Pajonk: Pozor, vláda se podílí na vzniku euroarmády

Pajonk: Pozor, vláda se podílí na vzniku euroarmády

Článek 42 LS jasně říká, že „Společná bezpečnostní a obranná politika je nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU”. Jenže to může být v naprostém protikladu k zájmům a politice ČR. Příklad? Zatímco ČR podporuje Izrael, EU v čele s Francií naopak rády podporují islámskou teroristickou organizaci Hizb-alláh. Francouzské tanky chránily Hizb-alláh proti Izraeli a EU si vymyslela fiktivní „rozdělení Hizb-alláhu na politické a vojenské křídlo”, aby nemusela omezit miliony EUR plynoucí z EU k islamistům. Jak přitom řekl Hassan Nasralláh: kdyby EU označila celý Hizb-alláh za teroristickou organizaci, „zdroje našeho financování by vyschly a zdroje morální, politické a materiální podpory by byly zničeny.”

To není vše. Ač EU tvrdí opak, PESCO se nepokrytě snaží vytvořit Euroarmádu a v dlouhodobé perspektivě vytlačit NATO na okraj. Na oficiálních stránkách (https://ec.europa.eu/epsc/publications/strategic-notes/defence-europe_en) to říká jednoznačně: je „vyvrcholením integračních snah Junckera” volajícího po Euroarmádě, důraz na NATO je prý „alibi”, „časy se změnily, logika Nejprve NATO již není relevantní”. PESCO se liší od stávajícího CSDP tím, že zavádí „nedobrovolnost”, „závaznost” (https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/pesco_factsheet_14-11-2017_.pdf) a změnu národních procedur použití i výstavby armád (http://www.consilium.europa.eu/media/31511/171113-pesco-notification.pdf).

To vše je dlouhodobý plán: LS totiž sice neochotně „uznává závazky některých členských států uskutečňujících svou společnou obranu v rámci NATO” – ale pouze za podmínky, že ony závazky vůči NATO „jsou v souladu se společnou obrannou politikou EU vytvořenou v tomto rámci”! Proto chce PESCO nahradit NATO v roli garanta „společné obrany EU”. A nejen to: chce duplikovat všechny přínosy NATO a Alianci konkurovat. Příklad? Armádám EU chybí nákladní letectvo. NATO proto před lety zřídilo Dopravní velitelství Aliance a nakoupilo vlastní letouny C-17, které členské státy sdílí. PESCO ale slibuje založit konkurenční, duplicitní Dopravní velitelství PESCO a nakoupit Airbusy A-400.

Nikdo se ovšem neodváží PESCO kritizovat, aby snad neurazil členské státy či Brusel. Dokonce ani NATO, které se PESCO zcela nepokrytě snaží nahradit a vyštvat z EU tím, že mu sebere primární misi obrany Evropy a zduplikuje ostatní přínosy NATO – čímž je učiní nadbytečným a nepotřebným, se neodváží kritiky a naopak si našlo pozitivum „zvýšených investic do obrany”. Dokumenty okolo PESCO jsou přitom úmyslně mnohoznačné: na jednu stranu jasně hovoří o Článcích 42 až 46, vzniku Euroarmády a diktátu Unie v oblasti organizace i procedur národních armád, ale pro své apologety obsahuje řadu výroků o „dobrovolnosti” a „uznávání důležitosti NATO”. Nenechme se zmást: oficiálním cílem je aktivace Článku 42.2 LS a vytvoření Euroarmády, jakmile na to všichni ministři členských států kývnou. Pak již nebude cesty zpět.

Jak ale konstatoval klasik: veškerá moc EU spočívá na tom, že členské státy nutí právně přijmout všeliké regulace (např. aktuální zbraňová či v roce 2018 přijde REACH, z které má obrovské obavy většina malých a středních chemických firem). Císař je nahý a vedení EU se dost možná děsí toho, že tváří v tvář destruktivním dopadům se nějaký členský stát „zabejčí” a prostě odmítne nařízení implementovat. Pokud EU nemá vlastní donucovací aparát, vlastní Euroarmádu, kterou by mohla „neposlušný” členský stát donutit k poslušnosti pod pohrůžkou síly, je bezzubá. Jenže PESCO je první krok k tomu, aby se z tohoto „pokud” stalo „dokud”, a Článek 42 to jasně říká.

