euro. Naše vláda pod vedením předsedy ODS Petra Nečase ale jako obvykle nepožadovala nic.

To, že si Jan Zahradil a ODS vzpomněla na výjimku z eura nyní v kampani do eurovoleb, je výsměch všem občanům České republiky. Nynější boj proti euru se ODS rozhodně nedá věřit a voliči to jistě prohlédnou.

 

Petr Mach,
lídr a předseda Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31