Svoboda slova jim nic neříká berou ji a ještě nadávají.

Svoboda slova jim nic neříká berou ji a ještě nadávají.

LISTOPAD 1989 – POŘÁD JE CO SLAVIT? „Nedělám si iluze, že bychom sklouzli do ekonomického růstu, a naopak bychom měli připravovat vládu, která by měla tohle všechno napravit,“ uvedl předseda Svobodných, právník Libor Vondráček. Vypočítal jednoznačně, kdo vyhlašoval boj s dezinformacemi na jehož základě je omezována svoboda slova, kdo se podílel na pandemii strachu z koronaviru atd. a dal i zcela konkrétní příklad, jak reaguje starší generace a senioři.

Připomínáme si výročí 17. listopadu 1989, do jaké míry jsme vlastně svobodní, podle řady lidí dostáváme v tomto směru dost na frak, automaticky se totiž nedědí z generace na generaci…

Vnímám, že v roce 1989 nastal velice správný odklon od vlády jedné strany. Byl to pozitivní krok. My jsme v tu chvíli nabyli svobodu, kterou jsme tu neměli. Probíhaly skutečně demokratické volby, nejen hra na volby a bylo nastartováno něco, co si musíme chránit. Je tedy otázkou, jestli nám pomalu ale jistě svobody neubývají. Všímám si spousty trendů, které bych mohl označit za ubývání svobody a my na ně často upozorňujeme, takže se můžeme o některých z nich pobavit.

Jak benefity přinesla sametová revoluce podle vás a jaká negativa?

Pozitiva nám nakonec ukážou, o co všechno jsme začali přicházet. Co nám přineslo pozitivního byla svoboda slova jako základ všeho pozitivního, pokud není svoboda projevu, tak se nemůžeme bavit jako političtí konkurenti, vzájemně se kritizovat, nabízet lidem řešení, to je bod číslo jedna, a to je nejzásadnější a dovolujeme si to relativizovat. Určitě nemůžu souhlasit, když náš pan ministr vnitra velice rád opakuje, že svoboda slova musí mít určité hranice a že je potřeba bojovat s dezinformátory a zavírat lidi, kteří se projevují nějakým způsobem. Boj s dezinformacemi vyhlašoval dokonce předtím, než začala válka na Ukrajině.

Myslím si, že samotná revoluce moc negativ nepřinesla, snad možná jen to, že jsme se nedokázali dostatečně dobře vypořádat s lidmi, kteří byli funkcionáři bývalého režimu, a kteří po dlouhou dobu třeba brali vyšší důchody a tam si vydělali více než lidé některých renomovaných profesí, a i za nového režimu z toho těžili. Za mě jsme se nedostatečně vypořádali tady s tímto. Spoustu archivů, např. Cibulkovy seznamy, mohly být zveřejněny dříve, některé nejsou zveřejněny do dnes. Některé materiály se nedochovaly a myslím si, že kdyby ty věci byly dostatečně zveřejněné, tak dneska nemůže sedět prominentní komunista a prominentní člen KSČ, včetně toho, že byl rozvědčíkem, na Hradě. Pokud bychom tu diskusi udělali v dostatečné míře, tak si myslím, že už by dneska nikoho nenapadlo někoho takového volit do takto vysoké ústavní funkce.

Ti, kteří žili v době do sametové revoluce a mají osobní zkušenosti s prožitím období socialismu nebo s budováním socialismu, jaké od nich slyšíte reakce? Jaké slyšíte reakce od lidí ve věkové kategorii seniorů a starších?

Zrovna můžu zmínit reakci jednoho našeho dlouholetého člena, člověka, který byl dokonce 17. listopadu na náměstí, byl následně prvním starostou Jáchymova po převratu a ten samozřejmě vnímá velice citlivě, když se dnešní generace nedokáže třeba tak úplně citlivě postavit za svobodu, že jsme třeba v covidovém období svobodu lacino obětovali za to, že nám někdo slíbil bezpečí, ale to, že jsme svobodu ztratili, dojem nebyl.

