Na semináři o covidu v Poslanecké sněmovně vystoupil MUDr. Miroslav Havrda, jeden z představitelů Paralelní lékařské komory, s ostrou kritikou covidových opatření a mediální kampaně z let 2020–2022. Havrda označil období pandemie za „covidovou totalitu“ nebo „dobu temna“ a srovnal segregaci neočkovaných s fašistickým režimem.

Paralelní lékařská komora jako alternativa

Havrda připomněl, že v době, kdy oficiální instituce tvrdily, že „všichni lékaři souhlasí se strategií státu“, založili s kolegy paralelní lékařskou komoru. „Vzali jsme si bílé pláště a šli jsme k lidem, protože jsme se nedostali do žádných médií,“ popsal lékař. Jejich akce na Václavském náměstí, Staroměstském náměstí a na Letné sledovaly tisíce lidí, přičemž přenosy na alternativních médiích jako Raptor TV či KTV Live měly až 250 000 zhlédnutí.

Když jim tehdejší prezident České lékařské komory nedovolil pořádat semináře v budově komory, pořádali je venku na „Kubkových schodech“ u Palackého náměstí. „Tam nám lidé nosili svařák, teplomety a koláče, protože byla hrozná zima,“ vzpomínal Havrda s díky občanům, kteří je podporovali.

Očkování těhotných žen jako „lékařská žumpa“

Zvláště ostře Havrda kritizoval očkování těhotných žen experimentální vakcínou. „Na lékařské fakultě nás učili, že těhotné ženy nesmí prakticky žádné léky, ani aspirin,“ řekl s tím, že se ptal veterinářky, zda očkují březí fenky, a ta odpověděla, že by si to nikdy nedovolili. „My jsme si dovolili očkovat nejenom děti, kde dnes víme, že to nepotřebovaly, ale očkovali jsme těhotné ženy. Lékařská žumpa, styďte se,“ vyzval kolegy, kteří postup schvalovali.

Havrda také zmínil náměstka ministra zdravotnictví Policara, který podle něj vydal „20 nezákonných protiústavních vyhlášek segregujících zdravé neočkované lidi“ a srovnal tento postup s označováním Židů žlutými hvězdami za fašismu.

Konkrétní požadavky: omluva, odškodnění a revize

MUDr. Havrda formuloval tři hlavní požadavky. Za prvé žádá, aby se „odborníci“, kteří podle něj „prokazatelně lhali“, omluvili všem lidem. Za druhé požaduje, aby stát odškodnil všechny poškozené závažnými nežádoucími účinky očkování. Za třetí vyzval novináře, aby „začali psát pravdu a přestali zamlčovat jasná fakta, která jsou vědecky podložená“.

Mimo to Havrda navrhuje revizi národní očkovací strategie, kterou označil za „medicínský nesmysl“, a odmítá, aby „takzvaní odborníci“ z covidové éry byli nadále nominováni do funkcí na ministerstvu zdravotnictví. Poukazuje také na návrh současného náměstka ministra spravedlnosti JUDr. Koudelky, který navrhuje jiné řešení než vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny, kde by se podle Havrdy „vše dostalo pod koberec“.

Lékař závěrem zdůraznil roli alternativních médií a organizací, které podle něj zabránily povinnému očkování. „Díky úsilí těchto lidí byla vytvořena deklarace lékařů, sester, vojáků, policistů a další, kde to byly statisíce lidí,“ uvedl s tím, že stát měl nakoupeno „10 vakcín na jednoho člověka“ a „očkovali by nás jako ovce“. Své vystoupení zakončil varováním směrem k médiím a oficiálním odborníkům: „Již nikdy více. A tohle vám fakt nezapomeneme.“

Předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček v úterním Interview ČT24 obhajoval kroky ministra zahraničí Petra Macinky a zdůrazňoval, že za napjatou situaci mezi vládou a prezidentem nese odpovědnost Petr Pavel. Moderátorka Barbora Kroužková se ve více než dvacetiminutovém rozhovoru ptala na aktuální politickou krizi, práci ministrů za SPD i možný rozpad poslaneckého klubu.

Vondráček hned v úvodu rozhovoru připustil, že by osobně podal kompetenční žalobu kvůli prezidentovu odmítnutí jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí. Zároveň však vyjádřil obavy z možného rozhodnutí Ústavního soudu, který by podle něj mohl ještě více rozšířit svou vykládací pravomoc. „Pokud budeme mít ten názor, že Ústava je v tomto ohledu nejasná, můžeme ji následně změnit,“ konstatoval poslanec s tím, že článek 68 Ústavy by měl být zpřesněn tak, aby prezident byl jednoznačně povinen jmenovat navrhovaného ministra.

