Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

• Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
• Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

• Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
• Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

• Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
• Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
• Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

• Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
• Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
• Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

• Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
• Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Předseda Svobodných a nově zvolený poslanec Libor Vondráček obhajuje volbu Tomia Okamury do čela Sněmovny, slibuje pevnou čtyřletou většinu a trvá na tom, že veřejné peníze se mají soustředit na české priority, nikoli na zahraniční pomoc Ukrajině. Zároveň připouští, že osobně nyní dává přednost pomoci lidem ve svém okolí před posíláním prostředků na velké sbírky.

Klíčové body rozhovoru

• Volba vedení Sněmovny: Vondráček potvrdil, že pro Tomia Okamuru hlasoval. Jako hlavní důvod uvádí koaliční dohodu a potřebu hladkého chodu Sněmovny v následujících čtyřech letech. Očekává „velkorysost“ vůči opozici a nepředpokládá excesy při řízení schůzí.
• Kontroverzní výroky vs. funkce: Na dotazy k dřívějším výrokům Okamury reaguje tím, že pro předsednictví jsou rozhodující kvalifikační předpoklady a výkon funkce, nikoli výroky z rozhovorů mimo jednací sál.
• Skládání vlády: Podle něj je pravděpodobnější, že dříve přijde jmenování vlády než hlasování o vydání poslanců k trestnímu stíhání. Zdůrazňuje „lidský aspekt“ v načasování kroků a součinnost prezidenta.
• Imunita a „koalice nevydávání“: Vondráček avizuje, že pro vydání Tomia Okamury hlasovat nebude. U Andreje Babiše připomíná předchozí rozhodnutí justice a staví se skepticky k dalšímu vydávání, které považuje za zvláštní po předchozích výsledcích řízení. Označení „koalice nevydávání“ odmítá jako nálepku končící opozice.
• Střet zájmů Andreje Babiše: Tvrdí, že řešení existuje, i když detaily nezná. Vysvětluje to důvěrou v motivaci Babiše stát se premiérem a v koaliční dohodu.
• Personální nominace: SPD má do vlády navrhnout odborníky; Vondráček mluví o dřívější debatě nad jmény s experty a trvá na tom, že nominanti se názorově kryjí s programem. Konkrétní jména nepotvrzuje.
• Priority a závazky: Za klíčové považuje nezvyšování daní, obrat od zelené politiky a pevné hájení českých zájmů. Na přímý požadavek tří měřitelných cílů uvádí zejména slib nezvyšovat daně a pravdivě komunikovat nepopulární kroky (např. důchody).
• Vztah k ANO a proměna postojů: Připouští, že dříve kritizoval nepředvídatelnost ANO, dnes ale tvrdí, že právě Svobodní s Motoristy mohou dohlédnout, aby ANO dodržovalo závazky. Posun vysvětluje i posunem celého spektra doleva a hlasováním SPD „pravicověji“ v minulém období.
• Covidová minulost: Slíbené „vyšetření covidových zločinů“ relativizuje – podle něj voliči neudělili tak silný mandát. Pokud by se objevily konkrétní důkazy na ministerstvu, mají se řešit, ale prioritu má program vlády.
• Ukrajina a veřejné peníze: Deklaruje, že ze státního rozpočtu nechce posílat peníze na Ukrajinu; tvrdí, že stát už vydal příliš a nyní je třeba finance ponechat doma. Osobně dává přednost cílené pomoci lidem „v okolí“ před posíláním příspěvků na velké sbírky, kvůli efektivitě a kontrole. Na námitku, že je férové započítat i odvody pracujících Ukrajinců, oponuje, že to není přímo navázané na státní výdaje a systém pomoci je třeba revidovat kvůli zneužívání.
• Bezpečnost a migrace: Zmiňuje varování bezpečnostních složek vůči potenciálním rizikům nové migrace; chce revizi systému, lepší přehled o cizincích a prevenci zneužívání dávek.
• Osobní rovina a koaliční spolupráce: Staré výroky (včetně Babišova „hlupák“) nechce řešit, klade důraz na profesionalitu a plnění programu. Připouští, že spolupracovat budou i s lidmi, s nimiž se v minulosti názorově střetli.

Citace, které nesou téma

• „Pro stát je teď důležitější nechat peníze doma; posílání peněz do zahraničí omezíme. Osobně dnes raději pomohu lidem kolem sebe než velkým sbírkám.“
• „Volba Tomia Okamury do čela Sněmovny je součástí dohody. Očekávám korektní řízení schůzí a bez excesů.“
• „U Andreje Babiše řešení střetu zájmů existuje – detaily neznám, ale důvěra je součástí naší dohody.“
• „Daně nezvýšíme. Po čtyřech letech chceme říct: dodrželi jsme, co jsme slíbili.“

Kontext a dojem

• Rozhovor ukazuje Vondráčka jako pragmatického vyjednavače nové většiny, který drží linku „peníze pro Česko“ a mírní konflikty odkazem na funkční profesionalitu. Moderátorka opakovaně testuje rozpory v dřívějších výrocích a v koaličních vztazích; poslanec reaguje návratem k programovým závazkům a důvěře uvnitř vznikající koalice.

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.