MACH: Nečas podpořil tzv. ekonomickou vládu EU

MACH: Nečas podpořil tzv. ekonomickou vládu EU

Když Francie a Německo letos na jaře prosadily zřízení jakési celoevropské plánovací komise, která by měla být odpovědná za celoevropské centrální řízení ekonomiky, nazvali to ve francouzštině gouvernance economique (ekonomické vládnutí) a v němčině Wirtschaftspolitische Steuerung (řízení hospodářské politiky).

Angličanům se nelíbilo, že by místo britské vlády rozhodovala o jejich hospodářství nějaká evropská vláda, proto se v anglických verzích všech bruselských dokumentů na toto téma začalo objevovat místo economic government (hospodářská vláda) economic governance (hospodářské vládnutí). České verze to celé nazývají poněkud krkolomně „ Evropská správa ekonomických záležitostí “. Ať už si to nazývá kdo chce jak chce, principem této novinky EU je, že by EU měla „ovládat ekonomiku“. Ovládat znamená ovládat na úkor rozhodování jednotlivců nebo na úkor hospodářské politiky jednotlivých států.

Závěry Rady

Čtenářům, které by zajímalo, co to vlastně ta evropská hospodářská vláda je, nyní zacituji ze Závěrů Evropské Rady 28.10.2010 . (Tedy z toho, co pan Nečas podpořil.)

Upozorňuji ale, že někomu, kdo si ještě pamatuje jazyk závěrů sjezdů komunistické strany a Rady vzájemné hospodářské pomoci, by se při čtení mohlo udělat nevolno:

„ Evropská správa ekonomických záležitostí vyžaduje zásadní změnu, jež umožní čelit výzvám, které přinesla nedávná finanční krize. Za tímto účelem Evropská rada potvrdila zprávu pracovní skupiny pro správu ekonomických záležitostí . Její provedení bude významným krokem vpřed při posilování ekonomického pilíře HMU: zvýší fiskální kázeň, rozšíří hospodářský dohled a prohloubí koordinaci. Zpráva rovněž stanoví obecné zásady pro robustní rámec pro řízení krizí a silnější instituce .“

Přeloženo do srozumitelného jazyka:

„ Abychom mohli realizovat náš plán centrálního řízení hospodářství na evropské úrovni, musíme předat Evropské unii některé další pravomoci. Jako záminka nám k tomu poslouží nedávná finanční krize. My všichni premiéři souhlasíme s předloženým Plánem pracovní skupiny pro přípravu systému evropského centrálního plánování ekonomiky… “ (překlad z Ptydepe pm)

Na tomto místě je potřeba říct, s jakým plánem to vlastně premiéři souhlasili. Jde o plán, který se oficiálně nazývá „ Posílení hospodářské vlády v EU “, vrátím se k němu později.

Základ plánu: Desetiletka do roku 2020

Čerstvý plán EU „Posílení hospodářské vlády v EU“ není zdaleka jen o trestání rozpočtových hříšníků, jak se nám někdo snaží namluvit. Navazuje na předchozí rozhodnutí Rady ze  17.6.2010 , které záhy zacituji. Opět žádám čtenáře, kterým slovník vládnoucích soudruhů může přivodit nevolnost, aby následující citát přeskočili:

„ EU reagovala na celosvětovou finanční krizi se svorným odhodláním…Pracujeme na vytvoření základů pro výrazně posílenou správu ekonomických záležitostí. Jsme i nadále odhodláni přijmout veškerá opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby se naše ekonomiky opět vydaly na cestu udržitelného růstu, jenž vytváří pracovní příležitosti. Za tímto účelem dnes přijímáme strategii „ Evropa 2020 “, naši novou strategii pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Představuje soudržný rámec, který umožní Unii mobilizovat veškeré své nástroje a politiky a členským státům přijímat posílená koordinovaná opatření. “

Jinými slovy, premiéři se v červnu shodli, že je potřeba jednou provždy skoncovat s hospodářstvím založeným na dobrovolném konání milionů lidí. Je konečně potřeba mít „strategii pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“. Bez jejich strategie by zřejmě neexistovala zaměstnanost a hospodářský růst (pokud by nějaký bez jejich strategie byl), by byl každopádně neinteligentní, neudržitelný a už vůbec by nepodporoval jakési začleňování něčeho do čehosi.

