Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Pajonk: Ruské zajetí ukrajinských lodí bylo prokazatelně porušení mezinárodního práva

Pajonk: Ruské zajetí ukrajinských lodí bylo prokazatelně porušení mezinárodního práva

Ukrajina měla právo využít pokojné plavby Kerčskou úžinou a Rusové neměli žádné právo jim v tom bránit. Pokusím se použít maximálně suchá fakta a ověřené skutečnosti. Oblíbená taktika dezinformátorů a konspirátorů bude tahat do události Krym, Porošenka a jeho volební impotenciál a podobně. Zkusme se od tohoto oprostit. V mezinárodní situaci totiž není události, která by se dala vykládat tak, že přes koleno někomu nějak nenahraje.

25. listopadu vojenské a bezpečnostní síly Ruské federace v Kerčské úžině násilím zastavily tři ukrajinské vojenské lodě, nalodily se na ně a zajaly je – šlo o lehké hlídkové lodě Berďansk, Nikopol třídy Gjurza-M a remorkér Jany Kapu. Lodě třídy Gjurza-M jsou nejnovější plavidla ukrajinského námořnictva, vyráběné od roku 2016 a vyzbrojené 30mm kanonem, granátometem a řízenými střelami.

Podle tiskových zpráv ukrajinského námořnictva je chronologie následující:

– Ukrajinské námořnictvo předem informovalo o tranzitu svých lodí přes Kerčskou úžinu do Azovského moře.

– Ukrajinské lodě kontaktovaly ruské dispečery v přístavech Kerč a Kavkaz; ti neodpověděli, ačkoli bylo odposlechnuto, že o ukrajinských lodích vědí a komunikují s ruskými vojenskými loděmi.

– Ruská vojenská loď Don úmyslně, pod úhlem cca 40 °, taranovala ukrajinský remorkér, čímž mu vyřadila hlavní motor. Video této úmyslné kolize natočili sami ruští námořníci z lodě Don a na internet je nahrála ruská služba FSB.

– Kerčská dopravní informační služba informovala o uzavření úžiny kvůli tankeru, který před Kerčským mostem najel na mělčinu – což ovšem zjevně nijak nebránilo plavbě ruských vojenských lodí Admiral Zacharin a dvou dalších, které mezitím propluly.

– Ukrajinské lodě zachytily bitevní vrtulníky Ka-52 na útočném kurzu, ale nedošlo k žádnému odpalu zbraní.

– Ukrajinské lodě se začaly pohybovat směrem k východu z Kerčské úžiny.

– Ruské ozbrojené síly začaly „obtěžovat“ ukrajinské lodě manévrováním v nebezpečné vzdálenosti od nich.

– Ruské ozbrojené síly vyslaly ukrajinským lodím ultimátum, že mají zastavit, nebo použijí zbraně.

– Když lodě ukrajinského námořnictva opustily (sic!) teritoriální vody 12 mil od pobřeží, lodě ruské FSB zahájily palbu na ukrajinské lodě, které tím byly poškozeny a ztratily ovladatelnost. Ukrajina neopětovala palbu.

– Ruské speciální jednotky, které se předtím pohybovaly v okolí, se násilím nalodily na ukrajinské lodě a zajaly posádku.

Ukrajinské námořnictvo události interpretuje takto:

„V rozporu s Mezinárodním námořním právem, jakož i smlouvou mezi Ukrajinou a Ruskou federací o spolupráci ve využití Azovského moře a Kerčského průlivu pobřežní bojové lodě Ruska (…) vykonaly nepokrytě agresivní akce proti lodím ukrajinského námořnictva. (Ruská) hlídková loď Don najela do našeho remorkéru, čímž poškodila hlavní motor a znehybnila jej. Dispečerská služba okupantů odmítla zabezpečit právo pokojné plavby, garantované mezinárodními smlouvami.“

Rusko oficiálně události interpretuje takto:

„MZV Ruska vznáší zásadní protest v souvislosti s hrubým narušením pravidel pokojné plavby loděmi námořních sil Ukrajiny 25. listopadu 2018 v teritoriálních vodách Ruské federace v Černém moři.“

Z obou oficiálních prohlášení je tedy zjevné, že oprávněnost ukrajinských a ruských akcí nezáleží ani na tom, komu patří Krym, ani na teritoriálních vodách, nýbrž na jedné jediné věci: mezinárodním právu ohledně pokojné plavby.

Rusové „právo na pokojnou plavbu“ využívat smí, ale nikdo jiný ne!