Vnímám, že lidé, kteří si svobodu přáli a byla to drtivá většina obyvatel v roce 1989, drtivá většina obyvatel vnímala, že centrální řízení a způsob vedení státu, který tady byl čtyřicet let, vede k velké degradaci a svobodu jako hodnotu chtěli získat. I lidé, kteří se toho osobně zúčastnili, jsou velice rozčarovaní z toho, jak dnešní společnost lacino o svobodu přichází.

Hovoří se stále o hodnotách Václava Havla, pokud o nich lze hovořit. Jak se v praxi interpretují jeho hodnoty?

Václav Havel byl osobností, která je úzce spojená s událostmi roku 1989. Sám za sebe vnímám, že dneska nám svobodu berou ti, kteří chodí s Václavem Havlem na tričku. Přijde mi to paradoxní až cynické a v této souvislosti musím upozornit, že na Hradě máme bývalého rozvědčíka a prominenta KSČ a v tomto smyslu vnímám, že není dobré mluvit za nikoho, kdo tady dneska není a s nějakou sebejistotou říkat, že by ten člověk říkal to nebo něco jiného. Václava Havla si nijak neidealizuji a myslím si, že to byl člověk stejně jako každý jiný měl mnoho chyb. A co se týče toho, jakým způsobem působil v politických funkcích, vnímám, že byla z jeho strany velice škodlivá ideová neukotvenost. Že jsme se nevypořádali s bývalými prominenty komunistického režimu je zásluhou toho, že Václav Havel se ocitl v pozici, ve které asi nedokázal udržet nějaký politický směr. Tohle vnímám z mého pohledu i jako selhání Václava Havla, že se více nezasloužil, abychom se skutečně s těmito lidmi, kteří nesvobodný režim využívali ve svůj prospěch, vypořádali.

Co se týká nedávné minulosti, období koronavirové epidemie, války na Ukrajině v kontextu výročí, co na to říci?

Já bych dneska zpětně právě v souvislosti s koronavirovou epidemií situaci nazval spíš jako pandemie strachu z covidu. Pandemie strachu napáchala daleko více škod než samotná nemoc, která bohužel mnoho lidí stála život, ale to, co se dělo v souvislosti s tím, napáchalo škody daleko větší. Dokonce jsme v některé době zakázali pohyb v rámci okresů, stejní lidé, kteří tady toto dopustili, dneska hájí svobodu migrantů, kteří se účastní masové migrace, nelegálních migrantů, např. paní pirátka europoslankyně Markéta Gregorová, že je potřeba jim svobodu pohybu nezakazovat a o migranty se nějak postarat, to mi přijde skutečně cynické, když lidé, kteří připustili na jedné straně omezování svobody pohybu vlastních občanů v době koronaviru, dneska hájí svobodu pohybu úplně cizích lidí.

Hospodářská komora všechny ujistila, jak se nám žije stále lépe a k výročí jsme dostali dárek v podobě tiskové zprávy o tzv. pasti středních příjmů. Ostatně životní úroveň se zdvojnásobila, když už hovoříme o výročí. Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. O čem to svědčí?

Já vnímám, že nepochybně je velice alarmující, že jsme se jako jediná země Evropské unie nedokázali vrátit na úroveň roku 2019. Jsme jediná země, která je na tom hůř, než před koronavirovou krizí. Tím pádem nemohu souhlasit se závěry Hospodářské komory, že stále rosteme, každopádně toho musíme změnit mnoho. To jsou čísla, jednoznačně to ukazují, a nedají se okecat. To jsou prostě výsledky této a předchozí vlády, kdy dostali naši republiku do ekonomického rozvratu, co se týká veřejných financí a nacházíme se v situaci, kdy máme obří inflaci a mnoha dalšími kroky zastavili ekonomiku, takže my se dneska nacházíme v situaci, kdy tady máme na jednu stranu obří inflaci, stagnaci ekonomiky, tento jev se nazývá stagflace a je to zásadní problém. Bohužel neblýská se na lepší časy, i tato vláda se podílí na přijímání nejrůznější legislativy, která podnikatelům komplikuje život a současně v tuto chvíli schválila, že budou opět podnikatelé a občané platit na solární barony formou příspěvku OZE, a tím, že se nám budou zdražovat energie bude se nám zdražovat všechno další.

