Šichtařová: Stanjurova windfall tax skončila blamáží.

Šichtařová: Stanjurova windfall tax skončila blamáží.

Jihočeský hejtman Martin Kuba upozornil, že žijeme v zemi, kde je veřejná sféra přeplněná a kde chtějí její zaměstnanci vyšší platy, než jsou v soukromé sféře. „Mě přednedávnem zarazila odpověď jednoho pirátského poslance, který na mítinku na otázku, jak je možné, že ve veřejné sféře chtějí zaměstnanci vyšší platy než v soukromé, řekl, že ve státní sféře mají lidé často vyšší vzdělání. To jsem vskutku obrátila oči v sloup. Plat je cena a cena je důsledkem rovnováhy poptávky a nabídky. Je-li ve státní sféře přezaměstnáno, je adekvátní, aby tam taky byly mnohem nižší platy,“

Podle německého listu Die Welt je Česko „ nemocným mužem Evropy “, tedy alespoň z ekonomického hlediska. Sedí podle vás toto přirovnání?

Pokud nemocnou ekonomikou je taková ekonomika, která je velmi neefektivní a nekonkurenceschopná, pak tu jsou lepší adepti. A můžeme to klidně i vyčíslit. Krátkodobý prudký pokles HDP z pohledu dlouhodobého potenciálního růstu je prakticky irelevantní, musíme posuzovat dlouhodobé charakteristiky. A vyšší míru přerozdělování neboli vyšší míry neefektivity mají třeba Francie nebo Řecko, to jsou mnohem nemocnější ekonomiky než ta česká.

Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká: „Zapomínáme na to, že motorem společnosti a ekonomiky je soukromý sektor. A ten veřejný je od toho, aby pro něj zajišťoval služby. Místo toho žijeme v zemi, kde je veřejná sféra přeplněná a kde chtějí její zaměstnanci vyšší platy, než jsou v soukromé sféře. Takto narazíme do zdi, protože byrokratický aparát začíná ekonomiku zbrzďovat a likvidovat. Bohužel, politici, kteří neprošli soukromou sférou, si nechají od úředníků nakuka t, jak jsou nepostradatelní.“ Co říkáte především té poslední větě, a copak se u nás do vlád dostávají jen ti, co soukromou sférou neprošli?

Občas se do politiky dostanou i tací, kteří soukromou sférou prošli, ale dosti vzácně, případně jejich angažmá v soukromé sféře nestálo za moc, když zatoužili ji opustit. Martin Kuba to řekl hodně přesně. Absolutně to mohu podepsat. Mě přednedávnem zarazila odpověď jednoho pirátského poslance, který na mítinku na otázku, jak je možné, že ve veřejné sféře chtějí zaměstnanci vyšší platy než v soukromé, řekl, že ve státní sféře mají lidé často vyšší vzdělání. To jsem vskutku obrátila oči v sloup. NO – A – CO, že mají vyšší vzdělání?! Přeci plat nemá nic společného se vzděláním!

Plat je vyjádřením střetu nabídky práce a poptávky po práci. Je-li nějaká práce užitečná, produkuje-li velké hodnoty, je po ní velká poptávka. A je-li nabídka takové profese malá, pak výsledkem je vysoký plat. Plat je cena a cena je důsledkem rovnováhy poptávky a nabídky – nic jiného! Se vzděláním to vskutku nemá nic společného – snad jen to, že chirurga opravdu nemůže dělat někdo se základním vzděláním. Tedy, je-li ve státní sféře přezaměstnáno, je adekvátní, aby tam taky byly mnohem nižší platy!

Žhavým tématem posledních dnů je zvýšení ceny elektřiny od začátku příštího roku. Česká vláda rozhodla, že peníze z emisních povolenek nepůjdou na plošné snížení regulované složky elektřiny, neboť podle ministerstva životního prostředí by tento postup byl v rozporu s pravidly EU pro využívání výnosů z emisních povolenek. Zdražení energií na nás tedy dopadne plnou silou. Sousední státy se však chystají ulevit domácnostem i firmám, jak se dá. Třeba Polsko prodlouží zmrazení cen elektřiny i v příštím roce, takže budou na úrovni roku 2022. Jaký postup považujete za vhodnější?