Mezinárodní námořní právo, tj. úmluvy UNCLOS, UNCLOS II, UNCLOS III a jim předcházející dílčí úmluvy, po desetiletí obsahuje „právo na pokojnou plavbu“, které zakotvuje cizím lodím nárok proplouvat teritoriálními vodami nějakého pobřežního státu. Práva na pokojnou plavbu rády využívají Rusko a Čína pro plavbu v teritoriálních vodách USA, a USA přitom ani nehnou brvou – ale jakmile se lodě USA pokoušely uplatnit téže právo v teritoriálních vodách Ruska či Číny, Moskva a Peking vydávaly oficiální prohlášení o „provokacích“ a prováděly agresivní vojenské manévry, hrozící kolizí. A občas nejen hrozící: ruské i čínské vojenské lodě a letouny několikrát Američany uplatňující právo pokojné plavby taranovaly.

Jinak řečeno, Rusko má již desetiletí dojem, že se samo smí plavit v teritoriálních vodách svých protivníků, ale jakmile mu někdo oplatí stejnou mincí, jde o neospravedlnitelnou provokaci, která musí být potrestána. Ukrajina je tedy jen poslední obětí desítky let trvajícího extrémního ruského pokrytectví. Nebo ne? Pojďme se na to podívat.

Co říká mezinárodní právo o „právu na pokojnou plavbu“?

Mezinárodní námořní právo rozeznává vnitrostátní, teritoriální, ostrovní a přilehlé vody, plus exkluzivní ekonomickou zónu. Důležité je však chápat, že všechno od přilehlých vod včetně a výše již představuje mezinárodní vody.

Státům tedy „patří“ pouze teritoriální vody (a případně ostrovní, tj. uvnitř řetězce ostrovů, které jsou dostatečně blízko u sebe – v tom spočívá veškerá kontroverze s Čínou, Jihočínským mořem a řetězcem nových umělých ostrovů.)

Všem lodím, včetně válečných, je ovšem mezinárodním námořním právem i tak povolen průchod teritoriálními (a ostrovními) vodami. Oficiální český překlad úmluvy UNCLOS III je v odkazu. Podstatný je celý článek 19 a pojem pokojné proplutí:

1. Proplutí je pokojné, pokud neohrožuje mír, veřejný pořádek nebo bezpečnost pobřežního státu. Takové proplutí probíhá v souladu s touto úmluvou a s jinými pravidly mezinárodního práva.

2. Proplutí cizí lodě se považuje za ohrožující mír, veřejný pořádek nebo bezpečnost pobřežního státu, zahrnuje-li v pobřežním moři některou z těchto činností:

(a) jakoukoli hrozbu silou nebo použití síly proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti pobřežního státu nebo jakýmkoli jiným způsobem porušující zásady mezinárodního práva zakotvené v Chartě OSN;

(b) jakékoli cvičení nebo výcvik se zbraněmi všeho druhu;

(c) jakoukoli činnost zaměřenou na shromažďování informací k újmě obrany nebo bezpečnosti pobřežního státu;

(d) jakoukoli propagandu zaměřenou na působení na obranu nebo bezpečnost pobřežního státu;

(e) vypouštění, přistávání jakýchkoli letadel nebo braní na jejich palubu;

(f) vypouštění, přistávání nebo braní na palubu jakéhokoli vojenského zařízení;

(g) naloďování nebo vyloďování jakéhokoli zboží, měny nebo osoby v rozporu s celními, finančními, přistěhovaleckými nebo zdravotnickými právními předpisy pobřežního státu;

(h) jakýkoli čin úmyslného a závažného znečištění, který je v rozporu s touto úmluvou;

(i) jakoukoli rybolovnou činnost;

(j) provádění jakékoli výzkumné nebo průzkumné činnosti;

(k) jakýkoli čin zaměřený na zasahování do kterýchkoli spojových systémů nebo jiných zařízení pobřežního státu;

(l) jakoukoli jinou činnost, která nemá přímý vztah k proplutí.

Pojem „pokojné proplutí“ z článku 19(1) není definován žádným svévolným výkladem toho, co by mohlo znamenat „ohrožení míru“ atd., ani „selským rozumem“, nýbrž výhradně článkem 19(2). A to znamená, že pokud byť i vojenská loď proplouvá teritoriálními vodami Ruska (USA, Číny, Brazílie), ale přitom nestřílí, neloví, nic a nikoho nenaloďuje ani nevyloďuje, nikomu nevyhrožuje, nic nehackuje ani nevysílá propagandu, neprovádí geologický či jiný průzkum ani se nedopouští špionáže, nejedná se v žádném případě o provokaci, nýbrž o pokojné proplutí a tečka.

