Martin Pánek: Pár postřehů k nárůstu minimální mzdy

Martin Pánek: Pár postřehů k nárůstu minimální mzdy

Vláda navýšila českou minimální mzdu na baťovských (kocourkovských?) 9900 Kč s účinností od ledna. Minimální mzda přitom škodí lidem, shodne se téměř 80 % ekonomů.

Zákon poptávky je totiž neúprosný. Když zdraží chleba, nakupují ho lidé méně. Když zdraží oběd v restauraci, chodí lidé méně do restaurace na oběd. Když zdraží železo, nakupují firmy méně železa. Když zdraží pracovní síla, nakupují firmy méně pracovní síly.

Žádný člověk při smyslech nemůže popřít, že zákon poptávky platí. Přesto se najdou někteří mudrlanti, kteří tvrdí, že zrovna pracovní síla je výjimka a je to s ní naopak. Dokonce existují studie, které jako by tuto kuriózní myšlenku potvrzovaly.

Ale jak říká Bryan Caplan:

Nezavazují vás pak existující důkazy k pozici, že minimální mzda nemá žádný dopad na zaměstnanost? Stěží. Proč ne? Protože máme daleko více ?empirických důkazů?, než je vidět na první pohled. Výzkum nemusí být oficiálně o minimální mzdě, aby byl v debatě relevantní. Veškerá následující empirická literatura podporuje ortodoxní pohled, že minimální mzda působí nezaměstnanost.

Můžeme se na to podívat ze strany zaměstnance. Vláda zakazuje zaměstnancům v ČR, aby pracovali za méně než 9900 Kč, i kdyby k tomu měli sebevíc důvodů – častým důvodem bývá, že chtějí nabrat zkušenosti, popř. si potřebují rychle vydělat aspoň něco bez dlouhého obcházení úřadů práce. A vláda přijede a zakáže jim to.

Politici by se nejspíš pokusili o nějakou mimoňskou argumentaci o kartelu zaměstnavatelů (všichni zaměstnavatelé tedy všem zaměstnancům vyplácí právě minimální mzdu?) nebo něco podobného. Avšak to, že minimální mzdu zvyšují postupně, ukazuje, že se nárůstu nezaměstnanosti v důsledku svých škodlivých politik bojí jak čert kříže.

Seattle zavedl minimální mzdu 15 dolarů na hodinu, avšak s postupným nárůstem během několika let. Poté, co se po puči policejních plukovníků v ČR chopili moci socialisté, zvedli během 2,5 roku minimální mzdu o čtvrtinu. Avšak ne jedním velkým skokem, ale stovečku sem, stovečku tam.

Karel Zvára spekuluje, že hlavním důvodem zvýšení minimální mzdy jsou vyšší povinné odvody. Je to možné, ale nic to nemění na škodlivých efektech minimální mzdy na (i) mladé, (ii) nekvalifikované a (iii) momentálně nezaměstnané pracovníky.

Firmy na zvyšování minimální mzdy reagují rozumně. Nahrazují pracovníky kapitálem (v bruselském McDonaldu se např. jídlo objednává u samoobslužného LCD displeje). Tak jako občané dražší chleba nahrazují levnějšími rohlíky nebo bramborami.

Kuriozitou české úpravy minimální mzdy je fakt, že ji určuje svým nařízením vláda. V civilizované společnosti se zákonodárná a výkonná moc odděluje, zejména proto, že zákonodárná moc výkonnou moc kontroluje a není přípustné, aby si výkonná moc psala regulace zrovna takové, které chce implementovat.

Toto právní mičurinství v jiné kauze již odmítl i český Ústavní soud (a to je co říct). Mělo by být povinností každého zastánce právního státu odmítnout praxi, kdy si vláda sama píše zákony.

V USA se o prosazení tzv. “principu nedelegování” pokouší REINS Act, ale ve skutečnosti je to již napsáno v americké ústavě.

Ne že by to snad bylo jakkoliv relevantní, ale abych předešel případným dotazům. Ano, pracoval jsem za nižší než minimální mzdu, a to v Cato Institutu. Minimální mzda ve Washingtonu, DC, v té době byla 7,25 dolarů na hodinu (jako dnes). Moje mzda byla zhruba o dolar nižší. Nebyla to žádná hitparáda, ale vyžít se z toho dalo. A to je DC nejbohatší region ve Spojených státech. A proč jsem to udělal? Protože jsem stál o půl roku zkušeností v této významné prvotřídní organizaci. Ze zkušeností a kontaktů, které jsem tam získal, těžím dodnes. Proč bychom takovou možnost nabrat zkušenosti chtěli odpírat českým pracovníkům?

(Disclaimer: Nepracoval jsem v Cato Institutu nelegálně. Jako stážistovi mi mohli podle zákona platit méně než minimální mzdu.)

V Bavorsku jsem taktéž pracoval za nižší mzdu, než je ta současná spolková minimální. Ale to bylo před osmi lety, když ještě žádná minimální mzda v Bavorsku neplatila. Tuto práci jsem nedělal kvůli zkušenostem a kontaktům, ale kvůli penězům. Jako každý zlý imigrant jsem dělal práci, kterou nikdo z domácích za tak nuzné peníze dělat nechtěl – fabrika byla plná Maďarů a Rusů.

Martin Pánek,
člen Republikového výboru

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31