Macinka jako obránce, prezident jako útočník

Klíčovým tématem rozhovoru byla eskalace konfliktu mezi ministrem zahraničí a prezidentem. Vondráček označil Petra Pavla za „útočníka“, který první zahájil „extrémní kohabitaci“ tím, že odmítl jmenovat Turka a veřejně ho osočil z adorování totalitních režimů. „Petr Macinka na to reagoval v podstatě tak, jak bylo řečeno několikrát – na hrubý pytel hrubá záplata,“ uvedl předseda Svobodných.

Když moderátorka konfrontovala Vondráčka s kontroverzní esemeskou, v níž Macinka hrozil prezidentovu poradci Petru Kolářovi „spálením mostů způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace“, poslanec tento postup podpořil. Podle něj je esemeska pouze „konstatováním faktu“ a mosty boří svým postupem prezident, ne ministr zahraničí.

Demonstrace a komunikace s voliči

K nedělní demonstraci na podporu prezidenta, které se zúčastnilo podle odhadů 80–90 tisíc lidí, se Vondráček vyjádřil opatrně. Na rozdíl od prezidenta Pavla, který podle něj za minulé vlády tvrdil, že s účastníky protivládních demonstrací „ani nemá smysl mluvit“, chce současná koalice s demonstranty komunikovat. „Je potřeba vyprávět ten příběh vcelku,“ řekl Vondráček s tím, že řada demonstrantů možná není dostatečně informována o celém kontextu kauzy.

Když moderátorka ostře reagovala dotazem, zda tím naznačuje, že demonstranti „nemají mozek“ a „nejsou schopni si najít informace“, Vondráček couvl a zdůraznil, že právě proto, že mají mozek, je potřeba směrem k nim adresovat další informace. Zároveň odmítl postup prezidenta Pavla, který podle něj ignoruje část veřejnosti.

Ministři za SPD pracují, jen to neumí komunikovat

Na otázku ohledně viditelnosti a práce ministrů za SPD Vondráček odpověděl, že jsou to manažeři, kteří „nejsou mistři světa v tweetování a marketingové prezentaci své práce“. Ujistil však, že ministři pracují intenzivně, zejména na přípravě státního rozpočtu a konkrétních projektech. Jako příklad uvedl ministra dopravy, který se věnuje dopravním stavbám, jež byly za minulé vlády zastaveny kvůli nedostatku financí.

Vondráček také odmítl obavy z rozpadu klubu SPD ve sněmovně. „Nálada je veskrze pozitivní,“ prohlásil s tím, že všechny strany v klubu – SPD, Svobodní, PRO a Trikolóra – jsou motivované využít mandát k plnění programu. Emancipační snahy poslance Jindřicha Rajchla z PRO nevnímá jako problém.

Kádrování ano, čistky ne

V závěru rozhovoru se moderátorka ptala na opakované neúspěšné volby Víta Rakušana do vedení sněmovny. Vondráček přiznal, že vládní koalice bude „kádrovat“ kandidáty na vysoké posty podle jejich minulé práce. „Pan Rakušan podle mého názoru nemá za sebou takovou práci, aby si zasloužil ode mě dostat hlas,“ vysvětlil poslanec. Zároveň však vyloučil, že by připravovaná novela zákona o státní službě měla sloužit k čistkám ve státní správě. Podle něj zákon naopak poskytuje větší ochranu státním zaměstnancům než Zákoník práce.

Interview ukázalo, jak hluboká je roztržka mezi vládní koalicí a prezidentem, přičemž Vondráček dává jasně najevo, že SPD a její spojenci stojí pevně za Petrem Macinkou a Filipem Turkem. Zda středeční schůzka premiéra Babiše s prezidentem situaci uklidní, zůstává otevřené.