Samozřejmě tu jsou nějaká omezení: proplouvající lodě se musí podřídit regulacím o bezpečnosti námořní dopravy, ochraně infrastruktury, moře a života v něm a celním, finančním a přistěhovaleckým regulacím (článek 21) a je možné, aby pobřežní stát požádal, aby teritoriálními vodami proplouvaly předem vymezenými a zřetelně vyznačenými koridory (článek 22). Dále je možné, aby pobřežní stát dočasně pozastavil pokojné proplouvání svými teritoriálními vodami z důvodů „nezbytných k ochraně jeho bezpečnosti“ vč. vojenských cvičení (čl. 23) – ale to výhradně tak, „aniž by formálně nebo fakticky diskriminoval cizí lodě“ a „po náležitém zveřejnění“.

Mezinárodní právo a ruský útok na ukrajinské lodě

Pokud tedy Rusko tvrdí, že Ukrajina „hrubě narušila (…) právo pokojné plavby“, a přitom netvrdilo nic o narušení podle článku 19(2), může se ohánět pouze článkem 23 – jenže protože ruské řízení dopravy mnoho hodin nekomunikovalo s ukrajinskými loděmi oznamujícími proplutí, protože poté sice prohlásilo, že je úžina uzavřena kvůli tankeru na mělčině, ale nezveřejnilo tuto informaci podle požadavků UNCLOS, a protože okolo tankeru proplouvaly ruské lodě, zcela zjevně se jednalo o faktickou diskriminaci cizích lodí, kterou článek 23 zakazuje.

Ukrajina tedy podle mezinárodního práva měla právo využít pokojné plavby Kerčskou úžinou a Rusové neměli právo jim v tom bránit, notabene násilím. A pokud se násilí dopustili, znamená to porušení mezinárodního práva. A to je v tomto případě pouze dvojího druhu.

Podle mezinárodního práva se buď jedná o válečný akt, nebo se může jednat o pirátství – ovšem jen v případě, že se jedná o pirátství válečné lodi, státní lodi nebo státního letadla, kterých se zmocnila vzbouřená posádka.

V této situaci je zcela jasné, kdo je tady pirát.

Tomáš Pajonk
Předseda Svobodných a zastupitel Zlínského kraje

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda na Prima CNN o nedostatku léků pro pacienty: „Jako lékař a specialista, to vidím jako problémový faktor.
Vakcinační socialistické vládnutí funguje v rámci EU výborně, vakcín máme dostatek, jen se likvidují. Proč nemáme dostatek léčiv? Proč, nakupujeme stále vakcíny, co nikdo v dnešní době nechce? Co tyto finance za vakcíny využít k nákupu léčiv, které potřebujeme? Dvojí metr socialismu či neschopnost našeho ministra Válka konat a jednat za naše občany?
Za socialismu byla cena banánů stanovena na 10 korun, ale banány nebyly. Dnes stát centrálně stanovuje ceny léků, a proto tu nejsou.“

Za nedostatek léků mohou i nízké ceny, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS lékař Miroslav Havrda. Firmy podle něj upřednostňují okolní státy, kde za léky dostanou více peněz. Za viníka Havrda označil ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Ta by podle něj mohla začít během roku a půl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku září sliboval, že léků bude na podzim dostatek. Podle lékárníků ale například penicilin stále chybí. Potvrzuje to i Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Lékař Miroslav Havrda ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že nedostatek léků může s blížící se vlnou respiračních chorob způsobit vážné problémy v populaci. „Když budete mít dražší benzin nebo chleba, tak na to neumřete. Ale tady se to může stát. Jsou známy případy, že když nedáte správný lék, můžete skončit na transplantaci srdce,“ popsal Havrda. Zároveň podotkl, že obchod s vakcínami funguje báječně. „Nechápu, proč nefunguje obchod s normálními léky,“ podotkl.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že máme socialisticky nastavené ceny. „Pamatujete si, jak za komunismu stály banány 10 korun, akorát že tu nebyly? To je dnešní situace. Jestliže je cena nastavena příliš nízko, tak farmaceutické firmy své levnější léky odhlašují,“ řekl Havrda s tím, že hlavním viníkem je ministerstvo zdravotnictví.

V okolních státech už podle Havrdy pochopili, že léky musí stát více. „Jestliže tady stojí lék 100 korun a v Německu 500 korun, tak bych se vůbec nedivil, kdyby léky utíkaly do těchto zemí, kde za ně firmy dostanou více peněz,“ podotkl Havrda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Mohla by prý začít během roku a půl. „Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat (…), že během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ řekl Válek.

Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila. Do čela SÚKL nastoupila ve čtvrtek. Vystřídala Irenu Storovou, která byla v čele úřadu pět let. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl Válek.

Oblíbené štítky

Svobodni-31