Šichtařová: Stanjurova windfall tax skončila blamáží.

Šichtařová: Stanjurova windfall tax skončila blamáží.

Jihočeský hejtman Martin Kuba upozornil, že žijeme v zemi, kde je veřejná sféra přeplněná a kde chtějí její zaměstnanci vyšší platy, než jsou v soukromé sféře. „Mě přednedávnem zarazila odpověď jednoho pirátského poslance, který na mítinku na otázku, jak je možné, že ve veřejné sféře chtějí zaměstnanci vyšší platy než v soukromé, řekl, že ve státní sféře mají lidé často vyšší vzdělání. To jsem vskutku obrátila oči v sloup. Plat je cena a cena je důsledkem rovnováhy poptávky a nabídky. Je-li ve státní sféře přezaměstnáno, je adekvátní, aby tam taky byly mnohem nižší platy,“

Podle německého listu Die Welt je Česko „ nemocným mužem Evropy “, tedy alespoň z ekonomického hlediska. Sedí podle vás toto přirovnání?

Pokud nemocnou ekonomikou je taková ekonomika, která je velmi neefektivní a nekonkurenceschopná, pak tu jsou lepší adepti. A můžeme to klidně i vyčíslit. Krátkodobý prudký pokles HDP z pohledu dlouhodobého potenciálního růstu je prakticky irelevantní, musíme posuzovat dlouhodobé charakteristiky. A vyšší míru přerozdělování neboli vyšší míry neefektivity mají třeba Francie nebo Řecko, to jsou mnohem nemocnější ekonomiky než ta česká.

Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká: „Zapomínáme na to, že motorem společnosti a ekonomiky je soukromý sektor. A ten veřejný je od toho, aby pro něj zajišťoval služby. Místo toho žijeme v zemi, kde je veřejná sféra přeplněná a kde chtějí její zaměstnanci vyšší platy, než jsou v soukromé sféře. Takto narazíme do zdi, protože byrokratický aparát začíná ekonomiku zbrzďovat a likvidovat. Bohužel, politici, kteří neprošli soukromou sférou, si nechají od úředníků nakuka t, jak jsou nepostradatelní.“ Co říkáte především té poslední větě, a copak se u nás do vlád dostávají jen ti, co soukromou sférou neprošli?

Občas se do politiky dostanou i tací, kteří soukromou sférou prošli, ale dosti vzácně, případně jejich angažmá v soukromé sféře nestálo za moc, když zatoužili ji opustit. Martin Kuba to řekl hodně přesně. Absolutně to mohu podepsat. Mě přednedávnem zarazila odpověď jednoho pirátského poslance, který na mítinku na otázku, jak je možné, že ve veřejné sféře chtějí zaměstnanci vyšší platy než v soukromé, řekl, že ve státní sféře mají lidé často vyšší vzdělání. To jsem vskutku obrátila oči v sloup. NO – A – CO, že mají vyšší vzdělání?! Přeci plat nemá nic společného se vzděláním!

Plat je vyjádřením střetu nabídky práce a poptávky po práci. Je-li nějaká práce užitečná, produkuje-li velké hodnoty, je po ní velká poptávka. A je-li nabídka takové profese malá, pak výsledkem je vysoký plat. Plat je cena a cena je důsledkem rovnováhy poptávky a nabídky – nic jiného! Se vzděláním to vskutku nemá nic společného – snad jen to, že chirurga opravdu nemůže dělat někdo se základním vzděláním. Tedy, je-li ve státní sféře přezaměstnáno, je adekvátní, aby tam taky byly mnohem nižší platy!

Žhavým tématem posledních dnů je zvýšení ceny elektřiny od začátku příštího roku. Česká vláda rozhodla, že peníze z emisních povolenek nepůjdou na plošné snížení regulované složky elektřiny, neboť podle ministerstva životního prostředí by tento postup byl v rozporu s pravidly EU pro využívání výnosů z emisních povolenek. Zdražení energií na nás tedy dopadne plnou silou. Sousední státy se však chystají ulevit domácnostem i firmám, jak se dá. Třeba Polsko prodlouží zmrazení cen elektřiny i v příštím roce, takže budou na úrovni roku 2022. Jaký postup považujete za vhodnější?

Oba postupy stojí za pendrek. Jediný správný postup je odmítnout emisní povolenky, jejichž jediným cílem je zdražování elektřiny. Jasně, že se mi to říká snadno, když nejsem politik. Jasně, že prakticky toto provést je šíleně těžké – ale prostě to tak je, je to jediná správná cesta: Vzepřít se ideologii Green Deal, která doslova likviduje civilizační výdobytky.

Čím se dá vysvětlit, že stát vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) od bank méně než 5 miliard korun, jak už přiznal ministr financí Zbyněk Stanjura, ačkoli při jejím uvádění v život si naplánoval získat 33 miliard korun?

Tak si schválně nalistujte staré „Inventury Markéty Šichtařové“ a podívejte se, co jsme o windfall tax říkali před mnoha měsíci, když se teprve o jejím zavedení mluvilo. Už tehdy jsem říkala, že je to naprosto nesmyslná daň, která bude mít mnohem menší reálný efekt, než jaký se od ní čeká, a jejím cílem je pouze naplnění metody „rozděl a panuj“. Totiž zvolit obětní beránky a poštvat proti nim veřejné mínění. Smyslem není výnos, smyslem je vytvořit hromosvod pro zlobu veřejnosti. Ta daň byla od počátku pomýlená, protože vycházela z toho, že „nečekané“ výnosy vydrží „očekávatelně“ dlouho. Ale těch méně než 5 miliard překvapilo i mě, i já jsem čekala trochu víc, ačkoli jsem tvrdila, že se očekávání ani omylem nenaplní.

Od začátku nového roku dostanou české firmy, které mají většinu tržeb v cizích měnách, možnost vést účetnictví, platit daně i vyplácet mzdy zaměstnancům v eurech, dolarech či librách. Zákon proto zavádí nový institut tzv. funkční měny. Načasování tohoto kroku je spojováno s tím, že některé strany vládní koalice jsou vstřícné k přechodu na euro. Dá se to brát tak, že když se česká ekonomika posune od koruny směrem k euru, aniž by ovšem vstoupila do eurozóny, vykročí směrem k přijetí společné evropské měny?

Ne, nedá. Toto supluje přijetí eura, nikoliv předchází. Jde to naproti těm lobbistům, kteří – často opět pouze z ideologických pohnutek – tvrdí, že nemožnost platit daně a vést účetnictví v eurech je hlavním důvodem pro přijetí eura. A teď si dovolím zaspekulovat: Schválně, jak to bude za rok? Bude opravdu hodně těch, kdo využijí možnosti fungovat v eurech? Ukáže to, že opravdu je vysoká potřeba pro přijetí eura? Vsadím krk na to, že zájem o toto uspořádání bude minimální. Neboli jen se tím prokáže, že tvrzení o potřebě přijmout euro je jenom záminka a manipulace vůči veřejnosti. Podobně, jako tomu bylo u velkolepých očekávání ohledně windmill tax…

V pátek jsme si připomněli 34. výročí sametové revoluce. Můžeme být spokojeni s cestou, jakou jsme za tu dobu v ekonomice urazili od tehdejšího socialismu k dnešnímu kapitalismu?

Dovolím si vás opravit. my jsme se od socialismu posunuli do kapitalismu v 90. letech – a cca od roku 2000 zase neochvějně směřujeme zpět k socialismu. Už jsme z této zpáteční cesty ušli polovinu. Já jsem z té cesty k socialismu znechucená.

zdroj: parlamentnilisty.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31