Nigel Farage zdraví demonstranty před irskou ambasádou v ČR

Nigel Farage zdraví demonstranty před irskou ambasádou v ČR

Zdravice Nigela Farage, poslance Evropského parlamentu a předsedy Strany britské nezávislosti (UKIP) českým demonstrantům před Irským velvyslanectvím v Praze 24.9.2008: 

„Vážení přátelé! Je mi líto, že zde dnes s Vámi nemohu být osobně a spolu s vámi manifestovat před velvyslanectvím Irské republiky v Praze. Toto vyjadřování nesouhlasu s elitami EU, které slouží jen samy sobě, je v zájmu občanů nejen z Irské republiky. Můžete si však být jisti, že já tento postoj též manifestuji obyvatelům britských ostrovů každý den, co mi síly stačí.

Vy zde dnes konkrétně pomáháte ukazovat, že irští voliči v boji s mocnými zájmy vlád, politiků a lobbistů nadnárodních společností nejsou sami. Jasně tím říkáte, že i ve středu Evropy vyvolává Lisabonská smlouva stejné nejhorší obavy a stejné odhodlání jí čelit, jako v Irsku. To je něco, co se irská vláda a její spolustrůjci opakovaného referenda z Rady EU, snaží s obrovským úsilím před irskými občany utajit – snaží se, aby Irové uvěřili, že všichni ostatní Lisabonskou smlouvu chtějí a jen pošetilí Irové brání jejímu slavnému vstoupení v platnost.

Víme, že většina lidí ve většině satelitních zemí EU je proti Lisabonské smlouvě a Rada EU to ví také: Z jakého jiného důvodu se tajně domluvili, že v žádné jiné zemi nesmí být vypsáno referendum? A proč koneckonců vůbec sepsali Lisabonskou smlouvu, když její takřka totožná verze pod názvem Evropská ústava byla již poražena lidovým hlasováním ve Francii a Nizozemí? 

Vážení přátelé, čelíme nesmiřitelnému nepříteli lpějícímu na moci, která ohrožuje naše svobody, naši demokracii, naši prosperitu a ve svých vojenských ambicích také naše samotné životy.

Jakkoliv poctivý byl výklad Německého ústavního soudu, pouze statečné odhodlání vašeho prezidenta Václava Klause a irská neohroženost stojí nyní v cestě tomuto nepříteli a jeho úděsné Smlouvě.

Tušíme, že na nás pomalu doléhá nová doba temna srovnatelná s evropskými diktaturami dvacátého století.

Ale je ještě naděje – minulé úterý 21. září tedy jen před 3 dny, jedna z nejrenomovanějších agentur na výzkum veřejného mínění Gael Poll zveřejnila průzkum prováděný mezi 1500 respondenty z celého Irska – což byl jeden z největších výzkumů veřejného mínění v této věci vůbec – podle kterého po odečtení odpovědí „nevím“, 59% – takřka 60% řeklo, že hodlá hlasovat NE!

Dosud všechny výzkumy dávaly výrazný náskok zastáncům Lisabonské smlouvy. Tyto výzkumy byly podle mého mínění zmanipulované tak, aby fungovaly jako sebenaplňující se proroctví triumfu Lisabonské smlouvy – nyní se však musela zjevit pravda, aby nebyla kompletně pošramocena kredibilita výzkumných agentur a jejich zadavatelů z velkých médií. 

Jinými slovy, připadá mi, že irští voliči tradičně odhodláni odporovat všemu, co na ně vládnoucí elita uvaluje, se nyní chystají napodruhé odmítnout Lisabonskou smlouvu.

Pokud se tak stane, bude to obrovské vítězství pro Iry. Bude ale také triumf, který budeme sdílet s nimi, zejména ti z nás, kteří ze všech sil bojujeme s pokusem Evropské unie získat pro sebe ústavu autokratického superstátu.

Věřím, že ať jsme v Praze, v Bruselu či Dublinu, budeme přespříští víkend moci zvednout sklenku na počet jediného národa, který dokáže svými hlasy odmítnout smlouvu Evropské unie ne jednou, ale hned dvakrát.

Přeji vám vše nejlepší a přeji štěstí nám všem!

Nigel Farage 

Více na:  http://www.flickr.com/photos/kubicek/sets/72157622450749646/show/with/3952838074/

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31