Je to alibismus, když pro současnost projídáme budoucnost, říká Vondráček

Je to alibismus, když pro současnost projídáme budoucnost, říká Vondráček

Vláda Petra Fialy se chlubí tím, že bojuje s drahotou a cíleně pomáhá lidem zvládnout rekordní růst inflace. Podle předsedy Svobodných Libora Vondráčka k tomu však používá zcela špatné nástroje. Mladý pravicový politik se v rozhovoru pro RegionálníTelevizi.cz opřel do kabinetu především kvůli tomu, že na rozdíl od okolních zemí nechce snižovat daně a raději pokračuje cestou velkého přerozdělování státních peněz.

„Kdyby to byla opravdu středopravá vláda, očekával bych, že nebude přicházet s řešeními, jako je 5 000 pro rodiny s dětmi, ale bude přicházet s řešením, jak zjednodušit daňový systém, jak zjednodušit byrokracii tak, aby bylo více podnikatelů schopno současnou situaci přežít. Pokud se vám zvyšují výdaje na energie a vedle toho máte ještě spoustu povinností, tak to odrazuje od podnikání,“ myslí si Libor Vondráček, předseda Svobodných.

„Vzpomínám si, když se před rokem a půl rozdávaly jednorázové dávky pro důchodce, tehdy dnešní vládní politici tvrdili, že jde o nesystémový krok a uplácení voličů. Teď v zásadě dělají totéž, jen pro jinou voličskou skupinu. Navíc jde o krok, který roztáčí kola inflace. Když se rozdávají peníze, které nejsou opřeny o nějakou hodnotu, tak to dává další impuls k tomu, aby inflace ještě více zrychlovala,“ vysvětlil svůj postoj Vondráček.  

Podle jeho slov se řada podnikatelů navíc dostává do situace, že neví, kolik zaplatí příští měsíc za plyn. „Možná to pak zabalí dříve, než jejich polská konkurence, což následně bude vytvářet nestabilitu také na poli trhu práce,“ uvedl Vondráček, podle kterého si vláda zbytečně zadělala na problémy také svým „velkohubým“ postojem k válce na Ukrajině. „Lidé v Polsku cítili, že se tamní vláda nesnaží vybírat více peněz na daních ve chvíli, kdy rostou ceny, ale naopak se snaží ceny snížit, aby ty dopady na podnikatele i domácnosti nebyly tak drastické. U nás máme o 25 procent dražší pečivo. Kdyby lidé cítili, že vláda nejprve myslí na své občany a až pak se snaží pomáhat uprchlíkům, jistě by to situaci prospělo,“ prohlásil předseda Svobodných. 

„Kdyby vláda dělala méně bombastických gest, které z pohledu vnějšího pozorovatele vzbuzují nejistotu, jak moc to bude v naší zemi divoké, tak by to bylo rozhodně lepší. Příkladem může být rakouská zahraniční politika, která je vyhlášená tím, že je zdrženlivá,“ dává vládě Petra Fialy za vzor našeho jižního souseda. „Některá prohlášení vlády jsou až moc velkohubá. Musíme být suverénní, musíme se stavit za českou ekonomiku, ale nemůžeme mít až tak silná prohlášení, neboť vzbuzují nedůvěru,“ dodal Vondráček s tím, že kdyby vláda šla cestou Polska a snížila daně na energie, tak by v konečném důsledku ulevila i rodinám, protože by nemusely sahat tak hluboko do peněženky. 

Předseda Svobodných se také domnívá, že česká koruna byla dlouhodobě podhodnocená kvůli častým, ale neúspěšným intervencím České národní banky, která se snažila oslabovat korunu. „Česká koruna však prokázala, že je velmi silnou a odolnou měnou,“ uvedl Libor Vondráček, kterému dělá vrásky na čele vysoké zadlužení státu. „Obsluha státního dluhu už stojí více jak 60 miliard Kč. To je něco, co pocítí budoucí generace,“ obává se Vondráček, který také očekává brzkou novelizaci státního rozpočtu pro letošní rok. „Nedošlo v něm k žádným strukturálním změnám. Zvýšil se předpoklad výběru daní, čímž se snížil schodek plánovaný Alenou Schillerovou. Přestože se dá očekávat, že na daních stát díky vysokým cenám vybere hodně peněz, přesto to nestačí. To je velmi špatná zpráva. Pokud nám budou růst výnosy z daní a státní aparát se nebude schopný uskromnit, tak budeme dál zadlužovat budoucí generace. Jednou to praskne a někdo to bude muset za nás vyřešit. Je to alibismus, když pro současnost projídáme budoucnost,“ burcuje předseda Svobodných. 

Libor Vondráček zároveň chápe, že staronový odborový předák Josef Středula odstartoval boj za zvýšení mezd zaměstnanců. „Rozumná vláda však nemůže naskakovat na tyto požadavky, protože jsme v minulosti viděli, jak velkou měrou se např. ve státním sektoru zvyšoval průměrný plat na úkor mzdy v soukromém sektoru. Státní sektor se veze na káře. Když ti, kdo káru táhnou, nebudou schopni již pokračovat, tak bude problém pro všechny. Není možné, aby státní sektor kanibalizoval ten sektor, který vytváří reálné hodnoty a státní sektor živí,“ řekl rezolutně Libor Vondráček.  

