KREMLÍK: Doporučení z konference o globálním oteplování: Nemyslete!

KREMLÍK: Doporučení z konference o globálním oteplování: Nemyslete!

Na začátku přednášek jsou lidé obvykle požádáni, aby si vypnuli mobily. My byli požádáni, abychom vypnuli mozek.Jako jeden ze dvou zástupců ČR jsem se zúčastnil mezinárodní konference o globálním oteplování v dánské Kodani , kterou organizuje ECJ (European Journalist Centre). Bylo to moc fajn, všechno platila Evropská komise. Zúčastnili se mladí lidé z celého světa. Smyslem akce bylo instruovat účastníky tříměsíční soutěže v blogování na téma „změny klimatu“. Nejlepší blog dostane cenu. Cílem akce je přitáhnout větší pozornost k prosincové konferenci COP15, na které se má podepsat nový Kjótský protokol (v budově Bella Center, kde se odehrávaly i naše přednášky). 

Hlavní hvězdou přednášek byl pro mě pan Asbjørn Jørgensen, který učí budoucí novináře na Danish School of Media. Nevěřil jsem vlastním uším a očím.

Řekl nám: „Globální změna klimatu je fakt a lidstvo k ní významně přispívá. Přestaňte o tom diskutovat”.

(Pan Jørgensen, první zleva, se nechal poněkud unést svou vírou)

Přihlásil jsem se a vznesl dotaz, zda umlčování diskuse není na škodu věci. Nepoškozuje důvěryhodnost vědy, když klimaskeptičtí vědci jsou vyhazováni z práce a umlčováni? Řada vědců pak třeba mlčí ze strachu, takže nevíme, co si vlastně většina vědců myslí. Na to jsem slyšel odpověď, že to prý je v pořádku. S klimaskeptickými vědci se prý nikdo nebaví, protože to jsou blázni, co popírají kulatost Země. A diskutovat s blázny by byla ztráta času.

Jenže tomu já prostě nerozumím.

Tak nejdřív nás pozvou, zaplatí za nás hotel, letadlo i jídlo. Stojí to tisíce Eur. Letíme sem ze všech koutů světa. Na událost zvanou „Th!nk about it“ čili „Přemýšlej o tom“. A potom nám řeknou pravý opak:„Nepřemýšlejte o tom.“ Tak teď nevím, co mám dělat. Mám používat svou hlavu nebo ne?

Je to jako by někdo zorganizoval konferenci o pěstování brambor a pak instruoval účastníky, že nemají mluvit o bramborách. Jaký smysl pak taková konference má?

Powerpointová prezentace byla nadepsána „tipy pro bloggery“. Netušil jsem, že „držte zobák“ lze pokládat za „tip“.

První část doporučení je stejně nadbytečná. Nikdo nikdy netvrdil, že globální oteplování neexistuje. To jen pár ekologů věří, že „popírači globálního oteplování“ popírají existenci klimatických změn. Jsou špatně informováni. Já sám jsem „popírač“ a klimatické změny nepopírám, fakt. Nikdo je nepopírá.

Věda nicméně neví, jak moc lidská činnost přispívá ke skleníkovému efektu. Přispívá opravdu „významně”? Na to dosud neznáme odpověď. Jak máme tuto záhadu ale vyřešit, když budeme umlčovat vědce i bloggery a říkat jim, aby o tom nepsali?

Když někdo přijde s neobvyklým tvrzením, musí nést břímě důkazu. Po miliardy let byly změny klimatu na Zemi vždy způsobeny kolísáním sluneční aktivity či změnou náklonu zemské osy. To je standardní vědecký fakt. Zeptejte se kteréhokoli solárního fyzika či geologa. Najděte si na internetu pojmy „Suessův cyklus“ nebo „Halštatský cyklus“. A pak najednou přijde IPCC a řekne: „Hele, zapomeňte na  všechna tahle pravidla, která platila po miliony let, to už odteď neplatí.“ Podivné a překvapivé nové tvrzení. Musí tedy nést břímě důkazu. Dokud to nedokážou, skutečný vědec bude dál věřit, že staré ověřené přírodní zákony stále platí.

Je mi líto, ale ve vědě je diskuse uzavřená teprve, když máme DŮKAZ. Do té doby jde o otevřenou otázku. Říká se, že většina vědců prý věří, že oteplování je patrně způsobeno lidmi. Dejme tomu, že v to většina vědců opravdu věří (já o tom pochybuji). Jenže pořád je to jen jejich víra. Nemají důkaz. Zatím.

Možná si říkáte, že „musíme rychle jednat, než bude pozdě – nemůžeme čekat na vědecké důkazy“. OK, potom ale nemůžete tvrdit, že vaše politika je „založena na vědě.“ A není důvod skeptické vědce házet do jednoho pytle s popírači holokaustu.

(Dostali jsme trička s nápisem THINKER čili MYSLITEL. K čemu? Když se chce, abychom nemysleli?)

Já odmítám něčemu věřit bez důkazu a ostatní účastníci soutěže by také neměli. Většina z bloggerů, kteří se účastní soutěže, jsou absolventi či studenti vysokých škol. To znamená, že jsou přece vychováváni, aby používali vědecký přístup k informacím. Poznámkový aparát, ověřování zdrojů, objektivita – takové ty vědecké věci. Nikdy jsem na universitě nezažil učitele, který by studenty odrazoval od vědeckého přístupu k informacím. Teprve dnes.

Tak tohle učí pan Jørgensen budoucí novináře na Danish School of Media? „Nemyslete, věřte všemu, co vám kdo napovídá?“ Já myslel, že novináři mají být „hlídací psi demokracie“? Být ostražití vůči politikům, podezřívaví, klást nepříjemné otázky. Usilovat o objektivitu. Ověřovat si zdroje informací… Pro EJC, která „si klade za cíl prosazovat nejvyšší kvality novinářské práce“ (jak tvrdí jejich propagační leták) to musí být opravdu trapas, že něco takového se stalo na jejich akci.

Nebo pana Jørgensena snad schválně pozvala Evropská komise a toto je její představa, jak se má dělat novinařina v Evropské unii?

Vítězslav KREMLÍK je členem Svobodných
(článek byl publikován na
http://kremlik.blog.idnes.cz)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31