Za několik týdnů nebude řecká vláda schopná zaplatit své staré dluhy. Co to bude znamenat pro nás? Co to bude znamenat pro Českou národní banku, která drží řecké dluhopisy jako součást devizových rezerv České republiky? Co to bude znamenat pro naše banky, které investovaly část našich úspor do řeckých vládních obligací? A bude se muset česká zadlužená vláda v rámci evropské „solidarity“ podílet na pomoci Řecku, jako se to stalo před rokem v případě Lotyšska?
Kolik máte řeckých obligací?
Letos potřebuje řecká vláda vydat dluhopisy za více než 60 miliard EUR (1,6 bilionu korun), aby pokryla letošní schodek a aby mohla proplatit některé staré dluhopisy, které budou mít letos termín splatnosti. Je pravděpodobné, že řecké dluhopisy si nebude už nikdo chtít koupit, protože riziko, že nebudou splaceny, je příliš vysoké. Nevyváží ho ani skutečnost, že řecká vláda nabízí věřitelům úrok, který přesahuje dvojnásobek úrokové míry, kterou platí ze svých dluhopisů ostatní evropské země.
Všichni majitelé řeckých dluhopisů čekají, zda někdo (EU, Mezinárodní měnový fond) poskytne Řecku záchrannou půjčku v momentě, kdy už se soukromí investoři otočí k Řecku zády, nebo zda Řecko oznámí neschopnost splatit staré dluhy, tedy zda nastane to, čemu se říká státní bankrot.
Řecké dluhopisy drží kde kdo. Jsou to centrální banky, investiční fondy, banky. Podle listu Financial Times drží 40 % řeckých dluhopisů Britové, Irové, Francouzi a Italové. Svůj díl mají ale i Češi.
Řecké dluhopisy pravděpodobně drží i české podílové fondy a banky, a také Česká národní banka. Dotázal jsem se České národní banky, kolik řeckých dluhopisů drží ona. Dostal jsem vyhýbavou odpověď. Předpokládám ale, že ČNB je největším českým držitelem řeckých obligací. ČNB drží devizové rezervy v hodnotě 800 miliard korun, 1-2% této částky může mít v rámci diverzifikace v řeckých dluhopisech.
Možná, že řecké cenné papíry budou brzy bezcenné.
Co se stane, když Řecku nepůjčí
Pokud Řecku nikdo nepůjčí, investoři spláčou nad výdělkem. ČNB, podílové fondy a banky odepíšou část investic a klesne jim výnos.
Řecká vláda nebude schopná proplatit důchody a mzdy učitelů. Už dnes jsou v Řecku běžné teroristické útoky komunistických radikálů a řecký bankrot by pravděpodobně vedl k eskalaci násilí a dost možná k anarchii.
Po bankrotu Řecka by pravděpodobně začali investoři rozprodávat také španělské dluhopisy. K bankrotu by se rychle přiblížilo i Španělsko, jehož deficit také dosahuje 12% HDP a ekonomika prudce klesá. Problém Španělska by byl o to větší, že by na španělské potíže nebyli ochotní doplácet Katalánci či Baskové a španělský problém by v provinciích podnítil vůli po odtržení od Španělska.
S ohledem na mezinárodní problémy, které by řecký krach vyvolal, je pravděpodobné, že velké státy EU budou mít vůli zorganizovat pro Řecko záchrannou půjčku.
Evropská solidarita
Přesně před rokem, 17. února obhajoval ministr financí Kalousek ve sněmovně záchranou půjčku pro Lotyšsko. Česká republika se spolu s dalšími státy EU měla podílet na nouzové půjčce pro malou zemi, které už nechtěl nikdo půjčit.
Kalousek poslancům tehdy řekl: „Vzhledem k tomu, že se jedná o mimořádně významný akt mezinárodní solidarity v rámci EU k našemu partnerovi, členskému státu EU, a vzhledem k tomu, že nikdy nevíme, kdy podobnou pomoc budeme potřebovat my sami, dovoluji si vás požádat o schválení tohoto programu v prvním čtení.“
Poslanci ochotně schválili další zadlužení České republiky o 200 milionů EUR, abychom mohli půjčit Lotyšsku. Řecko je ale větší sousto. Neočekávám, že by si česká vláda troufla – při současném stavu veřejných financí – navrhnout sněmovně vydání dalších obligací, aby mohla půjčit Řecku.
Jestli bude chtít EU Řecko založit, budou muset sáhnout hlouběji do kapes daňových poplatníků Němci a Francouzi, kteří se bojí o osud celého projektu eura a Evropské unie vůbec.
Přinese bankrot Řecka konec eura?
V roce 2002 nositel Nobelovy ceny Milton Friedman predikoval rozpad eura do 15 let. Může existovat jednotná měnová politika bez jednotné fiskální politiky? Většina ekonomů se shoduje, že dlouhodobě nikoliv. Říká se, že současná finanční a rozpočtová krize je prvním vážným testem eurozóny.
Před zavedením eura bylo běžné, že státy v rozpočtových problémech řešily své problémy tzv. monetizací dluhu – vládní dluhopisy jednoduše nakoupily státní centrální banky za nově vytištěné peníze. Stát koupil svůj vlastní dluh. Náklady zaplatili všichni obyvatelé poklesem kupní síly měny. Dělala to tak Itálie, Velká Británie a další státy celé dlouhé poválečné období.
Řecká vláda ale po vstupu do eurozóny už svoji autonomní centrální banku nemá a Evropská centrální banka řecký dluh monetizovat nesmí. Zakazují to smlouvy o založení EU. Evropská unie může status ECB změnit a umožnit jí nakoupit řecké dluhopisy, tím by ale ztratila jakoukoliv kredibilitu. Řecký problém by se tak rozprostřel na všechny členy eurozóny, 500 milionů uživatelů eura by poklesem kupní síly zaplatilo řecké problémy.
Strůjci eura si tohoto problému byli vědomi, proto schválili tzv. Pakt stability a růstu, který zavedl povinnost členských zemí eurozóny držet deficit veřejných financí pod 3% HDP. Stanovil také přísné sankce v podobě pokut Evropské unii v případě jeho porušování. Toto evropské pravidlo ale nedodržuje nikdo. Řecký (a taky španělský) deficit je 12% HDP. Evropská měna stojí na pravidlech, která se nedodržují. To znamená velké riziko pro euro do budoucna.
Odstrašující příklad
Řecko by mělo posloužit jako odstrašující příklad. Přeregulovaný stát nastavuje u lidí špatné motivace a dotace bohatství nevytváří. Řecko – země, která má stejně obyvatel jako Česká republika, dostává už třicet let z EU kolem 6 miliard euro (160 miliard korun) ročně. Peníze německých, švédských a holandských daňových poplatníků nepomohly Řekům ani k prosperitě, ani k úspoře peněz daňových poplatníků. Vyšší dotace ženou vládu k vyššímu kofinancování a k vyšším deficitům.
Česká republika jde se svým státním rozpočtem řeckou cestou. Rozpočet musíme vyrovnat pokud možno ihned. Politici našich hlavních stran, kteří místo vyrovnání veřejných financí chtějí jen docílit do pěti let deficitu ve výši 3% HDP, nás ženou ke státnímu bankrotu po vzoru Řecka.
Petr Mach je předsedou Svobodných. Vyšlo v Lidových novinách 15.2.2010
