MACH: Stávka euroúředníků

MACH: Stávka euroúředníků

Euroúředníci chtějí zvýšit platy a tak stávkují. Platy euroúředníků jsou dány Zaměstnaneckým řádem EU, který byl naposledy valorizován nařízením Rady EU č. 1323/2008 a které stanovuje v 16 platových třídách základní platy od 2557 euro (nejnižší pomocník) po 17 698 euro (vrchní ředitel). Nové nařízení jim má zvýšit platy o 3,7% zpětně s účinností od 1. července 2009. Výdaje na platy jsou hrazeny z příspěvků jednotlivých členských zemí do rozpčtu EU.

Od platů euroúředníků jsou odvozeny i platy vrcholových euroúředníků, jako jsou soudci Evropského soudního dvora či členové Evropské komise.

Plat prostého člena Evropské komise (Füle) činí 19 910 euro (540 tisíc Kč) měsíčně, plat předsedy komise (Barroso) činí 24 423 euro (650 tisíc korun) měsíčně. Podobně jsou placeny i nové funkce zřízené Lisabonskou smlouvou – tzv. ministryně zahraničí  (Ashtonová) – 23 007 eur (620 tisíc korun) a stálý prezident Evropské rady (van Rompuy), ten má stejně jako předseda komise.

Kromě platu pobírají eurokomisaři příspěvek na bydlení ve výši 15% platu, přídavky na děti po 372 euro (10 tisíc korun), příspěvek na zábavu ve výši od 607 euro (15 tisíc Kč) a další dávky jako  „příspěvek na zabydlení“, příspěvek na přestěhování, cestovné atd.

Euroúředníci neodvádí z platu do rozpočtu svých zemí žádné daně, z platu se jim strhává jen daň ve prospěch EU, která činí 4,64 % platu po odečtení nezdanitelného minima ve výši 2649 euro (70 tisíc korun). EU je vlastně něco jako daňový ráj.

Po skončení mandátu pobírají členové komise odstupné po dobu tří let ve výši 55 % platu, končící komisař (Špidla) tak ještě 36 měsíců bude pobírat 11 344 euro (300 tisíc Kč). Po té získá nárok na doživotní penzi ve výši 3306 euro (90 tisíc korun) nebo 4409 euro (115 tisíc korun), pokud ji začne brát až od 65 let.

Bylo by krásné, kdyby euroúředníci stávkovali doopravdy – přestali chrlit nařízení a směrnice a ušetřili za prostávkované dny peníze daňových poplatníků. Bohužel, oni stávkují jen jako a nařízení chrlí dál.
Petr MACH je předsedou Svobodných
(publikováno na  http://blog.ihned.cz/mach)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

V pořadu TV Česko vystoupila zdravotnice Adriana Čipižáková, která dlouhodobě komentuje téma očkování a kriticky se vyjadřuje k připravované Národní očkovací strategii. V rozhovoru popisuje, proč podle ní není správné stavět očkování jako „základní pilíř“ prevence a proč v dokumentu vidí riziko nepřímého nátlaku na veřejnost.

Čipižáková strategii označuje za komplexní plán, který podle ní detailně popisuje, „kam se očkování má ubírat“, co má být povinné a nepovinné a jaké má mít vazby a důsledky. Současně tvrdí, že dokument může v praxi vytvářet tlak směrem k „nepovinně povinnému“ očkování, protože jako cíl zmiňuje velmi vysokou proočkovanost – podle jejích slov až  populace. Strategie je podle ní prezentována jako prevence, ale fakticky se soustředí téměř výhradně na vakcinaci.

Jedním z klíčových argumentů, který prezentuje je, že část veřejnosti si podle ní zjednodušila význam očkování a začala jej chápat jako záruku bezpečí. V ordinacích se prý setkává s představou, že po vakcinaci „se už nemůže nic stát“, což podle ní vede k podceňování dalších návyků a opatření. Kritizuje také výroky, které podle ní zaznívají ve veřejném prostoru ve smyslu, že „jiná prevence infekčních onemocnění, než očkování není“.

V další části rozhovoru vysvětluje, proč podporuje výzvu „stop“ Národní očkovací strategii. Jako zásadní uvádí dvě roviny: jednak obavu z donucovacích mechanismů, jednak podle ní nedostatečné a málo férové zacházení s problematikou nežádoucích účinků. Tvrdí, že nežádoucí účinky se v praxi často bagatelizují a lidé se mohou setkat s odmítnutím souvislosti ze strany části lékařů, i když potíže přijdou krátce po očkování. Zároveň připomíná, že informace o nežádoucích účincích jsou uvedené v příbalových letácích a že systém by podle ní měl jasněji řešit, jak budou lidé s vážnými následky případně podpořeni.

Rozhovor se věnuje i očkování dětí a těhotných. Čipižáková říká, že rodiče by podle ní měli dostávat srozumitelné informace nejen o deklarovaných přínosech, ale i o možných rizicích a nežádoucích účincích – a zejména vysvětlení „proč se očkuje“ a proč v určitém věku. Kriticky popisuje zkušenosti některých rodičů, kteří jí podle jejích slov píší o komunikaci v ordinacích, včetně strašení. Opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnutí má být dobrovolné a postavené na úplných informacích, a zmiňuje i alternativní přístupy k prevenci, jako je životní styl, spánek, strava a hygienické návyky.

Významná část vystoupení se vrací do období covidu. Čipižáková popisuje svou zkušenost ze zdravotnictví, rozpor mezi mediálním obrazem a tím, co dle jejího líčení viděla v praxi, a také situace spojené s tlakem na očkování a testování u zdravotníků. Navazuje tím na svůj podíl na aktivitě známé jako Deklarace sester, kterou prezentuje jako reakci na nátlak na povinné očkování profesí. Podle jejích slov se téma nyní vrací v jiné podobě právě skrze Národní očkovací strategii.

V závěru rozhovoru zve na besedy a přednášky, kde se má diskutovat Národní očkovací strategie i širší rámec tématu. Zmiňuje vlastní web a další informační stránky a popisuje snahu zvát na akce i lékaře, aby zazněly různé pohledy a lidé si mohli informace sami vyhodnotit. Zároveň vyzývá ke společenskému „kompromisu“: aby se lidé navzájem ne dehonestovali podle toho, jakou cestu prevence si zvolí.

Redakce

Oblíbené štítky

Svobodni-31