Finmag: Z deníku europoslance: Jak jsem mohl dvakrát hlasovat pro

Finmag: Z deníku europoslance: Jak jsem mohl dvakrát hlasovat pro

Poslanec, který je skeptický vůči myšlence, že všemožné problémy lze řešit novými a novými regulacemi z Bruselu, nemívá příležitost hlasovat pro návrhy Evropské komise. A přece se to teď dvakrát stalo. Že by se blížil nějaký obrat ve vývoji Evropské unie?

Většinou mačkám na hlasovacím zařízení Evropského parlamentu tlačítko Proti, v lednu jsem ale mohl dvakrát hlasovat Pro. Jednou to bylo o návrhu na změnu směrnice o geneticky modifikovaných plodinách, podruhé šlo o uvolnění obchodu s Moldávií.

Členským státům se prvně vracejí pravomoci

Poslancem jsem od července a zatím nebylo na pořadu jednání o nové směrnici. Až v lednu. Už to o něčem svědčí. Příliv směrnic z Evropské komise, tolik typický pro minulá období, se razantně zpomalil.

Projednávali jsme změnu směrnice o geneticky modifikovaných organismech. Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh, který v podstatě znamená, že se pravomoc zakazovat nebo povolovat pěstování geneticky upravených plodin přesouvá na členské státy. Je to snad poprvé za celou dobu existence Unie, co se nějaká pravomoc vrací členským státům. A pozor: pro změnu byli poslanci napříč spektrem! O směrnici rozhoduje Evropský parlament spolu s Radou evropské unie. Pokud ta nebude souhlasit, bude se konat ještě třetí čtení.

Druhý případ, kdy jsem mohl v lednu hlasovat pro, byla obchodní smlouva s Moldávií, která snižuje cla na dovoz některých výrobků z Moldavské republiky. Volný obchod mezi lidmi je moje krédo. Byl jsem proti obchodní smlouvě s Ukrajinou, protože ta Ukrajině výměnou za snižování cel vnucuje obrovský balík směrnic a regulací, smlouva s Moldávií nic takového neobsahuje. Jen snižuje cla na některé produkty.

Českému kamioňákovi německou minimální mzdu?

Volnému obchodu podle mě staví překážky také jedna novinka u západních sousedů. Německá minimální mzda (ve výši 8,5 eura) má od letošního ledna zvláštní pravidla. Má platit pro všechny, kdo pracují na německém území. Včetně řidičů z povolání, kteří na německém území pracují tak, že přes ně pouze projíždějí.

Jsem zastáncem volného obchodu a volného cestování a odpůrcem nadbytečných regulací. Jestli má Evropská unie k něčemu být dobrá, pak je to podle mě dohoda o volném obchodu a cestování mezi členskými státy. A německá minimální mzda uvalovaná na české řidiče podle mě odporuje volnému obchodu a znamená nadbytečnou regulaci. Proto žádám po Evropské komisi vyjádření, jestli německá minimální mzda pro české zaměstnance na cestách neodporuje základnímu principu Evropské unie – volnému pohybu bez překážek.

Norská kauza

V lednu jsem se vydal do Norska za paní Michalákovou, jejíž děti zadržuje tamější sociálka Barnevernet. Měl jsem možnost přes hodinu mluvit s vrchní policejní komisařkou, která vyšetřovala všechna udání na paní Michalákovou – všechna byla odložena jako nepodložená. Paní Michaláková je očištěna, přesto Barnevernet její děti dál zadržuje.

Jako evropský poslanec nemám žádnou speciální pravomoc, ale můžu snadněji cestovat a snadněji se můžu dozvědět podrobnosti o případu z první ruky. Jako poslanec také na to téma můžu mluvit, a to i na půdě Evropského parlamentu. Na plenárním zasedání v únoru jsem s případem mohl seznámit nejen poslance, ale i Evropskou komisi. Tu jsem vyzval k jednání o smlouvě, která by umožnila vydávání občanů zadržovaných sociálkou v jiném státě.

Richard Sulík hostem na pracovní snídani českých europoslanců. Zvětšíte klikem

 

Euro má být dobrovolné

Je takový zvyk mezi českými europoslanci zvolenými za Českou republiku, i když za různé strany, že se spolu setkávají na začátku štrasburského zasedání. Tentokrát jsem se role hostitele na pracovní snídani ujal já. Jako hlavního hosta jsem pozval slovenského poslance Richarda Sulíka, který promluvil jako ekonom o problémech eurozóny. Pak jsem kolegům představil svůj plán na dobrovolné euro. Usiluji o to, aby členství v eurozóně bylo dobrovolné, což vyžaduje změnu Smlouvy o fungování Evropské unie. 

Jako první krok k tomuto cíli sbírám podpisy pod návrh prohlášení o tom, že ekonomiky Evropské unie jsou příliš rozdílné, že společná měna tudíž nemůže dobře fungovat a že by členství v eurozóně nemělo být povinné. V první fázi jsme získali potřebných deset podpisů od poslanců ze tří různých frakcí, aby byl návrh oficiální. Přesvědčuji i poslance na plénu, ale jde to ztuha.

Petr Mach,
předseda Svobodných a poslanec EP

Vyšlo na Finmag

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31