Evropský parlament bude příští týden znovu jednat o povinných kvótách a o sjednocení azylových standardů. Poslanec Petr Mach (Svobodní) bude hlasovat proti. „Myšlenka povinných kvót už byla zavržena na jednání Evropské rady na konci června a neměla by být vytahována znovu,“ říká k tomu Petr Mach.
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Evropského parlamentu 29. července schválil s pozměňovacími návrhy návrh Evropské komise, jehož podstatou je opět stanovení povinných kvót na přemístění uprchlíků z Itálie a Řecka, a dále též návrh na sjednocení standardů při poskytování azylu. Evropský parlament by měl o návrhu jednat a hlasovat 9.–10. září.
„Je nepřijatelné, aby Německo skrze EU nutilo Českou republiku zvyšovat standardy azylového řízení. Německo by se naopak mělo zamyslet nad svojí velkorysou vstřícnou politikou, která vede k mnoha problémům v Německu i v zemích, přes které imigranti do Německa putují,“ dodává poslanec EP a předseda Svobodných Petr Mach.
Návrhy výboru LIBE:
Výbor LIBE schválil 29. července 2015 pozměněný návrh rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka /COM(2015)0286 – C8-0156/2015 – 2015/0125(NLE)/.
Pozměňovací návrh č. 9 volá po jednotných standardech přijímání žadatelů o azyl.
Pozměňovací návrh č. 13 píše o přerozdělení 40 000 osob z Itálie a Řecka do dalších členských států.
Pozměňovací návrh č. 20 vylučuje diskriminace podle náboženství při přebírání uprchlíků.
Poslankyně Markéta Šichtařová, vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.
Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.
Inflační krize a její řešení
Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.
K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.
Daňová kvóta jako hlavní problém
Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.
Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.
Živnostníci a koncesionářské poplatky
K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.
Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.
Bydlení jako priorita
Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.
Závěrem
Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.
