Svoboda slova jim nic neříká berou ji a ještě nadávají.

Svoboda slova jim nic neříká berou ji a ještě nadávají.

LISTOPAD 1989 – POŘÁD JE CO SLAVIT? „Nedělám si iluze, že bychom sklouzli do ekonomického růstu, a naopak bychom měli připravovat vládu, která by měla tohle všechno napravit,“ uvedl předseda Svobodných, právník Libor Vondráček. Vypočítal jednoznačně, kdo vyhlašoval boj s dezinformacemi na jehož základě je omezována svoboda slova, kdo se podílel na pandemii strachu z koronaviru atd. a dal i zcela konkrétní příklad, jak reaguje starší generace a senioři.

Připomínáme si výročí 17. listopadu 1989, do jaké míry jsme vlastně svobodní, podle řady lidí dostáváme v tomto směru dost na frak, automaticky se totiž nedědí z generace na generaci…

Vnímám, že v roce 1989 nastal velice správný odklon od vlády jedné strany. Byl to pozitivní krok. My jsme v tu chvíli nabyli svobodu, kterou jsme tu neměli. Probíhaly skutečně demokratické volby, nejen hra na volby a bylo nastartováno něco, co si musíme chránit. Je tedy otázkou, jestli nám pomalu ale jistě svobody neubývají. Všímám si spousty trendů, které bych mohl označit za ubývání svobody a my na ně často upozorňujeme, takže se můžeme o některých z nich pobavit.

Jak benefity přinesla sametová revoluce podle vás a jaká negativa?

Pozitiva nám nakonec ukážou, o co všechno jsme začali přicházet. Co nám přineslo pozitivního byla svoboda slova jako základ všeho pozitivního, pokud není svoboda projevu, tak se nemůžeme bavit jako političtí konkurenti, vzájemně se kritizovat, nabízet lidem řešení, to je bod číslo jedna, a to je nejzásadnější a dovolujeme si to relativizovat. Určitě nemůžu souhlasit, když náš pan ministr vnitra velice rád opakuje, že svoboda slova musí mít určité hranice a že je potřeba bojovat s dezinformátory a zavírat lidi, kteří se projevují nějakým způsobem. Boj s dezinformacemi vyhlašoval dokonce předtím, než začala válka na Ukrajině.

Myslím si, že samotná revoluce moc negativ nepřinesla, snad možná jen to, že jsme se nedokázali dostatečně dobře vypořádat s lidmi, kteří byli funkcionáři bývalého režimu, a kteří po dlouhou dobu třeba brali vyšší důchody a tam si vydělali více než lidé některých renomovaných profesí, a i za nového režimu z toho těžili. Za mě jsme se nedostatečně vypořádali tady s tímto. Spoustu archivů, např. Cibulkovy seznamy, mohly být zveřejněny dříve, některé nejsou zveřejněny do dnes. Některé materiály se nedochovaly a myslím si, že kdyby ty věci byly dostatečně zveřejněné, tak dneska nemůže sedět prominentní komunista a prominentní člen KSČ, včetně toho, že byl rozvědčíkem, na Hradě. Pokud bychom tu diskusi udělali v dostatečné míře, tak si myslím, že už by dneska nikoho nenapadlo někoho takového volit do takto vysoké ústavní funkce.

Ti, kteří žili v době do sametové revoluce a mají osobní zkušenosti s prožitím období socialismu nebo s budováním socialismu, jaké od nich slyšíte reakce? Jaké slyšíte reakce od lidí ve věkové kategorii seniorů a starších?

Zrovna můžu zmínit reakci jednoho našeho dlouholetého člena, člověka, který byl dokonce 17. listopadu na náměstí, byl následně prvním starostou Jáchymova po převratu a ten samozřejmě vnímá velice citlivě, když se dnešní generace nedokáže třeba tak úplně citlivě postavit za svobodu, že jsme třeba v covidovém období svobodu lacino obětovali za to, že nám někdo slíbil bezpečí, ale to, že jsme svobodu ztratili, dojem nebyl.