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Vystoupení Libora Vondráčka v Událostech, komentářích 15. dubna znovu ukázalo, že předseda Svobodných dokáže i v ostře vedené televizní debatě držet jasnou linii a argumentovat věcně, bez zbytečných emocí. Hlavním tématem byla úprava financování veřejnoprávních médií, legislativní nouze a vztah návrhu k právům podnikatelů i k soudní ochraně. Vondráček působil konzistentně: odmítal přehnané zásahy státu do ekonomiky, upozorňoval na rozdíly mezi českým a polským přístupem a zároveň připomínal, že proti zneužívání veřejné moci má vždy existovat právní obrana.

Konzistence místo pokrytectví

Už v úvodu debaty bylo patrné, že Vondráček nechce řešit jen samotný zákon, ale především způsob, jakým se o něm vede politická diskuse. Připomněl, že jako „velmi pravicový politik“ by měl problém hlasovat pro opatření, které by dříve kritizoval u předchozí vlády. Tím se jednoznačně vymezil proti účelovému přebírání názorů podle toho, kdo je zrovna u moci. Jeho postoj působil jako důraz na principy, nikoliv na okamžitý politický zisk.

Stejně tak odmítl jednoduché obvinění, že návrh dává vládě možnost „vyhnout se soudům“. Vondráček připustil, že právní režim se mění, ale zdůraznil, že tím nezaniká možnost soudní ochrany. Jen se mění forma, jakou se občan nebo podnikatel může bránit. V debatě tak nepůsobil jako někdo, kdo chce právo obejít, ale naopak jako politik, který trvá na tom, aby právní stát fungoval podle jasně definovaných pravidel.

Obrana podnikatelů a trhu

Silná část jeho vystoupení se týkala dopadů cenových zásahů na podnikatele. Vondráček upozornil, že nelze „hodit přes palubu“ jednu skupinu podnikatelů jen proto, aby stát získal nástroj pro regulaci cen paliv. Připomněl, že čerpadláři už dnes mluví o kompenzacích a že je legitimní, aby se vláda snažila čelit drahým energiím, ale ne na úkor konkrétních podnikatelských subjektů. Tato rovina jeho argumentace byla srozumitelná i divákovi, který nemusí sledovat všechny detaily legislativního procesu.

Velmi dobře vyzněl i jeho důraz na konzistenci v přístupu ke stropování cen. Připomněl, že stejná politická reprezentace, která dnes kritizuje legislativní nouzi, sama v minulosti ve stavu nouze schvalovala zásadní zásahy do důchodového systému nebo cen energií. Tím Vondráček nepůsobí jako politik, který by se snažil jen vyhrát momentální spor, ale jako někdo, kdo upozorňuje na dlouhodobý problém dvojích standardů.

Polsko jako lepší model

Jedním z nejsilnějších momentů debaty bylo srovnání s Polskem. Vondráček ocenil, že Polsko se rozhodlo snížit daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, což podle něj znamená pro trh a podnikání lepší řešení než administrativní stropy. Současně ale upozornil, že Evropská unie do tohoto prostoru výrazně zasahuje a členské státy mají jen omezenou svobodu volby. Tím znovu postavil do popředí téma suverenity a ochrany domácí ekonomiky.

Na rozdíl od obvyklé televizní debaty se neuchýlil k prostému odmítnutí celé regulace bez alternativy. Naopak připomněl, že v Evropské unii má smysl usilovat o co nejmenší škody, ale není správné tvářit se, že česká vláda musí bez odporu implementovat vše, co přichází z Bruselu. I když šlo o ostrou polemiku, Vondráček působil jako politik, který chápe evropské souvislosti a současně hájí český zájem.

ETS2 a odpor vůči přemíře regulace

Další část debaty se stočila k emisním povolenkám ETS2. Vondráček se zde držel svého dlouhodobého postoje, že systém emisních povolenek je jen jinou formou zdražování života lidí a oslabování konkurenceschopnosti ekonomiky. Jeho argument nebyl jen ideologický; opakovaně vysvětloval, že vyšší náklady pro domácnosti a malé a střední podniky dopadnou především na ty, kdo mají nejmenší prostor se bránit. Pro české prostředí jde o srozumitelnou a politicky silnou linku.

Významné bylo i to, že Vondráček nepůsobil jako odmítač jakéhokoli kompromisu. Přiznal, že menší dopad je lepší než větší dopad, ale současně trval na tom, že samotná logika systému je chybná. Jeho kritika ETS2 tak vyzněla jako obrana ekonomické svobody a předvídatelnosti, nikoli jako prosté protestní gesto. V tom spočívá i jeho politická síla: dokáže kritizovat konkrétní opatření, aniž by sklouzl k prázdnému křiku.

Veřejnoprávní média a právo veta

Závěrečná část pořadu se věnovala i veřejnoprávním médiím, která jsou pro Svobodné dlouhodobě citlivým tématem. Vondráček odmítl představu, že by obrana ústavních pravidel nebo odpor vůči některým návrhům znamenaly slabý vztah k právu. Naopak se opakovaně dovolával respektu k zákonům a k demokratickému mandátu, který občané dávají ve volbách. V tomto směru působil jako politik, který nechce jen „vyhrát spor“, ale hájí širší princip svobody a suverenity.

Stejně důrazně se vymezil proti tomu, aby se Česká republika obracela s vnitropolitickými spory na Brusel. Podle něj je to projev slabosti a nedospělosti, protože suverénní země si své problémy má řešit sama. I tato část vystoupení pomohla vytvořit obraz Vondráčka jako politika, který má na evropské integraci jasný názor a dokáže ho obhájit bez váhání.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31