Oba postupy stojí za pendrek. Jediný správný postup je odmítnout emisní povolenky, jejichž jediným cílem je zdražování elektřiny. Jasně, že se mi to říká snadno, když nejsem politik. Jasně, že prakticky toto provést je šíleně těžké – ale prostě to tak je, je to jediná správná cesta: Vzepřít se ideologii Green Deal, která doslova likviduje civilizační výdobytky.

Čím se dá vysvětlit, že stát vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) od bank méně než 5 miliard korun, jak už přiznal ministr financí Zbyněk Stanjura, ačkoli při jejím uvádění v život si naplánoval získat 33 miliard korun?

Tak si schválně nalistujte staré „Inventury Markéty Šichtařové a podívejte se, co jsme o windfall tax říkali před mnoha měsíci, když se teprve o jejím zavedení mluvilo. Už tehdy jsem říkala, že je to naprosto nesmyslná daň, která bude mít mnohem menší reálný efekt, než jaký se od ní čeká, a jejím cílem je pouze naplnění metody „rozděl a panuj“. Totiž zvolit obětní beránky a poštvat proti nim veřejné mínění. Smyslem není výnos, smyslem je vytvořit hromosvod pro zlobu veřejnosti. Ta daň byla od počátku pomýlená, protože vycházela z toho, že „nečekané“ výnosy vydrží „očekávatelně“ dlouho. Ale těch méně než 5 miliard překvapilo i mě, i já jsem čekala trochu víc, ačkoli jsem tvrdila, že se očekávání ani omylem nenaplní.

Od začátku nového roku dostanou české firmy, které mají většinu tržeb v cizích měnách, možnost vést účetnictví, platit daně i vyplácet mzdy zaměstnancům v eurech, dolarech či librách. Zákon proto zavádí nový institut tzv. funkční měny. Načasování tohoto kroku je spojováno s tím, že některé strany vládní koalice jsou vstřícné k přechodu na euro. Dá se to brát tak, že když se česká ekonomika posune od koruny směrem k euru, aniž by ovšem vstoupila do eurozóny, vykročí směrem k přijetí společné evropské měny?

Ne, nedá. Toto supluje přijetí eura, nikoliv předchází. Jde to naproti těm lobbistům, kteří – často opět pouze z ideologických pohnutek – tvrdí, že nemožnost platit daně a vést účetnictví v eurech je hlavním důvodem pro přijetí eura. A teď si dovolím zaspekulovat: Schválně, jak to bude za rok? Bude opravdu hodně těch, kdo využijí možnosti fungovat v eurech? Ukáže to, že opravdu je vysoká potřeba pro přijetí eura? Vsadím krk na to, že zájem o toto uspořádání bude minimální. Neboli jen se tím prokáže, že tvrzení o potřebě přijmout euro je jenom záminka a manipulace vůči veřejnosti. Podobně, jako tomu bylo u velkolepých očekávání ohledně windmill tax…

V pátek jsme si připomněli 34. výročí sametové revoluce. Můžeme být spokojeni s cestou, jakou jsme za tu dobu v ekonomice urazili od tehdejšího socialismu k dnešnímu kapitalismu?

Dovolím si vás opravit. my jsme se od socialismu posunuli do kapitalismu v 90. letech – a cca od roku 2000 zase neochvějně směřujeme zpět k socialismu. Už jsme z této zpáteční cesty ušli polovinu. Já jsem z té cesty k socialismu znechucená.

zdroj: parlamentnilisty.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Poslankyně Markéta Šichtařová,  vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.

Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.

Inflační krize a její řešení

Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.

K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.

Daňová kvóta jako hlavní problém

Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.

Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.

Živnostníci a koncesionářské poplatky

K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.

Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.

Bydlení jako priorita

Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.

Závěrem

Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31