KREMLÍK: Příčiny oteplování? A co tohle: Slunce nejaktivnější za tisíce let

KREMLÍK: Příčiny oteplování? A co tohle: Slunce nejaktivnější za tisíce let

Když vidím, jak se chystá konference o klimatu v Kodani, kroutím hlavou. Proboha proč? Co tam chtějí dělat? Vždyť už mnoho let víme, že za oteplováním i nárůstem CO2 v atmosféře stojí Slunce. Konference a lidé s tím nemohou dělat zhola nic.

Moje podezření, že lidé na této planetě jsou poněkud vyšinutí, sílí každým rokem. Sluneční aktivita je nejvyšší za poslední tisíce let. Lidé přesto tvrdí, že nárůst teplot a CO2 v atmosféře je záhada. To kauzální spojení jim prostě nedochází. Tomu tedy říkám dlouhé vedení.

Cožpak ti lidé nečtou noviny? V roce 2003 prof Ilya Usoskin z Ústavu Maxe Plancka (německá Akademie věd) publikoval v Physical Review Letters převratný článek. Přitom to co on, mohl udělat kdokoli už dávno. Porovnal dnešní úroveň sluneční aktivity s historickými záznamy.  

Od roku 1610 máme k dispozici očitá pozorování astronomů, protože byl vynalezen dalekohled (díky Galileo).  Sluneční aktivitu ze starší doby můžeme jen odvozovat z toho, jaké po sobě zanechala stopy. Například z koncentrace berylia-10 v polárním ledu. Když je sluneční aktivita slabá, je slabý i sluneční vítr a nechrání nás proti záření z vesmíru. To pak způsobuje vznik radioaktivních izotopů, jako je právě berylium-10.

Výsledky Usoskinova šetření vidíte v grafu. „Průměrný počet slunečních skvrn ročně byl mezi lety 850 a 1900 činil 30 ročně. Mezi 1900 a 1940 však stoupl na 60 ročně a nyní je to dokonce okolo 76 ročn씨. Přičemž platí, že čím silnější je sluneční aktivita, tím více slunečních skvrn se objevuje.  

(Suessův solární cyklus má cca 200 let. Každých 200 let přichází solární minimum. Velká minima jsou hlubší a opakují se jednou za cca 2400 let. Říkáme jim také malá doba ledová -LIA) 

Slunce postupně ohřívá oceány, větší vypařování pak uvolňuje do atmosféry více plynů, včetně oxidu uhličitého. Extrémní nárůst sluneční aktivity vedl k extrémnímu nárůstu oxidu uhličitého. Z 280 ppm stoupl na 370 ppm.  

Růst sluneční aktivity se zastavil ve 21. solárním cyklu (22. byl stejně vysoký a 23. menší). Oceány se přesto zahřívaly nějakou dobu dál. Proč? Protože těžkopádná masa světového oceánu reaguje se zpožděním – trvá dlouho, než se prohřeje do hloubky. Stejně zpožděné reakce uvidíme, až sluneční aktivita bude klesat – oceán se začne ochlazovat znovu se značným zpožděním.

Klást nárůst CO2 a teplot za vinu lidem je směšné. Lidé ročně do ovzduší vypouštějí ročně jen 3% emisí CO2, zbývajících 96% je přírodního původu. I na vrcholu průmyslové revoluce je náš vliv na atmosféru stále malý. Hladiny CO2 nestouply o 3%, nýbrž o 30%. Jak bychom mohli být viníkem, když je náš vliv tak malý?

 

(Stoupající křivka v grafu značí zvýšenou produkci izotopů uhlíku, což odráží pokles sluneční aktivity, slabší sluneční vítr)

Ale proč právě nyní? Proč se sluneční aktivita tak zvýšila? Jistě nevěříte, že za to může náš pozemský průmysl. I zde má astronomie vysvětlení. Právě jsme se vynořili z tzv. malé doby ledové, která trvala cca 1400-1800 n.l. Nyní se vracíme k normálním, tedy teplejším podmínkám.  

Takové malé doby přicházejí a zase odcházejí pravidelně. Tento cyklus má cca 2400 let a říká se mu „halštatský cyklus“ (Hallstattzeit cycle). Sluneční aktivita jednou za 2400 let výrazně poklesne a na Zemi se ochladí. Jelikož jde o pravidelný cyklus, lze ho předvídat. Příští malá doba ledová by měla přijít kolem roku 4000 n.l.

Dnešní silný nárůst sluneční aktivity není žádným překvapením. Je to pravidelně se opakující jev jako východ či západ Slunce. Nad tím se podivují jen divoši z pralesa, kteří se ke Slunci modlí a prosí ho, aby druhý den zase vyšlo.

Usoskinův článek vyšel už v roce 2003. Krom toho roční počty slunečních skvrn si z astronomických kronik může spočítat každý, kdo umí číst. To ale asi pánové z IPCC a OSN neumí. Z čehož vyplývá základní překážka pro podpis nového Kjótského protokolu. Když neumí číst, asi neumí ani psát.

Odvolejte prosím tu kodaňskou konferenci. Snižovat lidské emise CO2 v době, když už víme, že nemají na teploty vliv, je hloupost. Prostředky ušetřené za konferenci COP15 můžeme věnovat na zakoupení slabikářů pro IPCC a politiky z OSN.

Vítězslav KREMLÍK je členem Svobodných
(publikováno na
http://kremlik.blog.idnes.cz/)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31