Novotný: Existuje skutečně svobodné řešení dopravy (ve městě)?

Novotný: Existuje skutečně svobodné řešení dopravy (ve městě)?

Všichni se potřebujeme odněkud někam přepravovat, dostávat, pohybovat se. Město je jak tepající srdce, které přečerpává krev. Město je koncentrace zboží, služeb, vzdělání a obecně: života.

Doprava je služba, nehmotný produkt, který uspokojuje naše potřeby. Ty potřeby jsou různé, individuální, nezaměnitelné. Vaše preference pohybu a přemístění je tak různorodá, že ji lze nazvat komplexní. I v rámci dopravy existuje určitý spontánní řád nebo samoorganizace, které si lidé sami vytvářejí bez ohledu na předepsané hranice systému. [a]

Jednou sem, jednou tam. Jednou devítkou na Husineckou, pak přestoupit na Olšanském náměstí. Flora je nedaleko, nakoupit, pak na kafe s kamarádem. Na Želivárně pracuje manželka, tak mě pak snad vyzvedne. Ježiš, to je pozdě, ona ujela a já se už nedostanu na Zbraslav, musím si zavolat taxi. Nebo zkusím tentokrát Uber?

Pražská MHD se stala kultem, který si cení jak domácí, tak i zahraniční návštěvníci. Moje kamarádka z italského Janova byla zcela udivena tím, že na zastávkách máme jízdní řád s přesným časem a že daný dopravní prostředek opravdu v daný čas přijede! A proto oprávněně naprosto rozumím, že si lidé kvalitu MHD v Praze užívají.

Nicméně MHD se nesmí stát nástrojem citového vydírání.  Že pokud ji nebudeme dotovat, tak s ní nikdo nebude jezdit. To není pravda. Musíme to vzít z jiné strany a tím jsou vysoké spotřební daně za PHM a elektřinu. Snižme tyto spotřební daně, různé dodatečné eko-daně a DPH. Výsledkem bude nižší náklad za PHM a elektřinu pro MHD. Vzhledem k tomu, že nemalou součást MHD tvoří především autobusy[1], tak se toto projeví výrazně. Při zachování stejných cen jízdného dokážeme snížit část nákladů hrazených z veřejných peněz.

Další způsob, jak oživit dopravu je umožnit konkurenční prostředí – outsourcing. Existují autobusové linky, jako je pověstná 165 v Modřanech, které jsou outsourcované, tj. provozuje je jiný dopravce. Proč neoutsourcovat celou autobusovou složku dopravy, která má nejvíce variabilní složky nákladů, je nejhůře plánovatelná a má největší náklad na tzv. prázdné sedadlo.[2] Čím vyšší je poměr fixních nákladů, tím je doprava efektivnější v masovém měřítku. Příkladem je metro (s výjimkou pro mě do dnes nepochopeného zakončení u motolské nemocnice). Metro je ale drahé. A proto navrhuji projekt PPP, kde soukromník vybuduje infrastrukturu, kterou si bude také sám provozovat.

Veřejná doprava má i bezpečnostní rizika, uvědomujeme si je dostatečně? Kvalitní dopravní síť ve městě umožňuje rychlý přesun a možnost ztratit se v davu.

Pokud za účelem protežování veřejné dopravy vyženeme lidi z aut do MHD, tak se tito lidé potenciálně stávají cílem domácího teroru. Toto není konspirační teorie, ale FAKT, že MHD se stala v Londýně a Madridu nebezpečnou koncentrací lidí. Tito nevinní lidé umřeli z rukou barbarských zločinců, kteří využili rozvinuté sítě veřejné dopravy.

Co takhle individuální doprava a bezpečnost? Zklidňování dopravy (v překladu naházet tolik silničních překážek, aby to lidi vůbec odradilo někam jet autem) představuje riziko nízké akceschopnosti obyvatel při případné rychlé evakuaci z centra města. Zóny v centru bez aut, kde žijí staří lidé, jsou při případné evakuaci města nejvíce ohrožené. Z celkového hlediska je v současné chvíli docela těžké se rychle dostat z centra Prahy v dopravní špičce, neřkuli při případném ohrožení. Praha nemá dostatečný počet nájezdů a výjezdů na Pražský okruh. Příkladem jsou obyvatelé Modřan, kteří musí jet na Zbraslav nebo do Písnice, aby se dostali na okruh.

Co navrhuji (já osobně)

1) Ponechat Uber, Liftago a car-sharing obecně legálním. [b] A navíc, poctiví taxikáři se Uberu vůbec nemusí bát. Uber napravuje křivdy, které se na tomto trhu dějí. Umožnit maximální možnou míru sdílení kapacit vozidel lidmi mezi sebou a toto oprostit od jakýchkoliv daní! Stejně tak jako jsme mohli u silnice prodávat přebytky ze zahrady, rajčata nebo třešně nebo doučovat spolužačku matematiku. Také jsme na to nepotřebovali licenci.