Otázka pak zní: Chceme to?

Naše vláda na ni už bohužel odpověděla a do paktu vstoupila. Uvidíme, co na to vláda nová.

Svobodní prosazují, že ne EU, ale NATO (i přes chyby, kterých se dopustilo) má být základním pilířem naší obrany. Duplikace odpovědností povede k ještě více zmatkům a stane se spíše slabinou než posilou naší obrany.

 

Tomáš Pajonk,
předseda Svobodných,
krajský zastupitel

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v dalším díle svého pravidelného čtvrtečního vysílání odpovídal divákům na širokou paletu dotazů, od krajských silnic přes soudní tresty až po prezidentovy výroky o budoucnosti republiky, a u každého tématu se držel stejné metody: vysvětlit systém, doložit ho číslem a nebát se nepopulárního závěru.

U krajských silnic Vondráček odmítl představu, že vláda krajům „nedává peníze“. Připomněl, že podle rozpočtového určení daní kraje dostávají peníze na svoji správu už dopředu a mimořádné státní dotace na opravy silnic druhé a třetí třídy byly jen dočasnou praxí zavedenou kolem roku 2010, nikoli systémovým pravidlem. Argument doložil konkrétním příkladem: Jihočeský kraj letos poslal 3 miliony korun jako dotaci neziskovce Člověk v tísni na Ukrajinu, takže podle Vondráčka jasně má ve svém rozpočtu prostor i na to, co je skutečně jeho úkolem, totiž opravu vlastních silnic.

Na dotaz ohledně nízkých trestů za sexuální trestné činy reagoval Vondráček věcně a bez populistického přehánění. Uvedl, že vláda v programovém prohlášení počítá se zvýšením odpovědnosti soudců a státních zástupců, včetně možnosti vymáhat na nich škodu při prokazatelném pochybení, a zároveň se zavazuje k pravidelnému školení soudců, aby drželi krok s novými definicemi trestných činů. Zároveň ale jasně varoval před druhým extrémem, tedy odsuzováním bez důkazů po vzoru amerického MeToo, a přihlásil se k zásadě presumpce neviny jako základnímu principu trestního práva.

V otázce dotací pro Prague Pride Vondráček nezůstal jen u emoce, že mu to „přijde zvrácené“, ale vysvětlil věcný rámec: programové prohlášení vlády počítá s evidencí, omezením a v některých případech i zákazem financování politických neziskovek napříč resorty financí, vnitra, školství i životního prostředí. Kritizoval přitom nikoli existenci sexuální menšiny jako takové, ale ideologie typu DEI a ESG, které podle něj místo tolerance vytvářejí umělá privilegia, a upozornil, že podobný tlak se přes učebnice dostává až do výuky občanské nauky na základních školách.

Silný argument nabídl i k výrokům prezidenta Petra Pavla o budoucnosti Evropy. Vondráček odmítl představu Spojených států evropských, ztráty práva veta i výměny koruny za euro s tím, že pokud takové myšlenky vyslovuje hlava suverénního státu, otevírá tím takzvané Overtonovo okno pro další politiky z velkých zemí, kteří by z toho mohli těžit na úkor menších států. Právě proto řekl otevřeně, že si přeje, aby po roce 2028 stál v čele republiky někdo jiný.

Zajímavý byl i příklad rozhledny v Jindřichově Hradci, kterou Vondráček použil jako symbol špatně utrácených evropských dotací. Stavba za 13 milionů korun, natíraná v zimě v nevyhřívané hale, začala během několika let hnít a vyžádala si další čtyřmilionovou opravu, přestože se navenek prezentovala jako úspěch čerpání evropských peněz. Podle Vondráčka je to přesně ten typ výdajů, který raději nahradit podporou pracovních míst a základních veřejných služeb, které lidem chybí mnohem víc než další pomníček k focení.

Na závěr Vondráček znovu odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz a vyzval diváky, aby se před říjnovými senátními volbami podívali, jak jejich senátoři skutečně hlasovali, včetně podpory korespondenční volby. Zmínil i nervozitu v táboře ODS a TOP 09 před ztrátou vedení Senátu a ocenil aktivitu Thomase Pauknera v kauze Dozimetr jako příklad toho, že se konečně některé staré kauzy začínají reálně posouvat k soudnímu rozhodnutí, místo aby na ně soudci jako dříve raději nesáhli.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31