Finmag: Z deníku europoslance: Jak jsem mohl dvakrát hlasovat pro

Finmag: Z deníku europoslance: Jak jsem mohl dvakrát hlasovat pro

Poslanec, který je skeptický vůči myšlence, že všemožné problémy lze řešit novými a novými regulacemi z Bruselu, nemívá příležitost hlasovat pro návrhy Evropské komise. A přece se to teď dvakrát stalo. Že by se blížil nějaký obrat ve vývoji Evropské unie?

Většinou mačkám na hlasovacím zařízení Evropského parlamentu tlačítko Proti, v lednu jsem ale mohl dvakrát hlasovat Pro. Jednou to bylo o návrhu na změnu směrnice o geneticky modifikovaných plodinách, podruhé šlo o uvolnění obchodu s Moldávií.

Členským státům se prvně vracejí pravomoci

Poslancem jsem od července a zatím nebylo na pořadu jednání o nové směrnici. Až v lednu. Už to o něčem svědčí. Příliv směrnic z Evropské komise, tolik typický pro minulá období, se razantně zpomalil.

Projednávali jsme změnu směrnice o geneticky modifikovaných organismech. Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh, který v podstatě znamená, že se pravomoc zakazovat nebo povolovat pěstování geneticky upravených plodin přesouvá na členské státy. Je to snad poprvé za celou dobu existence Unie, co se nějaká pravomoc vrací členským státům. A pozor: pro změnu byli poslanci napříč spektrem! O směrnici rozhoduje Evropský parlament spolu s Radou evropské unie. Pokud ta nebude souhlasit, bude se konat ještě třetí čtení.

Druhý případ, kdy jsem mohl v lednu hlasovat pro, byla obchodní smlouva s Moldávií, která snižuje cla na dovoz některých výrobků z Moldavské republiky. Volný obchod mezi lidmi je moje krédo. Byl jsem proti obchodní smlouvě s Ukrajinou, protože ta Ukrajině výměnou za snižování cel vnucuje obrovský balík směrnic a regulací, smlouva s Moldávií nic takového neobsahuje. Jen snižuje cla na některé produkty.

Českému kamioňákovi německou minimální mzdu?

Volnému obchodu podle mě staví překážky také jedna novinka u západních sousedů. Německá minimální mzda (ve výši 8,5 eura) má od letošního ledna zvláštní pravidla. Má platit pro všechny, kdo pracují na německém území. Včetně řidičů z povolání, kteří na německém území pracují tak, že přes ně pouze projíždějí.

Jsem zastáncem volného obchodu a volného cestování a odpůrcem nadbytečných regulací. Jestli má Evropská unie k něčemu být dobrá, pak je to podle mě dohoda o volném obchodu a cestování mezi členskými státy. A německá minimální mzda uvalovaná na české řidiče podle mě odporuje volnému obchodu a znamená nadbytečnou regulaci. Proto žádám po Evropské komisi vyjádření, jestli německá minimální mzda pro české zaměstnance na cestách neodporuje základnímu principu Evropské unie – volnému pohybu bez překážek.

Norská kauza

V lednu jsem se vydal do Norska za paní Michalákovou, jejíž děti zadržuje tamější sociálka Barnevernet. Měl jsem možnost přes hodinu mluvit s vrchní policejní komisařkou, která vyšetřovala všechna udání na paní Michalákovou – všechna byla odložena jako nepodložená. Paní Michaláková je očištěna, přesto Barnevernet její děti dál zadržuje.

Jako evropský poslanec nemám žádnou speciální pravomoc, ale můžu snadněji cestovat a snadněji se můžu dozvědět podrobnosti o případu z první ruky. Jako poslanec také na to téma můžu mluvit, a to i na půdě Evropského parlamentu. Na plenárním zasedání v únoru jsem s případem mohl seznámit nejen poslance, ale i Evropskou komisi. Tu jsem vyzval k jednání o smlouvě, která by umožnila vydávání občanů zadržovaných sociálkou v jiném státě.

Richard Sulík hostem na pracovní snídani českých europoslanců. Zvětšíte klikem

 

Euro má být dobrovolné

Je takový zvyk mezi českými europoslanci zvolenými za Českou republiku, i když za různé strany, že se spolu setkávají na začátku štrasburského zasedání. Tentokrát jsem se role hostitele na pracovní snídani ujal já. Jako hlavního hosta jsem pozval slovenského poslance Richarda Sulíka, který promluvil jako ekonom o problémech eurozóny. Pak jsem kolegům představil svůj plán na dobrovolné euro. Usiluji o to, aby členství v eurozóně bylo dobrovolné, což vyžaduje změnu Smlouvy o fungování Evropské unie. 

Jako první krok k tomuto cíli sbírám podpisy pod návrh prohlášení o tom, že ekonomiky Evropské unie jsou příliš rozdílné, že společná měna tudíž nemůže dobře fungovat a že by členství v eurozóně nemělo být povinné. V první fázi jsme získali potřebných deset podpisů od poslanců ze tří různých frakcí, aby byl návrh oficiální. Přesvědčuji i poslance na plénu, ale jde to ztuha.

Petr Mach,
předseda Svobodných a poslanec EP

Vyšlo na Finmag

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.

Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.

Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.

Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.

Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.

Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.

Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.

K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.

Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31