2) Nasadit inteligentní systém semaforů, které dopravu nezdržují, ale naopak zefektivňují. Na spotřebu PHM a produkci emisí má největší vliv popojíždění a nízká rychlost. Navrhuji vypínání semaforů během nočního provozu a odstranění všech retardérů na místech, kde není přechod pro chodce. (Více o paradoxně negativním efektu semaforů: [c])

3) Dokončit jak vnitřní okruh, tak i vnější Pražský okruh. Rychle, celistvě, levně. ŘSD peníze má, ne že ne. Přemýšlím, jestli by mohli pražští řidiči být oproštěni od placení dálniční známky pro pohyb na okruzích. Je rovněž velmi diskriminační jednu městskou část na okruh napojit a jinou ne. Všichni stejně platíme spotřební daň z minerálních olejů a silniční daň. Opravy platíme také ze svých daní všichni.

4) Zabránit vzniku nízkoemisních zón, zpoplatnění vjezdu do centra a zamezit zónám bez aut. Empirie dokazují, že pokud se v obytných zónách toto provedlo, vedlo to k postupnému umrtvování života na „main street“. [d] Centrum se nám hospodářskou aktivitou postupně stěhuje na okraj (v Praze je to Zličín) a centrum má být jen pro turisty a jinak nikde nikdo?

5) Změny územních plánů v jednotlivých městských částech, které slouží jako centrum koncentrace dopravy z předměstí směrem do centra. Zde se vybudují K+R parkoviště nebo soukromá hlídaná parkoviště za dostupnou cenu. Odtud již lidé mohou pokračovat metrem.

6) Zefektivnit dopravní značení v Praze. Potřebujeme, aby řidiči sledovali vozovku, dávali pozor a měli dobrý výhled. [e] Naprosto krásným příkladem je ulice Modřanská. Pokud se vám střídá 70, 50, 70 km/h a jeli jste sotva 200 metrů po hlavní, tak mi to přijde zvláštní. Systémové řešení zní – 50 km/h všude a bez zbytečného značení navíc.

7) Zefektivnění tramvajové sítě (duplicity) a zahájení stavby Metra D, které by obhospodařovalo přetíženou část Prahy 4.

8) Zrušit modré zóny. Nikdo nemá automatický nárok na parkování na ulici. Nic takového neexistuje. Je lepší mít parkování ve vnitrobloku. Pokud si tam někdo chce vybudovat ve svém domě svá parkovací místa, tak ať si to zaplatí, ale aby měl výhodu parkovacího místa jen proto, že tam má trvalé bydliště, tak to si nemyslím, že je to to správné. Argumentem pro budování nových parkovacích míst i v centrech měst je prokazatelný fakt, že i naši poslanci když přijedou do centra (Sněmovní) a zaparkují ve svých garážích, celý týden nevytáhnou auto a po Praze jezdí s taxi nebo někteří také MHD.

Závěr

Doprava ve městě má sloužit především lidem, a ne různým zájmům. Doprava je integrální součástí našeho života, bez které by naše civilizace nikdy nedosáhla rozvoje. Doprava ve městě by měla nabízet „švédský stůl“ možností jak uspokojit různé preference lidí. Politici, kteří chtějí radikálně omezovat dopravu, omezují uspokojování potřeb lidí a omezují tím jejich svobodu volby si prostředek dopravy zvolit.

Josef Novotný,
člen Svobodných, který se angažuje v oblasti logistiky a dopravy. Je absolventem oboru Logistika, mezinárodní přeprava a zasílatelství na VŠE.

Pro více informací autor doporučuje následující čtení:

[a] STOSSEL, John. Spontánní řádLaissez Faire. 2011, XIV.(Červen-Srpen). ISSN 1212-8597

[b] KŘEČ, Luboš. Uber taxi v Praze bojuje s magistrátem. Zablokoval už dvě limuzíny. Ihned.cz [online]. 2014 [cit. 2015-07-05]. ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/domaci/c1-62912570-uber-taxi-v-praze-bojuje-s-magistratem-zablokoval-uz-dve-limuziny?utm_source=mediafed

[c] JUSTIN T. P., Quinn. Praxeológia a etickosť semafórovLudwig von Mises Institut Česko a Slovensko [online]. 2013 [cit. 2015-07-05]. Dostupné z: http://www.mises.cz/clanky/praxeologia-a-etickost-semaforov-48.aspx

[d] Stop vytváření mrtvých zón!. D-Fens.cz [online]. 2015 [cit. 2015-07-05]. Dostupné z: http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2015062501

[e] PAYNE, Jiří. Inflace dopravního značeníBlog.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2015-07-05]. Dostupné z: http://payne.blog.idnes.cz/c/426059/Inflace-dopravniho-znaceni.html


[1] Podle infografik DPP, které můžete vidět v každém metru, je to každý pracovní den více jak 900 autobusů.

[2] V roce 2012 se Rada HMMP pokoušela o outsourcing nebo lépe řečeno o něm uvažovala. Analýza ČVUT odhadovala, že by se tím podařilo ušetřit až 1 miliardu Kč ročně při kompletním outsourcingu autobusů i za podmínky udržení tehdejší ceny za kilometr.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31