Deklarace o zahraniční politice, spor s Hradem a kauza velvyslanců

Předseda Svobodných a poslenec Libor Vondráček byl 26. ledna 2026 hostem pořadu Události, komentáře, kde spolu s místopředsedou poslaneckého klubu Pirátů Ivanem Bartošem diskutoval o zrušeném setkání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě, sporné deklaraci o zahraniční politice a kontroverzním rozhodnutí vlády zrušit jmenování velvyslanců. Debata odhalila zásadní rozdíly v pohledu vládní koalice a opozice na směřování české zahraniční politiky a postavení České republiky v NATO a Evropské unii.​

Zrušené setkání a neznámá deklarace

Ústředním tématem diskuse bylo zrušení schůzky nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě, která se měla konat 26. ledna odpoledne. Prezident Petr Pavel jednání zrušil, protože premiér Andrej Babiš ani ministr zahraničí Petr Macinka nedorazili včas ani se neomluvili. Podle mluvčího prezidenta požádali o posun termínu na 16. hodinu, což prezident akceptoval, ale když ani v této době nikdo nedorazil, rozhodl se jednání zrušit.​

Moderátor Lukáš Dolanský se hned na začátku zeptal Vondráčka, proč vládní koalice „torpédovala“ celou deklaraci ještě před tím, než se jednání vůbec uskutečnilo. Vondráčkova odpověď byla však překvapivě vágní. „Tak my jsme v té reportáži slyšeli, že to možná nebyla deklarace, že to byly možná body nebo já vlastně nevím přesně, v jakém formátu…“ odpověděl nejistě předseda Svobodných.​

Když moderátor trval na konkrétní odpovědi, Vondráček přiznal klíčovou skutečnost: „Nevím přesně, v jakém formátu dorazil podklad pro to dnešní jednání“. Vysvětloval, že jednání vlády o státním rozpočtu probíhalo dlouho, což byl údajně jeden z důvodů, proč se schůzka nekonala. „Mám pocit, že dneska probíhala poměrně dlouho vláda, takže jeden z těch důvodů určitě musí být, že se řešil rozpočet státní na vládě,“ argumentoval Vondráček.​

Když byl moderátor ještě konkrétnější a zeptal se, zda Vondráček vůbec četl navrhovanou deklaraci, odpověď byla šokující. „Já jsem to nečetl,“ přiznal předseda Svobodných. Toto přiznání vyvolalo údiv, protože Vondráček měl komentovat dokument, který ani neviděl.​

Izolace a pasivita – zbytečné fráze?

Navzdory tomu, že deklaraci nečetl, Vondráček se pokusil vysvětlit, proč vládní koalice odmítla některé její části. Moderátor zmínil konkrétní větu, kterou chtěla vláda vymazat: „Izolace a pasivita nejsou pro Česko výhodné“. Vondráček tuto větu označil za zbytečnou a přirovnal ji k triviální pravdě.​

„No, protože to evokuje, jako kdyby snad někdo se chtěl izolovat a tady se přece nikdo nechce izolovat. To je taková deklarace, jako kdybychom tam psali 1+1 rovná se 2,“ vysvětloval Vondráček. Podle jeho názoru je to zbytečná fráze, kterou není třeba v oficiálním dokumentu uvádět.​

Vondráček však šel ještě dál a naznačil, že věta má skrytý podtext. „Já v tom vnímám jakési snahy o štulce, špalce, nějaké mentorování ze strany pana prezidenta, který jako kdyby chtěl naznačit, že se chceme izolovat, a proto to vkládá do té deklarace,“ tvrdil předseda Svobodných. Zdůraznil, že v programovém prohlášení vlády není nic o izolaci, a proto je tato věta zbytečná.​

Problematické ukotvení v EU a NATO

Ještě výbušnější byla debata o další klíčové větě z navrhované deklarace. Původní znění znělo: „Bezpečnost a prosperita Česka závisí na pevném ukotvení v NATO a Evropské unii“. Vládní koalice chtěla tuto větu změnit na obecnější formulaci: „Prosperita závisí na dobrých mezinárodních vztazích“.​

Moderátor se zeptal přímo: „Proč vám vadí pevné ukotvení v NATO a v Evropské unii?“. Vondráček odpověděl otevřeně a odhalil svůj postoj k Evropské unii. „Tak mně osobně samozřejmě vadí pevné ukotvení v Evropské unii, protože mi jako strana od doby, kdy se schválila Lisabonská smlouva, tak říkáme, že pro nás členství v Evropské unii je méně výhodné než výhodné,“ vysvětlil Vondráček.​

Dodal, že NATO bylo součástí věty, takže se škrtlo obojí, aby se formulace zformulovala obecně. Vondráček také připomněl, že v programovém prohlášení vlády je uvedeno, že tyto otázky nebudou předmětem referenda, pokud to navrhne současná vláda.​

Když se moderátor ptal, zda přesto ve společném stanovisku s prezidentem vadí zmínka o EU a NATO, Vondráček odpověděl nejistě. „A já si nejsem jistý, jestli toto škrtnutí je konsenzus celé vlády, nebo jestli je to návrh nás,“ přiznal. Následně však rozvinul svůj argument proti Evropské unii.