Zdroj: parlamentnilisty.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Green Deal povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva, řekla ekonomka Markéta Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS. Zhruba čtvrtina lidí by se podle ní mohla v důsledku iniciativy propadnout do dopravní nebo energetické chudoby. Proti jejímu tvrzení se však důrazně ohradil Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra Petra Fialy (ODS). Šichtařová je podle něj „známá alarmistka“. Lidé jako ona podle něj na veřejnosti šíří strach a vzbuzují paniku.

 

Green Deal požaduje, aby se státy Evropské unie nejpozději v roce 2050 obešly bez fosilních paliv. To však podle Markéty Šichtařové není reálné. „Minimálně ne na takové životní úrovni, jakou máme dnes,“ podotkla. Iniciativa, jejímž cílem je dosáhnout v Evropě klimatické neutrality, podle ní bude mít obrovské ekonomické dopady. „Povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva. Dnes už se veřejně počítá s tím, že zhruba 25 procent lidí by mohlo propadnout do něčeho, čemu se říká dopravní a energetická chudoba,“ uvedla ekonomka.

Takové zchudnutí by pak dle jejích slov mohlo vést k tomu, že bude unijní rozpočet ochuzen o příjmy a naopak mu vzrostou výdaje, takže bude situace neufinancovatelná. „Teď se hraje o to, jestli tomuto šílenství zabráníme ještě předtím, než se spustí, protože to, co tady dnes máme, je úplný začátek. Anebo jestli se to zastaví teprve až za chodu v důsledku toho, že se to zhroutí vlastní vahou, protože všichni zchudneme,“ řekla Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS.

S její prognózou však nesouhlasí ekonom Štěpán Křeček. „Paní Šichtařová je známá alarmistka. Její předpovědi jsou podobně přesné jako předpovědi rozbitých hodin. Ty dvakrát denně ukazují správný čas, ale jinak se celou dobu mýlí,“ rýpnul si.

O tom, jakým způsobem bude Česko plnit evropskou klimatickou dohodu, jednala vláda ve středu. Počítá mimo jiné s postupným navyšováním výroby elektřiny a současně deklaruje záměr odklonu od uhlí po roce 2030. Schválit strategii se ministrům ale nepodařilo, a to kvůli četné kritice týkající se především ekonomických dopadů. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) i premiér Petr Fiala (ODS) ale důrazně odmítli, že přijetí dokumentů cokoliv zdraží.

Podle Křečka byla strategie z jednání stažena, protože ještě projde důkladnou analýzou. „Je tady jasný závazek, že se nepřijme nic nad rámec toho, co je naprosto nezbytné a vyplývá z našich závazků v členství EU. Nepřijmeme nic navíc a budeme důsledně dbát na to, aby dopady na českou veřejnost byly minimální,“ deklaroval premiérův ekonomický poradce.

České podobě Green Dealu má dominovat dostavba jaderných elektráren. Postupně se navíc přestávají vyplácet uhelné elektrárny, proto je nutné místo nich najít vhodnou alternativu, zmínil Křeček.

Podle Šichtařové prozatím vláda odložila energetickou koncepci, která má spolu se souvisejícími klimatickými dokumenty tvořit českou podobu Zelené dohody, protože se lekla svých vlastních kroků. „Byla to právě Fialova vláda, která během předsednictví přitlačila ještě více na pilu a ještě více utužila to, co se očekávalo od Green Dealu,“ sdělila. Když začala média psát o tom, že bude česká verze náročná a povede nás do chudoby, vláda se lekla, míní ekonomka: „Je populistická a najednou se jí to nehodilo do portfolia.“

„Trápí mě, že dochází k systematickému strašení od neinformovaných lidí, kteří nečetli celý dokument. Nevědí, co v něm skutečně stojí, a cucají si z prstu naprosté nesmysly, matou tím veřejnost a vyvolávají zbytečně paniku,“ reagoval na slova Šichtařové Křeček.

Soustředění strategie na dobudování jádra prý přinese obrovské zakázky českému průmyslu. Zakázka podle něj sníží emise a zároveň podpoří ekonomiku. „Náš průmysl bude moci růst v moderních technologiích a bude moci zase dosahovat vysoké přidané hodnoty, produkovat zaměstnanost, bude to vzpruhou pro naši ekonomiku,“ prohlásil.

Zdroj: Prima CNN

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31