Vnímám, že lidé, kteří si svobodu přáli a byla to drtivá většina obyvatel v roce 1989, drtivá většina obyvatel vnímala, že centrální řízení a způsob vedení státu, který tady byl čtyřicet let, vede k velké degradaci a svobodu jako hodnotu chtěli získat. I lidé, kteří se toho osobně zúčastnili, jsou velice rozčarovaní z toho, jak dnešní společnost lacino o svobodu přichází.

Hovoří se stále o hodnotách Václava Havla, pokud o nich lze hovořit. Jak se v praxi interpretují jeho hodnoty?

Václav Havel byl osobností, která je úzce spojená s událostmi roku 1989. Sám za sebe vnímám, že dneska nám svobodu berou ti, kteří chodí s Václavem Havlem na tričku. Přijde mi to paradoxní až cynické a v této souvislosti musím upozornit, že na Hradě máme bývalého rozvědčíka a prominenta KSČ a v tomto smyslu vnímám, že není dobré mluvit za nikoho, kdo tady dneska není a s nějakou sebejistotou říkat, že by ten člověk říkal to nebo něco jiného. Václava Havla si nijak neidealizuji a myslím si, že to byl člověk stejně jako každý jiný měl mnoho chyb. A co se týče toho, jakým způsobem působil v politických funkcích, vnímám, že byla z jeho strany velice škodlivá ideová neukotvenost. Že jsme se nevypořádali s bývalými prominenty komunistického režimu je zásluhou toho, že Václav Havel se ocitl v pozici, ve které asi nedokázal udržet nějaký politický směr. Tohle vnímám z mého pohledu i jako selhání Václava Havla, že se více nezasloužil, abychom se skutečně s těmito lidmi, kteří nesvobodný režim využívali ve svůj prospěch, vypořádali.

Co se týká nedávné minulosti, období koronavirové epidemie, války na Ukrajině v kontextu výročí, co na to říci?

Já bych dneska zpětně právě v souvislosti s koronavirovou epidemií situaci nazval spíš jako pandemie strachu z covidu. Pandemie strachu napáchala daleko více škod než samotná nemoc, která bohužel mnoho lidí stála život, ale to, co se dělo v souvislosti s tím, napáchalo škody daleko větší. Dokonce jsme v některé době zakázali pohyb v rámci okresů, stejní lidé, kteří tady toto dopustili, dneska hájí svobodu migrantů, kteří se účastní masové migrace, nelegálních migrantů, např. paní pirátka europoslankyně Markéta Gregorová, že je potřeba jim svobodu pohybu nezakazovat a o migranty se nějak postarat, to mi přijde skutečně cynické, když lidé, kteří připustili na jedné straně omezování svobody pohybu vlastních občanů v době koronaviru, dneska hájí svobodu pohybu úplně cizích lidí.

Hospodářská komora všechny ujistila, jak se nám žije stále lépe a k výročí jsme dostali dárek v podobě tiskové zprávy o tzv. pasti středních příjmů. Ostatně životní úroveň se zdvojnásobila, když už hovoříme o výročí. Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. O čem to svědčí?

Já vnímám, že nepochybně je velice alarmující, že jsme se jako jediná země Evropské unie nedokázali vrátit na úroveň roku 2019. Jsme jediná země, která je na tom hůř, než před koronavirovou krizí. Tím pádem nemohu souhlasit se závěry Hospodářské komory, že stále rosteme, každopádně toho musíme změnit mnoho. To jsou čísla, jednoznačně to ukazují, a nedají se okecat. To jsou prostě výsledky této a předchozí vlády, kdy dostali naši republiku do ekonomického rozvratu, co se týká veřejných financí a nacházíme se v situaci, kdy máme obří inflaci a mnoha dalšími kroky zastavili ekonomiku, takže my se dneska nacházíme v situaci, kdy tady máme na jednu stranu obří inflaci, stagnaci ekonomiky, tento jev se nazývá stagflace a je to zásadní problém. Bohužel neblýská se na lepší časy, i tato vláda se podílí na přijímání nejrůznější legislativy, která podnikatelům komplikuje život a současně v tuto chvíli schválila, že budou opět podnikatelé a občané platit na solární barony formou příspěvku OZE, a tím, že se nám budou zdražovat energie bude se nám zdražovat všechno další.

Zdroj: parlamentnilisty.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31