Přijali tedy soudruzi Strategii Evropa 2020 . Jde o desetiletý plán. Cituji z něj: „ Evropa je schopna dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a nalézt způsob, jak vytvořit nová pracovní místa a našim společnostem ukázat směr, kterým se mají ubírat “ (Všimněme si, že z pohledu EU nejsou společnosti svých majitelů, ale jsou JEJICH. Oni jako jacísi jejich otcové jim musí ukázat cestu.) Cituji dále: „ V analýze ponaučení z krizové doby se hlavní evropští představitelé shodují… Máme talentovanou pracovní sílu a silnou technologickou a průmyslovou základnu. Máme vnitřní trh a jednotnou měnu, jež nám pomohly překonat ty nejtěžší krizové situace. Máme sociálně tržní hospodářství, které se osvědčilo. Musíme věřit v to, že jsme schopni stanovit si ambiciózní cíle a poté nasměrovat své úsilí k jejich dosažení .“ Základním východiskem plánu tedy je, že zdroje jsou a stačí je vhodně nasměrovat.

Kdo chce vědět, co vše nás v EU do roku 2020 čeká, pokud jde o směrování hospodářství, ať si přečte celý schválený třicetistránkový dokument Evropa 2020 , ale varuji, není to hezké čtení a normální člověk může mít po jeho přečtení tendenci začít balit kufry do Švýcarska nebo na ostrov Jersey.  

Tak jen pár střípků z plánu: „ Na vnitrostátní úrovni budou členské státy muset rozšiřovat tržně orientované nástroje, jako jsou daňové pobídky a veřejné zakázky, aby došlo k přizpůsobení výrobních postupů a spotřebních vzorců…Evropská komise vypracuje horizontální přístup k průmyslové politice spojující různé nástroje politik (např. inteligentní regulaci, modernizované zadávání zakázek a pravidla hospodářské soutěže a určování norem, podpoří internacionalizaci malých a středních podniků…Na vnitrostátní úrovni budou členské státy muset zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední podniky, mimo jiné prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na podporu inovačních pobídek… úzce spolupracovat se zúčastněnými stranami v různých odvětvích (podniky, odbory, vědci, nevládní organizace, organizace spotřebitelů) tak, aby mohly být odhaleny překážky a vypracována společná analýza toho, jakým způsobem zachovat silnou průmyslovou a vědomostní základnu a učinit z EU vůdčí sílu celosvětového udržitelného rozvoje… “

Zpět k právě skončenému summitu…

Premiér Nečas nás informuje o jakýchsi sedmi vítězstvích . Faktem ale je, že nic z toho, co pan Nečas zmiňuje , v  Závěrech Rady není. Není tam nic o tom, že by se neměl navyšovat rozpočet EU. Není tam nic o tom, že si bude česká vláda moci o tržby z privatizace snížit schodek, abychom nedostali pokutu… Možná mu to jen tak přislíbili o přestávce na kávu.

Za to Rada přijala za svou Zprávu pracovní skupiny pro správu ekonomických záležitostí , která se nazývá „Posílení ekonomického vládnutí v EU“. Návrh státního rozpočtu bude muset vláda posílat nejprve do Bruselu, až po té do parlamentu. Brusel nebude kontrolovat zdaleka jen výši deficitu, ale i strukturu výdajů – jestli odpovídá desetiletému plánu Evropa 2020 .

Kupředu, levá!

Petr Mach je ekonom a předseda Strany svobodných občanů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31