Havrda: Poctivě pracující občan se stal dojnou krávou pro stát a jeho kamarády

Havrda: Poctivě pracující občan se stal dojnou krávou pro stát a jeho kamarády

Náš místopředseda a garant pro zdravotnictví MUDr. Miroslav Havrda poskytl rozhovor pro Hradecký deník.

Miroslav Havrda z Hradce Králové je úspěšný lékař, neurolog a zakladatel podiatrie v České republice. Nejen jako lékař, ale také jako občan a rodič, je dlouhodobým kritikem vládních opatření, souvisejících s bojem pro onemocnění Covid-19. Podle jeho slov je nepřijatelné pokračovat ve strategii lockdownů či uzavírání škol. „Ohrožené musíme chránit, nemocné léčit a zdravé nechat žít,“ říká v rozhovoru lékař Miroslav Havrda, lídr formace Trikolora Svobodní Soukromníci v Královehradeckém kraji.

Problematika zdravotnictví se v posledních letech zúžila na Covid-19. Jak se na pandemii díváte z vašeho pohledu?

Jako lékaři a členovi Zdravého fóra je mi jasné, že nyní již nejde o zdraví našich občanů. Z Covidu se stal politický problém. Nezákonnými vyhláškami vlády opakovaně dochází k porušování zákonů České republiky, což je v demokratické zemi zcela nemyslitelné. Od začátku epidemie razím heslo „Ohrožené chránit, nemocné léčit a zdravé nechat žít“. To neznamená, že jsem proti očkování starých a nemocných lidí. Před virem nás však neochrání experimentální vakcína ani stát. My sami se musíme účinně bránit.

Někteří odborníci předpokládají, že nás na podzim čeká další vlna šíření Covid-19. Hrozí nám podle vás další přísná omezení?

Za sebe říkám, že musíme za všech okolností zabránit pokračování či znovuzavedení restrikcí a „lockdownů“ či dokonce zavření škol. Je nutné zrušit totalitní pandemický zákon a odmítnout zavedení COVID pasu. Za všech okolností je třeba nechat otevřené školy na všech stupních bez jakýchkoliv omezení a připravit plán, jak vynahradit dětem čas, ztracený distanční výukou. Zároveň musí příští vláda zajistit náhradu škod, způsobených nezákonnými opatřeními ministerstva zdravotnictví a dohlédnout na potrestání viníků.

Covid-19 však není jediný problém, který trápí zdravotnictví. Je něco, na co by se v oblasti zdravotnictví měla příští vláda prioritně soustředit?

Domnívám se, že je důležité narovnat vztah mezi pacientem, zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením. Dnešní model zdravotnictví je nespravedlivý, limitující a destabilizovaný. Zároveň jsem přesvědčen o tom, že hlavní investice ve zdravotnictví musí být do lidí. Proto je třeba zajistit okamžité navýšení počtu přijímaných mediků a dalších zdravotníků. Pro lékaře musí být stanovena transparentní pravidla postgraduálního vzdělávání, včetně odpovídajícího finančního ohodnocení. Domnívám se také, že je třeba zrušit nezákonné limitace pro ambulantní praxe. V privátní sféře musí platit základní pravidlo, že je nadstandardem vše, co není hrazeno zdravotní pojišťovnou. Hodnota práce soukromého zdravotnického zařízení má vycházet z ekonomických parametrů, které běžně platí pro soukromý sektor.

Kde vidíte hlavní problémy vašeho kraje?

Z Hradce Králové je velmi špatné spojení autem i vlakem. Stále čekáme na dostavbu páteřních dálnic, chybí železniční koridor směrem do Polska. V nemocnicích schází lékaři a další zdravotníci. Nemocnice sice postavíme a vybavíme je třeba i na dluh přístroji, zdravotníky si však na 3D tiskárně nevyrobíme. Již více než deset let říkám, že pokud by se v nemocnicích skutečně dodržoval zákoník práce, musela by být okamžitě uzavřena minimálně třetina oddělení.

Zdroj: Hradecký deník

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31